Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Kotě:
No právě - mě nikdy ani nenapadlo řešit nějaký zastávky v cukrárnách apod. na ohřívání mlíka Děcko jsem nakrmila kdekoli. A zvlášť teď, kdy je spousta takových vychytávek - já jsem si nemohla vynachválit takový ten zásobníček od Aventu na tři dávky sušenýho UM. Takže v zásobníku 3 dávky mlíka, v termosce ohrátou vodu a mohla jsem být prakticky celej den mimo domov bez řešení kde a jak nakojím - zvlášť právě v zimě. Ať jsme šli do lesa na výlet nebo na celodenní návštěvu třeba k babičce. Super.
Teď se nebavím o prospěšnosti nebo neprospěšnosti kojení nebo UM, ale moc nechápu, co je na UM tak nepohodlného a složitého - mě to teda maximálně vyhovovalo.

sonije: jak píše Nessie, když si to chceš dělat náročné, tak to náročné budeš mít. Taky jsem první dítě nekojila a v životě by mě nenapadlo spoléhat se na cukrárny a podobně. Sebou termosku, UM nadávkované v dávkovači, stačilo nasypat do lahvičky, zalít a protřepat, úkon na 20 vteřin, možno kdekoli a kdykoli - třeba i v autobuse, když měl velký hlad. Na noc mléko nachystané už udělané v lednici, stačilo ohřát v MW, úkon na 30 vteřin. Pohodička.

Druhé dítě jsem kojila a byl to děs běs. Narodilo se na zimu, takže - jsme venku a má hlad? Nutno najít teplé místo, kde si můžu sednout a kojit. Musím mít dost soukromí, protože odhalování na veřejnosti je pro mě těžká frustrace. Takže se neustále pohybovat v okruhu takových míst. V noci jsem se stejně musela vzbudit, protože kojit vleže mi nešlo. Navíc se malej kojil třeba 20 minut, vypitou flašku má dítě za 5 minut. Štvalo mě to pekelně! Přesto jsem to vydržela do 8 měsíců, ale srdce v tom teda nebylo...

sonije: Tak já se teda musím ozvat, nedostala jsem se dřív, ale já prvního kluka nekojila vůbec a druhýho asi 3 měsíce - dýl to nešlo. Ale co chci říct - mě teda osobně u obou přislo UM mnohem pohodlnější. Nějaký zastávky na procházce u kaváren jsem neřešila - v termosce jsem měla vodu ohřátou na požadovanou teplotu (cca) a přímo ve flaštičce nasypaný mlíko. V příápadě potřeby jsem přelila vodu do flaštičky, zatřepala, nasadila dudlák a krmila Pohoda. A hlavně - malej byla za 10 min najezenej a jelo se dál, bez hledání místa, kde by se dalo v klidu nakojit.
To samý v noci - převařená voda nachystaná v termosce, ve flašce nebo v zásobníčku odměřená dávka Sunaru, nalít, nasypat, zatřepat a podávat. Pohodička.
No a přiznávám úplně klidně, že když byli kluci starší (cca od půl roku), tak jsem si na noc v klidu nachystala to mlíko už večer dopředu do lahvičky a v noci jsem ho jen ohřála. 10 min krmení a znova hajat.
Co se týče pohodlí, tak s kojením se to prostě nedá srovnat. To je můj názor, moje zkušenost.

Já jsem nekojila, nedařilo se a holky co kojili, mi kolikrát záviděly a já zase jim. Ono je sice hezké, že tě může někdo zastoupit, ale evím, jak ti v noci spí, ono vstávat 3x za noc a jít chystat mlíko, stihnout to tak, aby se mimčo nevzbudilodřív než mlíčko připravíš.. Při cestě do kuchyně se zaručeně probereš a sotva usněš, už zase běžíš dělat mlíko. Jak já jsem chtěla vyndat miminko, přiložit a nemuset vylézt z postele. teď hledáš klidný koutek na kojení, s UM budeš hledat místo, kde může mlíčko ohřát nebo ochladit (pokud budeš nosti termosku) - a ne všude jsou ochotní. Dodnes mě mrazí při vzpomínce plánování výletů typuˇ: teď vyjdu, za hodinu musím být u té a té cukrárny a udělat mlíko, potom musím za hodinku nakoupit v drogerii a honem domů, abych stihla ohřát další mlíko. Pokud jsem se opozdila, už malý řval jak tur a já mu neměla co dát, studený to nechtěl. A taky těch peněz za mlíko, nemusí mu sednout to nejlevnější a nedoplatíš se..
S půlročním to bude trochu jinak, ale i tak popřemýšlej i nad těmito věcmi. Kojení a nekojení je jinak výhradně tvoje věc, nikdo ti do něj nemá právo kecat a ty o tom nemluv. Pamatuju si, jak jsem byla nešťastná, když jsem si vyslechla argumenty, že jsem sobec, že každá ženská může kojit, jen jsem se málo snažila atd. Postupem času jsem na otázky kolem kojení odpovídala - nekojím no a? A byl klid. Nikomu nic ysvětlovat nemusíš, každý má svůj důvod, jen dnešní společnost je naočkovaná všemi těmi propagandistickými kecy, jak je kojení prospěšné. Nepopírám, že je, ale kdo je lepší - máma, která nekojí, ale krmí dítě UM s láskou, stará se o něj hezky nebo ta, která si u kojení zapálí cigáro a celý den protlachá s kamarádkou, zatímco mimčo prakticky jen leží v kočáru a kouká (takové nejvíc moralizují)?
Drž se a udělej to, jak ty cítíš. Půl roku je určitě dostačující i podle doktorů. Dýl jak rok, jak se dnes propaguje, už dnes řada odborníků kritizuje, zejména kvůli psychice dětí...

