Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Podle mě je dobré dát dcerce propíchnout uši dokud je miminko - nebude ji to tolik bolet a zapomene na to. Mně osobně se holčičky s náušnicemi líbí a pokud je nebude chtít nosit, tak si nechá dírky zarůst a je to.
Na druhé straně je pravda, že ty jsi matka a když řekneš ne, tak ne a tchýně do toho nemá co mluvit.

mě divná nepřijdeš, já píchlé uši mám, ale naušnice nenosím a ani jedna z mých dcer naušnice nemá. Na blb otázky cizích odpovídám, že si holky o svém těle jednou rozhodnou sami. Já jim zjizvovat tělíčko jen proto, že se to tady dělá nebudu. Ale já nikdy nebyla stádní typ. Jinak mi naušničky nevadí, některým děvčátkům sluší a některé mamky jsou šik.

moje mamka mi taky nechtěla nechat propíchnou uši, nakonec jsem ji "ukecala" sama když mi bylo 13 roků...

Aja: Tipla bych že "bábi" bude kolem padesátky a hůř bude, za pár let tady bude článek ve stylu: Má tchýně je hrozná, nechce mi hlídat dceru
No jo, zase jsem po ránu sarkastická, to je následek kolegyně, která má svojí matku na hlídání a furt je jí málo, co pro ní dělá a furt na ní nadává..Přitom je to všechno o volbě, holt babka hlídá tak jí občas i do něčeho kecá.. Celej život je jeden velkej kompromis a lidi dělaj z komára velblouda..

Nemáš přece dítě proto, aby se bábi měla na starý kolena čím bavit?Měla bys trochu omezit její nájezdy nebo bude hůř.

1) si myslím že je to tvoje věc
2) myslím, že se to přehání s větami : infekce, potíže, ale to asi patří k době, dnes se může vše jen bio, kdepak vystavovat dítě lepku(rohlík) nebo potencionálním alergenům.. Co z těch dětí bude nevím Teda vím, chcípáčci
3) ač nejsem tchýně a snachu mít nikdy nebudu, tak z téhle tchýně mám pocit, že je to hodná ženská, i když je v tomhle trochu střelená. byla bych asi ráda za takovou tchýňku, bude určitě malý šít šatičky a starat se apod.,na co jsem třeba já nikdy neměla nerva, takže jsem tu mojí navlíkla do tepláků nebo kamaší a ostříhala jí na kluka, a te´d si myslím, že jí to asi vadilo Holčičky chtěj bejt holčičky

Jo a nemyslím si, že je to nevratný, dceři zarostly uši asi dvakrát a mě taky, píchali nám je po letech znova nastřelením. Proti dalším dírkám se docela stavím z hlediska akupunkturních bodů, v lalůčku po straně by už nic být nemělo.

tiež mám to šťastie, že sa mi narodili traja synovia a už mám prvé tri vnučky, som presne taká istá babky, neviem sa čo by som tým mojim babulám kúpila. Myslím, že z naušničiek nemusíš mať strach,to by si ju nemohla dať očkovať tiež to bolí a zapáli sa. Neskôr sa k tomu pridruží aj strach z bolesti a potom to bolí oveľa viac. Rozhodnutie je ale plne na tebe.

podle mě divná nejsi a záleží pouze na tobě, zda bude mít naušnice. ale přijdou mi přehnané tvoje obavy z infekce apod. já mám také dceru a nechala jsem jí naušnice nastřelit ve 4 měsících. malinko zakňourala a druhý den o tom vůbec nevěděla.

souhlasím s lindou, je to zcela tvoje věc a hlavně tvoje zodpovědnost, babičce bych doporučila, aby si šla nechat píchnou sama cokoli kamkoli a bylo by po srandě - zřejmě doslova
mě píchali uši v 5 letech a dodnes si pamatuju, jak mě to bolelo a posléze hnisalo a navíc mám jednu dírku scestnou - nicméně náušnice mám ráda a své dceři jsem je nechala píchnou někdy kolem půl roku a bylo to naprosto v klidu, ale je to vážně JENOM na tvé a manželově úvaze ( no raději jenom tvé, oni jsou někdy chlapi divní, co se týče názoru jejich matičky)

