Uštědřila jsem vnučce výprask
Dostala jsem se do konfliktu se synem a snachou. Mají pětiletou holčičku, je to má první vnučka. Nade vše ji miluji a nic mi pro ni není zatěžko. Jsem však nešťastná z výchovy, kterou její rodiče uplatňují. Podle mého názoru roste z Anetky rozmazelný fracek. Snad mi takové označení v souvislosti s pětiletou holčičkou prominete, ale výstižnější slovo mě skutečně nenapadá.
Jak jsem psala, Anetku mám moc ráda a často ji hlídám nebo přijdou mladí k nám na návštěvu. První hodinka je v pořádku, pomazlíme se, popovídáme, přečtu pohádku. Pak se začne Anetka chovat nesnesitelně. Ošklíbá se nad úplně každým jídlem, nic jí není dost dobré. Když ode mne dostane nějakou sladkost, nepoděkuje. Na rodiče je drzá, odsekává jim, a když není všechno po jejím, dokáže se příšerně vztekat. Pláč ze sebe nutí tak mohutně, že se to nedá vydržet.
Dosud jsem se držela zpátky, říkala jsem si, že je to jejich dítě a mně nepřísluší do výchovy zasahovat. Jenže teď už chování té malé tyranky překročilo všechny meze. V neděli byla celý den u mě sama, bez mámy a táty. Odmítla jsem jí před obědem dát čokoládu a ona spustila. Nejdřív ječela jak siréna, pak začala s nucením pláče. Když to nebralo konec, neudržela jsem se a plácla ji přes zadek, aby se vzpamatovala.
Okamžitě přestala, nenávistně se na mě podívala a vší silou mě kopla do holeně. To už bylo moc. Přehnula jsem ji přes koleno a naplácala jí, co se do ní vešlo. Ano, ujely mi nervy. Po výprasku jsem ji zavřela do ložnice a řekla, že ven může vyjít, až se bude slušně chovat.
Trucovala tam dlouho, ale pak vyšla. Vůbec se mnou nemluvila, tvářila se uraženě. Odmítla dokonce i oběd. Možná čekala, že jí dám čokoládu, jenomže to měla smůlu.
Celý den byla z trucu o hladu. Navečer si pro ni syn se snachou přišli a ona si hned začala stěžovat. Že dostala výprask, že celý den nejdela, že s ní vůbec nemluvím... Reakce jejích rodičů mě uzemnila. Místo aby zjistili, jak to všechno vzniklo a bylo, velice nevybíravě se do mě před Anetkou pustili a přímo mi vyhubovali, co si to dovoluji, vztáhnout ruku na jejich dítě.
Odešli naštvaní, malá mi neřekla ani ahoj. Jsem z toho špatná. Vím, že jsem to s tím výpraskem přehnala, ale copak si člověk může nechat pětileté dítě skákat po hřbetě? Co z ní vyroste? Zkrátka a dobře – za tím, co jsem udělala, si stojím, i když by místo výprasku třeba stačilo jedno plácnutí.
Teď přemýšlím o našich rodinných vztazích. Syn se neozval, a že by to udělala snacha, na to mohu rovnou zapomenout. Mně se příčí doprošovat se jich. Kdoví, třeba čekají omluvu, ale za co bych se jim měla omlouvat? Vůbec mi z toho všeho není dobře. Co byste dělali na mém místě?
10.9.2008 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 151 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Uštědřila jsem vnučce výprask
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
adelka1: naprostý souhlas. Není to tak dávno, kdy by za podobný přestupek rodiče děcko za uši dovlekli před okopanou babičku a přinutili je, aby před ni kleklo a odprosilo ji. Teď se fakana budou ještě zastávat a posilovat ho v jeho nevychovanosti. Nežádám takové ponížení, ale omluvit by se mi ta holčička musela.
