Jak mám přimět manžela, aby zhubnul? Váží skoro metrák a půl.
.jpg)
Dělám si starosti o manžela a zlobí mě, že on sám je ke svému zdravotnímu stavu velmi laxní a nechce si připustit, že má skutečný problém, který by měl řešit. Za posledních asi deset let totiž výrazně přibral na váze, dnes váží 140 kilo, je mu padesát let.
Je to příšerné. Dříve býval celkem normální, i když byl vždycky spíš trochu oplácanější. Měří 183 cm a celé roky vážil něco mezi devadesáti až sto kily. To bylo ještě v pořádku. Kolem čtyřicítky se ale začala jeho váha postupně zvyšovat, a to díky jeho nadměrné chuti k jídlu. On totiž začal jíst doslova jako nezavřený, a jelikož si potrpí na českou klasiku, přibíral opravdu rychle.
Moje pokusy o ozdravění jídelníčku bojkotoval, jakmile jsem mu předložila něco dietnějšího, odmítal to jíst a nebyl líný si dojít koupit třeba tlačenku, nebo uvařit něco podle své chuti.
Postupně se jeho váha vyšplhala až na současných 140 kilo a začíná to být už nebezpečné. Manžel se nadměrně potí, funí sotva ujde pár kroků, téměř se nehýbe. To ostatně nemusí ani v práci, má sedavé zaměstnání. Vlastně není nucen udělat krok pěšky, všude jezdí autem, v práci sedí, doma tráví čas v křesle u televize nebo u počítače. A jí. Hodně a pořád. Když to takhle půjde dál, nevím, na jaké váze jednou skončí.
Na mé prosby aby začal něco dělat, reaguje podrážděně. Prý ho mám nechat být a nevšímat si ho, jeho váha je podle něj moje zbytečná starost.
.jpg)
Jenže tak jednoduché to není. Máme dvě děti, mladší chodí ještě na základní školu, platíme hypotéku a další různé splátky. Mám velkou obavu, že s touhle váhou manžel brzy zkolabuje, skončí s infarktem, cukrovkou, vysokým tlakem (pokud už něco z toho nemá, u doktora nebyl ani nepamatuju) a já zůstanu na všechno sama, což by byl s mým platem administrativní pracovnice dost velký problém.
Jsem zoufalá, mám na něj vztek a zároveň se o něj bojím, obavu mám i o sebe a o děti. On si vůbec neuvědomuje, že jeho nezodpovědný přístup k vlastnímu zdraví může mít negativní dopad na celou rodinu. Moje argumenty neposlouchá, je na mně až zlý, jakmile začnu na tohle téma hovořit.
Nemá někdo z vás nějaký nápad, jak na něj zapůsobit? Jak v něm probudit odpovědnost a hlavně vůli začít se sebou něco dělat?
4.8.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 152 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jak mám přimět manžela, aby zhubnul? Váží skoro metrák a půl.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
To je těžký, když sám nechce.
Když se kouknu sobě do svědomí, tak mám taky pěknou hromadu kil navíc a když první co mi máma řekne, když mě vidí je, že jsem tlustá a když si třeba nechci vzít večeři, protože prostě nemám hlad, tak si hned rýpne, že mi to neuškodí - a moje reakce na to bývají velice popudlivé, sice jsem ticho, nechci se hádat, ale namíchne mě, co se do mě vrtá, že je to moje tělo.....takže reakce manžela celkem chápu.
Potíž je v tom, že nemá motivaci a tu je nesmírně těžké najít. Dokonce ani hrozba budoucího onemocnění není motivace. Pro někoho jo, ale pro jiné ne.
Možná jako chlap nechce přiznat, že je na jídle závislý a nedokáže přestat - i proto může reagovat zlobou. A nebo mu prostě nic nechybí, nikde mu tloušťka nepřekáží, tak to nechce řešit.
Možná právě výlety a aktivity, které bude dělat společně by ho mohli nakopnout, protože tam všude mu bude tloušťka vadit, třeba sám dojde k tomu, že najde motivaci, už nebude chtít být funící koule vzadu.....
