Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

sharon: Jo jo, že to bylo před revolucí, to si pamatuju..... Když by tedy měl zaměstnavatel platit pokuty za to, že nechodíme k závodnímu lékaři, to se všichni moji zaměstnavatelé asi prohnuli, já opravdu nikdy nikde nebyla, preventivní prohlídky jsou čistě moje starost, v práci se o to nikdo nezajímá Což mám možná štěstí, protože poslední testy dopadly dost hrozně a našli mi kdeco Ještě bych kvůli svým chorobám byla bez práce

Renee: a to já ano, ve státním podniku jsme měli závodní lékařku a byla naše povinost chodit k ní a hlavně neschopenka musela být od ní.........kolem roku 87...

http://www.novinky.cz/zena/zdravi/240809-pri-hladoveni-se-mozek-sam-pojida.html

Aja: Prohlídky závodním lékařem že jsou povinnost? Tak to asi žiju v jiném státě. Jsem zaměstnaná už několik desítek let a v životě jsem se se závodním lékařem nesetkala, stejně tak ani nikdo z mojí rodiny a ze známých pouze jeden, co pracuje ve fabrice. Tam závodního lékaře mají, ano.
Takže si myslím, že je to podnik od podniku.
A jak to vůbec probíhá, taková povinná prohlídka? Když zaměstnanci ten doktor najde něco v nepořádku, oznámí to jeho nadřízenému a ten pak zváží, jestli i nadále chce zaměstnance, který má tu a onu nemoc? Třeba v případě Ivetina manžela "Zjistili vám obezitu 3. stupně, takže máte padáka"? Ne, vážně, nemám vůbec představu......
Kromě toho si nemyslím, že má jakýkoliv pozitivní smysl, když opravdu tlustému člověku řekne doktor, že má zhubnout. To totiž probíhá přesně tak, jak popsala punh. Tlouštík se naštve, že doktor je debil, že on tam jde na preventivní prohlídku a on mu cpe, že má zhubnout. Ještě by dodal, jestli tam snad šel na casting na modela nebo co, že mu říká takové kraviny

punh: Závisláci neuvažují hlavou. Kolega byl silný kuřák, velmi silný kuřák. Jeho tříletá dcera měla astma. Jezdili s ní od doktora k doktorovi, od léčitele k léčiteli, uvažovali o tom, že se z Ostravy odstěhují za lepším vzduchem. Jediné, co nebyl ochoten udělat a podle mě, bylo přestat kouřit. Prostě doktoři byli neschopní blbci, kteří po něm chtěli něco, co přece nemá na nic vliv, vždyť on doma kouří na balkóně a s dětmi kouří jen venku. Tlusťoši alespoň škodí jen sobě a jen trochu zamořují vzduch pachem potu, to není toxické.

Kočkomilka 13:20: Včera opakovali dokument o Borisi Rösnerovi. Jeho matka zemřela poměrně mladá a její nemoc souvisela s kouřením. Ani to ho nepřimělo k tomu, aby nehulil, i když se celý život bál, že taky zemře mladý. Bohužel je se závislostmi těžké bojovat a málokdo v sobě najde sílu si to přiznat. Tvůj manžel ví, že máte pravdu, ale jeho chuť je silnější než jeho vůle.

Kočkomilka: Ony ty naše maminky jsou jak přes kopírák. Ta moje byla obézní, co ji pamatuji. Po pětasedmdesátce jí přestalo chutnat, málo jí a chlubí se, že hubne. To jí ale nebrání v tom, aby do mě v jednom kuse neryla: "No jo, ty nechceš být tlustá." Tak jí odpovídám, že je od ní pěkné, že chce, aby mě bolely klouby, abych měla problém s játry a srdcem, abych byla oteklá. Musím přiznat, že mě tato naše konverzace dost zlobí a jednu dobu jsem kvůli tomu za ní ani moc nejezdila. Teď už to snáším trpělivěji, chápu, že už je stará, že už jiná nebude a že jinak je to obdivuhodná žena, která snáší své choroby bez toho, aby jimi obtěžovala okolí.

Kočkomilka: vysvětlování tlouštíkům asi nepomůže, to jsou ještě zatrpklejší. Oni nevidí, že to s nimi druzí vidí dobře. Můj známý má zjevnou nadváhu, ale hrozně se rozčiloval, že mu doktor řekl, že musí shodit, jinak se mu bude artróza zhoršovat. Vykládal mi, jakej je doktor debil, že za ním přišel kvůli bolesti kloubům a on mu řekne, že musí zhubnout.
Řekla jsem mu, že má doktor zřejmě pravdu a on se urazil. To je pak těžký, oni to berou jako útok proti nim

Anahir: taky to slyším při každé návštěvě,jenže mamka mívala tak 115-120 kilo,ale po sedmdesátce se z ní stala vetchá stařenka a je na koni.Jenže já si držím váhu mnoho let stajnou,nepřibírám,hýbu se,nejsem roztřepané sádlo. Na jednu stranu jsem tlustá,na druhou mi vyčítá,že si beru jen malou porci,nesladím kafe,piju vodu bez bublinek atd. Kdo chce psa bít....

Iveto, že se my dvě dělíme o 1 chlapa? Ale spíš ne,ten můj má víc jak 140 kg, osobní váha do 140 už hlásí chybu a na decimálku odmítl vstoupit. U nás je to o to horší, že jeho otec byl stejný a v 53 letech zemřel na mrtvici. Chystám zdravé jídlo na celý den, ale večer si otevře pivo, dá si pořádnou teplou večeři, pak něco sladkého a když si myslí, že ho nevidím,nacpe se ještě rohlíky s paštikou nebo salámem. Pod všechno si maže tlusté vrstvy másla nebo taveňáku. Holky věřte mně, že nezmůžu nic. Ani domluvy našeho syna /medik/,ani upozornění, že saniťáci ho neunesou,že s ním jako ležákem nikdo nepohne. Nakonec mi vyčetl, že mu závidím i kus žvance. U nás to došlo tak daleko, že dcera plakala, že chce brzy umřít, že nechce aby ho poznala vnoučata tak jako oni s bráchou neznali svého dědu. Nic nic nic, marnost nad marnost. Ze svého nemíní slevit ani ň. I moje mamka mu vysvětlovala,že srdce a klouby nejsou na takovou zátěž stavěné, tak pestal s tchýní komunikovat. Občas si říkám, že takového v...a jsem si přece nebrala. Přitom většina jeho spolužáků jsou šik chlapi,na sraz se styděl jít, že je tlustý,ale nechce se sebou nic dělat.

Jarča*: já vím jak je těžké pohnout chlapem, ale já vím, že mu vadí, když jdu sama potmě kolem řeky a já se tááák moc chci projít a koukat na řeku a držet jej za ruku a mlčet ... :-) Teď občas tahá on mě :-) prostě už je to náš rituál :-).

Jarča*: ano to by Iveta musela být oporou, aby s ní chtěl někam jít ...

sevenofnine: mluvím ze svojí zkušenosti, když kolikrát manželovi říkám, aby s námi někam šel a jemu se nechce - většinou chodí, ale když nemá chuť, nikdo a nic s ním nehne

sevenofnine: určitě, beru, ale jde o to, aby on byl ochotný se zvednout a někam jít. Musela by Iveta asi vyvinout hodně taktiky a šarmu

Jarča*: já jej nenutím běhat, ale klidná chůze mu bude doporučena jako zdravý pohyb 9 lékaři z 10 :-) (ten desátý mu doporučí plavání ...)