Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Jsem rozvedená se dvěma dětmi, 12 a 10 let. Před rokem jsem se seznámila s mužem, rovněž rozvedeným, který má z prvního manželství šestnáctiletou dceru. Od počátku jsem věděla, do čeho jdu, bylo mi jasné, že stejně jako se on věnuje mým dětem a zabezpečuje je, je i na mně, abych Sandru (tak se jeho dcera jmenuje) přijala k nám do rodiny. Vzhledem k tomu, že žije se svou matkou, tráví u nás každý sudý víkend, půlku prázdnin a na střídačku všechny svátky.
Co se týká vzájemných vztahů, myslím, že je vše v pořádku. Mé děti se se Sandrou celkem v pohodě shodly, i ona s nimi, bez problémů přijaly i mého přítele a on se k nim chová moc pěkně. Na první pohled idyla.
Jenže ono to tak úplně není. Přítelova bývalá žena žije s dcerou sama, pokud vím, nemá ani žádnou známost. A nějak nechce pochopit, že její bývalý manžel je skutečně bývalý a pokud má k někomu povinnosti, tak jen vůči dceři a ty si plní na sto procent. Jeho bývalka má však pocit, že je povinen jí v různých situacích pomáhat a patřičně se stará, aby to bylo co nejčastěji.
Několikrát v týdnu mu volá, že potřebuje něco opravit, někam odvézt, s čímsi poradit. Mirek tak u ní tráví poměrně dost času, samozřejmě na náš úkor. Vždycky mi jen zavolá z práce, že přijde později, protože musí zajet k bývalé ženě a s něčím jí pomoci. Kdyby to bylo jednou za čas, neřekla bych ani slovo, ale ono se to stává minimálně jednou týdně, někdy až třikrát.
Po nějaké době jsem to už nevydržela a Mirkovi řekla, že se mi to přestává líbit, že nepovažuji za normální, aby bývalá žena tolik visela na svém manželovi a aby on vždy všechny její rozmary vyslyšel. Vyslovila jsem i podezření, že si všechny ty karamboly a nutnosti vymýšlí, jen aby měla záminku a dostala ho alespoň na chvíli k sobě domů.
Mirek se poměrně tvrdě a důrazně ohradil, že je to žena, se kterou prožil 13 let života, má s ní dceru a cítí jako povinnost jí pomoci, když se ocitne v situaci, kdy to potřebuje. Z mé strany se podle něj jedná čistě o žárlivost, ale prý je neopodstatněná, citově to má s bývalou už vyřešené a vrátit by se k ní skutečně nechtěl.
Přiznávám, že žárlivost tam z mé strany je a ne malá. Opravdu mám strach, že mi ona mého přítele odloudí. Nesla bych to velmi těžce, mám ho moc ráda, i mé děti si na něj hodně zvykly a bylo by pro ně hrozné, kdyby podruhé ve svém krátkém životě měly zažívat odchod někoho z rodiny. Jejich otec od nás totiž odešel doslova ze dne na den, když mi oznámil, že už dva roky má milenku a už to nechce tajit. Hned poté se sbalil a na mně bylo, abych to nějak vysvětlila dětem.
Snažila jsem se Mirka přesvědčit, aby na mne bral trochu ohled, jemu by přece taky nebylo příjemné, kdybych několikrát v týdnu odcházela za bývalým manželem pokaždé, kdy by mi fňuknul do telefonu. Podle něj je tohle něco jiného. Ona je žena a je sama a je na něm, aby jí byl oporou, když něco potřebuje.
Máme kolem toho dost velké neshody. Já se snažím to nějak překousnout, ale moc mi to nejde a občas prostě vyletím. On se cítí dotčený a označuje mne za přehnaně žárlivou a majetnickou. Co si o tom myslíte? Jsem v právu já, nebo ona? Připadá vám chování mého přítele normální, nebo bych měla být obezřetná?
12.10.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 153 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Můj partner nemá tzv. „vyřešenou minulost“
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tak to se mně vůbec nelíbí. Kdyby to bylo jednou za měsíc, nebo při opravdu nějaké pohromě a nemoci, budiž, a ještě ho pošlu. Ale pokud je to jednou kohoutek, jindy odvoz na nákup (např., to nevím, ale tak to z popisu vyciťuji), bylo by mně to sakra proti vůli. To není běžné chování bývalého manžela. Snad jen, pokud je bývalka duševně nemocná či nesvéprávná, ale o tom řeč nebyla. Je dobře, že se snažíš to řešit a nemlčet k tomu. Odříznout ji zcela ze života přítel nemůže, ale měl by tu pomoc hodně omezit. Tvé podezření je zcela namístě ( jak už tu kolikrát bývá navrhováno - dej mu reakce přečíst !), nevím, kdo by to vydržel dlouhodobě. Přeji brzký obrat k lepšímu!
Já to vidím na rozchod. Nebude to dělat dobrotu. Ostatně, proč se rozváděli? Z jakého důvodu? A jak je v článku psáno že "cítí jako povinnost jí pomoci, když se ocitne v situaci, kdy to potřebuje", tak tedy několikrát v týdnu něco potřebovat není normální.
Pokud je ochoten jí tak často pomáhat, ať mu i bývalá je ochotna vařit a prát.
