Prý je to jenom kamarádka a já jsem žárlivá husa
.jpg)
Jsem šest let vdaná, právě na druhé mateřské dovolené. Máme dva kluky – pětiletého a teď půlročního. Až donedávna bylo naše manželství po všech stránkách úplně v pořádku. S manželem jsme si rozuměli, v posteli nám to také klapalo, nikde žádný větší problém.
Zlom nastal ve chvíli, kdy k manželovi do firmy nastoupila nová pracovnice. Mladá svobodná maminka tříleté holčičky. Sedí s mým mužem v jedné kanceláři, a tak je jasné, že se svým způsobem sblížili. Povídají si, chodí společně na obědy a tak. Ze začátku mi o ní manžel občas vyprávěl jen tak jakoby bokem – jak to má holka těžké, že je úplně sama, partner ji opustil, když mu řekla, že je těhotná, rodiče na ni zanevřeli.
Postupem času mi jeho zmínky o ní začaly vadit čím dál víc. V podstatě se stala takovým nepřítomným dalším členem naší domácnosti. Často mu i telefonovala a on se s ní dlouze vybavoval. Řekla jsem mu, že se mi to nelíbí, že už to zasahuje do našeho rodinného života. Otočil oči v sloup a prohlásil, ať hlavně proboha nezačnu žárlit, že o nic nejde. Přece ji nemůže odbýt.
A tak ji tedy neodbýval. Výsledek je, že s ní občas zajde na večeři (to přece musím pochopit, když se jí konečně podaří sehnat hlídání, že si potřebuje trochu povyrazit), v sobotu dopoledne ji sveze na velký nákup, občas jí doma udělá nějaké opravy a úpravy.
Je to čím dál horší, já jsem vzteky nepříčetná. Aby mě uklidnil, přivedl ji dokonce na návštěvu. Prý když se poznáme, bude to lepší. Neřekla bych. To, že ji teď znám osobně mi opravdu na klidu nepřidalo. Asi nejsem schopná hodnotit ji nezaujatě, vidím v ní ženu, která mi krade mého muže. Působí na mě přehnaně naivně a křehce. Takové to poupátko, které k chlapovi vzhlíží jako ke spasiteli všehomíra.
Manžel mi vytrvale tvrdí, že s ní nic nemá, že jsou jenom kamarádi. Osočuje mě, že jsem žárlivá, že mu dělám scény kvůli ničemu a že tím docílím jedině toho, že si s ní jednou něco začne.
Co s tím? Zakázat mu to? Jak? Dát mu nůž na krk? Podat žádost o rozvod? Demonstrativně se na čas odstěhovat k rodičům? Tohle všechno mě střídavě napadá, ale co bych měla udělat opravdu, to fakt nevím.
11.9.2007 Rubrika: | Komentářů 140 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Prý je to jenom kamarádka a já jsem žárlivá husa
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
hmm... tak já to znám z druhé strany
já byla ta nevinná křehká, teda s tím rozdílem, že jsem byla mladá a blbá a myslela jsem si, že když toho chlapa nebalím a záměrně neodtahuju od jeho partnerky, tak je vše OK. Takže spousta celkem osobních mailů a pár setkání a říkala, jsem si, proč ta jeho šílí a dělá scény
ale já asi byla výjimka, protože jsem fakt byla tak naivní a ne skrytě vypočítavá, což ovšem na výsledném efektu nic neměnilo a "tu jeho" jsem potrápila řádně. No, dneska už je mi jasné, že nejde o to, jak se věci ve skutečnosti mají, ale o to, co mohou někomu způsobit
Viv :o): To je taky fakt. Každopádně zkusit může cokoliv. Je jen na ní jak bude důsledná a jaký on je nebo bude ňouma. Jen ona sama ví jaká je on povaha.
Bridgetj: at si to klido mysli, pokud to zabere... ta druha evidentne schopna neni... tak proc by manzelka mela bejt? Chlap je neuveritelne jesitna bytost a jestli na ne neco fakt zabere, tak je to pocit dulezitosti, ze je nekdo potrebuje a obdiv k jejich osobe... a kdo by taky nechtel byt nepostradatelny, dulezity a obdivovan? 
Navic, domacnost je i jeho... takze 
ale je taky fakt, ze mi hralo do karet, ze jsem mohla reagovat vcas a nenechat to dojit daleko a ze jsme zrovna nemeli doma nakou extra velkou krizi, jen normalni klasicke manzelsko-provozni problemy... myslim,ze kdyz naka zacne chlapa krast v moment, kdy doma manezele nebo partneri prodelavaji krizi (a kazdy vztah ma nekdy krizi, co si budem nalhavat), tak se hur bojuje a sance zachovani vztahu je mensi 
Sheeni: to nemusi byt ani v praci... s kamosema na pivo a jeden z kamosu nekolikrat pritah sebou kamosku... Kamoska pak zacala posilat manzelovi maily s duvernejma informacema o jejim vztahu s jejim pritelem (samozrejme, desnej vul a ona hrozne obetava a hodna 
), o tom jak je uzasna v praci a ja nevim co jeste, nasledovala pratelska kaficka, hodne telefonatu, kdy potrebovala od meho muze "radu", kamaradske povzbuzovani pri "tezkejch zivotnich situaci" a to uz se mi fakt nelibilo... ale musim priznat, ze zachovat chladnou hlavu bylo hodne tezke... Bylo to pet let po svatbe (pred tim jsme spolu chodili pet let), tzn. po deseti letech naseho seznameni... to by bylo abych nevedela jak na nej... Pak jednou prisel domu s tim, ze ji "nahodou" potkal v ullici, kde (muj muz) pracuje (potkaval ji tam nahodou docela casto, to vis, zivot je nahoda 
) a pry ji tam rek, ze nechce aby mu psala intimnosti ze zivota a ze uz s ni na kafe nepujde, ze ma malo casu na me a ze neni fer, kdyz ji ukrajuje z casu pro ni... a kdesi cosi... a ona se ho pry "nevinne" zeptala jestli z jejich PRATELSTVI nema muj muz strach, protoze se do ni mozna zamiloval a chce se s ni treba vyspat? V ten moment mu docvaklo a utnul to zcela... a ja jsem si oddechla... a pritom me to stalo fakt min usili nez kdybych mu neco zakazovala nebo delala sceny... devce se totiz pak proflaklo samo
I já "bojovala" s manželovou kolegyní. Prohrála jsem,po30 letech manželství.
