Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

carmi:

Ještě poznámka:já když rodila podruhé po těch 11měsících,byl porod od prvních příznaků až do konce sakumprdum za dvě hoďky odbytej...

René, ty jsi nějaká vševědoucí.
Svět není jen černo bílý. Někteří např. 10 let praktikují přelušovanou soulož a nic se nestane. Někdo to zkusí jednou a šup je zaděláno.
Každý je jinak plodný a zatímco některá žena se o mimčo snaží roky, kolem jiné jen projde chlap a je těhotná, to je prostě život Ale každý dospělý člověk by se k tomu měl postavit čelem.

Bambulka: máchací pračky? hele, já když měla "velké" prádlo, tak jsem ráno zatopila pod kotlem a první várku horké vody podělila do pračky - vířivé - v počtu 1, máchací vany a vaničky na škrobení - škro jsem si musela uvařit v kastrolu v kuchyni než se ohřál ten kotel vody, pak se vařila další várka vody, tentokrát již s mýdlovými vločkami na vyvářku - vyvyřovalo se všechno povlečení, ručníky, utěrky, dokonce i dědovi plátěné trenýrky, ty se akorát nesměli škrobit - když se to dostatečně provařilo, tak jsem to velikou vařečkou přendala do máchacího bazénku, dopustila do kotle vodu a dala vařit další várku, v bazénku se několikrát propláchlo studenou vodou a ručně vyždímalo a pak hodilo do máchací vody s aviváží promáchlo a opět ručně vyždímané přendalo do vaničky se škrobem, kde se nechalo odležet, aby se nasákl škrob, no a pak se opět ručně vyždímalo a nacpalo do ždímačky a šlo pověsit - a tak furt dokola, mezitím se ve vířivé pračce pralo ostatní, začínalo se bílým jemným, pak šly postupně jednotlivé barvy a druhy a končilo se montérkama, z pračky do máchacího bazénku dvakrát vymáchat a do vany z aviváž a do ždímačky a na dvůr na šňůry. Začínala jsem v šest ráno a končila tak ve čtyři odpoledne, celý den v gumákách a gumové zástěče, v prádleně plné páry a nacákané vody, s vymáčenýma a někdy i lehce spařenýma rukama. Praly jsme tak vždycky, jeden týden babička a další mamka, když jsem pak bydlela s babičkou, tak to přešlo na mne. Pomáhaly jsme se sestrou prát od mala, byla to docela sranda, jednu dobu mě to i docela bavilo. Mamka vždycky navařila den dopředu, babička když prala tak vařil děda - to byly mňamky - když jsem prala já, tak mamka hlídala malýho a uvařila.
Nejkrásnější byl ten plný dvůr krásně vypraného prádla - voňavého. Akorát mě nebavilo potom žehlit.
Ale je fakt, že automatku jsem přivítala s velkou radostí, má jedinou nevýhodu. Tenkrát jsem měla fakt velké prádlo jednou za měsíc, v sobotu jsem vyprala v neděli vyžehlila a byl pokoj. Teď peru průběžně a mám pocit, že tu mám furt kopky prádla "na žehlení"

Bambulka: měla jsem první dítě před 29 lety. Jo, automatické pračky už byly, ale...muj čistý příjem byl kolem 1.400,- Kč, manžel asi o dvě stovky víc. Bydleli jsme v pronajatém bytě (ano, i za socíku to šlo), sice drahý, ale sami a bez rodičů či tchýně. No a pračka stála v podstatě tak, jako dnes - kolem 10.000,- Kč. Takže já taky po svatbě prala v podstatě ve vaně. No vlastně jsem měla štěstí, že jsem měla rizikový těhotenství a fakt jsem se do tý vany nemohla ohýbat a tahat to těžký prádlo, musel to začít dělat manžel a po prvním praní prostě sehnal peníze a automatku koupil.
A k tomu, že jsme měli jisté zaměstnání - není to pravda. O ženskou s malými dětmi nestáli ani za socialismu. Když jsem se chtěla vrátit po mateřské ( 2 děti) bylo mi jasně doporučeno, abych dala výpověď. Jo, nemusela jsem ji dát, ale asi bych pak měla na pracovišti peklo. Našla jsem si jinou práci, ale trvalo to dost dlouho, matku s dvěma malýma dětma prostě nikdo nechtěl. V tom se to asi ani dneska nezměnilo.

Jinak k Natálii - jak to tady už víckrát zaznělo, holt si užiješ trošku šrumec, ale nebude to trvat dlouho a pak jen samé výhody - děti k sobě blízko, možnost brzy jezdit na dovolené a výlety a nebýt upoutaná v domácnosti. Já bych do toho šla.

