Čekáme dítě a on se nechce ženit
Jsem rozčarovaná z postoje svého partnera. Chodíme spolu už čtyři roky, klape nám to. Před měsícem jsem zjistila, že jsem těhotná, a oba dva jsme z toho měli radost. Bydlíme spolu, vše řešíme společně. Dítě jsme sice neplánovali, alespoň zatím, ale když už se stalo, jsme opravdu rádi.
Co mne však zaráží je přístup mého partnera ke svatbě. Pravda, nikdy jsme o ní nemluvili, připadalo nám přirozené, že jsme spolu, protože spolu chceme být a žádné úřední potvrzení jsme na to mít nepotřebovali.
Jenže teď je situace jiná. Čekáme dítě, budeme rodina. Pro mne je svatba důležitá. A to nejen z pocitového, ale i ze společenského hlediska. Myslím, že je potřeba, aby dítě vyrůstalo v úplné rodině a bylo tím pádem stoprocentně zajištěno pro všechny možné případy, které mohou v životě nastat.
Přítel se však z rozhovorů o svatbě vykrucuje, ženit se mu nechce, nechápe, proč je to pro mne tak důležité. Ujišťuje mě, že to rozhodně není tak, že by si nechával zadní vrátka, má mě rád, na miminko se těší. Ovšem svatbu prý k životu nepotřebuje a podezřívá mě, že se chci vdávat jen kvůli bílým šatům, abych si užila den jako nevěsta.
To je hloupost. Mám pro to mnohem závažnější důvody. Není sice příjemné o nich mluvit, ale v životě se přece nestávají jenom hezké věci. Před pár lety se mojí sestřenici zabil partner při autonehodě. Ona zůstala sama se dvěma malými dětmi a jelikož nebyli oddáni, neměla nárok na vdovský důchod, pouze děti na sirotčí. Vzpomínám, jak to pro ni bylo těžké všechno utáhnout a že by se bez pomoci rodiny jen těžko obešla. Navíc mladší dítě bylo nemocné, takže ještě dva roky po partnerově smrti nemohla do práce, aby si trochu přilepšila.
Nevím, jestli mám zrovna tenhle důvod přítelovi uvést, připadá mi to drsné, takhle kalkulovat s potenciální tragédií. Jak ho mám přimět, aby pochopil, že oddací list není jen bezcenný kus papíru, ale důležitý dokument, který může mít v určitých životních situacích velký význam?
24.11.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 158 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Čekáme dítě a on se nechce ženit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Já bych nechtěla, aby se mé dítě jmenovalo jinak než já (příjmení). Také mi to příjde občas jako vyčůranost - tzv. svobodné matky dostanou větší příspěvky (na děti, na bydlení atd.). Jo a taky z nesezdaného vztahu se lépe chlapům utíká a opuštěné matky s dětmi pak natahují ruce po státu. Chápu, že někdy se to tak vyvrbí a dítě je nemanželské a naštěstí to žádná ostuda jako dříve není, ale v dnešní době je to často plánované jako vyčůranost obou nebo chlapa.Tak a teď mě ukamenujte.
Můj přítel taky není na ženění. Ale já zase nejsem pro, aby až budeme mít dítě, mělo příjmení po něm. Nevím proč bych měla být doživotně já ta cizí, která se jmenuje jinak. Takže dítě bude příjmením po mě. Vím jak dopadla třeba kamarádka, která dala příjmení po něm a za 2 roky se rozešli. Každý má jiné jméno. I když je pravda, že tlačit chlapa do něčeho nemá cenu. Takže v tomhle ti moc neporadím.
.JPG)
Kamarádka použila trochu ošklivou páku...nebude svatba, bude mít dítko příjmení po mně...
Ale příznivcem podobných řešení nejsem.
Možná, až bude dítě na světě, tak dospěje sám k tomu, že chce, abyste byli rodina komplet a všichni se jmenovali stejně.
To už je jedno, jestli se vdáš teď nebo za dva roky. 
Aspoň si tu svatbu užijete i s malým.
Vypadá to, že on je racionálně založený. A tak bych mu pověděla příběh sestřenice, aby pochopil, jak to taky může skončit. Ženit se nemusí, ale měl by najít způsob, jak v podobném případě pozůstalé zabezpečit. Já vím, v období romantiky se těžko mluví o penězích, ale krásných vzpomínek se nikdo nenají. Fuj, to jsem po ránu hnusná
Netlač na pilu, to chlapi nemají rádi. Dnes je to normální věc, že dvojice spolu žijí, mají děti a nejsou odáni.I když se vezmou, často si žena nechává svoje rodné jméno.Rodinu nedělá společné příjmení a svatba, já bych to nechala tak, když s tím má partner problémy....A ještě když spolu žijete 4 roky, tak jsi o jeho nechuti kženění musela vědět.
čím víc ho budeš nutit ,tím horší to bude,je tolik párů co nejsou oddáni,přemýšlíš moc dopředu,co se stalo sestřenici se přeci nestane tobě,nešlapej si po štěstí
Jistě jsi znala jeho názor na ženění již dříve, když jste spolu 4 roky...myslíš, že když budeš tlačit na pilu aby se oženil, tak tím něco získáš? Pokud to není spontální rozhodnutí obou partnerů, ale pouze jednoho, který pak nutí druhého udělat něco, co on sám nechce je to nedůstojné.
Pokud to takhle cítíš, tak bys měla příteli svoje důvody předložit a vysvětlit. Nějaké takové že budeš čekat až se "pochlapí" a "udělá tu správnou věc", k ničemu nepovede.
Ty se chceš vdávat, tak ho musíš přesvědčit proč by to měl chtít i on. 
.jpg)
ani my nie sme sobaseny a zijeme spolu uz cca 15 rokov a mame 7 rocnu dceru.Chlap sa zenit chcel pred tymi 15 rokmi odmietla som a on mi povedal ze mi taku ponuku uz nikdy neda ani nedal a teraz uz po nicom takom ani netuzim.zijeme stale spolu a mam v nom financu istotu a dcera dobreho otca a to je vsetko asi tak.Skus to partnerovi kludne povedat preco je to pre teba dolezite....pripadne mozno by pristupil na maly obrad kedy len so svedkami podpisete papiere....aby si mu ukazala ze ti nejde o velkolepu oslavu v bielom 