A je fakt, dokud člověk sám sebe nevidí, tak má pocit, že tak hrozný není. Takové rodinné foto z výletu na lednici, kdy se bude muset na sebe podívat pokaždý, když půjde do lednice......
sevenofnine: 
.gif)
Verera:
Ne závodní lékař je povinnost.
sevenofnine: "Manžel se nadměrně potí, funí sotva ujde pár kroků, téměř se nehýbe" - asi to s tou procházkou nebude tak jednoduché
sevenofnine: Je fakt, že když se člověk doma nudí, tak pořád šmejdí, kde by se dalo co sníst, aspoň jedinci s kladným vztahem k jídlu. Pokud nebude mít čas, tak se i sníží množství jídla, které do sebe nacpe.
Aja: To snad platí jen v některých zaměstnáních, ne?
ono jde i o to, že muž v 50, klidně při těle ženskou najde, zvlášť pokud je při penězích, obráceně to neplatí ... já chápu, že to není úplně košér, ale co naděláme? Chlap v jakémkoliv věku ženu najde, pokud je jen trošku normální nebo má slušnou penzi, žena se musí pořádně snažit aby sehnala byť jen kamaráda na sex (čest vyjimkám)... :-) a pokud je jemu 50 tak jí pod 30 asi taky nebude ... a pokud s ním nebude spát, nebude mu vařit atd. tak se on poohlídne jinde, o chlapa s příjmem se nějaká klidně i přetrhne ... ona s dětma a s hypo na tom bude hůř ... takže Iveto nepruď :-) a naopak udělej něco pro něj hezkého, takový víkend v hotýlku (klidně uprostřed hor, nemusí to být wellnes), každodení večerní procházka s koukáním na hvězdy (praktikuji a udržuje nás to v kondici, 20min když děti spí se najdou), jděte na houby, hrad ... možná by jsi laskavým přístupem docílila jeho větší aktivity a pokud chcete tak mu kup i psa :-)), manžel nechodí s kamarádama někam? kamkoliv? Co grilování, on v hlavní roli kuchaře. Na kapku medu se chytí víc much jak na sud octu ... Prostě ať vypní volný čas jakoukoliv aktivitou než žraním, trošku jej podpoř, buď mu oporou.
Aja: Pani ma recht! Taky to tak delam....
Stanik: To jistě, ale v tom případě je rozumné ji uzavřít zárověň s hypotékou či úvěrem. 
.gif)
Aja: 
HUSTÝ
Obdobný případ...Nedávno při návštěve dobrých známých si kámoš stěžoval, že jeho žena furt někde lítá a on se pořádně nenají.
Ta hned vystartovala, že se musí o sebe starat a nezanedbávat kamarády, rpotože hrozí, že před důchodem bude vdova, že by ji pak nikdo zanedbanou, vyžranou a uštvanou nechtěl vzít ani do kina
Začni vařit tak, aby jídlo chutnalo tobě a dětem. Pokud si bude vařit sám, tak ať si vaří, však mu to dlouho nevydrží. Starej se o sebe a věnuj se dětem, tvař se tajemně a nespi s ním! 
V rámci zaměstnání by měl chodit na pravidelné prohlídky, je to ze zákona, takže zaměstnavatel by to měl vyžadovat, protože by za něj platil pokutu.
.JPG){kind=avatar}
mam-ča: Na co je ženě věrný manžel, se kterým se nedá nejpříjemnější forma tělocviku provozovat, když je nechutně tlustý? Ba ne, jen vážná nemoc omlouvá neschopnost v tomto směru
Bellana: Ale zase na druhou stranu, z hlediska "věrnosti" takovej manžel vykrmenej do ideálního tvaru (koule)....
Monik: když se tak zamyslím, jak by reagoval můj manžel, tohle by asi šlo. Ne mu něco vyčítat (to by vedlo, jak tu už víckrát padlo, jen ještě k většímu zabejčení), ale zaujmout postoj, že s ním radši do budoucna moc počítat nemůžu, tak se musím začít ohánět sama. A nemusí to být jen o tom, že ho za chvíli klepne - jestli to takhle půjde dál, stejně dojde k "nepřekonatelnému odporu" a možná i k zde již zmíněnému rozvodu.
