Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Grainne: to je konina. muj muz se chtel zenit po pul roce, co jsme se znali.. uprimne me tehdy vydesil.. brali jsme se po trech letech protoze jak rika on " mu to prislo jako dost dobre napad"...chteli jsme to tak, mame to tak... ale pokud to nekdo tak nechce, rozhodne ho neosuzuju, znam spoustu paru , ktery fungujou tak, ze sezdani nejsou a maji spolu deti, plati hypo. vcetne me vlastni sestrenice... ale setsakra si jen holka ohlidala aby vsecko mela smluvne osetreni a neskoncila s mladym na ulici, kdyby nahodou neco...to je cele

Grainne: Já su svobodná a hodlám to tak nechat.....i když vdávat a být v bílým.......

Ale je to tak, jak píšeš.......jistoty nemají jistotu.....

souhlasim s lubar. navic co se tyka zakonu nasi vlasti, manzele to maji proste vyhodnejsi nez nesezdani.
od udelovani hypotek az prave po zajisteni rodiny v pripade nouze... ja bych asi uvedla vsecky tyhle duvody.
jsem rada , ze jsem nemusela tohle resit a drzim palecky, at vse dopadne tak , abyste dospeli k reseni.

Bridgetj: Ota: Vzití je přece klasický moravismus, aspoň tady v okolí Brna se běžně používá
Lubar: Prima, že jsi tu, protože tyhle důvody si neprávník všechny dohromady nedá...

Ženský, nějak moc tu z vás čouhá pohrdání vůči těm neprovdaným, skoro jako z mé tetky, abych si to náhodou nevyložila tak, že jste jenom lepší stíhačky, než ty druhý.
Když totiž mám k někomu hlubokou důvěru, papír nepotřebuju a s výhodami manželství se přijímají i závazky - třeba dluhy a ty dluhy můžou poté trčet na povrch i v případě dědického řízení. Jistoty jsou velmi nejisté - bohužel.
Dítě je dědicem ze zákona, což může být trochu nepohodlné, na druhou stranu, mně to stačilo k tomu, abych měla jistotu, že se mi v případě nějaké tragédie nepřijede rozverné příbuzenstvo hrabat v komodě, co že by mohli podědit.

není špatné nadhodit jméno dítěte...a až budete vybírat křestní, nadhodit...a jaké bude mít příjmení?

Ota: vzití - znám ten výraz z Českomoravské vysočiny, když nás jedna příbuzná ujišťovala, že "nikomu, neřekla, že nejsme vzití". To už bylo poněkud vidět bříško.
Zřejmě předpokládala, že bych se musela červenat.
Dítě bylo v plánu, svatba nikoliv.

Ať se to odpůrcům manželství líbí nebo ne, manželství má pro toho slabšího v páru, a co si budeme nalhávat, většinou je to kvůli péči o děti, žena, spoustu výhod ... od společného jmění manželů (znám spoustu případů, kdy ženská táhla provoz, jak obvyklé, a chlap platil ty lepší věci a při rozchodu ty lepší věci byly jeho majetkem, protože on je přece platil ... a dokazujte, že byla dohoda o tom, že všechno je napůl, když ta dohoda vlastně nikdy nebyla), přes výživné (představte si situaci, že máte postižený dítě a nemůžete kvůli tomu chodit do práce - při rozchodu, pokud je dítě starší než dva roky, dostanete výživný pouze na dítě, při rozvodu i na sebe), po vdovský a vdovecký důchod, jak se zmiňuje v článku... Příjmení, běžný zastupování i ten pocit úpplný rodiny, to už je jen třešinka na dortu.Nedivím se chlapovi, že se ženit nechce, nedivím se tobě, že se vdávat chceš. Asi bych ale v tomhle byla dost tvrdá - mít dítě s cizím chlapem by se mi nelíbilo

jupii: ono to nelze tak zevšeobecňovat, rádoby se stále předpokládá, že muž se cuká, žena tlačí, často to bývá i naopak.
Takže s klidem jsem porodila dítě "cizímu muži" a titul přítelkyně mě nechával v klidu.
Bohužel pod vlivem podobných článků jsem si jednoho dne naběhla, to jsem prosím oznámila, že hodlám tlačit a očekávám odpor a následně padlo pár žertíků ve smyslu odporu mužů k ženění. Přítel ovšem nelenil a zorganizoval super tajnou svatbu, ještě i s mými rodiči se spolčil, takže vážně bylo blbý říct ne, když už kvůli tomu vytáhl oddávající a matrikářku do turistické hospody kdesi v pohraničí.

Ota: No jo, občas se mi po ránu něco zadaří. Proč né zrovna "vzití"

mno, já nevím, svatbu k životu nepotřebuju, i když mám už děti....jsem poučená..minulý partner nadělal tolik dluhů(o ketrých jsem neměla ani páru), že jsem ráda, že jsem se nevdala-a to mě požádal.....kdybych svolila, toteď bych platila milionovou pohledávku a to s tolika dětma nejní únosné. Zase se na to dívám z téhle stránky pohledu.....
Ono obojí má své stinné stránky.....když se vdáš, dělíš se se vším napůl, když zůstaneš svobodná, jsi na mizině-obojí je riziko, jako ostatně ve všem.....raději jsem si zvolila svobodu, abych pak jednou(nedej bože)musela platit pohledávky manžela, který by byl gambler, alkoholik...atd......jasně, teď je slušný, spořádaný, lae život se mění a do budoucna nevidím....vše se může zvrtnout tak, že budu jednoho čumět, jak je to možné, že se mi změnil.....přeed očima a že ho takového neznám....
Rozhodně bych sama za sebe netlačila na pilu, spíš Ti uteče.....

Nika1: U mě to nejní vyčůranost, ano, děcka mají příjmení po otci a to z toho důvodu, aby věděli, že mají nějaký závazek....

jupii: Tohle nechápu-pochybný titul přítelkyně...a co by to jako mělo být?? Kurva???

Já bych příteli řekla všechny své důvody, i když se zdají drsné. Nemá přece smysl si na něco hrát, manželství není jen romantika, manželství je především ryze praktická věc sloužící pro ekonomické i sociální zajištění. A pokud by stále trval na svém, já bych trvala na životní pojistce (příp. pojistkách - z obou stran) a jasné dohody, včetně písemné smlouvy, o rozdělení majetku v případě rozchodu. Doufám, že aspoň bydlení máte vyřešené tak, aby tě nemohl ze dne na den vyhodit.

Bridgetj: vzití

Nechápu, jak někdo se zbytkem rozumu může rodit děti cizím mužům a ještě jim je vychovávat, výměnou za pochybný titul - přítelkyně.

Nika1: Neboj, jsem v tom s tebou za jedno. Když se nám dítko zadaří, má příjmení po mě. Strašně se mi líbilo, jak jeho starší brácha má kluka a když jsem se ptala jak bude příjmením, tak mi sdělil, že je snad samozřejmý, že po něm. Taky nejsou vzití. Tak jsem řekla, že samozřejmý by bylo se vzít. No, ten pohled stál taky zato. Nevím kde ty chlapi berou tu jistotu.