Já mám děti po 14 měsících. První dcerka byla velice hodná, když jsem kojila, tak jsem vykládala pohádky, učila ji říkadla atd. Vůbec toho nelituji.Děti měly potom stejné zájmy, nebyla jsem omezována ničím. První rok byl trochu pracný. Určitě to zvládneš a hlavně se těš. Miminko to cítí už v tobě, ničeho se neboj. Ať máš krásné, zdravé miminko.

Moje bývalá spolužačka z devítky má děti 10 měsíců od sebe. Pokud vím, přežila ona i děti.
Ze začátku to bude hrozné, obě děti maličké, ale každé bude chtít něco jiného, jiná jídla, jiný režim. Řekla bych, že po 2 letech se to ale obrátí, děti si začnou spolu hrát, zabaví se, srovná se jejich životní rytmus i potřeby. Chce to vydržet první 2 roky.
Já mám děti od sebe 23 měsíců a stejně to bylo ze začátku šílené. Potom jsem ale byla už celkem v poho, narozdíl od mé kamarádky, která má jedináčka a musela se mu věnovat hodně let 24 hodin denně na 100%.

Ahoj Natálko,

mám dvě děti, jsou od sebe 11 měsíců, nikdy jsem ani nepomyslela, že bych to řešila potratem, je pravda, že z počátku je to náročné /horší než dvojčata/ jedno už skoro chodilo, když jsem je v zimě navlíkla, jedno se mezi dveřma poblinkalo - znovu obě vysléct, převléct. Ale později, byly jak dvojčata a bylo to fajn, nakonec jsem kluka dala do školy o rok později /na radu psychologa - byl moc dětský a hravý) a tak jsem díky tomu nemusela řešit rozdílné školy v přírodě - jezdily spolu. Ráda na to vzpomínám a tobě držím palce, dá se to zvládnout.

Nečetla jsem příspěvky, ale zvládnout se dá všechno, zvláště,když nic jiného nezbývá. Budete to mít skoro jako dvojčata a ta se taky musí zvládnout. Neberte to tragicky,bude to fůra práce,ale až děti povyrostou,možná budete ráda,že si spolu hrají. A pak je to jen dočasné. Rozhodně bych na potrat nešla,zvláště, když stejně druhé dítě chcete.

Milajska:

Všechno je dobře, tak jak to je. Asi to tak má být. Zvádnete to a za pár let se tomu budete smát. Držím palce!!!

Kočkomilka: Aha, no mě to bylo divné, stejně si myslím, že hodně matek v té době si přidělávaly zbytečně práci. To nešlo vyprat v té vířivce? A pak je jen přendat do máchací pračky? No myslím, že v té době si už taky mohli koupit pračku.

Já jsem taky půl roku používala látkové plenky a vyvařovala v pračce pouze v šestinedělí. A nežehlila je. Tchyně nechápala, však prý se musí plenky vyvařovat a pořádně žehlit. Jenže světe div se, dcera měla pořád krásný zadeček a žádné alergie.

No já myslím, že se autorka rozhodne dítě si nechat a přeju ji, ať to jde co nejlíp. Určitě bude spokojená, protože kdyby šla na potrat, tak toho bude po zbytek života litovat.

emchira: Nemají to jednoduší, mají to jenom jiný - tohle zase nevymluví nikdo mně
Máma za socíku měla jistý, že po mateřský půjde zpátky do práce - dnes tu jistotu nemáale to je hodně napřed...
Celkový mašlení bylo jiný... většinou se žilo generačně, ta nebyl problém podělit se o děti - když se totiž žilo generačně, pak se stavěl ten barák. Kde se rovnou dostal byt, barák se nestavěl...
tohle generační soužití mělo svoje výhody (ale mně by z toho šlehlo, žít s mámou a dostávat od ní jídlo apod.)
A celkově se nežilo ve stresu, co bylo zítra
Srovávat tehdy a teď je nesrovnatelné.

emchira: Jestli to není tím, že lidi nemají osobní zkušenost s tím horším. Matka ze starých časů kdy měla na krku 9 dětí a ještě hospodářství by zajásala nad možností mít za našich časů děti dvě rok po sobě libovala by si, jak si krásně odpočine.

Bambulka: to je fakt, mému synovi bylo 27 a první věc, kterou jsem měla do domácnosti (od našich ke svatbě) byla automatická pračka. Bydleli jsme tenkrát rok u tchýně a poslouchala jsem, co to je za vymoženosti - ona byla do té doby zvyklá zatápět pod kotlem v prádelně na dvoře
Jinak si myslím, že péče o dvě tak malé děti bude náročná, ale určitě si budou rozumět víc než třebas já s bráchou, který je ode mě 6 let. A taky jsem někde četla, že do 20 měsíců dítě neví, co je žárlivost na mladšího sourozence. Dobrovolně bych do toho asi nešla, ale jistě se to dá zvládnout