Lásečko, moc tě lovískuju. Brzinko mi zavolinkej.
Můj miloučký blogísku, přeji ti krásňoučký dníček. Jsem mocinky zalovískovaná do Davídka. Přečetlinkovala jsem si jeho vzkazík a už jen čekám, kdy mi zavolinká. Je moje lásečka a už se těším na náš první sexíček. Moc ho andílkuju.
Milý deníčku, nejsem moc velký fanoušek zdrobnělin, ale při rozumném používání mi nijak nevadí. Poslední dobou, hlavně při poslouchání dorostové mládeže, jsem však získala pocit, že jiný slovní tvar už neexistuje. Hned potom na mě z internetu vykouknul tvůj kolega, z kterého jsem nahoře citovala. Neveřila jsem svým očíčkám a po chvilince čteníčka se mi začal zvedat žaloudeček. Dobrá, tohle psala nějaká city zatemněná patnáctka, ale sotva jsem si večer zapnula rádio, volali tam dospělí lidé. Bylo to prakticky to samé. Všichni posílali přáníčka svým lásečkám, byli po dobré mňamce a těšili se na víkendeček. Kromě očíček jsem přestala věřit i svým ouškám.
Neboj se, deníčku, nejsem zapšklá. Mluva bez diminutiv by byla nuda a používám je samozřejmě i já. Vždycky jsem jimi chtěla vyjádřit nějaký vřelý nebo citový vztah. A tak nemám nic proti Janičkám, maminkám, pejskům, kočičkám, domečkům, autíčkům nebo třeba pivíčku. Ale co vede někoho mít citový vztah k mikrovlnné troubě, obkladům v koupelně nebo autobusu emhádé mi zůstává utajeno. Natož ke slovesům. Nad volinkáním, zdravinkáním, lovískováním nebo jezdinkáním mi už opravdu zůstává stát i rozoumek.
Nicméně používání zdrobnělin má u nás dlouhou tradici. Ty to asi, deníčku, nepamatuješ, ale já už od malička vzpomínám, že návštěva jakéhokoliv lidovějšího pohostinského zařízení znamenala rozpravu ve stylu: „Á, takže pro paninku jedna polívčičkáá, tady jeden gulášéék, pivíčkó a pro dětičky kompotečéék.“ Už se to ale dostává do normálu a naštěstí se mě už dlouho žádná obsluha nezeptala, co budu papat.
Tak si představ, že zdrobnělý jazyk bez problémů ovládl internetové blogy, diskuze i obchody. Stačí jen otevřít aukční server a zavalí tě tuny tričenek, mikči nebo celý setík. Začíná být běžný v rádiu a pomalu se vtírá do všech masmédií. Za chvíli se z něj stane úřední jazyk. Živě si představuji, jak mi jednou přijde výzva z finančního úřadu k zaplacení daňky, dostanu pokutičku za rychlou jízdečku nebo jak dozorčí v metru hlásí porušinku eskalátorku. A bude hotovičko.
Dokonale to vyjádřila jedna slečna v okovaných botách, která stejně tak jako já neunikla v tramvaji rozhovoru dvou zaláskovaných slečen. Chvíli na ně zírala výrazem, který zahrnoval úžas a opovržení zároveň, a potom prohlásila: „... bych šavlila jak hyena.“
Můj milý deníčku, asi jsem divná. Vůbec nevím, co znamená andílkovat.
Mocinky vás všecky lovískuju.
4.5.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 146 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Lásečko, moc tě lovískuju. Brzinko mi zavolinkej.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.talenka: http://www.youngstyle.cz/wypatlator
Linda: děsný
Linda: ne, TAKOVOU představivost fakt nemám
majucha: dej odkaz chci si hrát
Sofffie: talenka: majucha: a ted si holky predstavte, ze takhle smskujou moje dcerusky v dánstine a navíc kdyz se spletou a podobnou pitomost poslou i me
talenka: na to jeuž translátor, tohle sama nezvládám . Ale jsou jedinci, který jo
majucha: jak dlouho jsi to psala? To je děsnýýýý
majucha: tak teď jsi mě sestřelila úplně.
A PoToM YešTě FaQt mOcInQy lOwíSqUyU QdYž NěgDo píšE AsI TaQ TímHlE StYlEm. * LoVE* kiss :***
VždYcQy tOmU RoZuMiM. YaQo uPa wžDyCiNqY * LoVE* kiss :***
Majušinka mi mluví z duše. Když jsem byla poprvé na mmb, taky jsem z toho byla v šoku.Od té doby říkáme krásňoučké bodyčenko, dobré jsou také samítkové šatičky sem tam malilinkaté žmolečky ale jinak stále krásňoulinké Já mám sice malou dcerku, ale mateřský plurál se i příčí a zdrobněliny taky, působím tedy jako poněkud suchá matka.
Meryl: Tuším :-):-):-) já taky....
Meryl:
Me na tom nejvíc serinkuje (krome toho ze me to tahá za usi a oci), ze tomu absolutne nerozumím a musím svuj rodný jazyk pomalu slabikovat, abych z toho vubec pochopila vo co go . Uprímne drahé stastne zeny, já vím ze diskuze pod dnesním receptem je pouze odpoved na tento clánek, ale já tech asi 5 príspevku louskala buh ví kolik minut
Sofffie: hádej, co jsem četla místo pracinkání
máša h.: přesně, já od tchýně zdrobnělinu svého jména nenávidím zvlášt silně.
JarkaP: no, pokud to není "na jazyku med, na srdci jed", tak se to dá i přežít