Opustil mne kvůli mladší ženě a teď se chce vrátit
Je mi 49 let, jsem rozvedená, mám dvě již dospělé, soběstačné děti, které již bydlí samostatně. Před pěti lety mi manžel oznámil, že se zamiloval a rozhodl se od nás, respektive ode mne, odejít. Doma už byl tehdy jen mladší syn, který akorát končil studia. Manžel svůj odchod nepovažoval za nic dramatického, podle něj se zas tolik nedělo, když už jsme neměli malé děti.
Pro mne to ale hrozné bylo. Bylo mi 44, což sice není žádný kmetský věk, ale co si budeme povídat, mládí už je pryč. Vždycky jsem žila v přesvědčení, že s manželem společně zestárneme. Možná jsem byla málo pozorná, ale skutečně jsem neměla sebemenší podezření, že by mi zahýbal. Vzhledem ke jeho práci byly služební cesty zcela samozřejmé, stejně jako časté přesčasy a práce pozdě do večera.
Jenže všechno bylo jinak. Jak jsem se dozvěděla později, poměr s o osmnáct let mladší kolegyní udržoval celé dva roky. Když otěhotněla, rozhodl se vyřešit to jako muž a postavil se k odpovědnosti čelem. Rozvedl se se mnou a zakotvil ve své nové rodině, přičemž se ovšem nezapomněl doslova hrdlit o každý kus vybavení naší domácnosti a za to, že jsem se zřekla chaty, mi velkoryse ponechal byt.
Je to za mnou. Poměrně dlouhou dobu jsem se z toho vzpamatovávala, ale pak jsem si na život bez chlapa zvykla a našla v něm dokonce i řadu výhod. Dnes musím říct, že mi v podstatě nic nechybí, jsem svobodná, zajištěná, mám dobrou práci a konečně i dost času na své koníčky, které jsem roky zanedbávala. 
Co jsem se postupně dozvídala od dětí, které se s otcem samozřejmě stýkají, tak se mu narodila dcera a za rok a půl ještě chlapeček. Má tedy teď dvě malé děti ve věku přibližně čtyři a dva roky. Moc mu to nezávidím, je mu už třiapadesát let a co vím, vždycky byl spíš pohodlnější a měl rád svůj klid.
Že tyto mé úvahy nejsou úplně liché, jsem se přesvědčila minulý týden, kdy se mi bývalý manžel ozval s tím, že by se mnou rád mluvil. Sešli jsme se v kavárně a z něj jako z chlupaté deky vylezlo, že se mu rozpadá manželství, začaly se prý projevovat rozpory, které dříve nebyly, nebo je neviděl. Je unavený z nároků své ženy a z péče o dvě malé děti, navíc se prý dozvěděl o tom, že je mu jeho manželka nevěrná.
Vypadal opravdu hrozně. Strhaně, zoufale, nesmírně unaveně. Sypal si popel na hlavu, prý udělal tehdy před pěti lety největší hloupost svého života a moc rád by to napravil. Když to shrnu, na rovinu mi řekl, že by se mně moc rád vrátil. Hodně mne to překvapilo, protože něco takového by mne v životě nenapadlo.
A tak mám teď o čem přemýšlet. I když mi můj současný život v podstatě vyhovuje, přece jenom si říkám, že ve dvou by nám bylo líp. Uvažuji o tom ze všech stran a nedokážu se rozhodnout. I přes to všechno, co bylo, k bývalému manželovi přece jenom něco cítím a není mi lhostejné, že je teď v úzkých a nešťastný. Jedna moje půlka by ho vzala zpátky hned, ta druhá je ale ostražitější a varuje mne.
Dá se jednou přerušený vztah vůbec ještě slepit tak, aby držel pevně pohromadě? A co jeho malé děti? Jistě si je bude brát na víkendy, jak to po rozvodu většinou bývá. Otevřeně říkám, že na něco takového se necítím vůbec – dělat hodnou tetičku jeho dětem, které si pořídil s ženou, s níž mne podváděl.
Celkově je to docela šílená situace a já nejsem schopná se rozhodnout, jak se mám zachovat.
9.2.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 148 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Rozvádíme se. Prý bude usilovat o střídavou péči.
- Dárek k výročí… Co s nevěrným manželem?
- Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Diskuse ke článku - Opustil mne kvůli mladší ženě a teď se chce vrátit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
zalezi jestli ho mas rada a jestli ti tenhle chlap za ty starosti, ktere by s jeho navratem souviseli (alimenty, navstevy malych deti, znovu obnovovat naruseny vztah - co si budem povidat, hledat k sobe znovu cestu, aby jste nebyli jak dva cizinci, do da taky peknou fusku)... Jestli by se ti spis nepritizilo, jestli je to jen nostalgie a litost nebo jestli ho opravdu mas rada. Ja bych mu asi narovinu rekla, ze nevim, ze jsem ted spokojena a jestli MNE chce opravdu zpatky, at mi chvilku nadbiha, muzem spolu do kina, na kafe atd. a uvidime... vim, ze pro nej by to bylo slozitejsi, ale co uz, nemusi se hned stehovat zpatky, ne??? A jestli o tebe fakt stoji, nejakou dobu nepohodli vydrzi... 
Alespon uvidis, jestli mu jde o tebe nebo o pohodlny klidny zpusob zivota, ktery s tebou mel...
Almega: Co za co?
Za co ho miluju? protože je to jediný muž mého života, jiného jsem kromě letmých "lásek" v mládí, neměla, je inteligentní, má smysl pro humor, je pracovitý, poctivý, pravdomluvný, pro rodinu by se rozkrájel, bylo mi s ním dobře, voněl mi a vůbec ... Jenže on by za mnou nepřišel, ani kdyby ho jeho nová manželka vykopla, což je nepravděpodobné, neboť, jak slýchám od dětí, si spolu žijí moc dobře. Je totiž hrdý a když mi jednou řekl, že se mnou už být nechce, tak by prostě nepřilezl.
Ale vím, že chlapi v 90% jsou vychcánci a za dobré bydlo a kus žvance jsou ochotni překousnout leccos. Takže být Helenou moc a moc bych váhala. Ovšem ona ho zná nejlíp, tak jistě ví, čeho se od něj může nadát.
Riki: jenže , když jste se vy dva rozváděli tahal se s tebou o každý hrnek? On ji 2 roky podváděl a dítko má teď 4 takže cca 6 let na ni kašle. Jo kdyby se rozešli jako dva dospělí lidé a v podstatě zůstali přátelé to by byla jiná. Takhle se prostě vkrádá myšlenka proč vlastně se chce vrátit. A většina diskutujících Heleně radí aby si to napřed zjistila a pak uvážila jestli to bere. Nic víc a nic míň. Klidně může zjistit, že to co jí on nabízí jí stačí, proč ne, ale taky může zjistit, že se jí nechce být přestupní stanicí (nebo jí nevyhovuje nabídka) a pak má plné právo jej odmítnout. On je dospělý a svéprávný, ona za něj zodpovědnost nemá. Takže pokud to Tobě vyhovuje, víš jak to je, tak proč ne, ale pokud to není oboustrané tak by to bylo zbytečně devastující. Z toho co píše Helena o ex spíš vypadá, že on by ji na té ulici nechal ...
Riki: to byla pomoc v nouzi, to se nepočítá. Ale tenhle není v nouzi jako takové, tomu jde o vlastní prospěch..
.JPG){kind=avatar}
Riki: Máš štěstí v tom, že sis vzala svého kamaráda a že jste zůstali kamarádi i po rozvodu. To není příliš obvyklé. V tomto případě se bývalý manžel hrdlil o majetek a teď to vypadá, že mu jde jen o to, že chce, aby se o něho někdo staral, protože je pohodlný. Neteče mu do bot, jen nezvládá situaci, kterou si sám nadrobil. Proto bych ho zpět nevzala.
Souhlas s Sallie ,dadka,Peggy,orinka,kassy,mamina6....Pentlička 8.41-za co??? Riki: ano,v nouzi člověk bližnímu pomůže,i když je to "bývalý"....Já být Helenou,ponechám si svůj nový život a bývalého manžela jeho osudu,který si sám připravil...
Boubel: kulový, dočetla jsem příspěvky, a koukám, že jsem asi dle většiny spíš hloupá. 
Můj exmanžel si tedy žádné další děti s jinými ženami nepořídil, tím to bylo jednodušší, ale vzala bych ho zpět i s dětma. Zvlášť kdyby to byly jenom "víkendové" děti. 
