Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

myslim, ze pokud mate dite na starost, ma poslouchat vas. pokud minimalne tohle syn nechape, neni bohuzel co resit.
zkuste vydrzet a neozvat se jim. a pokud budou potrebovat opet vnucku pohlidat, tak si rovnou stanovte tato pravidla.

Myslím, že jste udělala dobře. Rozmazlenej fracek - i když se jedná o milovanou vnučku - je nesnesitelnej. To aby se člověk bál s ním někam jít nebo jet.
Je škoda, že to rodiče nepochopili. Chcete radu - a mnoho žen vám určitě poradí. Můj názor je, že to budete mít hodně těžký - nakonec se stejně ozvete vy - a cácorka Vám bude skákat po hlavě.
Bohužel nevěřím, že byste vydržela se neozvat a čekat, až příjdou sami. Což by bylo nejlepší. Ale pokud to nepochopili hned ten den - nepochopí to nikdy.

Linda: tak nějak

kdo hlídá, určuje pravidla

Vladeno, ujely Vám nervy a to se stane kazdému. Nemela by jste zasahovat do výchovy, a kdyz z holky spratka vychovají, at se Vám to líbí nebo nelíbí, tak Vám do toho nic není. Ale je rozdíl jestli se tak chová doma k rodicum a nebo u vás k Vám. Kazdý má hranice jinde a v 5-ti letech by holka uz mohla vedet, ze co smí doma nesmí u babicky a naopak. Neomlouvala bych se, uzívejte si volnosti, prátel a mladí se casem ozvou. Mozná za týden, mozná za mesíc a mozná pozdeji, ale ozvou. Kdyz bych chtela být sarkastická, tak (soude podle clánku, jim dost casto hlídáte) budou potrebovat hlídání. Vzdy ochotná a spolehlivá babicka na kazdým rohu nestojí.

a záleží, co si kdo představuje pod výpraskem...přehnout přes koleno a dát víc než jednu ránu na zadek výprask je. A já si myslím, že je to ještě v normě.
Krev z ní přeci necákala ne?

moje matka i tchyně mají povoleno, pokud to bude potřeba, dceru plácnout...ono se to někdy bez plácnutí neobjede Takže Vladěno, asi si to opravdu zasloužila, podle toho, co píšeš

no, mám 4-letého vnuka a taky jsem mu už dala na zadek. Sice jen plácla, žádný výprask, ale když to člověk tomu děcku říká už po 100. a on si myslí, že mluvíš do větru, no promiň. Tak plác, a hned je po problému. Taky se na mě mladá zlobila, když se to stalo poprvé, ale když mám za vnuka zodpovědnost, tak vyžaduji, aby mě poslouchal. S mladou jsme si to vyříkali a v pohodě. Ono je pozdě chodit žalovat rodičům, až když už bude pozdě a něco se mu stane. Taky měl náš malej snahy, když mu někdo řekl ne, tak kopl nebo praštil pěstí. Tak následovalo plácnutí. Rodičům to dělal běžně, ale já jsem to utnula. Na mě to zkoušet nebude. A nemůžu říct, že by mě za to plácnutí občasné za lumpárničky měl míň rád. Jen už ví, co si ke mě nemůže dovolit. A rozmazlený je také až hrůza. Mě se prostě tento dnešní způsob výchovy dětí nelíbí.

No já nevím...S výpraskem jsi to asi přehnala. V životě jsem na vnuky nevztáhla ruku a že se navyváděli! Manželovi stačilo se jen podívat a už byli v lati a mně stačilo přestat na ně mluvit nebo s nimi mluvit odměřeně.Mně by se taky nelíbilo, kdyby mně moji rodiče tlouklu děti, asi bych viděla rudě.Sice se říká, že škoda každé rány, která padne vedle, ale jsou účinnější metody než je výprask.

Souhlasím s většinou příspěvků. Namlátit pětiletému dítěti je nezvládnutí situace. Úplně stačilo ji zavřít do té ložnice.

ja bych to nejak tragicky nebrala, stalo se stalo.. ja byla jako mala bita a nejak se to na me nepodepsalo a jedna dobre mirena neuskodi...

tohle mi přijde totální nezvládnutí situace... dítě je nezvladatelné, tak ho udeřím... a když ono udeří zpět, tak udeřím o to víc? Jakou lekci jsi tím vnučce dala? Že když nevím co dál, tak budu lidi kolem sebe tlouct? Že je v pořádku když starší / větší / silnější bije toho slabšího (ty jí), ale slabší že tlouct nesmí? Co si z toho holka přebere do života?
Tvoje reakce byla při nejmenším stejně ujetá, jako její ječení. Když na tebe bude nepříjemná řekněme servírka v kavárně nebo sestra u doktora, tak jí taky prostě propleskneš?

Její chování jsi měla řešit dřív, s jejími rodiči - i za cenu toho, že se budete stýkat méně - a tvrdě trvat na tom, že pokud se u tebe holka nebude chovat slušně, tak nemůže chodit na návštěvu. Ale seřezat někomu dítě, to fakt není řešení.

