Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
.jpg)
Nevím, jestli mi někdo dokáže poradit. Vlastně ani radu nečekám, tohle si musím vyřešit sama. Tím, že jsem to sepsala a troufla si poslat do redakce s prosbou o zveřejnění, jsem si spíš trochu ulevila. Protože jak se říká – sdělená starost, poloviční starost.
Mé trápení se jmenuje manžel. Patrně jsem v uplynulých letech byla hluchá a slepá nebo jsem případným náznakům nevěnovala pozornost a nezasáhla včas. Tím pádem jsem se dostala do situace, která už přerostla mou míru trpělivosti a tolerance. Nevím, jak z toho ven, protože mluvit s ním je to samé jako mluvit do vykotlaného dubu.
Jde o to, že můj muž se postupně vypracoval na pěkného sobce a despotu. Navíc je přesvědčený, že jeho chování je v pořádku a problém je ve mně. Ačkoli jsem se moc snažila a stále snažím, neumím docílit toho, aby se na celou věc podíval realističtěji.
Máme dvě děti, starší chodí do první třídy, s mladší dcerkou jsem na mateřské. Žijeme prakticky z jednoho platu. To není nutné rozebírat, spousta žen tím prošla nebo prochází a asi ví, jak je někdy těžké to zvládnout, když mužův příjem není výrazně nadprůměrný.
Z mateřské zaplatíme část pravidelných měsíčních plateb a dál je vše na manželovi a jeho příjmu. A v tom je kámen úrazu. On mi totiž dává peníze na příděl, každý týden mi odměří částku, s níž musím vystačit. Suma to není nijak velká a musím se hodně snažit, abych s ní vyšla. Pravda, co se týká jídla, je muž docela skromný a nemá nepřiměřené požadavky. Jenže na druhou stranu, co se dnes dá považovat za vyloženě laciné jídlo, že?
Nicméně to není hlavní problém. On totiž není vůbec schopen uznat, že s nástupem syna do školy se zvýšily i výdaje. Samozřejmě že se od září několikrát stalo, že jsem nevyšla a musela mu říct o další peníze. Školní pomůcky, různé fondy, kroužky... Myslela jsem, že to pochopí, jenže to jsem se spletla. Prohlásil, že jsem s takovými výdaji měla počítat předem a připravit se na ně, tedy ušetřit. Vůbec nechápe, že s jeho týdenním přídělem sotva vyjdu, natož abych z něj něco ušetřila.
A pak to přišlo. Když jsem se ho zeptala, na čem například bych podle něj měla spořit, tak mi zcela vážně řekl, že není nutné kupovat dětem tolik ovoce a jogurtů, on jako dítě to taky neměl každý den, a vyrostl. A když prý takhle rozmařile rozhazuju a dopřávám si (!), tak se nemám divit.
Přiznávám, ujely mi nervy. Také jsem cítila velkou bezmoc a strašné ponížení. Hodně jsem se s ním pohádala a vyčetla mu, co je to za otce, když dětem odpírá kvalitní jídlo, a přitom mu není líto dát každý den peníze za krabičku cigaret. (Je poměrně silný kuřák a kupuje si cigarety v horní cenové relaci.) Na to mi odpověděl, že ON si na to vydělá a já nemám právo mu vyčítat, za co své vydělané peníze utratí.
Jsem z toho špatná. Dokonce začínám uvažovat o tom, že najdu jesle a začnu chodit do práce, jen abych se zbavila té peněžní závislosti. Ale je mi líto takhle mordovat roční dcerku. Mám pocit, že by to odnesla především ona.
Ze všeho je mi nějak nanic. K manželovi už necítím žádnou úctu, nic. Když vidím, jak si s dětmi hraje, dělá se mi nevolno při vzpomínce, jak se zachoval. Odmítám s ním spát, hnusí se mi. Jako chlap to u mě prohrál na celé čáře.
Jak říkám, nečekám žádnou radu, vím, že konečné řešení je na mně. Jen jsem si dovolila vypsat se tady ze svého smutku a trápení. Děkuji všem, které mne vyslechly. Jen by mne zajímalo, jak to je s rodinnými financemi u vás... Když o tom mluvím s kamarádkami, považují mě za exota, protože peníze na příděl od manžela nedostává žádná z nich, i když jsou také na mateřské. Asi jsem někde udělala chybu.
