Miluji ženatého muže a jsem bezradná
Milé čtenářky,
věřím, že mě z vás mnoho odsoudí, hlavně ty vdané, ale mohou mne odsoudit lehce i muži. Není to lehká situace, v které se nacházím. Můžete mi vynadat, poradit, odsoudit.
Před rokem jsem poznala muže. Jsem velmi dlouho rozvedená, ač jsem po rozvodu známosti měla, tento muž mě naprosto fascinoval, prostě ihned zafungovala ona báječná chemie.
Moc jsem se do něj zamilovala, a ač jsem již ve věku 50 let, on je mým druhým „nej“ mužem života. Jeho dotek, jeho pohled. Půl roku jsme se scházeli, docházela jsem k němu domů, prostě jsem žila v představě, že je rozvedený. Jeho byt nenasvědčoval cokoliv o jiné ženě a já v té zamilovanosti se jej ani neptala. Věděla jsem, že má dospělé děti, a trávil u mě či já s ním tři - čtyři dny v týdnu.
Pak ale přišla v noci rána, bolestná rána, kdy po dalším krásném milování mi řekl: „Musím Ti něco říci, můžeš mě vyhodit, ale věř, že tě miluji, jsem ženat, ale již jen formálně kvůli majetku.“ Nedokázala jsem jej vyhodit, na to jej příliš miluji, leč od té doby já stále pláči.
On prodal byt, který měl v blízkosti mého bydliště. Protože společný velký barák s manželkou má cca 180 km ode mne, jeho návštěvy se omezily, navíc je dost zaměstnán. Od června jen a jen víc pláči.
Jistě, uvažovala jsem o rozchodu, ale to nedovedu, jeho tělo mně prostě voní. Píšeme si denně, volá mi denně, dost mě i jinak pomáhá, ovšem čím dál tím víc poslouchám: „Pochop mě.“ Ne, nechci mu rozbít manželství, nikdy, jen mám chápat, nejde tolik jezdit, nejde být již 3 dny spolu, aby to ona nepoznala, někdy napíše až večer a já ten den pláču, že je vedle ní, tak nemá zájem napsat, nikdy nepřijede včas, protože při cestě ke mně vyřizuje pracovní 
jednání. Zde v mém městě je také má, takže je to i dobrá zástěra pro jeho manželku, která mu dělá veškeré papíry, vlastně účetní.
Již se ale také stalo, že zavolal, že nepřijede, manželka je nemocná, už jsem alergická na slovo „pochop mě“. Vlastně můj život je dvanáct dní pláče a čekání na to, až bude v kanceláři sám a bude moci napsat, volat již chodí ven, jeho žena jej prý hodně sleduje, dokonce jednou jej přistihla, když si na počítači prohlížel mé fotky, později vyslovila i mé příjmení a ptala se, kdo jsem.
Bojím se mu věřit, že mě má stále rád, že jsem pro něj výjimečná. Někdy si říkám (asi v té posteli, jinak jsem blbá). Nakonec jsem se pokusila pozapomenout, měl o mě zájem rozvedený muž, sešla jsem se s ním ne jednou, víckrát. Ten muž má o mě eminentní zájem, nabízí mně přestěhování k němu domů. Touží mě představit jeho matce, dceři. Je mi s ním fajn, je optimista a je s ním zábava.
Nedokážu mu říci, že tajně chodím s ženatým, nechávám jej v tom, že je báječný pro mě. Svým způsobem je. Jedna věc mě překáží, je o půl hlavy menší než já.
Připadám si hrozně, miluji ženatého, spím s ním a scházím se s rozvedeným, jako bych tajně trestala ženatého za tu bolest, kterou mi tak dal, často dává tím, že musím chápat. Vím, že kdyby věděl, že se scházím s rozvedeným, dost by jej to ranilo.
Onen rozvedený muž mi věří, že jsem absolutně sama, že my dva budeme navždy šťastný pár. Není pro mě problém být s ním na Vánoce a na Silvestra, ženatý čas nemá. Srdci však neporučím, nedokážu opustit ženatého muže.
Nevím, co dál. S ženatým mužem prožíváme báječný sex, ovšem ty dva báječné dny splácím pláčem, pocitem, že jsem ta druhá. Vím, že se nikdy nerozvede, rozejít se s ním nezvládnu. S rozvedeným se směji, jen se musím nějak vymluvit v dny, kdy přijede onen ženatý, proč já nemohu k němu přijet na celý den, tak jako jindy.
Rozum mi říká: odejdi od ženatého, ten rozvedený tě má rád, lhostejný ti není. Nechat si oba? Zatím to tak dělám. V tuto chvíli, kdy toto píši, jsem dopoledne plakala kvůli ženatému, volal a opět jsem slyšela „pochop, miluji tě, ale nemám to jednoduché“. Přitom odpoledne jsem slíbila rozvedenému, že zítra přijedu.
Zázraky se nedějí, dva stejně milovat nejde, Navíc si připadám jak lehká žena.
Moc se v tom plácám. Když odejdu od rozvedeného, ublížím mu, zbude mi dost pláče kvůli ženatému, nic víc
Potřebovala jsem se vypsat, svěřit, moc to tíží, vím, že mě odsoudíte.
