Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Jsem rozvedená se dvěma dětmi, 12 a 10 let. Před rokem jsem se seznámila s mužem, rovněž rozvedeným, který má z prvního manželství šestnáctiletou dceru. Od počátku jsem věděla, do čeho jdu, bylo mi jasné, že stejně jako se on věnuje mým dětem a zabezpečuje je, je i na mně, abych Sandru (tak se jeho dcera jmenuje) přijala k nám do rodiny. Vzhledem k tomu, že žije se svou matkou, tráví u nás každý sudý víkend, půlku prázdnin a na střídačku všechny svátky.
Co se týká vzájemných vztahů, myslím, že je vše v pořádku. Mé děti se se Sandrou celkem v pohodě shodly, i ona s nimi, bez problémů přijaly i mého přítele a on se k nim chová moc pěkně. Na první pohled idyla.
Jenže ono to tak úplně není. Přítelova bývalá žena žije s dcerou sama, pokud vím, nemá ani žádnou známost. A nějak nechce pochopit, že její bývalý manžel je skutečně bývalý a pokud má k někomu povinnosti, tak jen vůči dceři a ty si plní na sto procent. Jeho bývalka má však pocit, že je povinen jí v různých situacích pomáhat a patřičně se stará, aby to bylo co nejčastěji.
Několikrát v týdnu mu volá, že potřebuje něco opravit, někam odvézt, s čímsi poradit. Mirek tak u ní tráví poměrně dost času, samozřejmě na náš úkor. Vždycky mi jen zavolá z práce, že přijde později, protože musí zajet k bývalé ženě a s něčím jí pomoci. Kdyby to bylo jednou za čas, neřekla bych ani slovo, ale ono se to stává minimálně jednou týdně, někdy až třikrát.
Po nějaké době jsem to už nevydržela a Mirkovi řekla, že se mi to přestává líbit, že nepovažuji za normální, aby bývalá žena tolik visela na svém manželovi a aby on vždy všechny její rozmary vyslyšel. Vyslovila jsem i podezření, že si všechny ty karamboly a nutnosti vymýšlí, jen aby měla záminku a dostala ho alespoň na chvíli k sobě domů.
Mirek se poměrně tvrdě a důrazně ohradil, že je to žena, se kterou prožil 13 let života, má s ní dceru a cítí jako povinnost jí pomoci, když se ocitne v situaci, kdy to potřebuje. Z mé strany se podle něj jedná čistě o žárlivost, ale prý je neopodstatněná, citově to má s bývalou už vyřešené a vrátit by se k ní skutečně nechtěl.
Přiznávám, že žárlivost tam z mé strany je a ne malá. Opravdu mám strach, že mi ona mého přítele odloudí. Nesla bych to velmi těžce, mám ho moc ráda, i mé děti si na něj hodně zvykly a bylo by pro ně hrozné, kdyby podruhé ve svém krátkém životě měly zažívat odchod někoho z rodiny. Jejich otec od nás totiž odešel doslova ze dne na den, když mi oznámil, že už dva roky má milenku a už to nechce tajit. Hned poté se sbalil a na mně bylo, abych to nějak vysvětlila dětem.
Snažila jsem se Mirka přesvědčit, aby na mne bral trochu ohled, jemu by přece taky nebylo příjemné, kdybych několikrát v týdnu odcházela za bývalým manželem pokaždé, kdy by mi fňuknul do telefonu. Podle něj je tohle něco jiného. Ona je žena a je sama a je na něm, aby jí byl oporou, když něco potřebuje.
Máme kolem toho dost velké neshody. Já se snažím to nějak překousnout, ale moc mi to nejde a občas prostě vyletím. On se cítí dotčený a označuje mne za přehnaně žárlivou a majetnickou. Co si o tom myslíte? Jsem v právu já, nebo ona? Připadá vám chování mého přítele normální, nebo bych měla být obezřetná?
