Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Jsem rozvedená se dvěma dětmi, 12 a 10 let. Před rokem jsem se seznámila s mužem, rovněž rozvedeným, který má z prvního manželství šestnáctiletou dceru. Od počátku jsem věděla, do čeho jdu, bylo mi jasné, že stejně jako se on věnuje mým dětem a zabezpečuje je, je i na mně, abych Sandru (tak se jeho dcera jmenuje) přijala k nám do rodiny. Vzhledem k tomu, že žije se svou matkou, tráví u nás každý sudý víkend, půlku prázdnin a na střídačku všechny svátky.
Co se týká vzájemných vztahů, myslím, že je vše v pořádku. Mé děti se se Sandrou celkem v pohodě shodly, i ona s nimi, bez problémů přijaly i mého přítele a on se k nim chová moc pěkně. Na první pohled idyla.
Jenže ono to tak úplně není. Přítelova bývalá žena žije s dcerou sama, pokud vím, nemá ani žádnou známost. A nějak nechce pochopit, že její bývalý manžel je skutečně bývalý a pokud má k někomu povinnosti, tak jen vůči dceři a ty si plní na sto procent. Jeho bývalka má však pocit, že je povinen jí v různých situacích pomáhat a patřičně se stará, aby to bylo co nejčastěji.
Několikrát v týdnu mu volá, že potřebuje něco opravit, někam odvézt, s čímsi poradit. Mirek tak u ní tráví poměrně dost času, samozřejmě na náš úkor. Vždycky mi jen zavolá z práce, že přijde později, protože musí zajet k bývalé ženě a s něčím jí pomoci. Kdyby to bylo jednou za čas, neřekla bych ani slovo, ale ono se to stává minimálně jednou týdně, někdy až třikrát.
Po nějaké době jsem to už nevydržela a Mirkovi řekla, že se mi to přestává líbit, že nepovažuji za normální, aby bývalá žena tolik visela na svém manželovi a aby on vždy všechny její rozmary vyslyšel. Vyslovila jsem i podezření, že si všechny ty karamboly a nutnosti vymýšlí, jen aby měla záminku a dostala ho alespoň na chvíli k sobě domů.
Mirek se poměrně tvrdě a důrazně ohradil, že je to žena, se kterou prožil 13 let života, má s ní dceru a cítí jako povinnost jí pomoci, když se ocitne v situaci, kdy to potřebuje. Z mé strany se podle něj jedná čistě o žárlivost, ale prý je neopodstatněná, citově to má s bývalou už vyřešené a vrátit by se k ní skutečně nechtěl.
Přiznávám, že žárlivost tam z mé strany je a ne malá. Opravdu mám strach, že mi ona mého přítele odloudí. Nesla bych to velmi těžce, mám ho moc ráda, i mé děti si na něj hodně zvykly a bylo by pro ně hrozné, kdyby podruhé ve svém krátkém životě měly zažívat odchod někoho z rodiny. Jejich otec od nás totiž odešel doslova ze dne na den, když mi oznámil, že už dva roky má milenku a už to nechce tajit. Hned poté se sbalil a na mně bylo, abych to nějak vysvětlila dětem.
Snažila jsem se Mirka přesvědčit, aby na mne bral trochu ohled, jemu by přece taky nebylo příjemné, kdybych několikrát v týdnu odcházela za bývalým manželem pokaždé, kdy by mi fňuknul do telefonu. Podle něj je tohle něco jiného. Ona je žena a je sama a je na něm, aby jí byl oporou, když něco potřebuje.
Máme kolem toho dost velké neshody. Já se snažím to nějak překousnout, ale moc mi to nejde a občas prostě vyletím. On se cítí dotčený a označuje mne za přehnaně žárlivou a majetnickou. Co si o tom myslíte? Jsem v právu já, nebo ona? Připadá vám chování mého přítele normální, nebo bych měla být obezřetná?
12.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
To je ještě dobrý, dokud chce jen pomáhat. Větší "legrace" nastane, až třeba přijde o práci nebo se hodí dlouhodobě marod nebo tak něco a zažádá soudně o vyplácení příspěvku na živobytí od manžela. Nejenže jí bude pomáhat, ale ještě živit 
Nepřeju vám to, ale bohužel se to stává. A on nezmůže vůbec nic, bude platit jak mourovatý.
.jpeg)
Než si přečtu příspěvky, napíšu svůj názor.
Milá Dito, promiň mi to,ale nerozváděl se Mirek kvůli tobě? Tak nějak mi připadá,že jeho žena by se jen tak nerozvedla, dokonce to vypadá,že to nebylo z její viny a ani z její vůle. Proč se vlastně rozvedli? Měl Mirek v té době nějaký jiný vztah, k vůli kterému se manželství rozpadlo a pokud ano, kde je teď?
