Uklízíte před návštěvou? Jsem asi staromódní.
.jpg)
Nechci působit jako nějaká drbna, snad to tak brát nebudete. Mě by jenom zajímaly vaše názory a hlavně jak to máte nastavené vy samotné. Jde o uklízení před tím, než k vám přijde návštěva. Já totiž před pár dny zažila něco jako šok a pořád na to musím myslet.
Mám v práci kolegyni, známe se už hodně dlouho, pracujeme spolu více než pět let. Rozumíme si, všechno fajn. Náš kontakt byl ale vždycky omezen jen na dobu, kdy jsme v práci, do soukromí jsme si, jak se říká, nelezly.
Až teď. Kolegyně řeší docela velký splín, po skoro třiceti letech manželství ji opustil manžel a ona zůstala sama. Je to hodně čerstvé, ještě s tím není úplně srovnaná. A potřebovala se vypovídat. Nechtěla svoje osobní záležitosti ventilovat v práci, kde by je mohl snadno slyšet někdo jiný a pozvala mě k sobě domů. Domluvily jsme se, že večer k ní zajedu a popovídáme si.
Z práce jsem přijela domů, obstarala rodinu a vyrazila. Cestou jsem ještě koupila pár zákusků. Když jsem k ní přišla, čekal mne doslova šok. Hned ve dveřích mě do nosu plácnul hodně nepříjemný zápach, takový ten ztěžklý vzduch z dlouho nevětraných prostor. A okamžitě jsem si všimla nepořádku, to prostě přehlédnout nešlo.
Na věšáku hromady bund a kabátů, které tam visí patrně ještě od minulé zimy, na podlaze písek a hlína co se nanosí z ulice, mezi tím rozházených asi deset párů bot. Malinko to se mnou zamávalo, ale řekla jsem si, že mi do toho nic není. Chtěla jsem to ignorovat. Jenže to nešlo. Požádala jsem ji o možnost umýt si ruce a stav koupelny mne doslova přimrazil k zemi. To nebyl nepořádek ve stylu, že jste se k tomu celý týden nedostaly, to byla regulerně zajetá špína, „obruče“ na vaně, všude ulepené a zatvrdlé stopy po mýdle, na poličkách obrovská vrstva prachu, ručník ve stavu, že jsem si ruce radši ani neutřela a použila svůj papírový kapesníček.
V obýváku můj „kulturní“ šok pokračoval. Ani se mi už nechce popisovat podrobnosti. Nebylo si kam sednout, všude poházené krámy, oblečení, drogerie, talířky se zbytky jídla, obaly od sušenek, slupky od pomerančů atd. Kolegyně sebrala z jednoho křesla hromadu s pravděpodobně svou noční košilí a županem, i spodní kalhotky jsem tam zahlédla a vyzvala mne, ať si sednu. Ani se mi nechtělo, opravdu jsem se štítila.
Byla to prostě hrůza a já byla zcela konsternovaná. Kdybyste ji znali, v životě by vás nenapadlo, v jakých podmínkách žije. Je vždycky upravená, nalíčená, voňavá. Ten kontrast mezi tím, jak působí a jak bydlí, je obrovský, neuvěřitelný. Z toho bince se mi ale dělalo šoufl a možná chápu jejího manžela, že se odstěhoval, patrně se mu to už definitivně zajedlo.
Ona se ale i v tom šíleném nepořádku a i přes to, že na mně musela vidět, že jsem rozhozená, chovala zcela přirozeně, neměla ani potřebu říct něco ve smyslu – promiň ten binec.
No, popovídaly jsme si pokecaly, v tomhle ohledu všechno v pořádku. Když jsem šla domů a od té doby v podstatě pořád, však přemýšlím nad tím, že se ani neuzarděla. Mně osobně by hanba fackovala čekat ohlášenou návštěvu a alespoň to nejzákladnější nepoklidit, aby dotyčný nemusel mít problém sáhnout na kliku. Ostatně, na záchod jsem u ní radši ani nešla. To, že jsem jí nestála ani za to, aby to doma uklidila, považuju za určitou neúctu, jakože jí za to vlastně ani nestojím.