12.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Riki: Takže tím chceš říct, že je-li žena zatím jen "přítelkyně" a ne "manželka", má držet hubu a krok, protože ten její k ní nemá žádné závazky? Ono to, že s někým jsem v partnerském vztahu, není závazek, ono je potřeba mít to posvěcené na radnici, aby se to závazkem stalo? To snad platilo před 100 lety, ne? Já bych řekla, že Dita má plné právo vyjádřit svou nespokojenost a naopak ON by měl začít poslouchat, co mu říká a postavit ji jakožto SOUČASNOU partnerku ve svém žebříčku hodnot před tu BÝVALOU, jinak je to vážně na rozchod.
Protože obecně vztah, kde je partner až kdesi daleko za všemi bývalými, fotbalem, hospodou a kamarády z mého pohledu nemá perspektivu.
Sofffie: Ale jen ať se ten ideální chlap takhle chová ke všem, ale ať se tak NEJDŘÍV chová ke své partnerce (a případným dětem - v tomto pořadí!) a teprve zbylou energii a čas může věnovat ostatním. Ne že bude trávit hafo času s bývalkou, lhostejno za jakým účelem, a to, že to jeho současné vadí, lhostejno z jakého důvodu, mu bude u pozadí - jako v tomto článku.
Renee: podívej, my jsme se s exmanželem znali už jako děti. Dávno předtím, než jsme se vzali, jsme chodili do stejné školy, do stejných tanečních, pohybovali jsme se ve stejném prostředí, měli společné kamarády. Pak jsme se vzali, a žili spolu dlouhé roky, je to otec mých synů, a vedle mých rodičů a sestry je to další blízký člověk, kterého na světě mám, kterého důvěrně znám moc let a přesně vím, co mohu očekávat. Mnohokrát pomohl on mně a mnohokrát zas já jemu. Nepočítáme, zda skóre je vyrovnané, jsme přátelé, a vůbec není důležité, že jsme část našich životů byli manželé. To se jaksi neosvědčilo, tak jsme od toho ustoupili, ale nikdo nevymaže společné roky, společné vzpomínky a zážitky, nikdy už to pro mě nebude "cizí člověk", jen proto, že žije teď s jinou ženou. Takový vztah samozřejmě není zadarmo, a nevznikne samosebou, oba nás to stálo hodně pokusů a omylů, hodně sil, a taky byly i nepříjemné chvilky, slzy i odpuštění. Ale to je tak vždycky, když na někom záleží, když mu chceme věřit a chceme, aby on věřil nám. Ani jeden z nás tohle všechno nezahodí jen proto, že někdo třetí řekne, že se mu to nelíbí. 
Exmanžel do mého života patří, stejně jako X dalších lidí, které pokládám za důležité, a kdo by mi chtěl diktovat, s kým se stýkat smím a s kým ne, ten není pro mě partner, to se můžu leda pousmát. Ovšem uznávám, že ne každý to chápe a rozumí... při pohledu zvnějšku.
.jpg)
Riki: promin,urcite jsi to tak nemyslela, ale tvá poslední odpoved vyznela jako "hlavne drzet hubu a krok"
Riki: Třeba se Dita neumí přetvařovat a dělat, že je vše v pořádku, když z jejího pohledu není..... Ne každá jsme dokonalá herečka, která v sobě umí překousnout prakticky cokoliv, jenom aby proboha ten chlap neutekl Já tomu rozumím, taky jsem všemi deseti pro objasnění si problémů z oka do oka, než to v sobě kdovíjak dlouho tutlat a dělat, že jsem úplně v pohodě, a přitom si ve skutečnosti zadělávat na žaludeční vředy.
Riki: přesně tak. 
a....: co když je to úplně jinak? Dita se ve své žárlivosti jenom dohaduje, co si tak asi může myslet bývalka, pochybuju, že by ji znala. To by se asi zmínila. A co jí říká přítel, to moc neposlouchá, jednoduše chce, aby bylo po jejím. Přitom ale zapomíná, že přítel vůči ní nemá žádné závazky, a pokud mu s ní bude nepříjemně, ona bude na něj protivná a bude mu vyčítat - ať už bývalku, nebo hospodu, fotbal, kamarády, to je fuk - tak půjde jinam, kde bude mít svatej klid a pokoj. A který chlap by byl nějak zvlášť nadšený tím, že se mu bude pravidelně předhazovat, že je buď chudák nebo vůl, no to bych ráda viděla.