Asi teď vyjádřím názor,za který mě mnohé z vás odsoudí,ale já si pořád myslím, že pokud si člověk pořídí děti, má povinnost je vychovat pokud možno v harmonické rodině. Jenže na takové rodině je potřeba pracovat,ta se jen tak nevyskytne. Mít děti je závazek a každý by měl být především rodičem a pak si teprve řešit svoje potřeby. Myslíte si,že když si otec beru dceru jednou za 14 dní,že jí to vynahradí rodinu? Je dobře,že je to alespoň vztah bez problémů,ale já si stejně pořád myslím,že děti by měly být na prvním místě,protože těm je rozvodem nejvíc ublíženo. Jenže teď se všichni rozvádějí jak na běžícím pásu a kolikrát kvůli kravinám,nikdo nemá žádnou odpovědnost, nevěry jsou na denním pořádku a staly se jakousi samozřejmostí. Lidé už do manželství jdou s tím,že když to nebude klapat,že prostě rozvedou. Ale manželství je závazek a pokud jsou děti,tak i povinnost. Nelze upřednostňovat svoje touhy před potřebami dětí. Ano, chápu že někdy je rozvod jediným možným řešením,aby právě děti netrpěly,ale těch případů je málo, většina rozvodů je proto, protože si jeden nebo oba prostě najdou někoho jiného, protože už je stávající vztah omrzel a je jim jedno,že tím nejvíc ublíží vlastním dětem. Najednou zjistí,že manželství je spousta povinností,které je nebaví. A ještě to zdůvodňují jakýmsi právem na svůj život. Jenže pak si ty děti neměli pořizovat. Ono udělat dítě umí každý blb, ale postarat se o něho, to už tak jednoduché není.
A teď mě můžete kamenovat. 
(jdu si přečíst vaše názory)
.gif)
Jinak já měla taky každýho bejvalýho na něco 
Když mi akutně onemocněl pes, tak jsem povolala jednoho bejvalýho kterej měl auto aby nás odvezl na veterinu, zároveň exmuže aby mi půjčil prachy(hrozila operace za tisíce) a se současným jsem zatím opečovávala psa..Bohužel než se sjeli, pes umřel (otrava nebo torze žaludku, spíš akutní otrava, bylo to během půl hodiny). Všichni tři se mnou jeli kopat hrob a pak se se mnou ožrali na žal. 
Vždycky si vzpomenu na Zázvorkovou ve filmu "Ten svetr si nesvlíkej" - .."musíme povolat zálohy" 
Sofffie: naprosto souhlasim!
Máš pravdu, ale pokud od ní odešel a je s tebou, tak to znamená, že s ní být nechce. Pokud budeš dělat scény, jednou u ní fakt zůstane..13let je 13let.. Exžena ho prostě pořád miluje a snaží si ho dotáhnout zpět přes pomoc v domácnosti. Ženskejm je to jasný ale chlap to nechápe. Tak radši mlč a nech ho, pokud ti to bude zasahovat do tvých potřeb pomoci v domácnosti nebo tak něco, prostě si udělej program sama, nečekej doma a nevyčítej. A na domácí údržbu si pozvi nějakýho kamaráda, pokud možno tak, aby po skončené práci papal domácí bábovku zrovna, až se bude přítel vracet od exženy Holt taky potřebuješ, aby to doma někdo udělal, ne? To už možná pochopí Chápu, že by jí mohl chtít pomoct např. se stěhováním nebo aktuální závadou, ale ne 3 x do týdne..
Nechte toho chlapa dejchat, proboha, dopřejte mu trochu "potřebnosti". Jemu to dělá dobře. Navíc jde o matku jeho dítěte a strávil s ní 13 let... Kdybych já vyšilovala kvůli tchýni nebo bejvalce nebo manželovým holčičkám, už bych mě dávno trefilo. Udělejte to jako já - s bejvalkou se skamaraďte a využijte to pro sebe - pomáháš instalovat tchýni sprchový kout? Jé, a co kdybychom si ho pořídili taky?
Vadilo by mi to, to ano, ale clovek by mel byt diplomat. Omilanim dokola, ze ti ot vadi nema smysl, jednou jsi to rekla, on to vi, nema smysl to opakovat. Myslim, ze tady pomuze jedine cas. Bud nad veci, zkus to. Protoze kdyz prijde k bejvalce a ta mu bude s usmevem a s diky davat kaficko a pak prijde domu a ty se budes tvarit jak napuchlej koblih, kde mu bude asi prijemneji? 
