Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
.jpg)
Potřebovala bych znát názory nezaujatých lidí na situaci, ve které se už nějaký čas nacházím. Rodina a kamarádky, které mne znají a jsou zasvěcené, mi říkají, že jsem klasický případ týrané ženy a radí mi, abych to co nejdříve řešila a od partnera odešla. Jenže já nevím, všude je přece něco, a i když se s ním úplně dobře necítím, tak výraz „týraná žena“ mi připadá jako silné kafe.
Můj partner je o osm let starší než já, je mu 34 let. Známe se dva roky, z toho rok a půl spolu bydlíme v jeho bytě. Hned v úvodu bych chtěla podotknout, že mne nikdy fyzicky nenapadl, kromě jedné facky, ale to bylo v afektu. Opravdu mě nebije.
Naše soužití vypadá tak, že on má rád všechno pod kontrolou. I mne. Potrpí si na řád, přesnost a dochvilnost, je velmi pořádkumilovný. Na chlapa až neuvěřitelně. To mi ale nijak nevadí, sama mám ráda uklizeno a tak se o údržbu bytu starám bez problémů.
A teď v čem je problém. Připadám si tak nějak nesvobodně. On mne totiž neustále kontroluje, během dne mi snad každou hodnu telefonuje a ptá se, co zrovna dělám, pitom ví, že jsem v práci. Doma pak chce ode mne přesný popis mého dne, s kým a o čem jsem mluvila atd. Dřív mi to nepřišlo, brala jsem to tak, že si prostě povídáme, co se za celý den odehrálo. Ale po nějaké době mi došlo, že to není rozhovor, ale z jeho strany výslech. Tak jsem se trochu vzepřela a řekla mu, že mi připadá ujeté, abych mu podávala hlášení a on se strašně rozčílil a právě tehdy padla ta facka.
Tak jsem na ten jeho model soužití radši přistoupila a zdánlivě je všechno v pořádku. Jenže čím dál víc mi začíná docházet, že je s ním něco špatně, kámoška mi řekla, že jí připadá jako psychopat. Když jsme ve společnosti, je milý, zábavný. Často bývá takový i doma, ale je nevyzpytatelný. Najednou mu něco přeletí přes nos a vyvádí kvůli kdejaké prkotině. Třeba že jsem hned po jídle nenadala nádobí do myčky. Dokáže kvůli tomu držet třeba hodinovou přednášku.
Taky nesnese, abych šla někam sama bez něj. Takže zajít si po práci s kamarádkama na kafe je pro mne utopie. Ony to vůbec nechápou, přitom dvě jsou už vdané. Prý doma jen oznámí, že přijdou později a jdou, kam chtějí. Já si prosadila jednou, že půjdu na dámskou jízdu, když se konala oslava narozenin jedné z naší party. A už bych to neudělala, protože mi tam telefonoval každou půlhodinu, až jsem si vypnula telefon, protože mi bylo trapně. A on tam pro mne přijel, prý abych se pozdě večer nevracela sama.
U nás je všechno v pohodě, když dělám všechno přesně podle jeho představ, nejlépe, když mu čtu i myšlenky. Jakmile se v něčem odchýlím, je nepříjemný, rozladěný, obviňuje mě ze všeho možného. Pak se vždycky uklidní a ujišťuje mne, jak mě má rád a neumí si život beze mne představit.
No, vlastně když to takhle všechno píšu, tak mi to samotné dochází, že je to celé asi špatně. Ale zas si říkám, že jiný chlap třeba zase chlastá, další je líný nemakačenko nebo hulvát. Ten můj je ve své podstatě celkem hodný, slušně vydělává a koupí mi, co chci, v tomhle ohledu na mně opravdu nešetří. Jen si občas říkám, jestli za ty dárky neplatím příliš vysokou cenu. To vždycky ve chvílích, kdy ho to rapne. A to bývá tak dvakrát, třikrát do měsíce. Zbytek času je fajn.
Jaký je váš názor? Je to, jak se chová, jen jeho povahový rys, nebo se skutečně jedná o nějaké psychopatické sklony a měla bych se od něj snažit odpoutat?
10.6.2013 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Je to psychický teror, nebo jsem jen přecitlivělá?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kaliban: Vidis a ja tu tvrdim opak. Ze si hledaji malo sebevedomou. Ono to asi nebude uplne cernobile, myslim totiz, ze mas taky pravdu.
Ja tenkrat byla docela uspesna v praci a chlapi po me docela "jeli".
Jinak muj tata me taky nikdy netyranizoval, jednou mi dal na zadek a pak se mi jeste prisel omluvit.
Vubec nedokazu rict, cim by to mohlo byt, protoze moji rodice zase meli manzelstvi na prd a rozvedli se. Takze opak toho co ty 
Ono je to ted asi jedno cim to je. Spis jde o to aby ty zeny, kterych se to tyka, vcas prohledly a dokazaly odejit.
Verera: Vis co je zajimave? Ze me ani jednou neuhodil.