12.11.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 151 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kaca: tak tak, člověk musí být trochu držka, když chce něčeho dosáhnout- mám prostě už odzkoušeno, že když otravuju dostatečně dlouho, dočkám se.... a nemám tohle zrovna v povaze 
A díky a nápodobně 
Křeček: no jo, jenže je pak nefér, když tě kvůli tomu někdo nevezme. Přitom taková ženská pracovat chce, protože ty peníze potřebujou, že jsou děti nemocný, to je prostě realita. Pak je tu ovšem další skupina, flákači, co jsou každej měsíc nemocní, a tohle se při pohovoru nezjistí, až ze zápočťáku - a to by si firmy měli dát pozor spíš na takový. Ale to už je celý asi jiný téma :-)
.gif)
Ota: a já to asi ani radši nechci vědět 
ale dík za představu, že jsem já v limitu až nechutně dobře
Zaffira: no to je jasný...tak držka jsme na to dost, abych se ozvala...taky se nenechám přijmout tam, kde na mě budou mít šílený požadavky právě na přesčasy a tak, že jo?? někdo ty děti vyzvednout musí...a hlavní vejdělek u nás bude mít vždycky manžel, tak ten musí makat pořádně...a já si najdu něco na pevnou prac. dobu bez přesčasů....zatím mám tyhle naivní představy a naděje 
tak snad mi to i vyjde...trošku se spolíhám na mámu 
má dost kontaktů a spřátelených firem...že by mě do začátku, než děti poporostou a budou se "vyzvedávat" samy, vzali z čistýho kamarádství na takovejhle nějakej upravenej úvazek...ale nevim nevim, reality se docela bojim...
a Tobě moc držim palce, abys narazila na slušnou firmu, co se neptá a nebuzeruje kvůli dětem 
.JPG)
Zaffira: mě teda zaměstnavatel nevyhodil, protže a) jsem to řekla rovnou při přijímacím pohovoru, b) je to velký státní úřad
ale holka stačila během zkušebky třikrát onemocnět a jednou ji pokousal pes
manža doma být nemohl, protože jeho příjem byl výrazně podstatnější než můj a zrovna jsme si brali hypotéku 
to se pak člověk těm zaměstnavatelům nemůže divit, že se snaží to z ženské vytáhnout
S rozpočtářem jsem sdílela několik let domácnost
bezdětnou a stačilo mi...
S manželem jsem nic takového neřešila a řešit nebudu, dcera má 20měsíců pryč, pracovala jsem až do týdne před porodem, po šestinedělí jsem začla taky a pracuji stále. Zvolila jsem si činnost na ŽL z domova, při které nepotřebuji nikam dávat maličké dítě. Pracovní dobu mám volnou. Manžel naprosto vše, co vydělá dává do společné kasy, já samozřejmě taky, jsme pár,máme společné náklady na bydlení,jídlo,pojištění,auto,atd.
Co se týká hulení a jogurtů... Dcera má opravdu vše ohledně stravy,oblečení,hygieny,hraček,výletů a zábavy v rozumné míře. Já jsem kuřák typu " ke kafi a před barákem", no a manžel zas chodí s tcháníkem a partou na šipkové turnaje a na pivko jednou za měsíc.
Cesta z toho, co máš doma, Katko, je určitě činnost třeba na ŽL, pokud jsi osoba pobírající rodičovský příspěvěk,má to docela i daňové výhody. Zamysli se nad tím, co umíš a můžeš dělat za peníze a odpoutej se od počítání korun za jogurty a cigára
Pracovat doma jde i s dítětem a péčí o domácnost,stačí si jen rozdělit čas a povinnosti,není to žádná řeholeDržím palce a zkus to, usměvavá maminka je lepší,než zamračená
Křeček: jistě to může - ale to může, i když to o dětech bude vědět předem 
Ale pak takovej zaměstnavatel je asi na houby, protože jedno onemocnění zrovna při začátku nástupu neznamená, že to tak půjde měsíc co měsíc, a nakonec ve zkušebce může s dětma zůstat doma chlap, právě proto, aby zkušebka proběhla bez problémů
.jpg)
Kaca: slušný čapáky s koleny stojí tak od 800 +
zimní rukavice s gelem od 500
čepička pod přilbu do 500
neopreny 300+
bunda tak hodně přimhouřím 1500+ ale spíš 2000+
Kaca: já si hledám práci teď, ženský se mě na to na pohovorech neptaj, a chlap jo. Uved to větou, že na tohle se sice nesmí ptát ale...tak jsem mu skočila do řeči, a říkám, že v tom případě na to stejně neodpovím, furt to okecával, a stejně se zeptal 
A já mu stejně na to nic neřekla, nicméně to byl poslední bod, kdy se mi to místo přestalo líbit (už předtím mlel něco o častých přesčasech). Ono je to o tom se ozvat, a naučit je se na to neptat, nenechat si nic líbit
sharon: ale prosím tě - já když vidím některý matky, jak ty svoje chlapečky spíš nevychovávají, tka bych řekla, že právě za to můžou
ale už s tím stejně nic nenadělá, tak co ji do toho tahat
Prošla jsme si nečím podobným, i když že by mi nikdy nezakazoval jídlo pro děti, to v žádném případě, ale zkoušel taky různé věci. Vyléčila jsem ho!