Zajímalo by mne, jestli jsem mimoň, když před návštěvou uklízím. Protože tohle byl tedy extrém, ale i v jiných případech se mi stalo, že jsem přišla k někomu na domluvenou návštěvu a bylo evidentní, že hostitelé si se stavem svého bytu hlavu zrovna nelámali. I když pravda, tak otřesný nepořádek a špínu jako u kolegyně jsem u nikoho jiného nikdy neviděla.
4.10.2013 Rubrika: | Komentářů 133 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uklízíte před návštěvou? Jsem asi staromódní.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
a pak se diví že jí opustil manžel ? ? ?
......ten se musel dusit....ale zase slaboch , copak to neviděl ? Mlčel ?.....
Neuklízím před návštěvou , uklízím průběžně , vadí mi bordel ale zase nejsem cimprlich abych jen a jen uklízela.....
je to složitý , napsat tady může člověk cokoli a skutečnost je pak zcela jiná...
holky, proč si myslíte, že jí odešel manžel kvůli úklidu? Nechápu proč by úklid měl být záležitostí jen ženy a jak jej neplní tak je to jasné, to ji manžel opustí. Nechápu jak může být žena na ženu tak zlá :-(.
Před návštěvou dělám takový ten běžný úklid, který je za hodinu hotový. A jak píše Yitka, říkám si, že by mohli chodit častěji Nečekané návštěvy nemám ráda, jsem nervózní a hledám očima, kde jsou jaké nedostatky. Umiňuju si, že odteď už budu mít pořád uklizeno, aby mě nikdo nemohl zaskočit, ale při malém bytě a jiných životních prioritách, než mít denně vypíglováno, to prostě nejde.
Kdybych přišla do takového bytu jako Martina, asi bych byla taky v šoku. Být to kamarádka, o které vím, že to u ní takhle dřív nevypadalo, navrhla bych jí, že jí pomůžu uklidit, ale takhle nevím. Dělala bych jako nic, ale v hlavě by mi to leželo taky. Těžko soudit, jestli je to stav momentální nebo dlouhodobý. Možná je to už i nějaká porucha - viz seriál Život v odpadcích, kde by do těch lidí taky nikdo neřekl, jak to u nich doma vypadá.
Kdyby chodila jako šmudla, řekla bych, že u ní probíhá deprese. Ale to na ni nesedí. Takže se bohužel kloním k názoru, že je fakt šmudla obecná a manžel asi konečně narazil na ženskou, u níž nehrozí z každého jídla žloutenka. Odpovím na dotaz - ano, na návštěvy se připravuji a pokládám za normální mít ji kam posadit a co jí na čistém nádobí podat. Uklízím průběžně, čili to žádná velká námaha není - čistých utěrek i ručníků mám pořád dost. Někteří lidi jsou prostě čuníci. Znám jich taky pár, a taky by to do nich venku člověk neřekl. S tím se nedá dělat vůbec nic, jen tam nechodit.
A taky se asi nedozvíme, jestli paní neuklízela kvůli depresi z rozchodu, nebo manžel odešel kvůli nepořádku.
jenomže než manžel odešel, mohly už tam být hádky a nepohoda a to se moc dobře negruntuje.
Většina z diskutujících ihned odsoudí pisatelku. Ale Martina popisuje několikaměsíční neúklid, těžko manžel té ženy odešel před rokem, že. Čili paní z článku má asi jiný náhled k úklidu - podobná je moje tchyně. Holt se musíme smířit s tím, že někdo před návštěvou uklidí, někdo na to z vysoka kašle. Já uklízím, ale pořád se u nás nějaký bordel najde. Před ohlášenou návštěvou uklízím, snažím se mít uklizeno pořád, ale ono to pořád někde vyskakuje . Provozní nepořádek neřeším, když někam přijdu, ale zažranou, někaletou špínu, to nesnáším.
