Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Manžel je debil a Ty bys hlavně potřebovala zvednou sebevědomí.
Samzejmě zhubnout - i ze zdravotních důvodůale právě až po tom kojení.
Jestli máš možnost, choď aspoň s dětmi na dlouhé procházky, nějaké intenzivní cvičení se prý proovzovat nemá, protože se odplavují škodliviny do mléka (to je teorie, nevím, co je na tom pravdy).
A zkus při nakupování myslet na to, abys měla doma víc zeleniny, müsli tyčinek a jogurtů, než té čokolády (ale sem tam si dej, ale nekupuj velkou studentskou pečeť, ale měj doma něco menšího :-)

A to já se jí s tou čokoládou teda naopak zastanu. Měla jsem to úplně stejně, po prvním porodu jsem zhubla v pohodě, po druhém to nešlo a nešlo. Nakonec jsem (to už byly synkovi skoro 2 roky) začala chodit k lékařce - odbornici na metabolismus a díky ní zhubla 17 kilo. Ale dodnes si pamatuji její větu: Když na vás přijde chuť na čokoládu, klidně snězte (myslela tím OBČAS, ne každý den ) celou tabulku, protože pokud dodržujete dlouhodobě správné stravovací návyky, tak se tělo s tou občasnou porcí čokolády v pohodě vyrovná a rozhodně je lepší sníst celou čokoládu na posezení, než být ve stresu. A skutečně to fungovalo. Jednou týdně jsem si prostě klidně dala celou tabulku čokolády a hubla jsem nádherně.

Myslím, že manžel je výkvět...
Místo aby řekl:" pohlídám děti a ty si zajdi do fitka, na cvičení, na kosmetiku, na masáž"...prostě kdekoliv, kde si odpočineš a dokážeš změnit svůj vzhled k lepšímu, tak ti akorát nadává...
Prostě zjisti si, kde je nějaké cvičení/plavání co tě bude bavit, manželovi oznam termín a hodinu a jdi do toho.
On uvidí snahu, ty se stoprocentně budeš cítit líp - už proto, že vypadneš na hodinku, na dvě od plín a kojení.

Nejsi prašivá!
Jsi prostě tlustá a je načase si to přiznat a přestat na noc žrát studentskou pečeť.
Je to drsný,ale asi to s Tebou jinak nejde. Taky si myslim, že manžel naznačoval tak dlouho až ho naznačování přestalo bavit a tak přitvrdil.
Buď k sobě soudná: vyfoť se před zrcadlem a fotku si dej na krabici s čokoládáma a do peněženky - abys ji viděla i když nakoupit.
Píšeš, že nechápeš manžela, proč mu to vadí... já ho chápu.
Já nechápu Tebe, že Ti nevadí 17kilo navíc oproti původní váze.

Jenenka: Tohle by mě taky vytočilo.

Teda mamině od půlročního miminka říct, že je jak bedna kytu a hnusí se mi, tak dostane takovou přes hubu, že druhou chytí o zeď.Bože, co to máte doma za hovádko??????

Manžel se vyjadřuje tak neomaleně, že nevěřím, že jeho chování je způsobené jenom nadváhou Terezy, to vypadá že je celkově nespokojený... Tereza by měla zhubnout kvůli sobě...sama pevnou vůli nemá, tak je potřeba přihlásit se do nějakého programu, třeba STOB - otevírají kurzy v hodně městech.

A děvčátka, neutvořiy jste si ten kult štíhlosti samy a dobrovolně? To bylo v posledních letech samé diety, krása mládí. Ale ono se tělo /i bez těhotenství/ v průběhu let mění. Prostě jste si na sebe tak trochu ušily bič. A slabé mužské plémě ho převzalo za své. Já to vidím tak. Tentokráte se budete muset zpětně pochlapit. Když mám hubnout, tak jen pro sebe a ne pro nějakého tatíka, který také stárne a má taky vady na kráse. A to s tím nechce se mnou spát: Co když za tím je jen lenost a dokonce často se vyskytující impotence. Děvčata nenechávejte se zahnat do úzkých. Normální mu /ne ten který oplývá miliony/ by měl mít úctu k matce své i matce svých dětí. Neumí-li to kopněte ho, blbost se nedá léčit.