Byla jsem jako mlada hodne blboucka. Takova duveriva naivka. Ted uz tyhle veci vidim jinak. Zajimava je jedna vec. Ze to clovek asi musi nejak vyzarovat. Protoze jak jsem se postupne menila ja, tak na me pak "sli" i jine typy chlapu.
Takze asi existuje neco na podvedome urovni, neco jako vysilacka.
S tim nadobim. Pokud bys takhle reagovala u tyrana, tak by nejspis udelal nejakou scenu, zmanipuloval a otocil to proti tobe a presvedcil te, ze je vsechno tvoje chyba a ty jsi ta spatna a mela by ses mu omluvit. Jsou proste dobri manipulatori.
Teda oprava-ty bys mu to asi neuverila, ze jsi ty ta spatna 
Ja uz ted taky ne. Ale tenkrat
modroočka: Oni jsou velmi presvedcivi. V sexu to bylo v pohode. I kdyz jak se to vezme. Asi taky ne. Protoze se treba stykal s byvalkou a kdyz jsem chtela aby me s ni seznamil, tak tvrdil, ze to nejde, ze ona je takova ta ukazkova blondyna, ktera vypada jako modelka a ze by mi to pak asi vadilo. Nebo si jako vecer s nekym psal a usmival se u toho apod. Takze vlatsne ve me umyslne vyvolaval zarlivost. Takze to mozna agrese v jistym slova smyslu byla
Ale muj pribeh neni smutny, protoze ma dobry konec a navic jsem z nej ziskala cenne pouceni. Smutne pribehy jsou tech zen, co se tomu nedokazaly vzeprit a nebo tech, ktere v takovych vztazich stale jsou, popr. jsou tam i deti. Pokud jsou tam deti, tak to mi pripada uplne nejsmutnejsi.
Tohle s tim ex je jen cast toho vseho co jsem zazila (myslim "negativniho"). Spis bych rekla, ze jsem mela dosud dost pestry zivot, plny zkousek, ale kdo nema 
Jsem rada, ze jsem to zazila. Protoze o to vic si ted vazim soucasneho muze a nehledam na nem chyby, ktere bych treba jinak hledala.
Dorka je na tom hur. Je teprve na zacatku cesty
P.S. - Mí rodiče mají báječné manželství a můj otec není ani tyran ani manipulátor, naopak, je to velmi laskavý člověk. Na to není potřeba vzor. To je sázka do loterie.
Problém je, že se to nedá zpočátku poznat. Jsou to evidentně podobné typy, fakt je, že ten můj byl úspěšný ve své práci. Ono to začíná velmi postupně. Pak člověku chvíli trvá, než si uvědomí, že to není tím, že ten dotyčný má o mne starost, ale protože má potřebu kontroly. Ale to už je v tom většinou zamotaný. Neumím si představit, že bych si ho vzala. Mimochodem, až několik let poté jsem se setkala s jeho bývalkou a po dvou skleničkách jsem se jí zeptala. Bylo to totéž, akorát u nich to proběhlo, až už měli dvě děti, ale ona zase byla razantnější a uťala to v zárodku odchodem (měla kam). Ještě pět let po našem rozchodu, kdy já už žila s někým jiným, posílal kytky mé matce. Ta to naštěstí komentovala s velkým smyslem pro humor. Ale pokud si někdo myslí, že to rozchodem končí, nekončí. To je jen vstupenka do dalšího levelu hry. Ale vlastně až teď, když čtu diskusi, jsem si uvědomila, jak ty vzorce jsou stejné a že ti chlapi nemají tendenci hledat si submisivní chudinky, ale naopak - touží "pokrotit" nějakou hezky samostatnou ženskou.
Monik: Hm, protože takhle mě napadají poměrně jednoduché odpovědi na všechny situace, které tyrani tady zmínění vytvářejí. (ovšem ve 20 to bylo určitě taky jinak). Ale už nedokážu odhadnout jejich reakce. Třeba jak někdo píše, že pak nastalo peklo, ale ne fyzické násilí.
Pokud snad manžel poznamená, že není uklizené nádobí, tak mu řeknu, že není, nenarostly mu nožičky, ale nic mu nebrání ho uklidit. Kdyby ke mně vedl na tohle téma přednášku, tak bych po chvíli odešla se slovy, že až mi bude chtít sdělit něco podstatného, jsem vedle u počítače... jak na něco takového reaguje tyran, tedy pokud ho to nevyprovokuje přímo k té facce, což by byl jeho poslední kontakt se mnou než by letěl?
Monik: Tvůj životní příběh je velmi smutný, poučný, bolestivý. ... Mohu se zeptat, zda-li byl "agresivní" i v sexu? Nechci podrobnosti, jen jsem zvědavá, zda-li se jeho vydírání projevilo i v této části života. Ale nemusíš mi odpovídat.
Jinak bych podotkla, že jeho herecké výkony před Tvojí rodinou byly přesvědčivé. Ani Tvoje matka nepoznala... je divné, že více věřila jemu než Tobě, kterou znala od narození a měla by Tě dobře znát ...
Monik: Tvůj životní příběh je velmi smutný, poučný, bolestivý. ... Mohu se zeptat, zda-li byl "agresivní" i v sexu? Nechci podrobnosti, jen jsem zvědavá, zda-li se jeho vydírání projevilo i v této části života. Ale nemusíš mi odpovídat.