A z věty:" Uklízej, co kdyby někdo přišel?", mám od mládí osypky.
Někdo ztratí manžela, někdo třeba práci. A někomu pomáhá právě uklízení, a jiný se ani nezvedne z postele. Pokud mám těžké období já, tak mě kbelík s hadrem spíš rozpláče, než že bych se odreagovala prací. Ale nezvu k sobě v těžkých dobách návštěvy.
a proto do baráku zvu jen lidi, které mám ráda a kteří si uvědomují, že tu bydlí rodina se dvěma psi a kocourem a provozní borčus neřeší. Špínu v domácnosti považuju za velký úpadek duševních sil a v tomto případě Tvoji kolegyni chápu, prostě se jí zhroutil svět. Někdo se z toho dostává pomocí práce a jiný ne. Martino tento výplod něco vypovídá o Tobě a já bych Tě za kamarádku nechtěla.
.gif)
uklízím před každou ohlášenou návštěvou. Protože i když se snažím uklízet průběžně, vždycky se něco najde. A já mám pořádek ráda. Zažila jsem jednou něco podobného a dlouho jsem se z toho nemohla vzpamatovat. Ale asi se to musí brát, že každý to má s úklidem nastavený jinak. Prostě je to jejich bordel.
Hele - opravdu rada o sebe pecuju - pravidelne kadernice, kosmeticka, pedikura, manikura atd. Kdyz me ale opustila "laska meho zivota", tak jsem se prakticky vykaslala na celou hygienu - Vlasy jsem si nemyla snad mesic, o cisteni zubu jsem vubec neslysela a do sprchy me dostala az mama. Celou dobu jsem lezela v posteli, jedla bramburky a litovala se. (mmch ani si nevzpominam, co se delo s pytliky od bramburek a lahvemi vina, co jsem vypila)
Dnes se tomu smeju, tenkrat jsem chtela umrit a nic me nezajimalo.
Nesud cloveka, ktery se ocitl ve slozite zivotni situaci. Tvuj pribeh nevypovida tolik o ni, jako o Tobe.
Tak ja uklizim pred navstevou:) a vzdycky si rikam, ze by mohli chodit casteji! 
. Nemivam porad naklizeno, ale poradek mam rada. Tahle pani asi poradek nemusi, znam par takovych, a asi ji to ani neprislo zvlastni, protoze v tom zije porad. Vzpominam na zacatky meho manzelstvi - manzel byl neuvertelny bordelar! Postupne zacal mit rad poradek - mela jsem na neho dobry vliv :) a dokonce mi obcas vytkne, ze hromadim a netridim ruzne papiry ....
Já tedy v depresi a v těžším-hodně těžkém- duševním stavu naklizeno měla-/také jsem řešila odchod manžela/-pomáhalo mě to se od problému tak trochu odpoutat...ale každý jsme jiný a každému pomáhá něco jinýho...ono udržovat domácnost tak, že každá věc má svoje místo-/župan si uklízí i manžel a i náš šestileťák/ se fakt vyplatí...nemusí se uklízet a vyluxnout podlahu zabere cca 5 minut....každý to máme nastavený jinak....,hlavně,že se kolegyňce ulevilo a společné kábosení ji pomohlo!!
Neuklízím před návštěviu, ""uklizeno"" mám
Hele a napadlo tě, že zrovna v téhle situaci má možná úplně jiné starosti než uklízet? 
Že pokud je člověk v depresi nebo nějakém těžším duševním stavu, tak zrovna úklid je jedna z prvních věcí, kterou vypustí.
Před návštěvama mírně uklízím, ale jinak to beru tak, že návštěva přišla proto, abychom se pobavily a ne proto, abych dva dny před tím piglovala domácnost... 
.