Jako už napsala monia,taky jsem ze začátku chtěla napsat,že to bylo trochu moc,ale na konci článku,jsem změnila názor.Mám 18-ti měsíční dceru,zkouší už taky různé věci,ale já se držím a nenechám jí,aby si je na mě vyřvávala.
I když se člověk někdy neurží a plácne přes zadek.To určitě neublíží.
A pětileté dítě už by mělo vědět co může a co ne.K rodičům si to zřejmě dovolí.Nechala bych to nějaký čas být,až se všichni uklidní,určitě budou chtít pohlídat.
Vladěno buď naprosto v klidu. Nejdou k tobě? Nepůjdou ani od tebe. A neumím si představit, že bych někdy byla naštvaná na svoji mamku nebo tchýni, že uštědřily výprask mým dětem. Vím že mé děti milovaly a jen tak pro nic za nic by je přece neuhodily. Co si budeme povídat někdy skutečně zaslouží pár přes prdel. Aby mě pětileté dítě koplo do nohy? Tak to už je vrchol nevychovanosti....
Romča71: To já vím
Nejdřív jsem chtěla napsat, že babička to přehnala, babičky své vnuky bít nemají. Pak jsem si článek přečetla pořádně a musím uznat, že udělala dobře. Děcku pár na zadek neublíží a kopat ze vzteku do babičky - to je i na moc, stát se to mně, malá si na ten zadek nesedne. Syn a snacha jsou uražení, ale chybu vidím na jejich straně, malou opravdu rozmazlují a ta jim nejspíš přerůstá přes hlavu. Nechala bych to být, neplazila bych se k nim, ona stejně snaha o vysvětlení by asi znamenala další uraženost, ale oni budou potřebovat hlídání, ozvou se sami. To je můj názor.
.jpg)
Křeček: na tohle je strašný můj tchán...
" za jejich časů sedačky a přilby nebyly a taky žijem " takže pořád mrmlá když mu s dětma do auta dám i sedák a sedačku, případně když přijedem na kolech tak pořád kluky straší, že budou plešatý z přileb.
Přitom si na kole nedávno tak natloukl kokosák
Jinak je myslím vychovávají dobře a moje matka taky .. nemáme problém protože celé prarodičovstvo je spíš od rány.....
Sheeni: Vůbec nezáleží na tom, jak byli dnešní rodičové dříve vychováváni. Tenkrát byla jiná doba a byli jsme vedeni k respektu a uznávání autority, možná někdy až příliš, ale rozhodně nebylo takových případů, že dítě napadne dospělého. Ta dnešní liberální výchova, kdy nevychovávají rodiče děti, ale naopak, je pěkně na hlavu postavená.
Mezi námi stejně nevychovaný spratek byl už jeden můj bratranec, kterému je dnes 35 let. Byl to jediné vymodlené dítě a rodiče ho pěkně rozmazlovali, navíc bydlel i s naším dědou a babičkou a pro druhé prarodiče to bylo jediné vnouče. Spratek to byl příšernej, jediný, kdo na něj platil a z koho měl strach, byl můj otec, když jsme bývaly jako děti s babičkou na prázdninách a hlídala nás tam víc vnoučat současně, tak za námi o víkendu jezdívali rodiče a občas jsme někam vyrazili všichni včetně bratrance. A mého otce překvapivě dokázal poslechnout bez odmlouvání - kdysi mu totiž taky jednu fláknul a protože na to nebyl zvyklej, tak už si dal příště pozor. Nakonec se ovšem "odvděčil" rodičům odpovídajíce své výchově - otce nakonec vyštval z bytu a vůbec se s ním nestýká, parchant jeden. Ještě že se dál nemnoží, i když možná by se mu jednou potomci odvděčili podobně jako on to udělal svým rodičům.
Bylo tu psáno, že možná by se Vladěna měla zamyslet nad tím, jak vychovala svého syna...ale myslím si, že na výchově dítěte se podílí větší mírou jeho matka, tzn.její snacha...
