Sousedka svádí mého manžela
.jpg)
Nikdy jsem nebyla nějak extra žárlivá. Tyto emoce, pokud jsem je pocítila, jsem vždy dokázala udržet na uzdě. V životě by mne nenapadlo slídit manželovi (nebo komukoli jinému) v mobilu, mejlech, korespondenci apod. A najednou, v mých skoro pětačtyřiceti letech, je všechno jinak a mě přepadla obrovská žárlivost, která mne doslova sžírá dnem i nocí.
Bydlíme ve starším činžovním domě v krásném bytě. Před rokem a půl se na naše patro přistěhovala rozvedená mladá žena s malým dítětem. Není to nějaká vyloženě výstavní a atraktivní krasavice, na první pohled spíš působila mile a velice příjemně. Takový ten sympatický typ.
Dlouhou dobu jsme se v podstatě jen zdravili, občas prohodili pár nezávazných vět. Až před asi půl rokem se situace změnila a sousedka se osmělila. Manžel zrovna přidělával na dveře nový bezpečnostní zámek a ona ho při tom viděla. Hned zavedla řeč, že je šikovný a jak já se mám, že pro ni jako pro osamělou ženu jsou tyhle technické záležitosti problém.
Můj muž, nic zlého netuše, se jí nabídl, že když bude něco potřebovat, může klidně přijít, že s tím nemá problém. Nejprve se zdráhala, že přece nemůže obtěžovat, a dlouho se nic nedělo. A pak to přišlo.
Jednu sobotu dopoledne na nás zvonila celá zoufalá, že jí teče pračka. Strašně se omlouvala, že obtěžuje, ale manžel ji uklidnil, že se nic neděje, a šel. Katastrofu zažehnal, vypil kafíčko a snědl broskvový koláč a od té doby se k nám (tedy spíš k manželovi) začala sousedka chovat velice vstřícně, až familierně.
Její žádosti o pomoc se množily, pokaždé je doprovodila hromadou omluv a rozpaků a můj muž ochotně kmital. Nevadilo mu to. Postupem času neuplynul týden, aby se u sousedky nezastavil, a doba, kterou u ní tráví, se podezřele prodlužuje.
Začalo mi to být nepříjemné a nahodila jsem řeč. Sdělila jsem mu, že se mi její čím dál častější žádosti o sousedskou výpomoc začínají zajídat a nemám z toho dobrý pocit. Manžel okamžitě pochopil, kam tím mířím, a se smíchem mne ujistil, že o nic nejde a ať se neplaším.
Jenže ono to pro mne tak jednoduché není. Zjistila jsem, že ti dva už si tykají a šestiletá sousedčina dcerka říká mému manželovi strejdo. Už i naše dospívající děti si všimly, že je táta nějaký jiný a jeho odchody k sousedce celkem nejapně komentují. Když však řeknu něco já, jsem ze strany mého muže označena za žárlivou a hloupou, jelikož on nic špatného nedělá.
Připadám si jako blbec. Respektive mám dojem, že ze mne někdo toho blbce dělá, a není mi tak vůbec dobře. Nechci nějak ohrozit svou rodinu, dosud jsem s manželem žili spokojeně. On mi však pokaždé, když začnu mít vůči jeho kontaktu se sousedkou nějaké připomínky, sdělí, že s tím mám okamžitě přestat, nebo začne skutečně dělat něco, aby byla moje žárlivost opodstatněná. Už jsem i přemýšlela, že si promluvím s ní, ale nějak nevím, co bych jí vlastně měla říct. Přece nebudu cizí ženskou prosit, aby nechala mého muže na pokoji, takhle se tedy opravdu ponížit nechci.
Co byste dělaly na mém místě?
19.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sousedka svádí mého manžela
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Grainne: ono je to asi kus od kusu - proto jsem psala, že na toho mého by asi nejvíc zapůsobilo, kdybych si udělala svůj program a dala mu najevo, že se bez něj obejdu. Znám ho totiž, že nerad mění svoje zaběhané jistoty. Ale přiznávám, že tak před 10 lety bych možná měla blíž k tomu vyražení dveří (člověk holt se s věkem zklidní)
Viv :o): myslíš, že bude sousedce povídat, jak si o víkendu užili s manželkou? Tomu bych moc nevěřila. A pokud mužík začne něco v tom smyslu- okamžitě přestaň, nebo budeš mít proč žárlit-, tak to bych byla ve střehu určitě. Nejlepší obrana je útok a tímhle se snaží Janu odrovnat úplně. Vždyť tohle přece normální chlap neřekne 
. Hlavně když ví, že jí návštěvy "vedle" vadí...
.gif)
Viv :o): kupodivu mnohem účinnější je v takové situaci vyrazit dveře i s futry, zatímco bude zazdívat a sádrovat, je velká šance, že se mu rozsvítí. Když je chlap natvrdlej a nechápe, že ubližuje, je třeba rázných opatření.
Tady na diplomacii není prostor, to by ten dotyčný musel být extrémně neinteligentní, aby na to skočil.
