Asi se ze mne stává nesnesitelná tchyně
Když jsem se vdala, vyfasovala jsem naprosto úděsnou tchyni, která mi radila a komadovala mě doslova ve všem. Šlo mi to strašně na nervy a tehdy jsem si slíbila, že já taková nikdy nebudu.
Jenže pozoruju, že to tak úplně jednoduché není.
Syn se před dvěma lety oženil, mají roční holčičku. Myslím, že mají pěkné manželství, alespoň nevím o nějakých větších neshodách.
Ale některé výchovné metody a způsob vedení domácnosti tak, jak to provozuje moje snacha, mi rozum prostě nebere. Musím se strašně moc přemáhat, abych jí občas něco neřekla. Přiznám se, že někdy se neudržím a povím jí, co si myslím, a pak je hned oheň na střeše. Přitom se snažím být milá a příjemná, rozhodně ji nesekýruji, jak to dělala moje tchyně mně.
Je jí 24 let, a tím pádem je jasné, že moc životních zkušeností ještě nemá. Malé Nikolce je teď přesně 15 měsíců a já mám pocit, že ji snacha k ničemu nevede. Ještě ji třeba vůbec neučí chodit na nočník. Přitom si myslím, že na to je již nejvyšší čas. Když jsem jí řekla, že by bylo dobré malou občas po probuzení a po jídle na nočníček posadit, cítila se dotčeně. Prý z toho Nikolka ještě nemůže mít rozum a že na to má ještě času dost. Nechápu to. Myslím, že je spíš pohodlná a za malou se jen schovává.
A to není jen nočník. Všimla jsem si taky, že ji hodně učí na sladkosti. A to se mi líbí ještě méně. Pokaždé, když tam přijdu, Nikolka něco mlsá. Lízátko, čokoládu, nebo má v ruce aspoň nějakou sušenku. Navrhla jsem snaše, aby jí dala místo toho třeba půlku jablíčka nebo nějaké jiné ovoce, ale taky jsem se se zlou potázala. Ona si vůbec neuvědomuje, jak tím Nikolce škodí a zadělává na zkažené zuby a problémy s váhou.
O tom, že s vařením a s úklidem si hlavu zrovna neláme, snad ani nemá cenu psát. Můj syn byl z domova zvyklý na pořádek, a tak jejich domácnost udržuje především on. Přijde z práce a uklízí. Ale to by měla přece ona, vždyť je celý den doma. Kolikrát jsem ji ještě odpoledne zastihla v noční košili, když jsem se náhodou zastavila cestou z práce.
Jsem z toho, jak žijí a vychovávají své dítě, docela rozladěná. Manžel mi říká, že se tím nemám zabývat, ale já to prostě nedokážu vypustit z hlavy. A marně hledám tu správnou míru, kdy je dobře míněná rada opravdu jen tou dobře míněnou radou a kdy už se jedná o zasahování do jejich soukromí.
Třeba mi poradí některé zdejší mladé maminky, ale i ženy, které jsou v podobné situaci jako já. Moc synovi přeji spokojené manželství, ale mám strach, že když to u nich půjde takhle dál, brzy se jim rozpadne. Protože si nemůžu pomoci, ale snacha mi prostě připadá opravdu pohodlná a líná.
A taky na sobě pozoruji, že se ze mne asi stává protivná tchyně. A to jsem nikdy nechtěla.
11.11.2013 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 130 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Asi se ze mne stává nesnesitelná tchyně
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Bellana: kolikrat je to az paradoxni, co? Informaci, kterou by clovek od kamaradky v pohode vzal od tchyne chape jako vmesovani, nevyzadane rady a utok na manzelstvi a osobni svobodu. Pritom spousta lidi, kdyz" dava rady" nejspis ani neceka, ze je nekdo slepe poslechne, jen vypraveji, jak neco fungovalo nebo nefungovalo jim.
Bellana: kolikrat je to az paradoxni, co? Informaci, kterou by clovek od kamaradky v pohode vzal od tchyne chape jako vmesovani, nevyzadane rady a utok na manzelstvi a osobni svobodu. Pritom spousta lidi, kdyz" dava rady" nejspis ani neceka, ze je nekdo slepe poslechne, jen vypraveji, jak neco fungovalo nebo nefungovalo jim.
Bellana: kolikrat je to az paradoxni, co? Informaci, kterou by clovek od kamaradky v pohode vzal od tchyne chape jako vmesovani, nevyzadane rady a utok na manzelstvi a osobni svobodu. Pritom spousta lidi, kdyz" dava rady" nejspis ani neceka, ze je nekdo slepe poslechne, jen vypraveji, jak neco fungovalo nebo nefungovalo jim.
.gif)
myslím že matky a tchyně můžou mladým vykládat co chtějí a mladí si stejně udělají po svém a myslí si svoje, pokud o radu nebo pomoc nežádají tak je lepší si nechat své názory pro sebe , nechat je řešit věci po svém, nechat je žít podle svého a když si natlučou ústa nedá se nic dělat i to patří k životu.....
