Sousedka svádí mého manžela
.jpg)
Nikdy jsem nebyla nějak extra žárlivá. Tyto emoce, pokud jsem je pocítila, jsem vždy dokázala udržet na uzdě. V životě by mne nenapadlo slídit manželovi (nebo komukoli jinému) v mobilu, mejlech, korespondenci apod. A najednou, v mých skoro pětačtyřiceti letech, je všechno jinak a mě přepadla obrovská žárlivost, která mne doslova sžírá dnem i nocí.
Bydlíme ve starším činžovním domě v krásném bytě. Před rokem a půl se na naše patro přistěhovala rozvedená mladá žena s malým dítětem. Není to nějaká vyloženě výstavní a atraktivní krasavice, na první pohled spíš působila mile a velice příjemně. Takový ten sympatický typ.
Dlouhou dobu jsme se v podstatě jen zdravili, občas prohodili pár nezávazných vět. Až před asi půl rokem se situace změnila a sousedka se osmělila. Manžel zrovna přidělával na dveře nový bezpečnostní zámek a ona ho při tom viděla. Hned zavedla řeč, že je šikovný a jak já se mám, že pro ni jako pro osamělou ženu jsou tyhle technické záležitosti problém.
Můj muž, nic zlého netuše, se jí nabídl, že když bude něco potřebovat, může klidně přijít, že s tím nemá problém. Nejprve se zdráhala, že přece nemůže obtěžovat, a dlouho se nic nedělo. A pak to přišlo.
Jednu sobotu dopoledne na nás zvonila celá zoufalá, že jí teče pračka. Strašně se omlouvala, že obtěžuje, ale manžel ji uklidnil, že se nic neděje, a šel. Katastrofu zažehnal, vypil kafíčko a snědl broskvový koláč a od té doby se k nám (tedy spíš k manželovi) začala sousedka chovat velice vstřícně, až familierně.
Její žádosti o pomoc se množily, pokaždé je doprovodila hromadou omluv a rozpaků a můj muž ochotně kmital. Nevadilo mu to. Postupem času neuplynul týden, aby se u sousedky nezastavil, a doba, kterou u ní tráví, se podezřele prodlužuje.
Začalo mi to být nepříjemné a nahodila jsem řeč. Sdělila jsem mu, že se mi její čím dál častější žádosti o sousedskou výpomoc začínají zajídat a nemám z toho dobrý pocit. Manžel okamžitě pochopil, kam tím mířím, a se smíchem mne ujistil, že o nic nejde a ať se neplaším.
Jenže ono to pro mne tak jednoduché není. Zjistila jsem, že ti dva už si tykají a šestiletá sousedčina dcerka říká mému manželovi strejdo. Už i naše dospívající děti si všimly, že je táta nějaký jiný a jeho odchody k sousedce celkem nejapně komentují. Když však řeknu něco já, jsem ze strany mého muže označena za žárlivou a hloupou, jelikož on nic špatného nedělá.
Připadám si jako blbec. Respektive mám dojem, že ze mne někdo toho blbce dělá, a není mi tak vůbec dobře. Nechci nějak ohrozit svou rodinu, dosud jsem s manželem žili spokojeně. On mi však pokaždé, když začnu mít vůči jeho kontaktu se sousedkou nějaké připomínky, sdělí, že s tím mám okamžitě přestat, nebo začne skutečně dělat něco, aby byla moje žárlivost opodstatněná. Už jsem i přemýšlela, že si promluvím s ní, ale nějak nevím, co bych jí vlastně měla říct. Přece nebudu cizí ženskou prosit, aby nechala mého muže na pokoji, takhle se tedy opravdu ponížit nechci.
Co byste dělaly na mém místě?
19.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Sousedka svádí mého manžela
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kareta: Viv :o): holky, jestli byste dokázaly být takhle nad věcí, pokud by šlo o vašeho manžela, tak klobouk dolů. Přiznám se, že já bych to asi nedokázala, sedět nečinně doma, když by byl manžel u sousedky, a říkat si, že je to na něm, co bude chtít. Myslím si, že pokud za to ten chlap stojí, měla by ženská zabojovat - tím nemyslím chovat se jako stíhačka, ale takticky. I když ono se to radí, jak už bylo řečeno, pokud by on opravdu zblbnul, stejně s ním nehne nic
kareta: Viv :o): ale je stíhačka a stíhačka... Upřesnění situace a zarazit možný roupy hned v počátku není stíhačství. Pokud by mu deset krát denně volala do práce a hlídala ho na každém kroku, tak prosím, to je na léčení a v takovém případě bych se nedivila, kdyby chlap utekl.
Ale dát najevo sousedce, že se mi to ani trochu nelíbí, na tom přeci nic špatného není.
A o tom chceš- nechceš to taky moc není. Hodně chlapů totiž bude brát obě...