Co s tím dál - nevím - asi bych začala omluvou rodičům. A tím, že se chceš s nimi domluvit. Nevím s kým z nich je lepší řeč - ale s tím bych se sešla a začala ve smyslu "je mi líto, co se stalo a potřebuju od vás poradit, jak jí zvládat, protože vyřvávání si čokolády před obědem není akceptovatelné u takhle velkého dítěte". Plus bych nadhodila, že jsem ochotná se omluvit vnučce, pokud bude vnučka ochotná omluvit se mě... něco v tom smyslu - obě jsme zachovaly špatně, ale můžeme to zkusit napravit - myslím, že pro dítě je důležité když je mu nabídnuto nějaké východisko - ale s tou omluvou budeš zřejmě potřebovat spolupráci rodičů...
(jinak jestli tě zajímá jak to funguje u nás doma - dětem jsou tři a pět - a prostě na vztekání, fňukání a scény nereflektujeme. Ječoni jsou zavírání do pokojíčku, smějí přijít až se budou chovat slušně. Takže totéž bych zavedla u vás - pokud se holka nechová slušně, návštěva končí, odchází s rodiči, případně si rodiče pro ní smějí přijet - bez ohledu na to, co si naplánovali). A dále jsem vypozorovala, že děti vědí naprosto přesně, co si ke komu můžou dovolit... jinak jednají se mnou, jinak s tatínkem a jinak s babičkou - takže to, že ti holka udělala takovou scénu je částečně i tvoje chyba - vsadím se, že třeba ve školce by si nic takového nedovolila... ale u tebe jí to zřejmě procházelo celou dobu...

s vypraskem neslouhlasim... potrestat jsi ji mela poslanim do pokojiku a byt tam az se zacne chovat slusne...
znam rodinu, kdy holcicka byla taky fracek rozmazlenej a ted je z ni super mlada zena... a nikdo ji v mladi nebil

me jednou jedna znama placla dceri po rucicce, ze si je dava do pusy... uz nas v zivote nikdy nevidela... moji dceri jsem neustale rikala rucicky nedavat do pusy... davala si je tam leta... a - - -- uz z toho vyrostla!!!! a nikdy jsem ji neplacla po rucickach... kdyz uz znama chtela pomoci, tak ji je proste jenom mohla vytahnou z pusinky - ale placat po rucickach cizi dite????? ... deti takovym lidem prestanou verit... uz to neni ta milujici babicka, ale jezibaba bez lasky, co umi jenom mlatit.... ale kdyz babicka rekne diteti AU TO BOLI, TAKHLE SE U ME DOMA CHOVAT NEMUZES, JDI SE UKLIDNIT DO POKOJIKU A PRIJD AZ SE BUDES CHTIT CHOVAT SLUSNE - to ma jiny smrnc.... a dodrzet tento nastoleny rad za kazdou cenu - dite bude mit vetsi respekt, pac rozpozna co je zlo a co je dobro... a v mem slovniku biti = zlo

Jedna věc je řešit neposlušnost vnučky a druhá věc je jí takhle seřezat. Promiň, ale tohle udělat moje matka, tak taky vidím rudě a určitě jí nebudu nadšeně děkovat za to že zbila moje dítě a očekávala bych omluvu a pěkně bych si rozmyslela jestli jí ještě nechám s vnoučatem o samotě.

Jestli je vnučka opravdu tak nesnesitelná, tak jsi prostě měla rodičům říct, že jí hlídat nebudeš dokud si jí sami nesrovnají. Všechno tohle by šlo řešit domluvou, prostě si vyjasnit, že u babičky jsou taková a maková pravidla, že to co je akceptovatelné doma není akceptovatelné tam...no a kdyby to vnučka nedodržovala, tak bys jim prostě ohledně hlídání řekla ne. Jestli je to opravdu takový fracek jak popisuješ, žádná škoda by to nejspíš nebyla.

ja si myslim, ze jednorazovym vypraskem se ve vychove nic nezlepsi

bylo by byvalo lepsi promluvit s jejima rodicema, nez to nechat dojit takhle daleko

osobne bych taky nebyla nadsena, kdyby nasi babi takhle 'ujely nervy'

asi bych s nima vzala kontakt a snazila jim vysvetlit situaci
hodne stesti, at se to vysvetli

Souhlasím i s tím výpraskem. Nechť si rodiče vychovávají své děti po svém, ale na návštěvě u kohokoliv se budou chovat tak jak mají.
Moje matka jedné své vnučce též uštědřila na zadek za její nejen papulatost. A to už byla nejméně 10ti letá. Dokonce ji vykázala ze svého bytu a dokud se nebude chovat tak, jak se to vyžaduje, nechť k ní vůbec nechodí. Milá Terezka se sice chtěla vypařit domů, ale po cestě potkala svoji maminku, která jako na potvoru něco musela s babičkou řešit. Zůstala v přízemí, ani nežalovala, sestra se od matky dozvěděla, co se stalo a taky jí řekla, že nebude-li souhlasit s její výchovou, když ji má hlídat, nechť si najde někoho jiného na hlídání. Terezka asi týden trucovala, ale pak se šla babičce omluvit. Od té doby se u ní opravdu drží, i když jinde zkouší svoje rozmary uplatnit.
Každé dítě vycítí, kde může a kde nikoli.
Žiju v zámoří. A když někomu hlídám děti, vyžaduji poslušnost. Nikoho tedy nevyplácím, ale příště rodiče vědí, že u mě dveře otevřené nenajdou. A mohu říci, že ten respekt mají i špunti, přestože doma rodičům skákají po hlavě.
Vydrž proto a vyžaduj to, co chceš. Nikdo nemá právo si vybíjet svůj vztek na druhém člověku v žádném věku.