Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
Nevím, jestli mi někdo dokáže poradit. Vlastně ani radu nečekám, tohle si musím vyřešit sama. Tím, že jsem to sepsala a troufla si poslat do redakce s prosbou o zveřejnění, jsem si spíš trochu ulevila. Protože jak se říká – sdělená starost, poloviční starost.
Mé trápení se jmenuje manžel. Patrně jsem v uplynulých letech byla hluchá a slepá nebo jsem případným náznakům nevěnovala pozornost a nezasáhla včas. Tím pádem jsem se dostala do situace, která už přerostla mou míru trpělivosti a tolerance. Nevím, jak z toho ven, protože mluvit s ním je to samé jako mluvit do vykotlaného dubu.
Jde o to, že můj muž se postupně vypracoval na pěkného sobce a despotu. Navíc je přesvědčený, že jeho chování je v pořádku a problém je ve mně. Ačkoli jsem se moc snažila a stále snažím, neumím docílit toho, aby se na celou věc podíval realističtěji.
Máme dvě děti, starší chodí do první třídy, s mladší dcerkou jsem na mateřské. Žijeme prakticky z jednoho platu. To není nutné rozebírat, spousta žen tím prošla nebo prochází a asi ví, jak je někdy těžké to zvládnout, když mužův příjem není výrazně nadprůměrný.
Z mateřské zaplatíme část pravidelných měsíčních plateb a dál je vše na manželovi a jeho příjmu. A v tom je kámen úrazu. On mi totiž dává peníze na příděl, každý týden mi odměří částku, s níž musím vystačit. Suma to není nijak velká a musím se hodně snažit, abych s ní vyšla. Pravda, co se týká jídla, je muž docela skromný a nemá nepřiměřené požadavky. Jenže na druhou stranu, co se dnes dá považovat za vyloženě laciné jídlo, že?
Nicméně to není hlavní problém. On totiž není vůbec schopen uznat, že s nástupem syna do školy se zvýšily i výdaje. Samozřejmě že se od září několikrát stalo, že jsem nevyšla a musela mu říct o další peníze. Školní pomůcky, různé fondy, kroužky... Myslela jsem, že to pochopí, jenže to jsem se spletla. Prohlásil, že jsem s takovými výdaji měla počítat předem a připravit se na ně, tedy ušetřit. Vůbec nechápe, že s jeho týdenním přídělem sotva vyjdu, natož abych z něj něco ušetřila.
A pak to přišlo. Když jsem se ho zeptala, na čem například bych podle něj měla spořit, tak mi zcela vážně řekl, že není nutné kupovat dětem tolik ovoce a jogurtů, on jako dítě to taky neměl každý den, a vyrostl. A když prý takhle rozmařile rozhazuju a dopřávám si (!), tak se nemám divit.
Přiznávám, ujely mi nervy. Také jsem cítila velkou bezmoc a strašné ponížení. Hodně jsem se s ním pohádala a vyčetla mu, co je to za otce, když dětem odpírá kvalitní jídlo, a přitom mu není líto dát každý den peníze za krabičku cigaret. (Je poměrně silný kuřák a kupuje si cigarety v horní cenové relaci.) Na to mi odpověděl, že ON si na to vydělá a já nemám právo mu vyčítat, za co své vydělané peníze utratí.
Jsem z toho špatná. Dokonce začínám uvažovat o tom, že najdu jesle a začnu chodit do práce, jen abych se zbavila té peněžní závislosti. Ale je mi líto takhle mordovat roční dcerku. Mám pocit, že by to odnesla především ona.
Ze všeho je mi nějak nanic. K manželovi už necítím žádnou úctu, nic. Když vidím, jak si s dětmi hraje, dělá se mi nevolno při vzpomínce, jak se zachoval. Odmítám s ním spát, hnusí se mi. Jako chlap to u mě prohrál na celé čáře.
Jak říkám, nečekám žádnou radu, vím, že konečné řešení je na mně. Jen jsem si dovolila vypsat se tady ze svého smutku a trápení. Děkuji všem, které mne vyslechly. Jen by mne zajímalo, jak to je s rodinnými financemi u vás... Když o tom mluvím s kamarádkami, považují mě za exota, protože peníze na příděl od manžela nedostává žádná z nich, i když jsou také na mateřské. Asi jsem někde udělala chybu.