JarkaP: 8.15
To bych neriskovala, že bych chodila s kamarádkama posedět a jeho nechávala doma. Mohlo by se stát, že by chodil k sousedce nejen na opravy, ale ještě by pindal, že manželka není doma. Prostě bych tam chodila s ním.
kareta: moje rec... vzdy je to o tom - chces, nechces... nic vic v tom neni... 
a co se tyce stihacek - stihacka se velice snadno muze stat osamelou pro to stihacstvi... vlastne ho nakope do naruce jine... bude utikat...
Boubel: no, chodit s chlapem opravovat k sousedce...NE!!! NIKDY! Buď se mnou chce být, nebo ne, to je jednoduché.
Chlapi jsou děsní,hned využívají situace ke svým záletům....nedělala bych nic,počkala bych si,až jak se to vyvine....Třeba je to jen neškodné(zatím),a jen by se to tím rejpáním mohlo posunout do nežádoucích směrů...Zařídila bych si víc svůj vlastní život,po všech stránkách.
kareta: proč stíhačkou? To ho má jen s lehkým srdcem a bez protestů přenechat sousedce? A pokud tam může jít na kafe on nevidím důvod, proč by nemohla jít taky.
Já vím, že to bereš sportovně, ale některým ženským se tohle nelíbí. Mě by se to taky nelíbilo...
Grainne: to se velmi mýlíš
.gif)
....no a svobvodu sousedek v tom, jak mi urvat manžela, opravdu nectím ani v nejmenším.
kareta: lepší bejt šťastná a spokojená stíhačka, než opuštěně fňukat po večerech na kanapi.
Kupodivu stíhačky a potvory opuštěné a osamělé nebývají a ty ostatní žasnou nad tím, že ON je ani nefackuje, ani neprchá.
jasně, staňte se stihačkou a přijdete o něj zcela jistě
Já bych mu našla i nějakou práci doma, když má čas lozit k sousedce.. Klidně bych se zeptala, co jde spravit tentokrát a řekla bych, že doma by to chtělo taky. A ode dneška bych neuměla vyměnit ani žárovku. Chápu, že se občas něco porouchá, ale tohle mi připadne jako totální rekonstrukce, když je tam tak často.
Sousedka musí moc dobře tušit, že se ti to nelíbí, jinak by musela být padlá na hlavu. Jen nechápu, proč některý ženský nectí, že ženatý chlap je tabu.
A rady holek, abys tam šla s manželem se mi zdají dobrý. Jen bych u ní zazvonila asi tak za 5-10 minut s tím, že než to manžel opraví, dáte si to kafíčko. A možná bych při odchodu s manželem domů prohodila něco v tom smyslu, že kdyby to měl dělat řemeslník, tak by se nedoplatila...
Našla bych si na výpomoc souseda.......no když manžel nestíhá doma........
Popravdě můj manžel má ke mně tolik úcty, že by nic takového nedělal a samozřejmě naopak. Co se výpomoci ubohým sousedkám a jiným opuštěným ženám týče, ctíme zásadu "jednou a dost". Některé ženy jsou velmi přítulné a je obtížné se jich zbavit i když "o nic nejde", ale já netrpím ani to "nic".
A ještě mě k tomu napadá, že některý lidi jsou fakt neskutečně drzí. Mě by nikdy nenapadlo obtěžovat svoje sousedy s tím, že se mi doma něco porouchalo nebo že si s něčím nevím rady. Bylo by mi to trapný. Když už se do takový situace dostanu, vyřeším ji skrz příbuzný nebo kamarády, fakt nechápu, proč bych měla otravovat úplně cizí lidi a tím spíš, když ty lidi mají vlastní rodinu 
Co to je za kravinu, že má ta sousedka pořád doma něco k opravám? To je tak levá, že si neumí nic udělat sama? Taky jsem žila sama a mužskou pomoc jsem potřebovala tak jednou za rok. Když jsem třeba něco neunesla.
Ať má sousedka důvody jakýkoliv, řešila bych to rázně tím, že bych jí předala vytištěný kontakty na hodinový manžele. S tím, že tyhle služby něco stojí, a že můj manžel má vlastní domácnost. A dál bych se s ní nebavila.
U mých rodičů v baráku byla podobná situace, mýho otce chodilo takhle zneužívat hned několik sousedek. Jestli ho některá z nich i chtěla, to netuším, každopádně po nějaký době se do toho vložila moje mamka s tím, že při každým zazvonění nějaký sousedky s prosbou o zapůjčení otce rovnou řekla "a co za to" nebo "no dobře, udělá to za láhev whisky" nebo "má zrovna svý práce dost, na internetu jistě nějakýho řemeslníka najdete". Od tý doby se návštěvy sousedek výrazně omezily a když už některá něco chce, skutečně za to zaplatí nebo něco rovnou přinese 
Ovšem pokud pokud spolu ti dva chtějí spát a opravdu to chtějí oba, samozřejmě nepomůže nejspíš nic. Každopádně líbit jen tak bych si to nenechala.