Riki - 12.10.2010 11:22: Chodíte spolu s exem na výlety, na pivo, otevíráte si spolu vínko..... nemůžu si pomoct, ale silně se mi nabízí otázka, proč jste se vlastně rozváděli, když i tolik let po rozvodu se takhle kamarádíte - ve spoustě manželství to nefunguje takhle krásně jako vám dvěma po rozvodu 
Vůbec se nedivím, že to jeho přítelkyním vadilo. Takového bych poslala hodně rychle k šípku, protože od těhle aktivit má mít mě, svou aktuální známost, ne? Skoro to vypadá, že s nimi jenom spával a ostatní volnočasové aktivity dělal s tebou 
Základní kámen úrazu je ten, že ta bývalka nikoho nemá. Vidím to všude okolo a i já jsem to tak měla. Pomoc prvního manžela jsem potřebovala do doby, než jsem potkala druhého, pak mě to samozřejmě už ani nenapadlo. Ale fakt je ten, že by mě to nenapadlo ani v případě, že bych já byla i dál sama a exmanžel už někoho měl..... přišla bych si hloupě 
Verera: Přesně. To je pořád o tom stejným. Hledáme ideálního chlapa, který bude vstřícný, hodný, bude doma pomáhat a tak, ale že takový obdivuhodný člověk se tak bude chovat ke všem, tj. i příbuzným a expřítelkyním, to už s tím jaksi přijmout nechceme... Myslím, že to je pořád ta samá tolik omílaná tolerance v kombinaci s láskou. Nehledě k tomu, že chlap je vlastně "zvířátko" toužící po klidu a teple domova, tak proč to neobrátit ve svůj prospěch? Např. "Miláčku, večer budu dělat svíčkovou, tak se u bejvalky moc nezdrž!" Kdo chce s vlky (muži) býti, musí s nimi výti. Na pokec u piva má kamarády, doma chce zázemí. Buďte chytré a využijte toho. Stojí to za to. 
Verera: Pokud od chuděry už jednou utekl, bude se těžko vracet
vpodstatě si takhle tou pomocí jen chlácholí své špatné svědomí. Ze strany nové partnerky to chce jen trpělivost, protože časem se ty kontakty přece jen utlumí. Ovšem úplně nejlepší by bylo, kdyby se odstěhovali někam dál, aby nebylo fyzicky možné tam běhat každý den.
Sofffie: no leda tak dovlect na gyndu a vyvetlit pravidla bezpecneho sexu... jinak jsou holky proste samostatnejsi... kluci v tomto veku jsou telata ( s odpustenim)
.gif)
Verera: A co je ten rozumný přístup?
Když bude Dita čekat, bude se trápit. Když mu to bude říkat,on může odejít k bývalce. Jemu to připadá normální,mně tedy ne.
a....: Jenže někteří chlapi přestanou přemýšlet a mají neodolatelné nutkání ochraňovat ty chudinky, proto taky některé ze sebe ty chudinky záměrně dělají.
Arna: A už je to tu zas. Jakýkoli problém je asi lepší neřešit a rovnou se rozejít? To se ale pak nemůžeme divit, že je těch rozvodů tolik.
Tahle situace mi nepřijde vůbec beznadějná, pokud tam pán nechodí s tím, že by se snad mohl dát s bývalou zase dohromady. Chce to jen rozumný přístup a čas.
Riki: Jaké pomlouvání? Jsou tu jen dvě možnosti: buď je exmanželka tak neschopná samostatného života, že se bez péče muže neobejde a pak je ten pán opravdu chudák, nebo se uchýlila k takovýmhle trikům záměrně, aby to té nové "osladila" ( ano pvedlo se) a pak ze sebe ten dotyčný dělá ze sebe vola, že to neprokoukl.
