Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Jsem rozvedená se dvěma dětmi, 12 a 10 let. Před rokem jsem se seznámila s mužem, rovněž rozvedeným, který má z prvního manželství šestnáctiletou dceru. Od počátku jsem věděla, do čeho jdu, bylo mi jasné, že stejně jako se on věnuje mým dětem a zabezpečuje je, je i na mně, abych Sandru (tak se jeho dcera jmenuje) přijala k nám do rodiny. Vzhledem k tomu, že žije se svou matkou, tráví u nás každý sudý víkend, půlku prázdnin a na střídačku všechny svátky.
Co se týká vzájemných vztahů, myslím, že je vše v pořádku. Mé děti se se Sandrou celkem v pohodě shodly, i ona s nimi, bez problémů přijaly i mého přítele a on se k nim chová moc pěkně. Na první pohled idyla.
Jenže ono to tak úplně není. Přítelova bývalá žena žije s dcerou sama, pokud vím, nemá ani žádnou známost. A nějak nechce pochopit, že její bývalý manžel je skutečně bývalý a pokud má k někomu povinnosti, tak jen vůči dceři a ty si plní na sto procent. Jeho bývalka má však pocit, že je povinen jí v různých situacích pomáhat a patřičně se stará, aby to bylo co nejčastěji.
Několikrát v týdnu mu volá, že potřebuje něco opravit, někam odvézt, s čímsi poradit. Mirek tak u ní tráví poměrně dost času, samozřejmě na náš úkor. Vždycky mi jen zavolá z práce, že přijde později, protože musí zajet k bývalé ženě a s něčím jí pomoci. Kdyby to bylo jednou za čas, neřekla bych ani slovo, ale ono se to stává minimálně jednou týdně, někdy až třikrát.
Po nějaké době jsem to už nevydržela a Mirkovi řekla, že se mi to přestává líbit, že nepovažuji za normální, aby bývalá žena tolik visela na svém manželovi a aby on vždy všechny její rozmary vyslyšel. Vyslovila jsem i podezření, že si všechny ty karamboly a nutnosti vymýšlí, jen aby měla záminku a dostala ho alespoň na chvíli k sobě domů.
Mirek se poměrně tvrdě a důrazně ohradil, že je to žena, se kterou prožil 13 let života, má s ní dceru a cítí jako povinnost jí pomoci, když se ocitne v situaci, kdy to potřebuje. Z mé strany se podle něj jedná čistě o žárlivost, ale prý je neopodstatněná, citově to má s bývalou už vyřešené a vrátit by se k ní skutečně nechtěl.
Přiznávám, že žárlivost tam z mé strany je a ne malá. Opravdu mám strach, že mi ona mého přítele odloudí. Nesla bych to velmi těžce, mám ho moc ráda, i mé děti si na něj hodně zvykly a bylo by pro ně hrozné, kdyby podruhé ve svém krátkém životě měly zažívat odchod někoho z rodiny. Jejich otec od nás totiž odešel doslova ze dne na den, když mi oznámil, že už dva roky má milenku a už to nechce tajit. Hned poté se sbalil a na mně bylo, abych to nějak vysvětlila dětem.
Snažila jsem se Mirka přesvědčit, aby na mne bral trochu ohled, jemu by přece taky nebylo příjemné, kdybych několikrát v týdnu odcházela za bývalým manželem pokaždé, kdy by mi fňuknul do telefonu. Podle něj je tohle něco jiného. Ona je žena a je sama a je na něm, aby jí byl oporou, když něco potřebuje.
Máme kolem toho dost velké neshody. Já se snažím to nějak překousnout, ale moc mi to nejde a občas prostě vyletím. On se cítí dotčený a označuje mne za přehnaně žárlivou a majetnickou. Co si o tom myslíte? Jsem v právu já, nebo ona? Připadá vám chování mého přítele normální, nebo bych měla být obezřetná?
12.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
jo a ted to ctu znova a koukam ze Dita pise, ze ma pan sestnactiletou dceru... a u cislovky, jak byl dlouho se zenou se asi uklikla.. protoze pise o 13 letech.. takze ono to bylo 16, spis 17 - ne li treba 20, kdyz vezmu, ze nejakou dobu spolu pred svatbou treba chodili 
punh: ze ji vzdcky , kdyz pro ni neco udela rekne.. jasne, ze zavolej, kdyz bude treba...
punh: no me spis prijde. ze on ji jeste vzdycky zavola.. ale klidne zavolej.. vsak ja ti pomuzu, kdyz to pujde 
a btw. proc se spolehat na nekoho ciziho, kdyz milej a ochotnej exmanzel je po ruce.. nedivim se ji ani trochu
On to možná má vyřešené , ale ona ne. Pamatuju si sice, jak na tom byla najednou moje maminka, a jak najednou těžce sháněla někoho, kdo takové ty drobné věci, které ona neumí, udělá a jak z toho byla špatná, ale postupně zvládla všechno.