Já bych šla od toho.
a....: nebo naopak, tím, že mu bude hučet, že je chudák a měl neschopnou manželku, se mu Dita zprotiví sama a definitivně, jestli už to náhodou nezvládly ty žárlivé scény. Za sebe můžu říct jen to, že kdokoli by mi chtěl pomlouvat exmanžela, budu zlá. A budu si o dotyčném myslet, že je pěkný idiot, když neumí vynikat ničím než tím, že bude shazovat druhé. Tím by se u mě odrovnal.
Stanik: nechci tě zrovna já vyvádět z iluzí, ale šestnáct let u holky vyžaduje právě největší starosti.
V každém případě platí - jak už tady někdo trefně poznamenal - jakékoli pruzení partnera ho pouze dřív nebo později vyžene za jakoukoliv jinou NEPRUDÍCÍ ženskou (a bývalka může být zkrotlá a po ruce). Pokud chcete dosáhnout změny k lepšímu a ne ho jen nas*at, nutno zvolit jinou taktiku. Jsme přece chytré holky, ne?
a....: no vola.. otazka je, jestli za byvalkou chodi rad ci nerad
a jeste k tomuhle.. jak pani Dita prisla na to, ze ma byvalka pocit, bla bla ... to ji rekl přítula? asi tezko... kdyby mel pocit.. ze byvala to vidi takto... nepujde tam uz jen ze sprajcu ... ale jestli pani v posledni dobe pana kvuli byvalce prudi... no hmm... taky jeho ditko je uz setnactilete, v podstate hotova bab, nevyzadujici vetsich starosti... kdezto ty mrnky , co ma pani muzou treba panovi lezt na nervy.. inu preci jen.. krev neni voda, n e?
Cinderella: to bylo samozrejme mysleno skodolibe
pokud si nekdo udela deti, mel by se o ne starat, rozvod, nerozvod.. tak to bylop mysleno
Řekni mu, že ze sebe dělá vola, když běží za bejvalkou kdykoli si ona pískne. Až jí zas bude s něčím pomáhat, začni na téma jakej je chudák, že měl za manželku takovou neschopnou ženskou, která si s ničím neví rady. Pěkně mu ty návštěvy zprotivíš
Tohle je přesně situace, kdy se nedá příliš jednat na rovinu, protože to nemá racionální odezvu.
Ještě dodám - nechci tím říct, že se má Ditin přítel na bývalou ženu vykašlat. Jednou je to jeho příbuzná, byť manželství skončilo, spojuje je společná minulost a potomek. Takže ano, beru pomoc v nutných případech a samozřejmě občasné debaty ohledně výchovy společné dcery. Ale mělo by to mít jasně stanovené limity, se kterými budou souhlasit VŠICHNI zúčastnění, tedy i současná partnerka. Měli by mít jasno v tom, co je oprávněný požadavek ze strany bývalky, co současnou partnerkou přijatelná laskavost a na co se odpovídá rázné "ne, najdi si někoho jiného". A pokud se na tomhle bývalá a současná neshodnou a nenajdou ani kompromis, přednost by měla dostat současná, jinak se asi brzy stane bývalou číslo 2...
Já bych teda žárlila hlavně na ten čas, který tráví mimo. Přijde mi, že dneska jsou lidi tak pracovně vytížení a mají tolik povinností, že každá minuta strávená v klidu s rodinou je pomalu vzácnost. Nemluvě o tom, že by mi asi vadilo, že chodí třikrát týdně pomáhat bývalce místo, aby se zapojil doma. Schválně bych v té době nesáhla na žádnou domácí práci (včetně vaření) a kdyby měl blbé kecy, odvětila bych, že si snad taky můžu volný čas trávit jak chci, když on může být u bývalky, já můžu být s kamarádem v kavárně nebo s knížkou na gauči.
A dostal by spravedlivý příděl domácích pracích, které je nutno udělat v NAŠÍ domácnosti. Vysvětlila bych mu, že já jsem taky žena a navíc jeho současná partnerka a oporou by tedy měl být především mně. Až když mu zbyde čas, může být oporou jiným.
Stanik: od tebe to sedí
Vendelina: coz bude mit, pokud mu ta nova nevyporodi dalsi mimino a je to tak sparvne, minimalne deti by lidi mely spojovat ( tedy ne v patologickych pripadech, jako je domaci nasili, nebo zavislot na lakoholu, ci drogach)
Kdybych byla v roli jeho ženy, tak bych byla moooc ráda za ty chvilky, kdy bych ho dokázala ukrást milence a být s ním. Třeba jen kvůli opravě, ale ten pocit, že jsem to dokázala a že dal přednost mě před tebou.... Buď to dělá cíleně, protože ho chce dostat zpátky a nebo si jen dokazuje svoji stále neutuchající pozici Asi bych to nějak extra neřešila, protože by taky odchody za ní mohl začít tajit. Myslím, že pokud se on k ní "zatím" vrátit nehodlá, tak ho to za chvilku přestane obtěžovat a uvědomí si to sám. A pokud tam ještě nějaké city jsou, tak s tím stejně nic neuděláš ani kdyby ses rozkrájela.
tornado-lou: nejvíc asi vadí ten čas, který tráví jinde než by mohl. A pokud to je tak často, tak se nedivím, že to leze na nervy
Verera: já jsem to asi špatně napsala, jen jsem myslela, že by byla chyba, kdyby se Dita snažila zvládnout doma všechno sama. Samozřejmě že pán musí vidět, že i u přítelkyně je potřeba přiložit ruku k dílu.
Ano, Viv to vyhmátla!! Přesně takhle bych to viděla, ale udržet se a být diplomat, to chce na sobě zapracovat...
Hodně štěstí, Dito!