Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
.jpg)
Potřebovala bych znát názory nezaujatých lidí na situaci, ve které se už nějaký čas nacházím. Rodina a kamarádky, které mne znají a jsou zasvěcené, mi říkají, že jsem klasický případ týrané ženy a radí mi, abych to co nejdříve řešila a od partnera odešla. Jenže já nevím, všude je přece něco, a i když se s ním úplně dobře necítím, tak výraz „týraná žena“ mi připadá jako silné kafe.
Můj partner je o osm let starší než já, je mu 34 let. Známe se dva roky, z toho rok a půl spolu bydlíme v jeho bytě. Hned v úvodu bych chtěla podotknout, že mne nikdy fyzicky nenapadl, kromě jedné facky, ale to bylo v afektu. Opravdu mě nebije.
Naše soužití vypadá tak, že on má rád všechno pod kontrolou. I mne. Potrpí si na řád, přesnost a dochvilnost, je velmi pořádkumilovný. Na chlapa až neuvěřitelně. To mi ale nijak nevadí, sama mám ráda uklizeno a tak se o údržbu bytu starám bez problémů.
A teď v čem je problém. Připadám si tak nějak nesvobodně. On mne totiž neustále kontroluje, během dne mi snad každou hodnu telefonuje a ptá se, co zrovna dělám, pitom ví, že jsem v práci. Doma pak chce ode mne přesný popis mého dne, s kým a o čem jsem mluvila atd. Dřív mi to nepřišlo, brala jsem to tak, že si prostě povídáme, co se za celý den odehrálo. Ale po nějaké době mi došlo, že to není rozhovor, ale z jeho strany výslech. Tak jsem se trochu vzepřela a řekla mu, že mi připadá ujeté, abych mu podávala hlášení a on se strašně rozčílil a právě tehdy padla ta facka.
Tak jsem na ten jeho model soužití radši přistoupila a zdánlivě je všechno v pořádku. Jenže čím dál víc mi začíná docházet, že je s ním něco špatně, kámoška mi řekla, že jí připadá jako psychopat. Když jsme ve společnosti, je milý, zábavný. Často bývá takový i doma, ale je nevyzpytatelný. Najednou mu něco přeletí přes nos a vyvádí kvůli kdejaké prkotině. Třeba že jsem hned po jídle nenadala nádobí do myčky. Dokáže kvůli tomu držet třeba hodinovou přednášku.
Taky nesnese, abych šla někam sama bez něj. Takže zajít si po práci s kamarádkama na kafe je pro mne utopie. Ony to vůbec nechápou, přitom dvě jsou už vdané. Prý doma jen oznámí, že přijdou později a jdou, kam chtějí. Já si prosadila jednou, že půjdu na dámskou jízdu, když se konala oslava narozenin jedné z naší party. A už bych to neudělala, protože mi tam telefonoval každou půlhodinu, až jsem si vypnula telefon, protože mi bylo trapně. A on tam pro mne přijel, prý abych se pozdě večer nevracela sama.
U nás je všechno v pohodě, když dělám všechno přesně podle jeho představ, nejlépe, když mu čtu i myšlenky. Jakmile se v něčem odchýlím, je nepříjemný, rozladěný, obviňuje mě ze všeho možného. Pak se vždycky uklidní a ujišťuje mne, jak mě má rád a neumí si život beze mne představit.
No, vlastně když to takhle všechno píšu, tak mi to samotné dochází, že je to celé asi špatně. Ale zas si říkám, že jiný chlap třeba zase chlastá, další je líný nemakačenko nebo hulvát. Ten můj je ve své podstatě celkem hodný, slušně vydělává a koupí mi, co chci, v tomhle ohledu na mně opravdu nešetří. Jen si občas říkám, jestli za ty dárky neplatím příliš vysokou cenu. To vždycky ve chvílích, kdy ho to rapne. A to bývá tak dvakrát, třikrát do měsíce. Zbytek času je fajn.
Jaký je váš názor? Je to, jak se chová, jen jeho povahový rys, nebo se skutečně jedná o nějaké psychopatické sklony a měla bych se od něj snažit odpoutat?
10.6.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG){kind=avatar}
JE to psychický teror. A podle té facky může brzy přejít i ve fyzický. I kdybys byla jen přecitlivělá, tak není důvod v takovém vztahu setrvávat. Ber to tak, že nejste manželé a že spolu žijete na zkoušku. Ta zkouška nevyšla, protože se v tom vztahu dusíš a připadáš si nesvobodná. Takže jediná rada: "Odejdi, dokud je čas." Nejprve si tajně najdi nové bydlení, pak si vezmi den dovolené, sbal se, odejdi a jemu to jen oznam. Není to zbabělost, je to opatrnost. Nemyslím, že by tě zbil, ale začal by tě manipulovat, až bys podlehla. Zbil by tě až za nějakou dobu, protože jsi byla neposlušná.
.gif)
Ještě bych ten den začala tím že bych mu každou půlhodinu volala.Ať ví jaké to je.
První co mě napadlo je film Noci s nepřítelem. Tak rychle pryč,Dorko. Ale ještě bych mu to pěkně osolila. Klidně si zajdi na to kafe s kamarádkou, doma neukliď a večeře dnes nebude. A až by začal vyšilovat, postav se proti němu a klidně na něj zařvi! Proč by měl být vždy on ten kdo vyčítá. A pořádně to na něj vykříč. A pro jistotu měj kufry zabalené. A pak práskni dveřma, ale tak aby vypadly z futer. Z toho se nevzpamatuje jen tak brzo.
