Chtějí mne připravit o byt, nebo jsem paranoidní?
Je mi devětadvacet let, jsem těhotná ve čtvrtém měsíci a s přítelem řešíme, jak si dál zařídit život. Otázkou číslo jedna je hlavně bydlení. A to je ten problém, který mi nedá spát, a já nevím, jak se správně rozhodnout.
Když jsem dostudovala, dostala jsem od rodičů krásný byt 1 + 1. Byt je hezky prostorný, má celkem 56 metrů, což je poměrně slušné. Navíc balkón a komoru na chodbě. Dala jsem si ho dohromady a bydlí se mi v něm moc pěkně. Když jsem se posléze seznámila s přítelem a časem jsme spolu začali bydlet, i ve dvou byl pro nás byt dostačující.
Teď se však situace změnila. Čekáme miminko. Přítelova maminka nám nabídla bytovou směnu – můj za její třípokojový. Má ho rovněž v osobním vlastnictví jako já, takže by záleželo jen na naší dohodě a té je ona velice ochotně přístupná. Nechce žádné dorovnání ceny, nic takového. Žije sama, třípokoják je pro ni beztak zbytečně velký. A my s malým dítětem ho určitě využijeme lépe.
Můj přítel zajásal a považuje to za skvělou nabídku, já však tak nadšená nejsem. Ani mí rodiče nebyli, když jsem jim o tom řekla. Důvody našich obav jsou, že se vlastně zřeknu svého vlastního bydlení a půjdu do nového napůl 
s partnerem. Naši to považují za riziko, vzhledem k tomu, že by byli rádi, abychom se vzali a on se do svatby zrovna nehrne. Tvrdí, že na mě nepotřebuje mít papír a že svatba je přežitek. To, že já bych se vdávala ráda, přechází mávnutím ruky.
Je fajn, známe se už tři roky, rozumíme si. Když jsem mu oznámila, že čekám dítě, byl šťastný jako nikdy před tím. Nemyslím, že má nějaké nekalé úmysly, rozhodně ne. Přesto jsem – možná i dílem mých rodičů – značně nahlodaná do té bytové směny nejít. Mohlo by se snadno stát, že bych v budoucnu přišla o střechu nad hlavou.
On ani jeho maminka to nechápou, respektive oni o mém váhání zatím nevědí, spíš je zaráží má laxnost v realizaci výměny bytů, naléhají, aby k tomu došlo co nejdříve, jak se prý pak budu stěhovat s velkým břichem. I ten jejich spěch mi připadá podezřelý.
Asi vám připadám hloupá, nevím. Sama se v sobě a svých pocitech moc nevyznám. Jen prostě cítím, že je něco špatně, že by se mělo začít dít něco, s čím vlastně nesouhlasím a čeho bych později litovala. Před přítelem jsem se zmínila, že bych se stěhováním ještě počkala, dokud bude naše dítě miminko, náš byt nám bohatě postačí, ale on s tím nesouhlasí. Tvrdí, že spát v jedné místnosti s miminem nemůže, když chodí do práce, bude se potřebovat vyspat. Výměna bytů s jeho maminkou je pro něj jediné přijatelné řešení.
Vím, že se dá všechno ošetřit po právní stránce, že asi plaším zbytečně. Ale přesto se mi do toho stěhování nechce. Nevím, co jednou bude či nebude, jak se naše vzájemné vztahy vyvinou… Prostě mám strach. Zároveň si tyto podezíravé pocity vyčítám, protože přítele mám ráda a na naše děťátko se těším.
Jak byste tuto situaci řešily vy?
23.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Manžel se chce stěhovat do satelitu!
- Taky používáte na partnera různé finty?
- Manžel nechce v ložnici naše miminko
Diskuse ke článku - Chtějí mne připravit o byt, nebo jsem paranoidní?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Ota: 8:36 me napadlo uplne to same, kdyz je pani tak paranoidni ( i kdyz ja se ji vubec nedivim, protoze rozvodovost je velika ) tak proc to tedy jen nevymeni a nemusi nikdo na nikoho nic prevadet... ja nechapu, proc to nekomu pripada slozite 
Přestěhujte se a majetkové poměry nechte tak, jak jsou. Až maminka přítele zemře, bude dědit její byt. V tu dobu už budeš mít velké dítě (děti) a už ti bude i jasno o vašem vztahu. Pak můžete věci řešit..... Dítě do Tvého bytu a ty do přítelova, vy zpátky do malého a dítě s rodinou do 3+1, nebo rozchod, nebo, nebo, nebo......