12.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 151 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.peníze u nás byly vždy zdrojem hádek. manžel mi vyčítal, že utrácím peníze za hlouposti. vyřešili jsme to tak že máme každý svůj vlastní účet o který se staráme a na který chodí výplaty. jinak platby řešíme tak, že já ze svého účtu platím nájem, telefon atd., chodím na nákupy. všechny výdaje si zapisuju (a schovávám účty) a na konci měsíce všechno vydělím dvěma a on mi tu polovinu peněz zaplatí.
být Katkou tak to udělám nějak podobně. myslím, že její manžel asi nemá představu o tom co kolik stojí, tak by asi taky měla zapisovat všechny výdaje. jinak pokud má příjem výrazně nižší než manžel tak bych to rozdělila aby on např. platil 2/3 všech výdajů a ona 1/3.
jinak chápu její starosti, co se týče peněz je to vždycky
Jé, to je jako u nás. Manžel má šílenou osobní spotřebu, ale zase tak nespokojená nejsem. Vzhledem k tomu, že můj plat spolknou pravidelné měsíční poplatky, žijeme z jeho výdělku. Ale dává mi celkem dost. Naštěstí si nepamatuje, kolik a na co mi dal, takže mám furt nataženou ruku. Po patnácti letech mě překvapil názorem, že nájem je to samé co inkaso. Já mu pořád opakuji, co je potřeba zaplatit (tu plyn, tu hory dětem...) a příjmy i výdaje si píšu. A když má kecy, tak mu řeknu - já si to všechno píšu, chceš si to účetnictví prostudovat? A na to je línej.
Jr to blb. Nenechávej se ponižovat tím, že si musíš říkat o každou korunu. Děti jsou snad i jeho, ne? Šla bych na sociálku a nechala si vyměřit peníze na sebe i na děti, ať se chytne za nos!
Jogobella: Nepřeji ti nic zlého, ale možná by sis někdy mohla zažít nějaké to násilí nebo psychické týrání abys tak blbě necancala. Zřejmě jseš jasnovidka a vidíš do budoucnosti jak se kdo bude chovat. To přece ovlivňuje spousta jiných faktorů, které se po letech naschromáždí - ztráta zaměstnání, nemoc, stárnutí, nespokojenost v práci, atd. doma je to už jen o tom, že se člověk může vyzuřit a odnesou to nevinní.
Křeček: asi jsi to moc nepochopila... pokud na to kouření mají je to jejich věc, ale tato rodina žije z jednoho platu a manžel by se drahých cigaret jak vidno nevzdal na úkor zájmu dětí. A to že někdo nadává za volantem jistě nemusí být ještě agresivní, spíše jde o to jakým stylem jízdy se prezentuje z toho lze vidět agresivitu a neochotu se přizpůsobit, proto je také tolik bouraček.
Křeček: bohužel něco platit musím - jojo blbost sice nebolí ale je drahá
Jogobella: spousta lidí kouří, ale neomezuje kvůli tomu děti.
Naši taky oba kouřili, když jsem byla malá, táta vždycky nadával za volantem (ostatně neznám nikoho, kdo nenadává)... naši jsou dodnes poslu, nám jako dětem nic nechybělo....
Křeček: já vím, že se to špatně poslouchá... ale on určitě kouřil již když s ním chodila, dnes mu to hulení vyčítá, určitě měl i projevy skrývané agresivity, např. za volantem, či chování ve vypjatých situacích a přesto si ho brala, tohle jsou jen dopady povahy takového člověka, jiný už nebude, jen nemá důvod své chování skrývat. Přeji dotyčné lepší uvažování a poučení v příštím rozhodování.
no, jídelníček bych zredukovala na brambory a luštěniny a kaše, vodové polívky, nejlacinější chléb a kvašenou zeleni¨nu...čaj. Čímž ušetříte neskutečný peníze ..rovnou bych zašla na sociálku a pořádala o výživné od manžela (stáhnout to můžeš kdykoliv, ale nedělala bych to- úředně bude mít chlap rozhodnutí¨). Vlastní účet a platby na manžela- už to tu bylo několikrát řečeno. Další řešení je, že na rodičák půjde VON
Katko je to hrozná situace mi manžel dá penize do koruny a o všem rozhodujeme spolu musíš se rozhodnout sama ,ale jak ho už nemáš ráda bude jen hůř nevěřím ,že bude líp
monja: Jsi fakt dobrá, žes to dokázala
monja: no nazdar
doufám, že to nemusíš platit
Jogobella: no to přesně potřebuje slyšet
Vždyť sama píše, že to možná přehlídla už dřív.
vranoj: přesně tak jsem to udělala, po prvním varování, jsem zrušila trvalé příkazy - sdělila jsem mu, co jsem udělala a že platby na jeho jméno jsou jeho věcí - nevěřil dokud nepřišla první upomínka
moje mateřská šla na věci kolem dětí a JEJICH stravování - pokud chtěl velký nákup, musel se snažit, dojet, pomoct s nákupem, zaplatit.
byla jsem drsná ale ze sobectví jsem ho nevyléčila
letos v lednu jsme se po 22 letech rozvedli a nepřejte si vidět ty dluhy, které za podnikání nasekal - ale to už jej jiný příběh
zelle: myslím, že málokdy odhadneš přesnou povahu miláčka a tvrdit, že máš co sis vzala je mírně řečeno blbost
evelyn: jestli je možné vymáhat soudně výživné i v případě nerozvedených manželů, tka bych do tho šla okamžitě, ať drahoušek vidí, že si to nenecháš líbit.
Katko, jinak myslím, že jsi na dobré cestě, uvědomuješ si špatnou situaci a vidíš, že to musíš řešit. To je dobrý začátek, tak moc držím palce
Radit si ovšem netroufám