30.11.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 146 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Miluji ženatého muže a jsem bezradná
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Linda: 
Moje snacha je taky o půl hlavy vyšší než syn, už několik let jsou spolu a řekla bych, že jsou v pohodě a klape jim to
.jpg)
Linda: Promiň,jsem dostala smací záchvat.Chápu že viking=seveřan,ale moje automatická asociace jest viking z filmu,vlasatý,fousatý a ty mi vemeš iluze s pleškou 
.jpg)
Beru: jelítko: muj viking je o centák mensi nez já. V mládí jsem k vuli tomu nenosila nic na podpatku a silela jsem ze spolecenských událostí 
. Dneska jdu vedle neho klidne v 10cm lodickách a mám nádherny vyhled na jeho plesku
Já miluju vysoký chlapy. Můj nynější přítel má 193 cm. Ale kdybych se náhodou zamilovala do malýho, tak by mi bylo ouplně u zadku, že je malej 
mam-ča: Taky jsem při svých 172 cm v mladické nerozvážnosti opustila 162 cm kvůli košíkáři s 202 cm -který mě po pár týdnech oznámil že jaksi neví koho vlastně miluje,jestli mě či některou z dalších asich třech.
A mohla jsem si akorát vlasy rvát nad vlastní blbostí a pokaždé jsem toho drobka později potkala s modelkama,zjevem i výškou.Naštěsí jsem si to odbyla zamlada 
Verera: "... jak se asi koukají lidi na to, že je partner menší..."
Můj dávný kamarád (cca160 cm vysoký, nebo nízký ? 
) tvrdil, že v posteli se to srovná a že je jedno čí nohy koukaj.
Holek měl v mládí na každém prstu deset, a skoro všechny byly větší.
Nejspíš je to o celkových kvalitách člověka a o jeho sebevědomí.
Tenhle prcek ho měl na rozdávání.
Hm, jak tak o tom uvažuju, půl roku trávili spolu 3-4 dny v týdnu... nerozešli se nějak přechodně s manželkou a teď se k ní zase nevrátil? Ať už z jakýchkoli důvodů (třeba jí zahýb s někým před Hanou, ona ho vyhodila a pak mu odpustila ? ) , ale svědčí to o jeho prioritách.
Kočkomilka: Taky to znám, ze své představy , že chlap musí být o 15 cm větší jsem slevila, jak jsem dostávala rozum, ztrácel tento požadavek na důležitosti, až se ocitl zcela na konci.
Ono to ale asi souvisí i se sebevědomím Hany, které kleslo kamsi do suterénu (možná vlivem rozvodu, samoty, možná byla taková vždycky). Pak jí vadí, jak se asi koukají lidi na to, že je partner menší, místo aby viděla jeho klady. Jemu to evidentně nevadí.
majucha: 8:45 Přesně tak to mám i já. Když jsem se v minulosti seznámila s klukem a zakoukala se do něj a později jsem zjistila, že je zadanej nebo má jinou charakterovou vadu, moje láska většinou vyprchala velice rychle. Prostě už nebylo proč ho milovat. Spíš naopak.
majucha: 8:45 Přesně tak to mám i já. Když jsem se v minulosti seznámila s klukem a zakoukala se do něj a později jsem zjistila, že je zadanej nebo má jinou charakterovou vadu, moje láska většinou vyprchala velice rychle. Prostě už nebylo proč ho milovat. Spíš naopak.
Diskuse velmi plodná.
Je to docela luxus,že Hanka může proplakat celé dny,to já bych si v pracovním procesu dovolit nemohla,každý by se lekl a utekl. Jak bych se k problému postavila já? Jednak ženatý je tabu,ale když už se stalo,tak bych se rychle srovnala. Buď teda posledních pár báječných let před důchodem probrečím a provzdychám nebo chytnu život za pačesy a budu žít. Jestli s druhým nápadníkem nebo ne je teď nepodstatné. Hana má co dělat sama se sebou aby se uklidnila. A že je nápadník menší? Taky mi maminka vtloukala do hlavy, že chlap má mít aspoň 190 cm.Jako mladá jsem nechtěla maminku zklamat, dneska bych se hrdě nesla i vedle trpaslíka. Tělesná výška je to nejméně důležité.
Paní Hano, přestaňte vzdychat.Buď se smíříte s tím, že jste jen občasná milenka a bude ten vztah pokračovat. Nebo se přestaňte doprošovat a žijte si svůj život.
A nechápu, proč si myslí, že ji odsoudíme. Snad je rozdíl mezi ženskou, která cíleně jde po manželovi nějaké svojí kamarádky nebo známé a mezi ženou, která půl roku spí se svobodným chlapem, který se jí pak přizná, že je ženatý.
To překládal google překladač ne?
Milda3: A k cemu by byl Hance cert?
Tak jedine ze by mu upsala dusi, aby se ten zenaty rozvedl 
Heather: to je pekne heslo. Tady obcas clovek narazi na takova pekna moudra... 
Zonan ma pravdu. Kazdy ma svou zavislost. Ja momentalne stastne zeny
PEGG: No neřekla bych, že z toho máme legraci..spíš bych byla ráda, kdyby se Hanka dokázala na svůj momentální stav podívat trochu z nadhledu, v duchu hesla NEBERTE ŽIVOT PŘÍLIŠ VÁŽNĚ, STEJNĚ Z NĚJ ŽIVÍ NEVYVÁZNETE... i když se jí to teď asi tak nejeví, za nějaký čas se z toho dostane a život půjde dál. Jde o to, aby si ho zbytečně nekomplikovala a neupínala se k něčemu nereálnému...
majucha - 30.11.2011 9:48 tak to už je lepší čert,má dva ocasy a ještě dlouhej jazyk
