Jména. Podle čeho jste je vybírali pro své děti?
Petra Černocká se stala babičkou. Její dceři se narodila holčička, která dostala jméno Olívie Coco. Inspirací pro druhé jméno prý byla pro rodiče lékařka, která se o maminku v těhotenství starala a krásně voněla parfémem Coco Chanel.
Způsoby pojmenovávání dětí jsou v každé rodině jiné. Ovšem v případě vnučky Petry Černocké mám dojem, že je to spíš trochu úlet. Zvlášť, když si uvědomíme, jak se slovo Coco čte. Až příliš to evokuje nepříliš lichotivé označení pro ženu ve spojitosti s domácím kurem. Možná, že malá Olívie v budoucnu své druhé jméno radši vynechá. Ale kdo ví? O neobvyklá jména není u nás v současné době nouze a je dost dobře možné, že zmíněně „Koko“ nikomu divné nepřijde.
S pojmenováváním dětí je ale někdy potíž, i když se jedná o jména ryze česká, či u nás obvyklá. Vzpomínám si na kamarádku, která mi v osmdesátých letech líčila, kolik síly a rozhodnosti musela projevit, aby uchránila svého prvorozeného synka od tradičního rodinného jména, které se dědilo z generace na generaci. Leopold byl její manžel, tchán i dědeček. S tím, že toto jméno ponese i jejich syn, se však nesmířila a podařilo se jí prosadit svou. Sice za cenou poměrně dlouhého komunikačního dusna s rodinou z manželovy strany, kteří takovou vzpouru proti rodinným tradicím nemohli vydýchat, ale kamarádka byla spokojená a doufám, že je spokojený i její syn Jan.
V porodnici jsem se zase setkala s maminkou, jejíž mírou tolerantnosti jsem byla doslova šokována. Její narozená holčička se jmenovala Alice, což se mamince moc nezamlouvalo, ale ustoupila přání svého manžela, který pro jejich dceru toto jméno vybral se vzpomínkou na svou, považte, první lásku Alici. Uf, tak že bych porodila vlastní dítě a pojmenovala ho podle romantické lásky svého muže, to si opravdu představit nedovedu.
V jiných rodinách se výběr jména odvíjí zároveň i s libozvučností ve spojení s příjmením. I tady však kolují různé perličky jako například Karim Razák, Tomáš Marný atd.
V dnešní době dává mnoho rodičů svým dětem různá cizokrajná či neobvyklá jména. O některá musí dokonce zažádat a zaplatit patřičný obnos za zápis do seznamu povolených jmen. Přesto se u nás v posledních letech výčet nejoblíbenějších a nejčastěji používaných jmen moc nezměnil.
Již tradičně u nás vedou Terezky, Natálky, Elišky, Karolíny, Anny…. A Jakubové, Janové, Tomášové…
Podle čeho jste svým dětem vybírali jméno vy? A co vaše vlastní jméno? Jste s ním spokojeni, nebo byste si ho nejraději vyměnili?
15.2.2011 Rubrika: Jména a jejich význam | Komentářů 145 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Jména. Podle čeho jste je vybírali pro své děti?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tygřík: No takyjsem se přivdala do rodiny Josefů, ale naštěstí máme dvě dcery.
Mně se moje jméno nelíbí. Ještě jakž takže snesu poangličtělou variantu, kterou mi přiřkli v práci, protože seveřeni prostě tu českou nedokážou vyslovit, ale jinak se všude mimo oficiální styk představuju přezdívkou, kterou mám od školky, a taky na ni nejvíc slyším. Spousta kamarádů a známých nejspíš ani neví, že se tak vlastně nejmenuju.
Děti ještě nemám, ale až budou, budu jim chtít dát trochu neobvyklá, ale v českých a moravských luzích a hájích zabydlená jména. Inspiraci sbírám zejména s historie a historické beletrie. Pro kluka by se mi líbilo Hynek, Vítek, Matěj, Štěpán, pro holku Anežka, Hedvika, Magdalena, Radmila. Jsem zásadně proti dávání jména po někom, zejména po rodičích nebo blízkých příbuzných. Dát dítěti stejné jméno, jako má jeho otec a dědeček (a jsem si docela jistá, že tchán to bude prosazovat), měla bych pocit, že je další v řadě, nikoli originální osobnost.
Jinak já si posledního půl roku se jménama taky užívám Vždycky se mi líbilo, když měl někdo prostřední jméno, jenže u nás na to lidi nejsou zvyklí. A jelikož jsem zvolila trochu neobvyklou variantu, jak po svatbě přijmout manželovo příjmení a zároveň si nechat svoje - udělala jsem si z rodného příjmení druhé křestní jméno - lidi na mě občas koukají trochu vyjeveně, když se představuju nebo diktuju údaje do nějakých formulářů. Ale teď se dávání dvou jmen dětem zase rozmohlo, tak si na to snad lidi zvyknou.