1) divná nejsi
2) je to TVOJE dcera, TY jsi za ni zodpovedná a TY rozhodujes - ne tchýne.
3) az bude Andulka vetsí at si sama rozhodne jestli nausnice chce nebo ne, dneska se nastrelují behem vteriny, pomerne bezbolestne. Moje dcery si rozhodly samy, poprvé ukecaly tatínka kdyz jim bylo 7 a 5 a byl to des, hnisalo jim to obema, nakonec jsme to vzdali a nechali dírky zarust. Starsí si je nechala opetovne propíchnout ve 12 a nosí nausnice dodnes (uz je jí 14,5), paní ve zlatnictví se trefila do tech puvodních jizev (puntík o prumeru 0,5mm) a není absolutne videt, ze jsou píchaný na dvakrát a nebolelo to.
4) protoze se vsichni rozhodnou skocit z okna skocís taky? Já vím je to príklad pritazený za usi, ale pointa stejná. At si tchýne trhne ploutví. Ona rozhodovala za své 3 deti a ty zase rozhodujes za svoje
5) nausnice klidne nech v suplíku, vzdycky se zlato dá pouzít a az bude dcera vetsí muze si z nich nechat neco udelat jako dárek od babicky tenkrát kdyz se narodila

Já osobně bych náušničky dala, ale kdybych nechtěla a tchýně mně do toho kecala, tak bych se zatvrdila a počkala bych si, jak se rozhodnce dcerka, až bude větší. V dospělosti si třeba nechá udělat tolik dírek po těle, že to babičce nebude milé.

Pokud se rozhodneš pro naušničky tak ale kvůli dcerce a sobě ne kvůli tchýni. pokud nechceš aby malá naušnice měla, řekni to tchýni upřímně a rázně. Tím že je dáš do šuplíku a neřekneš svůj názor nemůže tchýně vědět co tě vede k tomu, že malé ouška píchnout nechceš.
Já mám naušničky odmala a zrovna tak moje dcera. Když to řeknu lidově - měly jsme to brzy za sebou.
Dcery spolužačka se nechala píchnout až letos o prázdninách a prošla si vším : strach že to bude bolet, co když to bude hnisat, potom bolest při samotném píchání atd.
Kdyby jí nechali rodiče píchnout uši jako malé, měla to dávno za sebou a byl klid.

Chápu, že se tvoje tchýně v malé vidí. Moje švagrová taky vždycky chtěla holčičku a má tři kluky. Takže mojí nejmladší dcerce nakupovala šatičky, když jí někdy hlídala česala jí copánky a bylo vidět, jak by se v holčičce vyžívala. Jinak co se náušnic týká, mým oběma dcerám jsem je dala. Já jsem je jako dítě neměla a docela mě to mrzelo, tak jsem si pak nechala píchnout uši až v dospělosti spolu se starší dcerou. Tak já bych v tom problém neviděla, dát holčičce náušničky a udělat tchýni radost, ale jestli ty jsi přesvědčená o opaku, je to samozřejmě tvoje věc

Rozhodně by tchýně neměla mít hlavní slovo v tomto sporu, spíše to svědčí o tom, že si tchýně neuvědomuje kde je její místo v rodině. Ještě že není v našich zeměpisných šířkách běžná obřízka děvčat, jinak by jí také nárokovala....

Já jsem si prosadila naušnice v mojich asi 5 letech. Jedna prošla lehce, druhou jsem oplakala. Ale chtěla je, a jak říkala moje babička "Parádo, trp". Byla jsem na ně patřičně hrdá.
Svoji dcerce jsem nechala nastřelit naušnice asi v 6 měsících. Byl to pro ni dobrý věk, to si ještě na ouška neuměla programově sáhnout, takže nehrozilo tahání, sahání... žádná infekce nebyla, vše proběhlo sterilně, stanovený čas jsem se starala... dcera je mi velmi vděčná, že je má a dokonce přemýšlí o dalších 4 dírkách.