Čekám chlapečka a jsem zklamaná. Stydím se za to.
.jpg)
Asi bych potřebovala slyšet, že nejsem jediná, kdo něco takového prožívá. Vím, že to, co cítím, je špatně, proto o tom naživo s nikým nemluvím. Ale takhle anonymně se svěřit mi nevadí, možná tu mezi vámi bude některá stejně, jako já.
Jde o to, že jsem těhotná, čekám druhé dítě. Odjakživa jsem si přála mít jednou dceru. Když jsem otěhotněla poprvé, byla jsem až chorobně upnutá na to, aby se mi narodila holčička. Když mi doktor na ultrazvuku řekl, že vidí chlapečka, jen těžko jsem skrývala zklamání. Byla to pro mne opravdu rána, chvíli snad jakoby se mi zhroutil svět. Naštěstí to za pár dní přešlo a já se začala na chlapečka těšit a utěšovala se, že podruhé se holčička povede. Syna, kterému jsou teď tři roky velmi miluji a nedala bych ho za celý svět.
Když jsem před půl rokem otěhotněla podruhé, opět jsem si moc přála dcerku. Chodila jsem po obchodech a okukovala holčičí věci a celkově jsem o miminku v bříšku přemýšlela jako o holčičce, i jsem ně něj jako na holčičku mluvila. No a pak se scénář opakoval. Při velkém ultrazvuku jsem se dozvěděla, že je tam opět chlapeček. Tentokrát jsem se neovládla a rozbrečela se rovnou v ordinaci.
Už je to skoro tři týdny a já s tím pořád nejsem srovnaná. Uvědomuju si, že to miminko v mém břiše za nic nemůže a nezaslouží si, jak o něm smýšlím, ale je to silnější než já. Třetí dítě mít nebudeme, to vím jistě a je mi jasné, že se mé vytoužené holčičky nedočkám. S narozením prvního kluka jsem se vyrovnala v pohodě, je to moje zlatíčko, ale neumím si představit, že stejně tak budu milovat i toho druhého.
Je mi z toho všeho a taky ze mne samotné na nic. Obviňuju se, že jsem špatná máma, že bych přece měla být ráda, že je dítě zdravé a správně prospívá a já se zabývám tím, že nemá to „správné“ pohlaví.
Manžel ani nikdo z okolí o mých pocitech neví, v životě bych nahlas nikomu nic takového neřekla. Utěšuju se, že to přejde, že si zvyknu a toho druhého kloučka budu milovat stejně jako toho prvního. Jen si to zatím neumím představit a jsem z toho zmatená.
Jsou moje pocity normální, nebo bych měla vyhledat nějakého odborníka? Zažívala během svého těhotenství některá z vás něco podobného? A přešlo to a zlepšilo se to zároveň s narozením dítěte?
7.8.2013 Rubrika: | Komentářů 143 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Čekám chlapečka a jsem zklamaná. Stydím se za to.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kawa: Verera: ano , presne tak.
S chlapy ja osobne jednat umim vic nez dobre, at uz v praci, nebo v soukromi. A presto bych kluka fakt nechtela, kdybych se rozhodla mit deti ... halt to tak je.
Je rozumné tohle manželovi neříkat. Proč taky, co s tím udělá? Aneta sama cítí, že je to hloupost a potřebuje to jen nějak zpracovat.
No, asi jsou 3 týdny krátká doba, aby se vzpamatovala ze zhroucení celoživotního snu, ale zase mohla dopadnout hůř.
Každému, kdo chtěl holčičku a ví, že už nebude, je to trochu líto, to je normální, ale málokdo kvůli tomu nemá rád druhé dítě.
Je lepší , když se rodiče zvládnou vyrovnat s tím, že dítě není podle jejich představ (je to kluk, nebude z něj fotbalista, nepůjde na vysokou...) a hledat to pozitivní, než dávat dítěti najevo, že je "nějaké divné"
.JPG)
Stanik: to nemá cenu, není to tak dlouho co sem tu psala, že to, že někdo jiný má "větší" problémy než já (vždycky se totiž někdo takový najde), přece neznamená, že já přestanu řešit ty svoje, které jsou pro mě důležité...no a jak to dopadlo vidíš sama... 
A Anet, já se celou dobu modlila, opravdu modlila, ať to jsou kluci...asi bych se s holkou sžila, ale nepřála bych jí to...prostě ne...a rozhodně se za to nestydím, naopak právě proto, že vím, že by to neměla jednoduché sem si přála ji nemít... 
Stanik: No říct to takhle "na plnou hubu", to by mohl říct asi jen tydýt...o věcech se dá mluvit různě, komunikace mezi partnery by měla fungovat...možná proto nechce kluka, že neumí s chlapy jednat a komunikovat
Sheeni: ahaaaa. kldo by to byl rekl zte... nikoho nevynervi, kdyz mu reknu, nevim, jak se budu cutut ve vztahu k nasemu decku, chtela jsem holku. No to urcite.... proste nektere veci se nerikaji nahlas driv, nez je nutne :)
Stanik: Stačí umět s chlapem trochu mluvit a nemusíš ho ani nervit
Sheeni: ale ono se tyka zatim jenom ji, pokud by to videl ajko problem i po porodu, muze to s nim probrat. Zatim netreba virit vodu a nechat se nervit jeste od manzela. Pripadne nervit jeho, naprosto predcasne.
.jpg)
kluka...sorry
mám taky dceru anetu a tá má nakázáno,nechat klika v porodnici
Aneto, jak ti tu někdo píše, že jsi pako a že by jsi se měla stydět a rovnat si něco v hlavě, vůbec se nestyď, mě to přijde naprosto normální že chceš holčičku, opravdu tě chápu....taky bych nechtěla mít dva kluky, ale co naděláš vem to jako fakt.... do třetice hodně štěstí
anet nelze obviňovat ...hlavě,hormónům,nervům nelze poručit ,pro někoho nevysvětlitelné,kdo zažil chápe....
Stanik: To není o tom, že se mu se vším svěřuji. Ale bavím se s ním o věcech, které se týkají nás obou, našeho vztahu a našich dětí. Paní jsem z ničeho neobviňovala, jen jsem se snažila poukázat na to, že jsou i důležitější věci než je pohlaví dítěte
Piafka: :12:58 
Naprosty souhlas.
Sheeni: ale houby... myslim, ze je nejvic pitoma vec, co jsem kdy videla je se vsim se chlapovi sverovat.
Sheeni:
nerekla jsem s otehotnenim.
cituji:
heeni - 7.8.2013 10:37 (odpovědět, poslat vzkaz)
Řešit pohlaví v době, kdy hromada lidi vůbec nemůže otěhotnět..smajlik - 76 Stydět by ses opravdu měla. Ja měla obě tehu s komplikacemi a jsem šťastná za dvě zdravé děti. A veta "tak se vam povedl parecek" mě točí do bela smajlik - 82
takze znova. Pani nemuze za neplodnosti jiny ani za komplikace v prubehu tveho tentenstvi. A ac se Ti to nelibi, nemusi se stydet, ze chtela vic holciciku. jako se nestydi 99% chlapu za to, ze chteji syna.