My jsme dali druhé dceři jméno Sandra - je v českém kalendáři ale spousta lidí se nám divila slyšeli jsme i takový názor že je to jméno pro "lehkou holku" apod. Ale nám se oběma to jméno líbilo ale už v porodnici jsme narazili, protože jsme nepřemýšlely nad zdrobnělinou a nakomec zvýtězila Sandrinka - to zase že je to jako sardinka ale myslím si, že je to furt lepší než Sandruška - to je jak soudružka :-(. Pro nás je to hlavně Sájinka.
Děděná jména? Nikdy! Bratr, otec, děda, strýc i bratranec jsou Josefové (Pepa, Pepča, Pepik, Jožan a Jožik ) No a Manželův bratr, synovec i otec jsou zase Standové... Uf, takže tohle fakt nikdy. Líbilo se mi, jak to vyřešili naši známí - Petr a Radka. Jejich děti jsou Petra a Radek a všem to vyhovuje Vlastní děti ještě nemáme, nevlastní dcery mají standartní česká jména, druhá teda spíše slovenská, ale ta stejně nepoužívají.
Já jsem Markéta a to jméno se mi moc líbí už od dětsví, i když s příjmením za svobodna to bylo trochu dlouhé. Vlastní dceři bych ho ale ani přesto nedala. Jinak podle mámy jsem měla být Petr (pořád jí říkali, že to bude kluk). No a pak najednou bum a holka. A sestra - jak se bude jmenovat? No a máma viděla na její jmenovce Markéta a bylo Brácha měl být zase Adélka nebo Verunka Mně se pro chlapce nejvíc líbí Lukáš a David a pro holku Jana a Eva
Synek je Daniel. Bylo to jediné jméno, na kterém jsme se tenkrát s manželem oba shodli, že se nám líbí. Se svým jménem jsem také celkem spokojená, jmenujeme se se synkem podobně - nebyl to záměr.
Petruša: ale neni uz problem dneska si nechat zmenit i krestni jmeno. Manzelka kamarda byal od narozeni Pavlina, tak ji to lezlo na nervy, ze si krestni jmeno za poplatek nechal zmenit.. blbe je jen to litani po uradech.
Mám v Holandsku příbuznou, jmenuje se Letta. Vždycky mi to připadalo, jako že to je jen půlka jména, že tomu něco chybí - a ono teda asi jo.
Linda: ty jo tak to máte fakt super. Asi v příštím životě budu bydlet v DK (a doufam že od narození, jinak se tu řeč nenaučim )
táta je Václav, takže kdybych byla kluk, tak tam to bylo jasný, mamka se modlila za holku...no radši bych i tak byla po něm, klidně Václava (nebo Vendula), Vendy se mi líbí pořád víc než ta Petra
Petruša: jo, vsechna uvedená jména jsou oficiální. Navíc v anglických jménech lze podánstit a opet je nekolik oficialních verzí. Treba nase Christine muze klidne být Kristine, Kristina nebo Christina. Nebo Caroline, Carolina a totéz obe varianty s K a z toho odvozené Line a Lina. A treba u té Katky je moznost: Catherine, Catherina, Kate, Katrin, Karin, Katrine, Katrina (posední dve jména opet muzou být s C) a urcite jsem jeste na nejaké moznosti zapomela. Taky je velice oblíbená Trine, to je tusím zrovna zkrácená Katrine.
Verera: tak máš taky jméno skoro náhodou... Roura je hustá, chudinka
Moje ségra má Victorii Catherine,samo,že se jí říká odjakživa jen Viki....
to je dobrý, takže si můžete vybrat jestli dané jméno neby zkratky? Mě se třeba líbí Katka, dá se to říkat hodně způsoby, ale oficiální Kateřina se mi moc nelíbí, přijde mi to tvrdé
Petruša: No u nás se traduje, že maminka čekala s jistotou kluka, když jí pak řekli, že má holčičku, jen vytřeštila oči v šoku. Pak se zeptali na jméno a ona nebyla schopna ze sebe nic vypravit. Sestra se optala."Bude se jmenovat po vás?" A maminka jí to jen tupě odkývala.
Lisa: s mýma dětma chodí na kroužek holčička, která se jmenuje Aurora Mercedes. Tatínek je Španěl, má k tomu i odpovídající příjmení, ale určitě existuje spousta španělských jmen, která tu vyvolávají jemnější představy než bitevní loď a auto, i když původní význam je úplně jiný.
Momentálně jí děti říkají Roura. Ono se jim ji špatně oslovuje.
Petruša: Rikke (cte se Rékke) je oficiální zkratka od Frederikke coz je zenská verze od Frederik a to zas je dánské královské jméno. V podstate poslední buh ví kolik století se král jmenuje Christian nebo Frederik.
A vubec polovina dánských zenských jmen jsou oficiání zkratky: Christine - Stine, Caroline - Line, Frederikke-Rikke, Anette-Nete atd naslo by se jich hodne.