Poprvé jsem ho vzala zpátky v situaci, že byl dlouhodobě na nemocenské, po úrazu, vystěhovali ho z podnájmu, poněvadž z nemocenské si ho nemohl dovolit platit, a tak neměl kam jít po propuštění z nemocnice. Načež následovala rehabilitace a další měsíce pracovní neschopnosti, dlouho jsem ho prakticky živila. No a co? Kdyby se to stalo mně, taky by mě na ulici nenechal. Zkrátka mně ten chlap za to stojí, no.
a....: no...nejsem beránek, tu vůli by ještě ráda projevila...to se musí správně vysvětlit, takzvaně dát nabídku, kterou nelze odmítnout
Riki: 
svatá to žena
kareta: Spíš nenapravitelná romantička
, která si představuje, že ten pán bude mít milé děti, které budou mít partnerku jeho otce tak nějak samozřejmě rády a jejich maminka bude mít srdce na dlani, bude přátelská a vstřícná. Jo taková idylka může fungovat, nicméně vůle musí být na obou stranách, což je jev velice vzácný.
Jj, takové věci se stávají. Než si přečtu reakce, napíšu, že jsem vzala exmanžela zpátky dvakrát. A kdyby přišel potřetí, vzala bych ho zpátky zas. Je to kromě mých rodičů a sestry nejbližší člověk, kterého mám, prožili jsme střídavě spolu či vedle sebe 29 let. Je to otec mých synů, a samozřejmě je to taky jenom člověk, se slabostmi a nedostatky, jako každý, včetně mě. Mezi námi už dávno není romantická láska a zamilovanost, ale vztah kvalitativně odlišný a položený na jiných základech, nejvíce se tomu asi blíží pojem přátelství, ačkoli to není přesné, protože je to přece jen něco víc. A vůbec nezáleží na tom, že on teď žije ve společné domácnosti s jinou ženou a její rodinou, a že já mám své milence a kamarády. Vím, že kdykoli ho budu potřebovat, bude tady a pro mě udělá první poslední, stejně jako já pro něj, a nebudeme počítat a zkoumat, kdo pro koho udělal víc a jestli jsme si na stejným. Takže kdyby došlo na nějakou krizovou situaci a přišel by, že se mu sype život pod rukama a potřebuje pomoc, jako se to už ostatně v minulosti stalo, nebudu váhat ani minutu a vezmu ho k sobě zas. A teď si jdu přečíst, co zde Heleně píšou šťastné ženy.
kareta: Oni býti správnou křesťankou znamená nechat na sobě dříví štípat a kašlat na svoje pocity a potřeby? Pak děkuji všem bohům, že jsem se křesťanstvím nenakazila.
kareta 10:01: tak variantu s dětmi bez porodu jen za předpokladu, že by je vlastní matka opustila či se o ně nemohla vůbec starat. Ale jinak ne. Nevidím žádný důvod, proč by se Helena měla vzdát svého pohodlí pro chlapa, co jaksi najednou zapomněl, že má zodpovědnost i za malé děti... A mít tu drzost, přijít za exmanželkou, kterou notabene dva roky podváděl se slovy- manželka je mi nevěrná, vem si mě zpátky- tak to je hustý.
Jsem ve věku Heleny,ale děti budu mít na krku ještě tak 4 roky. Jak se znám, nechtěla bych zpátky záletného chlapa a už vůbec ne se dvěma dětmi,byť jen na pár dnů v měsíci. Navíc jestli je ta mladá záletná,určitě bude chtít střídavou péči,aby měla na nějakou dobu "volno". Chlapi /tedy někteří/ po padesátce zleviví a už se vidím,jak kmitám kolem cizích školáků. A sám bude vyžadovat fullservis. Za sebe říkám nebrat zpět.Ať se postaví na vlastní nohy,naučí se starat sám o sebe.Klidně bych šla s ním na víno,do kina,možná i občas na výlet i s jeho dětmi.Ale nastěhovat si ho,to ne. Vánoce bych třeba udělala u sebe,aby vás vaše děti měly na jednom místě,ale jen když ony budou chtít. Za pár let tě budou potřebovat vnoučata.A co když tě potká ještě velká láska? Budeš řešit,co dělat,když v bytě s tebou bydlí tvůj ex?
Kassy: 10:15 
