Chtějí mne připravit o byt, nebo jsem paranoidní?
Je mi devětadvacet let, jsem těhotná ve čtvrtém měsíci a s přítelem řešíme, jak si dál zařídit život. Otázkou číslo jedna je hlavně bydlení. A to je ten problém, který mi nedá spát, a já nevím, jak se správně rozhodnout.
Když jsem dostudovala, dostala jsem od rodičů krásný byt 1 + 1. Byt je hezky prostorný, má celkem 56 metrů, což je poměrně slušné. Navíc balkón a komoru na chodbě. Dala jsem si ho dohromady a bydlí se mi v něm moc pěkně. Když jsem se posléze seznámila s přítelem a časem jsme spolu začali bydlet, i ve dvou byl pro nás byt dostačující.
Teď se však situace změnila. Čekáme miminko. Přítelova maminka nám nabídla bytovou směnu – můj za její třípokojový. Má ho rovněž v osobním vlastnictví jako já, takže by záleželo jen na naší dohodě a té je ona velice ochotně přístupná. Nechce žádné dorovnání ceny, nic takového. Žije sama, třípokoják je pro ni beztak zbytečně velký. A my s malým dítětem ho určitě využijeme lépe.
Můj přítel zajásal a považuje to za skvělou nabídku, já však tak nadšená nejsem. Ani mí rodiče nebyli, když jsem jim o tom řekla. Důvody našich obav jsou, že se vlastně zřeknu svého vlastního bydlení a půjdu do nového napůl 
s partnerem. Naši to považují za riziko, vzhledem k tomu, že by byli rádi, abychom se vzali a on se do svatby zrovna nehrne. Tvrdí, že na mě nepotřebuje mít papír a že svatba je přežitek. To, že já bych se vdávala ráda, přechází mávnutím ruky.
Je fajn, známe se už tři roky, rozumíme si. Když jsem mu oznámila, že čekám dítě, byl šťastný jako nikdy před tím. Nemyslím, že má nějaké nekalé úmysly, rozhodně ne. Přesto jsem – možná i dílem mých rodičů – značně nahlodaná do té bytové směny nejít. Mohlo by se snadno stát, že bych v budoucnu přišla o střechu nad hlavou.
On ani jeho maminka to nechápou, respektive oni o mém váhání zatím nevědí, spíš je zaráží má laxnost v realizaci výměny bytů, naléhají, aby k tomu došlo co nejdříve, jak se prý pak budu stěhovat s velkým břichem. I ten jejich spěch mi připadá podezřelý.
Asi vám připadám hloupá, nevím. Sama se v sobě a svých pocitech moc nevyznám. Jen prostě cítím, že je něco špatně, že by se mělo začít dít něco, s čím vlastně nesouhlasím a čeho bych později litovala. Před přítelem jsem se zmínila, že bych se stěhováním ještě počkala, dokud bude naše dítě miminko, náš byt nám bohatě postačí, ale on s tím nesouhlasí. Tvrdí, že spát v jedné místnosti s miminem nemůže, když chodí do práce, bude se potřebovat vyspat. Výměna bytů s jeho maminkou je pro něj jediné přijatelné řešení.
Vím, že se dá všechno ošetřit po právní stránce, že asi plaším zbytečně. Ale přesto se mi do toho stěhování nechce. Nevím, co jednou bude či nebude, jak se naše vzájemné vztahy vyvinou… Prostě mám strach. Zároveň si tyto podezíravé pocity vyčítám, protože přítele mám ráda a na naše děťátko se těším.
Jak byste tuto situaci řešily vy?
23.11.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Manžel se chce stěhovat do satelitu!
- Taky používáte na partnera různé finty?
- Manžel nechce v ložnici naše miminko
Diskuse ke článku - Chtějí mne připravit o byt, nebo jsem paranoidní?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
sevenofnine: no fakt.. rucit neee... preci chlapeceke musi mit neco nasetreneho, pokud doted bydlel v mamahotelu a pak u pani... no a to je zaklad pro hypo ( nikdo ti dnesak neda 100% castky - leda vazne pri ruceni obema nemovistomi, coz mi tedy prijde jako krajni hazard)... a pronajmem 1+1 si prilepsit... fakt nevidim nejmensi duvod se toho bytu vzdavat.
A znova.. bez svatby dite rozhodne nepojmenovavat po otci!
a rozdíl cizí lidi versus maminka určitě je ... s cizími se obvykle lehčeji domluvíš jak s bývalou tchýní ... jistě čest vyjimkám, ale po zkušenostech co mám se pečlivě rodinným výhodným obchodům vyhýbám ... :-) Tím nechci říct, že všechny rodiny jsou stejné ...
Stanik: máš pravdu, žádné ručení :-)
a pronájem 1+1 je v Brně okolo 6-7.000 a 3+1 okolo 11.000, rozdíl není tak děsivý a až se vrátí Adéla do práce tak hypo lehčeji dostanou, pokud na ni nedosáhnou teď. V jiných městech ten rozdíl bude podobný.
Ono příchod dítěte je pro vztah dost velká perda a jen čas ukáže jak ji ustojí ... co když přítel zjistí, že dítě vlastně nechtěl a není připraven na takový závazek ...? nebo bude všechno v pohodě a jednou se tomu budou společně smát ...
.gif)
No, v ndešní době se byt 3+1 těžko mění za dva 1+1,rozhodně asi ne v té velikosti a kvalitě jak má Adéla. U nás se levné 1+1 prodávají cca za 800tisíc a víc a 3+1 přes 1.000.000. A to jsou většinou v oblasti zvýšeného výskytu nepřizpůsobivých občanů.