Jinak bych podotkla, že jeho herecké výkony před Tvojí rodinou byly přesvědčivé. Ani Tvoje matka nepoznala... je divné, že více věřila jemu než Tobě, kterou znala od narození a měla by Tě dobře znát ...
.jpg)
Monik: je ta kniha někde ke stažení???
Verera: Tohle cos napsala: "Je fakt, že ti, kdo něco umí a mají dostatečné seběvědomí, nic takového nedělají."
je mozna ten zakladni problem proc se to deje. Ale oboustrany. Protoze ta "obet" ma nejspis problemy se sebevedomim uz predtim.
Me tenkrat docela otevrela oci ta knizka Zeny ktere prilis miluji.
Pak jsem ji pujcila mamce a tu to tak nakoplo, ze ji docetla a s tim tyranem se rozesla. Taky ji nahanel potom asi jeste sest let. Nakonec toho nechal, kdyz skoncil na prestupkove komisi.
Premyslim, jestli ji nepujcim jeste tete 
Verera: Kdyz to mas tezky. Me bylo v ty dobe 21.
Mozna jsem ty predpoklady k tomu mela nejaky dedicny, protoze moje mama zila s tyranem deset let a priblizne pred deseti lety se s nim rozesla a od te doby nechce nikoho. A sestra moji mamy s tyranem zije dodnes
Takze mozna nejaky vzor z detstvi? Uz od babicky (ke ktere se deda choval taky dost hnusne az umrela na rakovinu v sedesati asi) nebo buhvi odkud se to bere
Jsem ale presvedcena, ze to je tim, ze to ty zeny dovoli.
Dneska uz bych to nedovolila.
Jsem za tu zkusenost rada. Hlavne jsem rada, ze se to odehralo v dobe, kdy jsem nemela deti a ze ty deti prisly az kdyz uz jsem si tim vsim prosla. Me to vlastne ve vysledku posililo a obohatilo a ted mi spousta lidi rekne, ze jsem silna osobnost.
Mozna i proto resim vychovu deti trochu jinak nez mocenskym modelem. O vychove jsme tu spolu uz parkrat mluvily a hodne sdilim s tebou nazory. Ale nemam to prirozene v sobe, musim se to ucit a delat to vedome. Podvedome asi nejak citim, ze chci aby byly sebevedome a nedopadly jednou jako ja
Jsem presvedcena, ze pokud ma clovek dobre sebevedomi, tak potom tohle nedovoli. Takze to asi vychazi ze sebevedomi. A to prameni z destvi. Ale je to jen muj nazor, nemusi to tak byt. nejsem psycholog.
Zas je fakt, ze treba ted jsem uplne nekdo jiny nez pred dvaceti lety, proto te to mozna mate
Esssi: No to jo, ale místo, aby pracovali na sobě a snažili se vylepšit, seženou si ochotnou oběť a tu srazí na kolena, aby měli pocit, že jsou lepší než aspoň jeden člověk v jejich okolí. To je něco mimo mé chápání.
Je fakt, že ti, kdo něco umí a mají dostatečné seběvědomí, nic takového nedělají.
Kaliban: Hele a vis co bylo taky dobry? On me dostal do dluhu (nebudu podrobne psat jak, to by bylo na dlouho, jednoduse na me usil podraz s koupi auta a predtim jsem ho dost dlouho zivila a brala si pujcky abych to utahla a on doma misto aby hledal praci protelefonoval haldu penez), ktery jsem splacela asi sedm let(mela jsem ale k praci jeste 7 brigad abych vubec zastavila uroky), mela jsem i docela velky existnecni problemy kvuli tomu.
No a kdyz tady pred par lety byl, tak ze pry pracuje nekde, ani uz nevim u jaky firmy a ze pry prisel na zpusob, jak si prijit na deset tisic bokem, ale ze potrebuje komplice a ze na to nikdo nemuze prijit a jestli bych nesla do ty firmy pracovat a byt mu napomocna a pry kde ty penize najdu.
Fakt nechapu co cekal. Ze jako necham stavajici praci a pujdu znovu do sracek, ze kterych jsem se predtim vyhrabala 
.gif)
Verera: sami jsou frustrovaný..
Monik: To je strašný. Vždycky jsem si myslela, že je určitý typ žen, které mají předpoklady být týrané, protože se nedokážou včas a jednoznačně bránit a přiměřeně reagovat. A že k jiným by si to ti chlapi ani nedovolili nebo hned tvrdě narazili. Ale když i ty píšeš tohle, tak o tom začínám pochybovat.
Kde se vůbec bere tolik tyranů? Proč si tolik chlapů myslí, že tím, že někoho zdeptají, budou nějak lepší? Vždyť je to naopak.
Je vůbec možné ochránit dceru před někým takovým nebo ji naučit, aby včas poznala nebezpečí a vymazala dotyčného ze svého života?
Kaliban: Tech preklepu Jsem se nejak rozrusila
Taky nechapu co od toho ceka a mam podobny pocit.