Pokud on chce pomáhat, šla bych na to přes čas trávený tam a u tebe. Co mu říct, že ti nevadí, že jí pomáhá ,ale že ti jde o čas, který bys ráda byla s ním a tvé děti taky.
Přece s e jí nemůže obden něco rozbíjet a i kdyby, tak to snad není tak urgentní, kapající kohoutek vydrží, obraz se dá taky pověsit za týden.
Ať si tedy jeho bývalá sepíše seznam prací a on tam zaskočí max. jednou týdně a udělá všechno. Totéž můžeš udělat ty doma, a´t vidí, že i tam je potřeba a bez něj se neobejdeš stejně tak jako ona.
Pokud mu jde opravdu jen o to, aby ji nenechal v problémech, mělo by to stačit na uklidnění jeho svědomí.
Riki: supr!!!
myslim, ze pani z calnku bude jeste chvili prudit a pan pujde nekam, kde ho prudit nebudou , ze?
.gif)
Stanik: taky bych to viděla, že má pocity viny. Ale být na místě bývalé manželky, tak se na to vykašlu, abych ho pořád kvůli něčemu vláčela zpátky. Třeba to nakonec pán vyřeší tak, že si najde novou přítelkyni, která ho patřičně zaměstná, aby neměl čas jezdit pomáhat jinam.
Tak já jsem taková bývalka - ne tahle konkrétní, aby si někdo nemyslel - mně taky chodí exmanžel občas pomáhat s různými záležitostmi, a to už spolu nejsme víc než 15 let. Ještě to máme vylepšené o to, že nejen pomáhat, chodíme spolu i na výlety, na pivo, nebo přijde jen tak pokecat, otevřu vínko... Samozřejmě že některým jeho předchozím přítelkyním to vadilo. Některým hodně. Ale ty už jsou dneska taky bývalky. Jeho současná partnerka je v pohodě, taky byla už třikrát vdaná, čímž nabyla fůru zkušeností, a tudíž ví, že může být v klidu. Osobně se známe, a kdyby měla něco proti něčemu, řekla by mi to. Ostatně u nás to není nijak často, tak možná jednou za měsíc, spíš ještě míň, a platí, že jeho nynější má přednost. A na druhou stranu - i některým mým partnerům vadilo, že udržuju s exmanželem přátelské vztahy, a ti už jsou taky bývalí. 
.gif)
PEGG: 10:30.....žádné kamenování, naopak, naprostej souhlas......a když už se rozvedou, tak pak ať se ani jedna strana ničemu nediví......
punh: no on evidentne ma spatne svedomi... a jestli se rozvedl kvuli pani z clanku.. no budu asi husta.. ale v tom pripade .. dobre ji tak
Renee: 
kamarád je dobrák, skoro každému dítku zajistil maminku jen pro sebe
PEGG: ohledně dětí s tebou naprosto souhlasím, i po rozvodu zůstávají oba především rodiči, ale tady nejde o to, že by se příliš věnoval dceři, ale spíš bývalce (aspoň tak jsem to pochopila). Možná je to skutečně tak, že se rozvedli kvůli současné přítelkyni a bývalá manželka se s tím nemůže vyrovnat
PEGG: amen
PEGG: vidím to úplně stejně. 
PEGG: Souhlasím s tebou. Je to tak, jak píšeš. Znám poměrně dost rodin, kde jsou lidi rozvedeni už několikrát a z každého manželství mají nějaké ty děti. Jeden kamarád je ženatý počtvrté (!) a dětí má dohromady 5, s každou ženou nějaké, protože vždy nejpozději do roka se rozhodl, že novou lásku musí zpečetit početím, jinak by to nebyla ta pravá láska 
Ty děti v tom musí mít slušný hokej a on samozřejmě dneska neví, kam dřív skočit. No ale chtěl to, tak to má
.... až přijde o práci ta bývalka jsem myslela. Čtu to po sobě a mám to nějak nejasně napsané