Když už jsem toho měla opravdu dost, předala jsem mu ty penízky, napsala seznamy, co je kde třeba koupit, od zubní pasty po jídlo...a musel stím vyjít...
Viděl, že to nejde, a do té doby se o kasu staráme společně..já mám přístup ke kontu, svojí platebku, a nemusím se nikoho dovolovat zda koupit dětem boty či ovoce...prostě jdu a koupím..ale zase jsem typ co nerozhazuje prachy..prostě kupuju co potřebujem, větší výdaje spolu proberem. A dokonce jsem si dokázala ušetřit (aniž by to on věděl
) Kecy nemá už žádné..ví, že se tu kupujou jen potřebné věci, že všichni mají co jíst, a pít, a co na sebe.
Jo a jsem také na MD...
P.S. pokud bys chtěla mohu ti poslat kontakt na přvýdělek, opravdu to není žádný prodej čehosi, asi žádná pyramida,či letadlo, je to tazatel, ptáš se lidí..děláš snimi ankety...máš to na řádnou smlouvu..nic neplatíš...dá se to dělat i s dětmi...2-3tis z toho mám..a zvládám to i s dvojčaty...mohl by to být pro tebe do začátku příjem bokem, se kterým si budeš dělat jen co ty chceš
.gif)
.....hnusí se mi , jako chlap to prohrál, odmítám s ním spát.......tohle není legrace, s tím něco dělej, finance se časem vyřeší , děti odrostou a ty s ním budeš dál žít s odporem ???
Křeček: to je jasný....ale taky jsme si tím prošli, však jsem to spala...kdy on měl pozastavenou výplatu, firma na tom byla mizerně, já plat mizernej, začínala jsem..dneska nejsu takový ani nástupáky, co já měla po 2 letech v práci jako mladá holka co není pro firmu perspektivní ...viz ta mateřská ale prostě když dají hlavy a peníze dohromady a k tomu rozumnou domluvu co s tím a co koupit a co ne, je to sice těžký vyjít s málem, ale neubíjí to psychicky tolik, jako kdyby přišel na řadu ten přídělovej despotickej systém pána z článku 
hmm, tak nějak se mi líbí nápad nechat celé hospodaření na NĚM...jenže...ona píše, že on klidně bude šetřit na jídle pro děti...takže tudy cesta asi nepovede 
...spíš bych se snažila docílit toho, aby všechny pravidelné platby platil on (a že to kolikrát dělá víc než nějaké nákupy potravin - aspoň teda u nás určitě) a ona si nechávala svou mateřskou na nákupy a placení kroužků...
Brrr... představa, že musím pokaždé za manželem, když potřebuju něco poplatit, je naprosto příšerná...děkuju ti panebože za mýho chlapa...není to vždycky ideální, ale tohle bych vážně nemohla...
Křeček: jistě, copak matka za to může ? žádná normální máma k tomuto své děti nevychovává (aby z nich byli sobci) 
Co se stalo, stalo se. Já bych se přikláněla k názorům Oty a Kominice. Snažila bych se osamostatnit za každou cenu.(Potichu, ale systematicky.) Ze začarovaného kruhu únik je možný jedině přehodnocením vlastních možností a situace za pomoci třetí osoby. Šla bych se poradit do manželské poradny a když pisatelka používá net, dala bych si práci hledat poučení a pomoc (sociálka atd.) i takto. Nechci malovat čerta na zeď, ale perspektivu v takovém vztahu nevidím. Pro mne by to bylo tak potupné, že bych to asi dávno utnula.
Tendence jsi jistě viděla i při prvním dítěti, tak proč jsi dávno nejednala a měla ještě jedno dítko? Manžel se určitě nezmění a i to je zde napsáno, bude hůř. Sobec je sobec a takový!!!, to už je ztráta času.
Netrap děti a sebe.Držím palce.
