V osmnácti se chce stát matkou
Doufám, že mne neodsoudíte za to, co sem teď napíšu. Jsem totiž docela zoufalá. Moje osmnáctiletá dcera přišla do jiného stavu. Je to brzy, myslím, že na něco takového měla ještě dost času. Strašně si s tím zkomplikuje život, ale ona není schopná si to ve všech důsledcích uvědomit. Vedeme spolu dost zásadní spor. Já bych chtěla, aby šla na potrat, ona se tomu zuby nehty brání.
Je to šílená situace. Vychovala jsem ji sama, s manželem jsme se rozvedli když byla ve druhé třídě. Nikoho jiného jsem si nenašla, respektive nikdy jsem jí domů nepřivedla žádného náhradního tatínka. Věnovala jsem se jí opravdu hodně, starala se, aby jí nic nechybělo. Jezdila na tábory, navštěvovala různé kroužky, vždycky byla docela nadaná a ve škole neměla problémy. Teď je ve třetím ročníku, respektive příští rok jde do čtvrtého na gymnáziu, měla plány pokračovat studiem na vysoké.
S tím je teď konec. Pokud si dítě nechá, ještě před maturitou porodí a kdoví, jestli pak vůbec zvládne odmaturovat. A místo na vysokou půjde na mateřskou. Já jí dítě hlídat nemůžu, chodím do práce. Navíc kluk, se kterým je těhotná, se k ničemu nezná a po té, co mu oznámila, že čeká dítě, se s ní rozešel. Je mu stejně, jako jí. Takže taky ještě mladý, nevyzrálý člověk.
A dcera si postavila hlavu a rozhodla se, že si bude hrát na hrdinku a na žádný potrat nepůjde. Podle mne si starost o mimino představuje stejně jako hraní s panenkou. Vůbec jí nedochází, jak moc se jí potom změní život. Zcela automaticky počítá s tím, že bude bydlet u mne i s dítětem a já jí budu všemožně pomáhat – finančně i s péčí o mimino.
Samozřejmě, pokud by tato situace skutečně nastala, na holičkách bych ji nenechala. Ale přiznávám, že dvakrát nadšená z té představy nejsem. Za ty roky, co jsem s ní sama, jsem už dost utahaná, těšila jsem se, že až se osamostatní, budu mít konečně čas na sebe a na svůj vlastní život. Místo toho teď hrozí, že bude vše jinak, k nám dvěma přibude malé dítě a moc bych nedala za to, že to budu především já, kdo se bude starat, hlídat. Za pár měsíců to dceru přestane bavit, je ještě mladá, bude chtít chodit ven s přáteli a já budu uvázaná doma u vnoučete.
Nechci být zlá. Vím, že potrat není nic dobrého. Na jednu stranu je mi to proti srsti, ale když o tom uvažuji ze všech stran, tak mi to připadá jako nejlepší řešení. Ani vlastně nevím, jestli chci nějakou radu, spíš bych stála o vaše názory na celou tuto situaci. A taky o osobní zkušenosti v případě, že se tak mladá holka stane matkou. Může být vůbec člověk v tomhle věku schopen postarat se zcela zodpovědně o dítě?
15.6.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 137 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - V osmnácti se chce stát matkou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
monia: Nepřipadá mi, že děláme z dcery stvůru. Jen si některé myslíme, že holka neví, co obnáší být matkou a je zvyklá, že se matčin svět točí kolem ní a že si myslí, že to tak bude dál.
monia: Jo názor dcery by byl fakt zajímavý, hlavně by si měla přečíst i tuhle diskusi, třeba by pak pochopila věci, o kterých zatím nemá tušení.
Heather: Ono je třeba všechno jinak. 
Jak říkám, chybí tu názor dcery. Je hrozně lehké z ní udělat stvůru, která chce matku vysát do morku kostí. Jde hlavně o život dcery a jak ta si ho zařídí, tak ho bude mít. Tohle odsuzování nikam nevede. 
monia: A proč ne JÁ? Píše to ze SVÉHO pohledu a vyjadřuje SVOJE myšlenky, tak co jiného má psát? Já jí rozumím - starala se o dceru, jak nejlíp mohla, byla na to sama a teď si třeba představovala, že se holka osamostatní a ona bude mít konečně čas žít podle svého... no a teď je všechno jinak.
