Chce, abych šla na plastiku prsou
Je mi 32 let, máme dvě děti. Obě jsem je dlouho kojila a na vzhledu mých prsou se to bohužel dost negativně podepsalo. Nejsou vůbec pěkná. Malá, povislá, beztvará. Já sama tím nijak zvlášť netrpím, beru to jako daň za děti. Jsem ráda, že jsme všichni zdraví, to je pro mne důležité.
Můj manžel má na to však jiný názor. Už delší dobu na mě naléhá, abych šla na plastiku a nechala si ňadra vylepšit. Odmítám to. Připadá mi to jako zbytečné riziko, zbytečně podstoupená bolest. On tvrdí, že kdyby mi na našem vztahu záleželo, pochopila bych, že pro něj jako pro muže je můj vzhled velmi důležitý. A obviňuje mě ze sobectví, že nejsem schopná podstoupit trochu bolesti a nepohodlí. Proboha! Porodila jsem dvě děti, to je snad málo?
Jsem z toho otrávená a nešťastná. Vím, že manžel si na vzhledu opravdu zakládá, sám hodně sportuje, má tělo samý sval, ani gram tuku navíc. Já jsem taky štíhlá, hodně sportuju. Jen ta prsa nevypadají jako dřív.
Mrzí mě, že je můj muž takový, nikdy bych si nepomyslela, že ve své posedlosti za dokonalostí dojde tak daleko a bude mě nutit k takovému zákroku. Tvrdošíjně to odmítám a máme kvůli tomu doma docela dusno. Teď mi dokonce řekl, že se mu teda nesmím divit, když si najde nějakou bokovku na sex, protože já ho prý nevzrušuju.
Kdybychom neměli děti, snad bych se s ním i rozvedla. Ale takhle nevím. Je mi z toho smutno, velmi jsem se v něm zklamala. On zas tvrdí, že se zklamal ve mně.
Kdo z nás je v právu a kdo by měl ustoupit? Mám já – v zájmu zachování manželství a vztahu – podstoupit tu operaci, anebo je chyba u mého muže a měl by si uvědomit, že spokojený život opravdu nestojí na dokonalých ženských ňadrech?
Co byste dělaly na mém místě?
22.7.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 139 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce, abych šla na plastiku prsou
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.sweet: No přesně - je to otázka priorit, jako všechno. Mě brýle nevadily, ale přímo sr..ly, a to jak z estetickýho, tak jakýhokoli jinýho hlediska. S operací jsem na nejvyšší míru spokojená (už 10 let), za vyhozený peníze to rozhodně nepovažuju - naopak - považuju to za nejlepší investici v životě. Ten pocit, kdy jsem ty nenáviděný brejle mohla konečně hodit do kanálu, se ani nedá popsat.
Ten jeho problém nie je o tvojich prsiach len chce na teba prehodiť vinu za bokovku ak ju už nemá a istí sa keby sa to prevalilo. On nič, on muzikant veď ťa varoval, keď nepôjdeš na operáciu schvaluješ mu milenku. dobre si to vymyslel. on v tom bude úplne nevinne.
Ch.Z. Kochanská: Máš pravdu. Pokud žena chce sama,ať to udělá. Pokud to chce manžel a ještě vyhrožuje,změnit jeho.
Arna: Koukám, že jsi opravdu znalec lidských duší! Přesně víš, kvůli čemu se kdo zhroutí.
Nessie: tak mně to už nehrozí,jsem už po přechodu.
Arna: Tak znova. Jitka si vzala chlapa, kterýmu záleží přehnaně na vlastním, potažmo i jejím vzhledu. Někdo si tu myslí, že se on změní?
Stejně se rozvedou.
Já ho neobhajuju, dost si zapřeháněl.
Nessie: To jsem nepsala,udržovat se člověk musí,ale jak už jsem uvedla-"vlastníma silama"
A takové,jako jsi ty a jiné,co si zakládají na svém vzhledu,hlavně prsou, tak takové se při sebemenším problému zhroutí.
Znám taky jednu,její manžel a děti jsou nejkrásnější,nejchxtřejší,...atd. Manžel(opravdu byl hezký a mladý) má zdeformovaný obličej a to jen z malýho znamínka.
Arna: Hmmm...tak to doporučuju hlavně nebýt nikdy těhotná! Jsem teď v sedmým měsíci a na břiše se ještě hezky dlouho nevyspím!
Ch.Z. Kochanská: Ano,pokud to můžeš ovlivnit sama.
Čím pak jí ten manžel odškodní za tu bolest? A bude doma uklízet,mýt okna,nosit nákupy? To jsou věci,který se nesmí dělat několik měsíců. A to spaní na břiše? Pro mě by to bylo hrozný.jinakl ani nespím.
Ch.Z. Kochanská: Nerezignovala - píše, že cvičí, že na sebe dbá...
Nessie: tak to já bych to brala jako vyhozený prachy - krátkozrakost mi taky nabízeli odoperovat, ale musím počkat, až se mi aspoň dva roky nezhorší oči (čekám už asi 8 let) a v momentě, kdy se mi ty oči přestanou zhoršovat, tak na operaci kašlu, páč brýle mi neva, jen to, že si musím rok co rok nechat měnit skla
ale nakonec je to každýho věc - jen mám pocit, že jde v manželství o víc...vzrušovat mě může i soused, páč má lepší tělo, než můj muž, ale nepůjdu a nevyměním ho
Nessie: Bereš mi to z klávesnice...
Arna: Jo, život je krutý, proto dokud můžu, budu si vzhled pěstovat stejně tak, jak se snažím udržet si skvělé zdraví. Dokud to můžu ovlivnit.
Arna: Ale prokristapána - o pacientech na onkologii se přece nebavíme - bavíme se o zdravých lidech. To jako jen proto,že bych mohla dostat rakovinu a po chemoterapii být vyhublá na kost a plešatá, mám teďka na svůj vzhled hodit kakáč a říct si - hlavně že jsem zdravá?? Jakože - když mi záleží na tom, jak vypadám a kolik vážím, tak si koleduju o to, abych skončila na onkologii, kde by mě myšlenky na podobné povrchní věci přešly?
sweet: Jo, já taky myslím, že jí to ten manžel nepodal asi nejtaktněji a tento způsob by mě taky nadzvedl.
Jo, plastika je nepřirozený zásah,. no a co? Co je vlastně dneska přirozený? Já mám třebá implantovaný dva zuby a laserem operovanou krátkozrakost. Rozhodně je obojí nepřirozený zásah do organizmu, obojí bylo pěkně bolestivý a rozhodně ty vady nebyly život ohrožující - prakticky pouze estetický. Prostě jsem chtěla hezčí zuby a nebýt brejlovec. No a ? Klidně bych do toho šla znovu, tak jako si nechám klidně přemodelovat prsa, pokud budou po druhým porodu vypadat hrozně.