Vykasli se na to. I kdyby v tom bylo vic at uz z jeho nebo z jeji strany stejne s tim nic nenadelas. Jestli v tom nic neni, nevhanej ji ho do naruce neprijemnym chovanim A zamestnej ho doma. At se citi vic uzitecny doma nez tam
.gif)
Jarča*: 
Pokud by to bylo hodně často, tak to poleze na nervy i hodně tolerantnímu člověku, jsou určité meze.
mashanka: chodí dobrovolně? Jestli spíš není mezi dvěma mlýnskými kameny. Bývalá manželka je zřejmě člověk, který využije každé situace, aby ho mohla vidět, takže ho často žádá o pomoc i když by se to dalo zařídit jinak. Vidí, že to tak funguje, tak proč by to dělala jinak. Mně to připadá jako manipulace s druhými
mashanka: jistě, ale všechno odtud-potud. Nebo ty jsi svému bývalému volala třikrát týdně kvůli kdejaké blbosti?
Jsem taky rozvedená a nemám partnera a i když bych kolikrát potřebovala, aby mi někdo něco opravil nebo mě někam zavezl, ani by mě nenapadlo obracet se na exmanžela. Bylo by mi to trapné. Přece tím, že se se mnou rozvedl, mi dal najevo, že odteď jsem pro něj cizí člověk a nebudu zneužívat cizího člověka.
.jpg)
Manzel je sice muj a nemá ex prítelkyni nebo ex manzelku, ale zato má SPOUSTU prátel,konícku a casove nárocnou práci, takze ho vidím tak obcas o víkendu vecer. Nebýt e-mailu, smsek a tech fantastických lepivých papírku ani bych nekdy nevedela, ze jsem vdaná. Vecne u nekoho neco opravuje, predelává, dává dohromady pocítac a nebo vysedává v práci. Zvykla jsem si a obcas mu sepísu seznam, co od nej potrebuji a prijatelný casový horizont (v soucasný dobe písu, ze by to bylo príma aby to dokoncil letos ). Jenze svete div se, momentálne jsem v práci denne 11 hodin + skoro 2 hodiny na cestu, vyrázím v 6.15 a domu dorazím kolem sedmé víc mrtvá nez zivá a manzel? Z práce hned domu, varí teplé vecere, v sobotu dokonce vyluxoval a nakoupil (sám od sebe - myslela jsem, ze to udelám já v nedeli, nedele je muj jediný volný den) a kámose uz 14 dní nevidel..... takze po této zkusenosti radím, holka vyklid pole - vyraz nekam s kámoskou a nech mu domácnost a vsechny 3 deti na krku. Pokud to zvládne tak cas od casu zopakuj, pokud zabalí vsechny 3 potomky a odjede na víkend i s nimi k bývalce tak s ním vyraz dvere.
.jpg)
Dito, hysterčením dosáhneš jedině toho, že se o tom příště nedozvíš
Jinak, holky, jaképak vynucuje si pomoc ? Vždyť on tam chodí dobrovolně a ještě to obhajuje - v tom žádné vynucování nevidím
Podle mě máš syndrom druhých manželek - a vlastně, ty ani manželka nejsi, ale to je nakonec jedno.
Je to matka jeho dítěte - smiř se s tím, že tím se z ní pro něho stala nadosmrti jeho příbuzná.
U nás to bylo podobné, že mi můj první muž občas chodil s něčím pomáhat nebo podebatovat o našem puberťákovi, když byla nějaká potíž - jeho žena (a byla už to skutečně manželka) to také nesla těžce. Řekla jsem, ať jí klidně vezme s sebou, že můžeme pokecat, než on to udělá.
Přišla 2x, nasákla atmosféru uklidnila se, protože vycítila, že v tom nic jiného není - prostě nastavil video, naladil kanály u TV....nainstaloval anténu (je elektrotechnik), dal si kafe a zase šel. Stejně, jako by mi to přišel udělat strýček bratra mojí tety - prostě, příbuzný.
no dulezite je , ze si to "nelecite" na te male... znam jednu, co buzeruje a psychicky se snazi deptat malou osmiletou holku sveho pritele.. zvlaste pak od doby, co mu zvedli alimenty ( dotycna je navic desne na prachy).
jinak to vidim jako zaff - asi ma spatne svedomi? kdo koho nechla? on ji , nebo ona jeho? to si myslim, celkem hraje roli.. nekteri muzi pak trpi pocitem viny a snazi se kompenzovat to, co nestihli pro rodinu delat v manzelstvi.
Btw. je to pritel,nikoliv manzel... takze si asi neprijde, ze bys mela mit prehnane naroky