Zajímalo by mě, v kolika letech měla svou dceru tazatelka. 
Vyjadřovat se nebudu, protož tu není pohled z druhé strany, tedy dcery. Všude vidím jen já,já, já. Možná holka překvapí. Co se týče potratu, ten zanechat následky může, a to značné, takže tady bych byla nanejvýš opatrná.
Dcera se mi narodila koncem unora, odmaturovala jsem v pohode. Pravda je, ze jsem byla rok vdana, ale bydleli jsme s maminkou, protoze jsme vlastni byt nemeli.
Dceri bych urcite pomahala, ale jak uz to tu devcata psala, nehlidala bych kvuli diskotekam a trajdeni.
Mozna, ze kdyz ji to takhle predlozis, ona si uvedomi, na cem ji zalezi nejvic. Jestli na miminku nebo na spolecenskem zivote a kariere a rozhodne se pro to spravne sama.
arsiela: Miniinterrupce a interrupce se neprovádějí úplně stejně.
Almega: 21.12.2012
Linda: vdát se musí za NEstudenta aby převzal vyživovací povinnosti, tatík je passe, toho nebrat, navíc tele co si neumí nasadit prezervativ a při prvním problému uteče nebrat, to by bylo z louže pod okap, to máš pravdu.
.jpg)
já bych jí na potrat nehnala (no ono to asi ani nejde, těžko jí tam přiivléct násilím, zvlášť když právně je dospělá). Ovšem jak tu plno lidí píše, upozornit jí že nehlídam dítě aby mohla chodit po diskotékách, vyspávat apod.
mam kamarádku, dítě měla před maturitou, tu o rok odložila a dodělala. Je ale fakt že jí hlídala její babička půl roku, takže chodila 4 měsíce do školy (měla ukončené první pololetí čtvrťáku). Bydlí u rodičů a tím že byla na RD, tak převzala péči o domácnost a z rodičáku přispívala na jídlo. Rodiče hlídali vyjímečně a když se chtělo jim
.jpg)
Osobne ve svatbe v tomto prípade vyhru nevidím. On taky studuje, je bez práce a buh ví jak dlouho jeste bude. Pokud má sourozence a bydlí v 2+1 tak by spís se nastehoval k mladé paní a Draha by nakonec mela na krku i jeho. Takze aby nakonec to ze se k díteti nemá nebyla jeste výhra
majucha: a to brusle jen v případě, že jsou jeho a , že se o ně neděli se sourozenci, ona je taky otázka z kolika dětí je nastávající tatínek, alimenty budou platit jeho rodiče, ale ti mají ještě vyživovací povinosti ke všem svým dětem ...
kopíruju: Zcela automaticky počítá s tím, že bude bydlet u mne i s dítětem a já jí budu všemožně pomáhat – finančně i s péčí o mimino.
No tohle nevypadá na akční děvče co se postará o sebe i o mimčo ... otázkou zůstává jak se slečna podílela na domácnosti atd. nebo jen chodila do školy a kroužků a všechno se podřídilo její zářné budoucnosti ... a to nevíme, víme jen to, že pokud se dcerka nevdá visí Draze na krku ... teď jde o minimalizaci škod na všech frontách a o přežití prvních pár let než se z mimča stane školkátko ...
arsiela: 13:51 ale to všechno jen teoreticky. Můžeš mít tisíce soudních rozhodnutí, ale když jí žádné peníze nedá, tak jí je nedá. Bude to akorát tahanice po dalších soudech na x dalších roků, kdy bude další soudní poplatky zas platit ta žalující strana a jen čekat, zda se z pana otce podaří vymlátit nějakou tu stovku anebo ne. Jelikož on je ve stejném věku, bude bez práce a pokud bude pokračovat na vysokou, bude bez ní ještě pěkně dlouho a nepomůže ti ani exekutor. leda by mu zabavil kolečkový brusle a kačera a prodal to v aukci za 350 korun.
Riki: Může podat u soudu žalobu o předběžné určení,na základě toho ji platí domnělý otec náklady spojené s těhotenstvím a porodem,připlácí i na výbavičku atd.Má alimenty od otce.Pokud to dítě opravdu chce,tak si prostě poradí.Nic víc a nic míň.
Almega: miniinterupce a potrat jedno jest.Pokaždé je to zabití plodu.A pokaždé to může mít následky pro ženu.Oboje se provádí uplně stejně.