.jpg)
sevenofnine: 6tý smysl tststs..
Co takhle se rovnou zeptat místních kartářek ? Nebo už tady nevystupují ?
Bellana: no právě, tady se jde do společného projektu miminko ale společně vlastněný byt ? Na to už důvěra nestačí.
Obecně mám pocit, že autorka je jedináček a celé to sémě nedůvěry pochází od jejího rodičovstva..
Zbouchnul jí a chce jí sebrat byt!
Křeček: dobře sis to naplánovala 
Koneckonců proč se teda nedohodnete a jen se nepřestěhujete ?
Zachovejte si vlastnická práva k "svým" bytům a plaťtě každý náklady+ údržbu v "propůjčených"bytech.
Přítel a jeho maminka navíc jistě ocení, když jim to vysvětlíš, že jim nevěříš a vybuduje to zdravé základy vašeho vztahu pro šťastnou budoucnost.
.JPG)
Tak to byl můj manžel před třemi roky ještě v horší situaci.
Prodal SVŮJ byt a dům za ty peníze jsme pořídili jako společné vlastnictví.
Takže by teoreticky mohl o půlku přijít a ještě k tomu bude nejmíň dalších 15 let živit děti.
treperenda: Bellana: souhlas 
.JPG){kind=avatar}
Šla bych do toho šla po řádně sepsané a ověřené smlouvě a s velkou nechutí. Ale spíš ne. Ostatně já bych nešla do mateřství s někým, kdo se se mnou nechce oženit a vede řeči o tom, že on nepotřebuje žádný papír, když já ho potřebuji.
já bych do toho na Tvém místě nešla. Pokud Tě varuje 6. smysl a máš pochybnosti, tak bych na ně dala a je jedno kolik rozumných důvodů stojí proti. Mockrát jsem litovala, že jsem na instinkt nedala, ale nikdy, že jsem na sebe dala ...
Z rozumového hlediska je směna báječná, velkorysá atd. , ale pokud to tak necítíš tak bych se do ní nehrnula ...
Linda: nevím, já jsem v 1+1 žil s miminkem a řeknu ti, že někdy ( né pořád) to prostě nešlo a spal jsem v kuchyni. Někdy zas po mém příchodu šla spát manželka a já hlídal.....
Co když je přítel řidič tramvaje nebo metra ? Potřebuje se vyspat do růžova nebo je to jen taková hra ?
Nechápu dnešní dobu, přítel je dostatečně důvěryhodný na to mít s ním miminko, ale nedostatečně důvěryhodný mít s ním byt napůl.
Čekám s ním dítě, ale nevím co jednou bude nebo nebude..
To neví nikdo vážená.
Nejlepší by bylo na zkoušku bydlet s miminkem sama a čekat jak se to vyvine.
Prodejte oba byty a z výtěžku si kupte byty čtyři .
Tchynin, tvůj, jeho a váš.
Jistota je jistota.
.jpg)
Nesla bych do toho. Naucila jsem se dát na vlastní pocity a obvykle pokud jdu pres ne je z toho v budoucnu prusvih. A tohle se mi nelíbí 
PS. Prítel nemuze spát v jedný místnosti s miminem a ráno vstávat do práce???? To si jako predstavuje ,ze ty budes spát s mimcem v jedný místnosti a starat se o nej v podstate 24 hodin denne a prítel se vyspinká do ruzova, bude pracovat a kdyz bude mít chut tak vecer mimco pochová? Promin, ale tenhle názor mi taky pekne smrdí.
A ted si jdu precíst ostatní názory.
Prostě poměr bych vypočítala dle m2 obou bytů a jejich stavu. Nebo napsat smlouvu, jak už tu někdo psal, že v případě rozchodu ti skorotchyně vrátí tvůj byt (v jakém stavu a s jakým vybavením je ale otázka).
Lujza: Teda, když se min. půlka párů rozejde mi příjde sebevražda (finanční) tohle riskovat.
Tak chudáček se nevyspí, tak ať spí v obýváku a vy s dítětem v ložnici. Pořád máte 2 pokoje. Do směny bych nešla nebo bych sepsala u notáře!!! smlouvu, že Vaše jsou 2/3 nového bytu a jeho 1/3. Rozhodně žádný fifty-fifty a když se mu to nebude líbit, tak má smolíka. V případě rozchodu, byste museli byt prodat nebo ho tou 1/3 vyplatit. No nelíbí se mi to taky.