.jpeg)
Bellana - 11.11.2013 12:51 teď teprve čtu, že budou mladí bydlet na druhém konci republiky, tak to máš vyřešené, nikdo nebude volat SOS: "Mami, zasekl jsem se v práci, vyzvedni nám děti ze školky, já to nestíhám." Na jednu stranu si moc neužiješ případných vnoučat, ale na druhou stranu, nemusíš mít strach, že budeš z nouze dobrá
Bellana - 11.11.2013 12:51 já spíš myslela až budou děti a bude potřeba narychlo pohlídat nemocné dítě nebo ho neplánovaně vyzvednout ze školky a podobné karamboly, kdy se hodí i neuznávaná tchyně
.jpg)
tak aj mna by si iste nasla v pyzame ci nocnej koseli este poobede tak isto nebolo upratane a chlap tiez obcas poznamenal je tu pracj a preco zas mame cestoviny ci kuracinu na obed 
ibaze rucicky ma aj on a moze prach utriet ci navarit nieco lepsie a sam aj pre mna .... nebola som ani nie som ako stastna maminka z katalogu usmiata nastajlovana z tip-top domacnostou a rodinkou....ved o tom je rodina ze funguju vsetci podla potreby,nie len nevesta!aj ked to myslis velmi dobre musis ich nehat zit a najst si svoj rytmus pre fungovanie ich rodiny....
a tie sladkosti???si tam bola popoludni a mala mlsala...a preco nie? ak zjedla cely obed preco by nemlsala? ja som svojej tiez davala po obede ci hlavnom jedle aj sladkost...
.JPG){kind=avatar}
evropka: Dříve se nevěsty bály svých tchyní, teď se tchyně bojí svých nevěst
. Mám ale štěstí, naši mladí budou bydlet na druhém konci republiky, tak se nemůže stát, že bych šla náhodou kolem a zatoužila vidět svou vnučku, což by bylo považováno za zásah do soukromí. Jejda, jak já nesnášela, když jsem přišla domů z procházky s malými dětmi a už tam na mě čekal tchán s potřebou povídat si. Když já po zodpovězení čtyř miliónů otázek měla chuť převléct děti a dát si na čtvrt hodiny nohy na stůl...
Jj, jak sama píšete, jste nesnesitelná tchýně...buďte ráda, že Vám ještě vůbec otevře dveře, u mě byste již měla útrum 
loupák: jestli tady ještě za takovejch 15 let budu, připomenu ti tu tchyni, ale možná už tady nebudu a nebo budu mít takový |HOSIP, že si to nebudu pamatovat.
.jpg)
Bellana: presne tak do prcic,tzn ze jsem tchyne ze do smrti musim drzet hubu a krok?
Pentlička: Ani když sis posteskla, že se ti něco nedaří, tak ti neřekli, jak by to dělali oni? Tak to by se mi nelíbilo. Když si postěžuji, že se mi něco nedaří, jsem ráda, když mi můj protějšek řekne, jak to dělá, že se mu to daří. Jinak bych o tom přece nemluvila a s radou naložím podle toho, jestli se mi zamlouvá nebo ne.
.gif)
IVUSKA 56: nemysli si,že si to někdy neříkám,jaká asi budu tchyňa
...spoléhám na to,že si většinou s mladýma holkama rozumim,tak snad budeme kámošky...jo a jedno vím jistě,okamžitě si s ní potykám,protože to je základ dobrých vztahů
PEGG: Nemyslím si, že se moje snacha bude dostávat do problémů, které bychom museli řešit my. Je hezká, je chytrá, je pracovitá, je ambiciózní a navíc si vybrala mého syna, který není macho a který nemá mindrák z úspěšné ženy
. Takže u nich žádné vážné problémy nejspíš nenastanou. Jsem zvyklá na přátelské vztahy a širokou rodinu mojí maminky, kde je normální, že řeč se mluví, voda teče a nikdo si nic nebere příliš osobně, taže si nedáváme pozor na ústa a říkáme. co si myslíme. Většině přivdaných a přiženěných to vyhovuje, menšina mívá občas nafrněný obličej, jako by jim někdo šlápl na kuří oko. Svoji budoucí snachu jsem viděla jen několikrát a vždycky to byl tanec mezi vejci. Jasně, že mám obavy, že tedy budu ta tchyně, co do všeho mluví, když zapomenu, že povolená jsou pouze anglická témata.
Bellana: Moji rodiče, ani rodiče mého ex se do mojí rodiny nepletli a nikdy, pokud jsem je výslovně nepožádala, mi neřekli svůj názor na jakoukoli záležitžost týkající se mojí rodiny, výchovy a výživy dětí, úklidu, vaření dovolených, čehokoliv. Jsem jim za to nesmírně vděčná. A vždycky jsem se cítila součástí rodiny svých rodičů i svých tchánů a s tchyní mám úplně úžasný vztah i teď 8 let po rozvodu. Vždycky jsme si báječně pokecaly o kultuře, o politice, o tom, co zajímavého jsme četly, co viděly v televizi, na čem jsme byly v kině či v divadle. Nikdy mi neřekla: já bych to dělala takhle, nebo dokonce udělej to takhle! Díkybohu za ni!
