Obávám se, že náš syn je gay
Děláme si s manželem starost o našeho téměř osmnáctiletého syna. Máme totiž pocit, že je gay, i když jistí si tím nejsme. Na jeho chování je však něco podivného, co nás k tomuto názoru vede.
Hned na úvod bych chtěla říct, že i kdyby to tak bylo, rozhodně ho nemíníme „zatratit“. Je to náš syn a vždycky ho budeme milovat. Spíš přemýšlíme, jak mu pomoci, aby se případně dokázal svěřit. Jenže nevíme jak, abychom mu nějak neublížili. Co když jsme úplně mimo a slyšíme jen trávu růst?
V každém případě je fakt, že ve svém věku syn ještě nechodil s žádnou dívkou, ačkoli je docela pohledný, sportovní typ a intelektuálně na tom také není zrovna nejhůř. Co vím, už na základní škole se děvčatům líbil.
Pro něj jakoby dívky vůbec neexistovaly. Dokud byl na ZŠ, nevěnovali jsme tomu pozornost, ale teď už se nám to zdá divné. Nikdy jsme ho neviděli ve společnosti nějaké dívky, natož aby s nějakou chodil. Je stále jen s kamarády a přáteli ze sportovního oddílu (věnuje se veslování) a v poslední době se vzájemně často navštěvuje s jedním stejně starým chlapcem.
Na tom by nebylo nic divného, ale ti dva jakoby se stranili všech lidí kolem. Když přijdou k nám, zavřou se v pokoji, občas u nás synův kamarád i přespí a naopak. Chodí spolu na tůry, plavat, tráví společně téměř všechen volný čas. Když se jich nenápadně zeptáme „co holky“, tak jsou jejich odpovědi vyhýbavé nebo neutrální.
Všechno prostě nasvědčuje tomu, že syn je skutečně gay. Jistotu však nemáme. Je nám hloupé se ho na to zeptat přímo nebo na odlišnou sexuální orientaci navést nějak nenápadně řeč. Neradi bychom se ho dotkli – což by se snadno mohlo stát v případě, že by gay skutečně byl, i v případě, že jím není.
Uvažujeme o návštěvě nějakého odborníka, který by nám dokázal poradit, ale zatím to ještě odkládáme. Není snadné označit svého syna za homosexuála.
Co si o tom myslíte? A jak byste se zachovali na našem místě?
7.1.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 134 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Obávám se, že náš syn je gay
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.kareta: mas uzasny deti Jen techto historek houst a houst Neeee, ze nas budes o ne ochuzovat...
kareta: von má možná recht ... když to tímhle tempem půjde dál tak za 15-20 let bude s počítačem možný dělat neuvěřitelný věci .
Už jsem v jedný scifi povídce četl že staroušci si prostě pořídí čip a při vzájemné "interakci" se zákonitým partnerem uvidí jen "virtuální realitu" ....
hancze: ano, a dcera (6let) se mě vyptávala, proč nemám víc chlapů, alespoň 5, protože ona v 1. třídě má těch nápadníků taky víc. Samozřejmě se mě vyptávala nahlas v restauraci. A hned mi navrhla několik manželových kamarádů
kareta: mladej je rizek
Vzpomněla jsem si na dávnou rodinnou historku - mámy bratr taky nechodil s žádnou slečnou, až ho začali podezírat, že je homosexuál (bylo to 60. letech). Pak prý jednou doma večer pronesl u večeře - co byste tomu řekli, kdybych se musel ženit? Nikdo vůbec netušil, že už asi rok jezdí za jednou učitelkou, co měla volný barák, protože rodiče byli služebně v Anglii. A to mu bylo už asi 25 let.
kareta: jestli dodává synek všude i to poslední - že se ožení s počítačem, určo to všichni pochopí
elephant: on na tom trval a všude to vykládal
kareta: z toho vyroste, teda asi krom té nechuti ke škole. Já caparty nemám, tak se můžu škodolibě smát
elephant: mě teda úsměv smíš zmrzl Jak jen to mláděti vysvětlit
Nic nehroťte, nechte to plynout, ono to nějak dopadne Ze zkušenosti smůžu říct, že tihle gay kluci mají většinou víc přátel mezi holkama. Až si to sám v sobě srovná (pokud je co srovnávat), určitě se to dozvíte
kareta:
můj syn minulý měsíc trval na tom, že je gay- v 8mi už má jasno. Poznal to podle toho, že nesnáší holky a stydí se jich Hodlá se oženit s počítačem a už má dost školy
Sofffie: určitě to je stejné
kdesi jsem četl, že když se sečtou všechny "postižené menšiny obyvatelstva v USA " tak tvoří 370 procent obyvatel
Ota: procento idiotů bude patrně mezi homo- a hetero- podobné
není předčasné řešit tuhle otázku v jeho 18ti?
kdyby mu bylo o deset let víc, no nechápala bych to, ale proti gustu žádnej dišputát...
mému synovi je 22, zatím jsem žádnou jeho známost neviděla a kluci si z něj občas střilejí, že se mu na tomto poli moc nedaří, ale že bych z toho šílela, to tedy ne
bydlí sám, je soběstačný, nevypadá nejhůř, ale holky nic
no a co, jestli je na kluky, je to jeho věc a moje zbytečná starost,
ps: před pár lety se u babičky tato možnost zmínila a synek ji poslal....
a mě řekl, že bych byla první, kdo by se to dověděl
takže neřeš, nepátrej, co se máš dovědět se dovíš včas -
Markýza: určitě plakat