Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Jsem rozvedená se dvěma dětmi, 12 a 10 let. Před rokem jsem se seznámila s mužem, rovněž rozvedeným, který má z prvního manželství šestnáctiletou dceru. Od počátku jsem věděla, do čeho jdu, bylo mi jasné, že stejně jako se on věnuje mým dětem a zabezpečuje je, je i na mně, abych Sandru (tak se jeho dcera jmenuje) přijala k nám do rodiny. Vzhledem k tomu, že žije se svou matkou, tráví u nás každý sudý víkend, půlku prázdnin a na střídačku všechny svátky.
Co se týká vzájemných vztahů, myslím, že je vše v pořádku. Mé děti se se Sandrou celkem v pohodě shodly, i ona s nimi, bez problémů přijaly i mého přítele a on se k nim chová moc pěkně. Na první pohled idyla.
Jenže ono to tak úplně není. Přítelova bývalá žena žije s dcerou sama, pokud vím, nemá ani žádnou známost. A nějak nechce pochopit, že její bývalý manžel je skutečně bývalý a pokud má k někomu povinnosti, tak jen vůči dceři a ty si plní na sto procent. Jeho bývalka má však pocit, že je povinen jí v různých situacích pomáhat a patřičně se stará, aby to bylo co nejčastěji.
Několikrát v týdnu mu volá, že potřebuje něco opravit, někam odvézt, s čímsi poradit. Mirek tak u ní tráví poměrně dost času, samozřejmě na náš úkor. Vždycky mi jen zavolá z práce, že přijde později, protože musí zajet k bývalé ženě a s něčím jí pomoci. Kdyby to bylo jednou za čas, neřekla bych ani slovo, ale ono se to stává minimálně jednou týdně, někdy až třikrát.
Po nějaké době jsem to už nevydržela a Mirkovi řekla, že se mi to přestává líbit, že nepovažuji za normální, aby bývalá žena tolik visela na svém manželovi a aby on vždy všechny její rozmary vyslyšel. Vyslovila jsem i podezření, že si všechny ty karamboly a nutnosti vymýšlí, jen aby měla záminku a dostala ho alespoň na chvíli k sobě domů.
Mirek se poměrně tvrdě a důrazně ohradil, že je to žena, se kterou prožil 13 let života, má s ní dceru a cítí jako povinnost jí pomoci, když se ocitne v situaci, kdy to potřebuje. Z mé strany se podle něj jedná čistě o žárlivost, ale prý je neopodstatněná, citově to má s bývalou už vyřešené a vrátit by se k ní skutečně nechtěl.
Přiznávám, že žárlivost tam z mé strany je a ne malá. Opravdu mám strach, že mi ona mého přítele odloudí. Nesla bych to velmi těžce, mám ho moc ráda, i mé děti si na něj hodně zvykly a bylo by pro ně hrozné, kdyby podruhé ve svém krátkém životě měly zažívat odchod někoho z rodiny. Jejich otec od nás totiž odešel doslova ze dne na den, když mi oznámil, že už dva roky má milenku a už to nechce tajit. Hned poté se sbalil a na mně bylo, abych to nějak vysvětlila dětem.
Snažila jsem se Mirka přesvědčit, aby na mne bral trochu ohled, jemu by přece taky nebylo příjemné, kdybych několikrát v týdnu odcházela za bývalým manželem pokaždé, kdy by mi fňuknul do telefonu. Podle něj je tohle něco jiného. Ona je žena a je sama a je na něm, aby jí byl oporou, když něco potřebuje.
Máme kolem toho dost velké neshody. Já se snažím to nějak překousnout, ale moc mi to nejde a občas prostě vyletím. On se cítí dotčený a označuje mne za přehnaně žárlivou a majetnickou. Co si o tom myslíte? Jsem v právu já, nebo ona? Připadá vám chování mého přítele normální, nebo bych měla být obezřetná?
12.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
...když to tu čtu, máte pravdu, že vlastně nic není na tom, když bývalý manžel pomůže exmanželce s něčím chlapským. Jen si nějak nedovedu představit svého ex (a to jsme spolu byli 18 let), že by mi pomohl třeba připojit pračku nebo troubu. 
By si asi myslel, že jsem se pomátla, chtít od něj něco takového. 
Ale naopak mám zkušenost, že mého současného přítele bývalá žena docela dost bombardovala (a to neměli děti, tak to zkoušela třeba přes 
- potřebovala pohlídat), jednou nevěděla, jak má udělat to, podruhé tamto, potřetí ono... 
Ale je fakt, že po pár letech to dost ustalo a teď už je relativně klid. A doufám, že bude i nadále!! 
.jpg)
Viv :o): K tomu není co dodat 
punh: Já jsem snad nikde nepsala, že má Dita ukázat, že to zvládne sama 
Naopak, pokud pán nevidí, že je doma stejně práce jak u býval manželky, je potřeba to nějak přijatelně,ale viditelně dát najevo.
Riki: Píše že odešel ze dne na den kvůli milence, styky asi moc neudržují.
Jarča*: To určitě ne - většinou se jednalo o odborné, elektronické věci,
ale přišel by, i kdybych potřebovala přestěhovat skříň.