Jo, manžel je hulvát. Zhubla bych kvůli sobě a pak začala prudit jeho třeba s tím, že má méně vlasů, nebo už mu nestojí tak jak stával

Jsem v podobné situaci jako ty, po třetím porodu a kojím. Také jsem typ co kojením nehubne a to se nepřejídám, sladké nejím, hýbu se...a každé kilo které shodím jde pomalu. Ale jde to, neboj. Tobě půjde taky.
Hlavní je ale aby ses hodila do pohody ty sama, hubnout ze zoufalství a mít deprese protože tě prudí manžel je motivace na nic.

Terezo, nadváha může být i hormonální, dokud jsem kojila, tak jsem přibírala a přibírala. Ovšem studentská pečeť na posezení hubnutí teda nijak nepomůže.

Nicméně souhlas s bellanou - s takovýmhle hulvátem bych teda spát nechtěla já.... až bude příště mít řeči, tak ať se nějak přičiní - třeba tak, že si vezme děti na starosti 2 - 3x v týdnu on, abys ty mohla jít cvičit.
A ty studentský pečetě si prostě NEKUPUJ. Pokud už opravdu musíš mít sladké, tak si vem něco maličkého - třeba takové to nejmenší balení lipeček nebo lízátko nebo cucavej bonbon - prostě něco, co je sladké a vydrží relativně dlouho.

TO je deb*l. Byt Tebou tak to posuim jednim uchem tama druhym zpatky. Ten stres, ktery na Tobe je se prave podepisuje na Tve vaze. Az prestanes kojit tak omez jidlo a zacni cvicit. Ale ted se nenech vyprovokovat ke smutneni. On ty dve deti nosti nemusel a lezet v nemocnici taky. TO mi dokaze zvednout zily - manzel je asi dokonalost sama co. Porad stejna vaha, stejny pocet vlasu a dokonce kondicka jako byvala? Jestli ne tak bych mu to pripomnela. Na rozdil od neho TY jsi pribrala, abys porodila 2 deti - jakotoze on dokonalost ztratil....blbecek.

Jinak já si velmi dobře vzpomínám na děs v očích mého muže při pohledu na mé rozměry, když byl na cestě náš druhý potomek, a na jeho opakovaný výrok, že jestli budu i po porodu vypadat jako přefouknutá vzducholoď, tak že si pořídí velkej bič a malej dvorek. Čímž asi měl též na mysli vhodnou motivaci.

Je to hulvát. Kvůli němu bych nezhubla ani gram, kvůli sobě bych se o to pokusila. Sice nejde o nějak velkou nadváhu, ale proč se s tím zbytečně nosit a zatěžovat klouby? Jen nevím, jestli bych s takovým neotesancem mohla spát já. Spíš ne. Musel by se hodně snažit, abych ho vzala na milost. Pochybuji o tom, že on je dokonalý. Rozhodně bych mu taky šlápla na kuří oko.

No, možná každý není posedlý dokonalým vzhledem, ale 85 - 68, to máme kolik? To máme 17 kilo navíc proti původní váze. Nazvat to "o trochu víc" je skromné. A sexuální přitažlivosti se taky poručit nedá, jestli muže vzrušují štíhlé ženy, těžko bude sám sebe přemlouvat, že tomu tak není. Ostatně mnohá žena by se na silnějšího muže ani nepodívala, natož aby s ním chtěla spát... to jsou těžké věci, toto. Manžel se vyjadřuje drsně, ale možná jemné náznaky nezabraly, tak to holt zkouší jinak. Do jisté míry se nedivím, koukat, jak manželka futruje čokoládu, mu asi na náladě nepřidá, že se po čokoládě nezhubne, to patrně ví. Trošku byste měli vycouvat oba, manžel by si mohl uvědomit, že dostat se do formy dá práci, a nejde to tak úplně "na počkání", že by s tím taky mohl pomoct. Třeba vymyslet nějakou společnou sportovní aktivitu o víkendech, nebo tak něco. A manželka odložit studentskou pečeť a projevit nějakou snahu se do té formy dostat. "Samo" se to nestane.

Manžel tě chce motivovat abys se sebou něco dělala, pravda dělá to dosti neomaleně!! Asi nemáš moc pevnou vůli, když sníš na posezení tabulku studentské čokolády a v tom je kámem úrazu, jen chtít nestačí, chce to dodržovat odlehčený stravovací režim. S manželem se domluvit aby dvakráte v týdnu pohlídal večer děti a jít si zacvičit, vždyť uvítá tvojí aktivitu a zájem se dostat do formy, jen se nesmíš vymlouvat, že už toho máš večer dost a kecnou si k televizi. Když se chce, tak to jde