Kassy: Rozdíl v tom je, a velký. Zatímco teď je Adéla vlastníkem bytu, pak by byla jen podílovým vlastníkem většího bytu. Pokud by došlo na rozpory, tak podílové vlastnictví je ta nejhorší koule na noze.
3+1 za dva byty vyměnit téměř nejde, a to ani s doplatkem, zatímco o malé byty je stále větší zájem.
V současné době má byt 1+1 rozměrů 56 m2 stejnou hodnotu, jako 3+1 (cca 67 m2) v paneláku.
mam-ča: amen
kareta: jo.. to ma taky neco do sebe.. jestli ono to ve finale nebude nejlepsi reseni
sevenofnine: no jak jsem pochopila, o svuj byt prijit nechcxe, takze proc by jim mela rucit? ( ja bych to teda neudelala ani nahodou)
Ota: Oto, oni už mají teď rozpory. Ona svatbu chce, on nad jejím přáním mává rukou. Ona má svůj byt, on doteď bydlel u mámy, tzn., že se ani na žádnou samostatnost nechystal, a to už s Adélou chodí tři roky. Hlavně, že se chlapec stará o to, aby ho mimino v noci nerušilo. Kvůli vlastnímu dítěti se nehodlá uskrovňovat, bydlení neřeší a doufá, že to za něj vyřeší matka.
Nepodezřívala bych partnera a jeho matku, že chtějí Adélu připravit o byt, ale ten budoucí otec je pěknej mamánek, a k tomu nezodpovědnej. Možná je dobře, že se nechce ženit. Aspoň ho Adéla bude moct snadnějc vykopnout, když to nebude klapat.
Vlastního bytu ať se v žádném případě nevzdává, ať už v něm bude bydlet ona, nebo partnerova matka.
No já nevím, ale mě přijde dost jedno, jestli byt vyměňuju s tchýní nebo s někým cizím, pokud se to smluvně ošetří a Adéla dostane na bytu odpovídající (pravděpodobně poloviční) podíl. O žádný majetek tím nepřijde, jen bude místo celého malého bytu vlastnit polovinu většího.
Přijde mi divné pořídit si s někým dítě, chtít si ho vzít, ale trvat na tom, že budu bydlet "ve svém" - to jako přítel má u Adély bydlet na dobré slovo bez jistoty? Přece když se s někým rozhodnu žít a řešíme společné bydlení, tak není nic divného na tom, že to bydlení budeme taky společně vlastnit...
Takže jde jenom o to poradit se s právníkem a případně s nějakým odborníkem na reality a stanovit takový podíl, aby na tom Adéla netratila.
Jsou samozřejmě i další možnosti - byty nevyměňovat, jen se přestěhovat a být u sebe vlastně navzájem "v nájmu" - ale to mi přijde nepraktické jak za běžného provozu tak ještě spíš v případě nečekaných problémů.
Pak je možnost vzít si společně hypotéku na nové společné bydlení a Adélin starý byt nabídnout k pronájmu - nájemné může pokrýt velkou část splátky hypotéky. Ale připadá mi zbytečné se zadlužovat, když lze situaci řešit bez toho.
Třetí možnost by byla Adélin byt prodat a peníze použít jako základ pro společnou koupi většího, ale to je podle mě skoro stejná situace jako v článku, jen se bude kopovat od cizího místo od matky. Zase jde o stanovení spravedlivých podílů.
Nějak nechápu, co Adéla řeší. Spíš mi připadá, že svému příteli moc nevěří a v tom vztahu nevidí budoucnost, tak si chce nechat zadní vrátka. To podle mě není pro vztah dobré...
.jpg)
kareta: mě to přijde, že předtím to nebylo potřeba řešit ?
To že je těhotná žena citlivá atd tomu věřím.
Jen mě přijde divné ty roviny důvěr.
Na to mít s někým dítě je důvěry dost.
Na to říci mu na rovinu, že mám strach je důvěry málo.
Už ta věta " před přítelem jsem se zmínila" místo přítelovi jsem řekla, dala jsem mu jasně najevo atd, ukazuje jakou formou to pisatelka valí jako sněhovou kouli před sebou.....
.jpg)
Ota: mluvím pouze z vlastní zkusenosti a ne obecne. Adéla má díte na ceste, tudíz cástecne myslí ona cástecne hormony (nemyslím to zle, ale tak to je). Potrebuje budovat hnízdo, na to ji stací 1+1. Nakonec díte se dá zvládnout i bez chlapa, ale o hodne hur bez hnízda. A propó díte versus byt. Muze mít prcka který knourkne 2x za noc a s tím se normální chlap v pohode vyspí, ten to neuslysí. A muze taky mít sirénu která prorve 24hodin denne a bude jí slyset celý panelák a pak pánu tvorstva ke spánku nepomuze mamincin 3+1 ani náhodou. Proste pockala bych po porodu az se hormonuy uklidní, taky co se vyvrbí z pana otce, do pul roku / roku není 1+1 problém, to je mimco stejne vecne prisáty. A pak se uvidí. Stehovat se muzou vzdycky. A svatbu? No nekdo ten papír k zivotu potrebuje nekdo ne, opet osobní názor myslím si, ze zrovna me by bez ní bylo obcas líp 
. Ale souhlasim, pokud bez svatby tak at se mimco jmenuje po Adéle, zjednodussí si tím krapet zivot, no a pokud nekdy v budoucnosti k svatbe dojde tak holt zmení príjmení i decko, aby se vsichni 3 jmenovali stejne.
Kdyz chce....
Taky jsem proti tem tzv. "rodinnym resenim". To vzdycky dopadne jenom blbe. Kdyz se partner do vetsiho bytu tak at na nej vydela. Plodit deti ocividne umi, ale zabezpecit je to ne....
sevenofnine: souhlas!