Viv :o): no dyť jsem psala takticky
- nebo bude sousedka na koni, že si k ní jde manžel odpočinout od té protivné semetriky.
JarkaP: Boubel: zabojovat ano, ale diplomaticky, takticky... ne ustepacnyma poznamkama a stihajdou... to vztah s manzelem spis narusi...proto jsem rikala - zacit se venovat jim dvoum jako paru, vylety, kaficka, kino, proste tak trochu rande... aby byli spiklenci a sousedka nemela sanc... jak uz tu nekdo radil, jak manzel zacne nadsene vykladat, ze si s zenou bajecne uzili vikend, sousedka prohrava.. . 
ale jak Jana zacne delat dusno, muze se stat, ze to pro nej bude zaminka "utikat" a nejspis by k tomu sklon mel, vzhledem k tomu, ze vyhrozoval tim, ze pokud s tim jana neprestane, tak bude mit duvod... o tom tady mluvim...
Já bych řekla, že je to zanedbaná prevence. Manžel ví od začátku, že tohle prostě nesnáším a drží se zpátky.
To jsou ty blbé rady o svobodě ve vztahu, která nemá hranic. Partner sice nemá být koule na noze, na druhou stranu zase pokud potřebuje rozlet a svobodu, nemá se hrnout do vztahu, kde někomu ubližuje.
JarkaP: není důležité, o co jde jemu, ale o co jde jí a pokud mu to manželka rázně nezatrhne, taky to dostane.
dadka: ono mu třebas ani o to vyspání nejde. Ale je fakt, že pokud ženská chce, dotlačí chlapa tam, kde ho chce mít, proto je obezřetnost na místě.
No já nevím holky,nejedná se o vašeho manžela, tak radíte a jste moudré. Myslím, že kdyby to byl váš manžel, určitě nebudete nad věcí a budete něco dělat. Nemyslím si, že byste mávly rukou a řekly "běž si".On hned nemyslí na život s ní, má manželku, zaběhnutou domácnost, jde mu jen o vyspání a změnu.Myslíte, že byste klidně přihlížely? Já teda ne a stíhačkou rozhodně nejsem.
Grainne: přesně
Jsou nějaké hranice, které by se měly dodržovat. Žádnému chlapovi by se taky nelbilo, kdyby jeho žena chodila "vypomáhat" do domácnosti osamělému sousedovi.
PEGG: správně, jen ať se přesvědčí, jestli je sousedka neškodný břečťan, nebo anakonda!
Grainne: 12:34 souhlas
kareta: já se šťastně mýlím už 15 let, protože jsem poučena historií - předchozím manželstvím, kdy jsem byla tolerantní až za hrob - skoro.
Zkrátka se s tím smiřme - potvory, stíhačky a jiné rádoby "odporné" typy jsou milovány a nejsou opouštěny, zatímco tolerantní a svobodu poskytující dámy pak spláčou nad vejdělkem. Kdo totiž urve cizího muže? Jedině stíhačka. Tohle je možná trochu (ale jen málo) nadsázka.
Zcela vážně - je otázkou úcty k druhému partnerovi, abychom nedělali nic, co tomu druhému ubližuje, škodí, nebo ho bolí a jestli manželovi sdělím, že mě jeho chování uráží, ponižuje, bolí, nebo mi ubližuje jakýmkoliv jiným způsobem, očekávám, že s tím přestane a nebude to brát na lehkou váhu i kdyby opravdu o nic nešlo. Jestliže o nic nejde, tím spíš.
.jpg)
no a to si představte tu situacu za 10 let,až ta ,nyní šestiletá, bude vašemu muži říkat "ty jsi ale šikovnej na všechno"
a bude mu během oprav dělat náhodné přehlídky prádelka...
dexka: Taky účinné a rychlé řešení!!!
.jpeg)
A já bych ho nechala, pokud nemá sám tolik soudnosti a taktu, zřejmě naprosto zblbnul, tak ať si jde,když si myslí,že to bude jinde lepší. Rozhodně bych mu nedávala najevo,že se bez něj neobejdu. Protože pokud má zaječí úmysly,stejně jednou odejde. A ona je mrcha, nemůže být tak pitomá,aby nevěděla,že se tohle nedělá a že ti to musí vadit. Jenže chlapi jsou pitomci,které ženská utáhne na vařený nudli a když dojde k to mu nejhoršímu, stejně to budeš ty,ta která ho nechápala, ta která ho nedokázala docenit.
Řekla bych mu na rovinu, že s pomocí sousedce buď přestane a nebo ať si sbalí kufr a rovnou se k ní nastěhuje. Já bych mu to netrpěla. Jestli v tom opravdu nic není, tak bude možná chvíli uraženým,ale přestane s tím a pokud už to je vztah na jiné úrovni,tak možná práskne dveřmi,ale aspoň budeš vědět na čem jsi.
Já bych takového chlapa nechtěla,aby vrkal jinde a ze mně dělal blbce.