Každopádně si myslím, že se zachovala dobře! Aby jí vnučka kopala do nohy? Kde to jsme?
myslim, ze jsi babičko udělala naprosto spravne!!! Je to rozmazleny fracek. Ja tohle udelat tatovi, tak me snad zabije. U nej stacil jen pohled a ja vedela, kolik uhodilo. Dnesni deti jsou temer vsechny takove a hrozne mne to stve. Pak se clovek pomalu boji cokoliv vytknout. Katastrofa dnesni doby
rozina: je to tak ... a nejen večeři, ale udělat si čas na společné zážitky, to je cennější, než značkové hadry
sonije: to jsi mi vzala z úst, u nás je to spíš obráceně, před babičkou se bojíme na syna zvednout hlas, natož mu nalupat. Přitom když si vzpomenu, kolikrát já dostala pár facek ..... Ale už jsem zjistila, že před námi se ho sice zastává, ale když je s ní sám, tak ho peskuje fest. Připadá mi to vůči nám dost nefér. Taky mě drtí, že za drzost mu třeba neřekne nic a naopak je pak na něho hrozně naštvaná, že vyhodí do popelnice nedostatečně okousané jablko. A Vladěna se samozřejmě zachovala dobře, chce to vyčkat a hrdost, i když to pochopitelně hrozně mrzí. Oni to rodiče pochopí.
ano - JE TO O VÝCHOVĚ, ALE MNOHDY BY POTŘEBOVALI VYCHOVAT právě RODIČE. tAK JAK CHCETE, ABY VYCHOVÁVALI SVOJE DĚTI. jE PRO NĚ DŮLEŽITÉ, ABY KAŽDÝ VIDĚL JAK JE DÍTKO ZNAČKOVĚ OBLEČENO- A DÁL NIC. dĚTI V RODINÁCH PSAYCHICKY SRÁDAJÍ. v RODINÁCH SMAMÉ NÁVŠTĚVY- PŘEDVÁDĚNÍ SE, ale večeři dětem udělat to je ani nenapadne. UF -- je to k pláči- děti pak utíkají.... a když nemají spřízěnou duši v rodině- např, babičku tak jsou to kamarádi, fet, drogy a jede to z kopce !!!!!!!!
Jo a kdyby dala malému na zadek babička, taky by mi to nevadilo, pokud by to bylo odůvodněné. Jenže mi máme zase spíš babičku, která všechno dovolí a já ho pak musím rovat do latě.. Super je čokoláda před večeří, to bych ji střelila..
Jo to je kult dnešní doby, ona není rozmazlená, ona je osobnost! Takových spratků znám dost, třeba soused má 5-letou dceru, která mi bez pozvání vlítne do bytu, honí chudáka kocoura, piští na něj, dokud ho úplně nezdeptá a pak si řekne o bonbon. Už jsem to dopracovala tak, že nejdřív juknu kukátkem, než někam jdeme, abych je nepotkala. Ale když se náhodou potkáme u vchodu...
. Mám doma ročního syna, párkrát dostal pře ruku, když ani na 20 upozornění nepřestal dávat prsty do elektrické zásuvky. A nedávno distal jednu přes zadek, to když dostal hysterák, že jdeme ven z krámu a ve vzteku s sebou praštil do první louže. Tak to už mi ruka fakt ujela a lidi na mě koukali jak na vraha. Ale oni koukají pořád divně. Naposledy jsem jeho vztekací záchvat řešila tak, že jsem se mu začala smát, a on nechápal a přestal 
. Jo a sousedovo dcera se u nás minule přerazila, jak k nám vlítla a dala si takovou do hlavy, že jsem měla co dělat, aby nebylo vidět jak mi cukají koutky. Nejsem škodlibá, ale tuhle holku fakt nesnesu. Začala řvát a tatínek na mě vrhal vražedný pohledy. No nemá k nám lézt, říkala jsem mu to několikrát..