.jpg)
A kolikrát vůbec nechápu, proč do tohoto prostředí, plného násilí, psychického deptání porodí děti a dovolí, aby to viděly, případně též byly obětí. Jak to, že nechrání vlastní děti????
Domácí násilí není jen o bití. domácí násílí je i to, co popisuješ. Přímo učebnicový případ.
Chováš jako typická oběť, přímo učebnicová - on je jinak hodný, vydělává, dává mi dárky, ale jsem nesvobodná, pronásledovaná, padla i facka (jo pardón, on měl chudáček afekt, že) kontroluje mě, raději se přizpůsobuju, hledám vinu jen u sebe u něj mám milion vymyšlených důvodů jak ho omluvit....
vždycky si říkám, kam až daleko musí domácí násilí (jak fyzické tak psychické) zajít aby se oběti otevřely oči, přestaly agresora omlouvat a hledat důvody, že to ony jsou špatné a on je vlastně fajn (jen ji fackuje, dává za to dárky aby nezdrhla a pronásleduje kde se dá).
Můžu tě Dorko ujistit, že nejsou jiný chlapi jen takoví že chlastají, jsou nemakačenka a hulváti (mimochodem, ten tvůj hulvát je)
Jsou chlapi, kteří jsou ohleduplní a svoboda partnera jim přijde normální, pracují a nejsou hulváti.
Vždycky je mi líto, když sem napíše žena jako je Dorka. Nevyčítám jí nic, ale kladu si pokaždé otázku - jak to, že to tyhle ženy nevidí, jak je možné, že se dobrovolně podvolí týrání, jak to, při dnešním medializovaném světě nevědí že týrání nemusí být jen fyzické, jakto, že ze sebe nechají dělat onuci, jak to, že to kolikrát nechají dojít tak daleko až je někdo zabije (samozřejmě v afektu), jak to, že neznají příběhy týraných žen a pak i zabitých.......nerozumím tomu.
.jpeg)
Dorko
sbal kufry a upaluj. Umíš si představit, že s ním budeš mít děti a on je bude takhle šikanovat? Jen mám strach, že se ho tak lehce nezbavíš. Musíš v sobě zmobilizovat všechny síly, abys byla schopná odejít. A že tě nebije? To jen proto, že se chováš jak on chce, ale běda když to neuděláš. A Bude to jen horší. Zdrhej!!!
.JPG)
Je to psychické násilí a problém hlavně je, že to na tebe platí.
Mně by partner řekl jen jednou, že jsem nenandala nádobí do myčky 
nedej bože mi kecat do toho, že jdu s kolegyněmi na kafe, zvlášť když se nemusí řešit problém, kdo tedy vyzvedne dítě ze školky, když já se jdu bavit.
Nejsi přecitlivělá a věř svému instinktu. Chlap není v pořádku a bude se to jenom zhoršovat. Přece nejsi v páru kvůli tomu, abys podávala pravidelné hlášení o každém svém kroku? Pryč od něj, dokud máš čas.
jo. je to špatně. tohle fakt nemáš zapotřebí. odejdi od něj. je ti 26, děti nemáte vzít nejste, odejdi teď, dokud to není moc složitý. a jestli se moc nepletu, tka ti rozchod tak osladí, že budeš ráda, že seš pryč.
No jestli ti kupuje auta a diamanty, tak by se dalo uvažovat o tom s ním ještě chvíli vydržet a zabezpečit se 
Jestli dáváš svojí svobodu za pár bonboniér a kytek...tak opravdu neznáš svojí cenu.
Jinak bylo by normální se vztekat, kdyby si řekla, že přijdeš v osm a přišla o půlnoci. Ale abys měla nohu přivázanou u sporáku? A že tě teď nemlátí? On třeba jednou začně, až nebudeš mít žádný kamarády (protože lidi se kterýma trávíš čas jenom v práci nejsou kamarádi, ale kolegové) a nebudeš mít tu sílu ho opustit, protože bys zůstala na celým světě sama - potom už si budem moct dovolit cokoli.
První,co mě napadlo po přečtení článku.bylo uteč.Čím dřív,tím líp.
.jpg)
Dorko, opravdu tě nebije
.. zatím 
okamžitě zdrhni.... tenhle člověk je tvýmu životu nebezpečnej ...
Mitrola: Ale tady to není o tom, kdo je domácí typ a kdo typ společenský. Ona přece nechce trávit víkend na diskotéce, ona si chce zajít OBČAS s kamarádkama na kafe a to BEZ NĚJ.
Mně jako magor připadá. - Volat jí každou hodinu do práce, to je taky dost síla a divím se, že jí to vůbec tolerují v práci. Utekla bych dokud je čas.
podle mě je úplně jedno jestli on je magor nebo Ty přecitlivělá, prostě Ti není s ním dobře a to stačí aby jsi se s ním rozešla. Nechápu co chceš slyšet, něco jako život je krátký a tak je lepší někoho-kohokoliv mít a něco-skoro všechno vydržet? Tomuhle snad nikdo nevěří. Ano život je příliš krátký na to, aby jsi byla s někým s kým Ti není dobře.
utekaj