Prostě pomohl s něčím, co bylo třeba tam, kde měl jeho syn domov.
Hele Dito a zarlis na byvalou a nebo na ten cas, ktery tim stravi? jestli ti vadi ten cas, tak to chapu, 3x tydne je prece jen docela dost.... jestli zarlis na byvalou, tak se na to vykasli, nema to cenu. opravdu je mozny, ze tam o nic nejde, ze vazne nevidi nic spatnyho na tom vymenit matce sve dcery tesneni v koupelne nebo co ja vim co. souhlasim s pocitem potrebnosti a spatnym svedomim.
planuj spolecny cas pro vas, nech ho aby ti pomahal doma a cekej. byvala casem trochu polevi a priteli to taky casem zacne lezt na nervy. sceny nepomuzou.
.gif)
Stanik: přesně tak
punh: jo tak to souhlas... ukaz ze neco umis a budes to pak delat porad
Dita nepíše, jak to má ona sama se svým bývalým. Zdá se, že tam asi vztahy takhle nefungují, a proto se jí zdá divné, že někde jinde to může i po rozvodu vypadat jinak, že se lidi dokážou rozejít slušně, zůstat přáteli a pomáhat si, i když spolu zrovna nežijou jako manželé. Možná by to nemuselo být každý týden, pravda, ale když bude dělat scény, tak to tím nezlepší. 
Verera: když bude pán vidět, že přítelkyně zvládne spoustu věcí udělat sama a exmanželka ne, tak jí přece musí pomoci
. Myslím, že to na chlapa neudělá bůhvíjaký dojem, že si ženská s něčím poradí, spíš to vezme jako samozřejmost. A proto oni se ženou pomáhat tam, kde jsou potřební.
Souhlasím se vším, co jsi napsala, je potřeba doma ukázat, že přítelkyně taky spoustu věcí nezvládne bez jeho pomoci
Cinderella: Já jsem taky pro,aby se špatné manželství včas rozpustilo.Naši čekali 30 let na rozvod a během té doby jsem si opravdu "užili".nechápala jsem,jaké si máma dělala iluze,ale kdyby se byla včas rozvedla,když měla jen dvě děti,tak si mohla ještě někoho najít,takhle jsme pak byly 4 děti a myslím,že nás to všechny poznamenalo-hádky,bití,nedostatek peněz,tátu jsme vídali tak sotva v sobotu nebo v neděli a na vánoce....Jinak vlastně byl někde lovit baby,nebo co....Máma to vždycky obhajovala,že si myslela,jak by nám to ublížilo,kdybychom neměly tátu,ale takhle to bylo o mnoho horší.
Ppřijela jsem jednou k mému tatínkovi na návštěvu a ptám se své "macechy" (mimochodem hrozně bezva ženské) kdože je ten pán co s mým tátou sedí venku na zahradě a kouří ...byl to první manžel tátovy třetí ženy.... a úplně v pohodě, je řemeslník a klidně dojde a pomůže udělat nějaké opravy. Ovšem je fakt že jeho nynější žena to fakt vědět nesmí. Mají spolu dva syny, takže je hrozně fajn, že to tam funguje.
Ppřijela jsem jednou k mému tatínkovi na návštěvu a ptám se své "macechy" (mimochodem hrozně bezva ženské) kdože je ten pán co s mým tátou sedí venku na zahradě a kouří ...byl to první manžel tátovy třetí ženy.... a úplně v pohodě, je řemeslník a klidně dojde a pomůže udělat nějaké opravy. Ovšem je fakt že jeho nynější žena to fakt vědět nesmí. Mají spolu dva syny, takže je hrozně fajn, že to tam funguje.
PEGG: jak můžeš proboha vědět, proč se rozvedli? jedině že bys byla ty Dita souhlasím, že dneska se lidi rozvádějí hned kvůli kravinám, ale nesouhlasím s tím udržovat manželství za každou cenu jen kvůli dětem, ty za 20 let vyletí z hnízda a zdaleka ne všechny děti se rodičům za tu vzornou péči odvděčí 
pokud je v manželství problém, mají ho ti dva řešit, pokud jeden z nich to řešit odmítá, tak nevidím důvod, proč by si žena (nebo i muž) měli nechat utíkat nejlepší roky života v nefunkčním manželství jenom kvůli dětem
Když si někdo nabrkne rozvedeného,tak s takovýmito akcemi musí počítat....Dita z článku s ním děti nemá,bývalá má....Mělo tam být ještě pár detailů navíc,takhle se z toho moc nedá vydedukovat,o co přesně jde.Já bych asi po rozvodu,a zvláště,když by to bylo z mé strany,bývalého nechtěla ani vidět...
.jpeg)
punh - 12.10.2010 11:08 - ano,pochopila jsem to stejně. Vím,že jsem neodpověděla na její otázku,ale nechala jsem se unést svým pocitem. 
Osobně by se mi to taky moc nelíbilo. Pokud s tím druhým nechci být,tak ho přece nemůžu otravovat svými starostmi, které se přímo netýkají jeho dětí. Tam už platí, každý sám za sebe.