Myslím, že když je muž okouzlen, když má vedle sebe uši, kterým může povídat zážitky, které už manželka zná, to stoupne i sebevědomí. Je to cosi nového, bytost, která ho obdivuje, vzhlíží k němu jako k modle. A to to, co doma není.
Fandím všem mužům, kteří tento stav dokáží ukočírovat. Ostatní jsou opravdu slaboši. Dle mého - i ženy mají možnost tzv. vyměnit. Ale jdou takových riskantvích záležitostí buď opatrně nebo vůbec. U žen je odchod od partnera podmíněn láskou, neřešitelným manželstím, u žen to není o ješitnosti. Toť můj názor.
Popisující manželovo chování bych netolerovala. Zabojovala bych. I když - výsledek je vždy nejistý, podlomená důvěra. A nebo - druhá, ta lepší varianta - obnovení velké lásky mezi manžely. Přeji tu druhou variantu !!!
Mileno, a kdy jsi Ty měla volný čas pro sebe? Když má manžel tolik času, že se věnuje jiné ženě s dítětem, tak mu dej na starosti i vaše kluky, když opět pojede za ní. Rodinu má s Tebou, tak ať si to uvědomuje, kde je jeho výchovy a samaritánství třeba. Stačí třeba jen ten starší kluk. Ty si odpočineš a ta "druhá" teta bude mít také vystaráno 
Ale po pravdě řečeno, já bych dělala virvajs už jen při prvním náznaku, ne po několika večeřích a nákupech. Něco podobného mi před léty navrhl manžel, že by občas zašel na kafe s kolegyní z práce, že je stále sama, protože má manžela momentálně v zahraničí. Chtěl si to doma dopředu zamést, brouček, tak jsem po mém okamžitém menším infarktovém stavu udělala takový kravál, že se o ní už ani nezmínil. A dozvím-li se někdy, že to porušil, nedožije rána
A tu kolegyni jsem mu postavila do "jiného" světla, důru vyscanou. Mne za nohu tahat nikdo nebude 
Viv :o): No, hlavně, aby si pak manže o ní nemyslel, že je neschopná postarat se domácnost.
.JPG)
Hm, tak to je nezáviděníhodná situace. Najít si taky kamaráda?
Už vidím maminu od dvou dětí, jak na pískovišti "loví" kamaráda. Navíc si myslím, že pisatelka má manžela ráda a na podobné kratochvíle nemá chuť.
Manžel se nejspíš cítí opomíjený , tak mu holt dělá dobře, když některá vyč.... ženská k němu jako vzhlíží a on se může strhat.
Moje rada - zkuste si vyšetřit víc času sami na sebe. I když připouštím, že s tak malým dítětem to půjde asi těžko.
Já jsem pruďas a všechno chci řešit okamžitě ihned,ať už po dobrém nebo po zlém.
Viv :o): Záleží to na tom, kdo je jak stavěný. Jo, ptala jsem se na to, která si byla, jestli přebíračka nebo manželka. My byli jednou na podnikové dovolené a kolega mi tam líčil, jak je doma nešťastný, s manželkou si nerozumí, nic, ale mají ty děti...prostě mi valil klíny do hlavy. A je fakt, že pár týdnů jsem mu to žrala (nic mezi náma nebylo, jen jsem ho litovala a měla pocit, že se mi jako líbí...) Jo jo, práce, tam se dějí věci
Sheeni: ted nechapu presne na co se ptas, ale jestli myslis, jestli je ma zkusenost te co krade nebo te co je kraden, tak mluvim o pozici manzelky, ktere je "kraden" manzel... nejdriv mu (i ji) chces vyskrabat oci... pak si rikas jak je to nepravedlivy a chce se ti bulet... a pak musis zacit premyslet jak bojovat... Nerikam, ze to zabere u vsech a se vsema, ale prijde mi to lepsi, nez se jak male deti pretahovat o to, kdo travi vic casu se svym kamaradem... kdzy ty s ni jdes na veceri, tak ja jdu s kamosem taky Ne! Jdes s ni na veceri? Bezva, ja bych taky rada milacku, hrozne mi chybi ty nase vecery, kdy jsme meli cas jen na sebe... takze tuhle stredu bychom sli, jo?
A po veceri:
To byl tak uzasnej vecer, takhle hezky uz mi dlouho nebylo, ses skvelej!
(a tohle rict i kdyz mluvil o kamosce jak mela tezkej zivot... zatnout zuby a nenapdne odvest rec a nenechat se vykolejit... chce to pevne nervicky...)
Nikola1: Zajít za šéfem je rozumné, určitě to pochopí a tu mrkací Barbínu dá někam jinam.
a je spousta moznosti jak si omotat muze kolem prstu, jen to chce popremyslet... stale zna manzela o nakej ten patek dyl nez "kamoska" a musi vedet vic co na nej zabira... ja bych proste bojovala vic skryte a zakerneji, predevsim ve strategii
Viv :o): A tys byla ta, co mrkala, nebo ta co seděla doma??