Nikdo neoddiskutuje, že kojení je optimální kvůli teplotě, čistotě, složení a pohotovosti mléka. A taky je to nejjednodušší a nejlevnější varianta. Kamarádka utnula kojení před Silvestrem, aby již mohla pít. To je myslím ten nejhloupější důvod, proč přestat.
Teď už brblá, že měla ještě chvíli vydržet, protože si místo krabic s mlékem mohla koupit něco hezkého. Ale vrátit to po 14 dnech už nejde.....

holka zlatá...kdyby jsi byla sobec, neptala by jsi se ostatních, co si o tom myslí....pokud ti kojení dělá problémy, tak zkrať dobu kojení na minimum. Pokud to někomu dělá radost, ať kojí, jak dlouho to bude možné. Prostě svému Kubíkovi řekni: zlato, ráda bych tě kojila, ale nejde to. Zpříjemníme si ty chvíle jinak. A uvidíš, že ti to nikdy vyčítat nebude. A svému manželovi řekni, že ho máš ráda, ale že kojit nebudeš a ať vytáhne peněženku a maže pro mléko a pak ho může i nakrmit.

Já bych už taky raději šel na, ale máma furt je to zdravý

Mno, asi taky nemám co mluvit, neb jsem nekojila ani minutu, a mé ubohé děti vyrostly na sunaru. Ale já bych o tom s manželem vůbec nediskutovala, a s babičkami tuplem ne. Ovšem mně do toho nikdo nekecal především proto, že manžel byl dva roky na vojně a potomka vídal jen na fotkách, a babičky chodily do práce, čímž pádem měly jiné starosti, než sledovat, co dělám nebo nedělám s dítětem. Zlatej život, ty první dva roky mateřské. Babičky u Martiny by se měly zabrzdit včas, kojením to začíná, pak se bude diskutovat o nočníku, o tom, jestli je dítko dostatečně teple oblečeno, jestli už je čas ho dát do školky, jestli chodí na ty správné kroužky, jestli bude hrát fotbal nebo na flétnu, a Martina z toho handrkování nevyjde do konce života, a pořád to bude špatně. Jak se včas neřekne, kde jsou hranice... a u kojení je to navíc dobře argumentačně podpořeno. Nechce kojit, nechť nekojí, násilím jí dítě u prsu držet nebudou.

já jenom kojila toho půl roku a od asi 6 týdnů spal po celou noc a byl teda pěkně naducaný, líčka mu div nepraskla

Já byla taky odhodlaná kojit půl roku a pak to můj organismus vyřešil sám - dostala jsem když mu bylo půl roku silnou alergii na něco, že jsem skončila na kapácích a kojení šlo mimo, myslím, že půl roku stačí, toť můj názor, nečetla jsem příspěvky

Kotě: No vidiš, a já to vnímám přesně naopak. Prostě každý má jiný priority a jednoznačná rada prostě neexistuje. Každý si to udělá, jak mu to pasuje a je zbytečné se tady kvůli tomu dohadovat a osočovat.
A vo tom to je

pro ijaku: pro mě bylo jednoznačně pohodlnější dávat dítěti flašku než ho kojit. Prostě subjektivně vnímám nekojení jako jednoznačně pohodovější variantu - za sebe, pochopitelně

Jeřabinko, že tebe mateřství s..lo a stresovalo a bylo pro tebe obětí, znamená, že to musíš dávat každé další matce sežrat?

já kojila dceru půl roku syna jenom 4 měsice ,nebo mu to nestačilo byl velkej jedlík a sunar bez vyvaru z vloček nechtěl myslel si ,že je to čaj tak denně vařila vločkydo sunaru .

Dcery jsem poctivě kojila téměř do roka, při synkovi jsem po dvou měsících dostala hnisavou angínu a ze dne na den přišla o mléko. Nejstarší dcera a syn jsou, ač každý kojen jinak dlouho, nemocní pramálo, mladší dcera, kojená téměř rok, jako ta starší, je nemocná každou chvilku...a teď mi to vysvětlete

Mánička: