Tchyně a její kastrůlky pro syna. Jsem páté kolo u vozu.
Poraďte mi, jak se mám zachovat, abych si přestala připadat jako nesvéprávný idiotek. Připadá mi, že nám tchyně přespříliš zasahuje do našeho života, bohužel, když se ozvu, okamžitě mě jak ona, tak manžel, doslova spláchnou. A já pak už radši mlčím, protože nemám ráda konflikty.
Je mi šestadvacet, máme s manželem tříměsíční holčičku. Bydlíme spolu asi dva roky, před rokem jsme se brali. Hned jak jsme se sestěhovali, vadilo mi, že se k nám tchyně často zvala na návštěvy, chodila i neohlášená. Můj muž, tehdy ještě přítel, jí dal dokonce bez mého vědomí i klíč od našeho bytu. Zjistila jsem to až ve chvíli, kdy jsem byla sama doma a odpočívala u televize a zaslechla jsem klíč v zámku. Myslela jsem, že je to partner, ale jaké bylo moje překvapení, když se ve dveřích objevila jeho matka.
Byla jsem z toho hodně překvapená, zeptala jsem se jí, jak to, že má klíče a ona mi s naprostým klidem odpověděla, že přece od svého syna. A že je to normální, však jsme rodina. Já zůstala koukat jako puk. Když zjistila, že není její syn doma, rozhodla se, že na něj počká, že mu přinesla jeho oblíbené jídlo. Vytáhla kastrůlek se svíčkovou a bez jakéhokoli ostychu se hrnula do kuchyně a otvírala lednici.
Večer jsem o tom s přítelem mluvila a řekla mu, že se mi to nelíbí. On to však postavil a vyargumentoval tak, že jsem se nakonec cítila jako ta největší kr*va, která dělá zbytečné konflikty v rodině. Tak jsem to nechala být a doufala, že to tchyni časem přestane bavit a dojde jí, že časté a neohlášené návštěvy, na které chodí a sama si odemyká, nejsou vhodné.
Pak jsem otěhotněla, následovala svatba a já byla od šestého měsíce doma na neschopence. Měla jsem nařízený klid, tak jsem se snažila co nejvíce polehávat a odpočívat. Tchyně k nám chodila snad denně, přepadávala mne zcela neohlášeně třeba v ložnici, když jsem spala a měla poznámky, že těhotenství není nemoc a jaktože ve dne spím. A samozřejmě nosila pro svého syna pokaždé kastrůlek. Podotýkám, že skutečně vždy jen porci pro něj, jen výjimečně i pro mne.
Po dvou měsících jsem toho měla dost a manželovi jsem řekla, ať svou matku nějak ukázní, že mi není příjemné, aby mi neohlášeně kdykoli lezla až do bytu a do ložnice, že jasně, jsme rodina, ale nějaké hranice snad musí být. Opět se důrazně ohradil, že dělám zbytečné scény, tak jsem mu řekla, ať mi dá klíč od jejího bytu, když jsme tedy rodina a já si k ní budu taky chodit jako domů. Schválně, jak dlouho by se jí to líbilo. To samozřejmě nepřipustil, protože „to“ je něco jiného.
Situace je pořád stejná. Tchyně je v důchodu, bydlí od nás dvě stanice autobusem, takže její každodenní návštěvy jsou na denním pořádku. Od té doby, co máme malou, jsou navíc i hodně dlouhé, aby si vnučku užila. A samozřejmě kastrůlky pro manžela. Už jsem se zařídila a prostě nevařím, maximálně si udělám něco rychlého pro sebe.
Jsem z toho totálně otrávená, pořád v napětí, nevím, kdy zachrastí klíče. Párkrát jsem udělala, že jsem dopoledne odešla a vrátila se až večer, celý den jsem s kočárkem byla venku. Kojím, je hezky, tak to nebyl problém. A pokaždé mi volala, kde jsem, že přišla a já tam nejsem, že jí přece musím říkat, když mám v plánu někam jít. Tak jsem jí řekla, že by to snad mělo být naopak, že by ona měla dát vědět a hlavně se zeptat, jestli může přijít. Strašně na mě do toho telefonu křičela, co si to prý k ní dovoluju, že jsem proti ní ještě mladej smrad. A hned si stěžovala svému synovi. Večer jsme se kvůli tomu samozřejmě pohádali.
Tchyně pak pár dní trucovala, ale nakonec začala zase chodit jako dřív. Už jsem z toho úplně nešťastná, strašně mne to omezuje, narušuje soukromí, chtěla bych si užívat mateřskou a své miminko a místo toho jsem pořád v napětí. Nevím, jestli mi dokážete poradit, co s tím. Oni dva drží při sobě a kdykoli jsem se ozvala, vždycky mě udolali. Věřte mi, že kvůli tomu už skoro nesnáším svého manžela, protože to, že není schopen mne respektovat jako svou ženu a preferuje maminku, je pro mne hrozné.
30.7.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 156 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně a její kastrůlky pro syna. Jsem páté kolo u vozu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.hnus
nechápu
bohužel ani radu nevim
rychenza: mam-ča:
a co takhle "ztratit" klíče když přijde na návštěvu a poprosit ji, jestli by ti nedala její, že musíš pryč a nevíš kdy se vrátíš a když to půjde, že si necháš udělat a zapomínáš a zapomínáš .... a když přijde druhý den, tak být pryč ... třeba u kámošky, na nákupu atd. anebo neslyšet, vypnout telefon apod. nezapomenout telefon dát na "brnění" aby nebyl slyšet, když by popřípadě volala za dveřma ... a jinak opravdu zprdnout manžela ... tam je jádro pudla ...
Vlastí: A nebo zariskovat, a k lásky hrám vyprovokovat manžela ve chvíli, kdy tuší, že by mohla tchýně přijít.
Možná by pak rozzuřený synek vyrušený "v nejlepším" mamince ty klíče s kraválem sebral sám.
Pokud Lenka hodlá s manželem zůstat, sex je její jedinou zbraní.
To je totiž to jediné, co mu maminka při nejlepší vůli poskytnout nemůže...
Petruša: tak to Lenka vylepsi.
vecer strasne unavena a rano zhava, ale nejde to, maminka jiste kazdou hvili vstoupi do mistnosti
rychenza: no a nebo manžel bude říkat že si vymýšlí, že tchýně přece v noci nechodí a stejně vzhledem k malé spolu jindy nespí...
rychenza: Vynikající nápad. A navíc to zní logicky.
rychenza: to je dobry a fikany
Kamaradka se zbavila necekanych navstev tchyne tak, ze zacala odmitat sex, dokud tchyne mela klice.
Postavila to tak, ze se stydi a ze se neciti dobre, kdyz vi, ze je tchyne muze kdykoli bez upozorneni prepadnout i v loznici.
Zkratka - ona by tak moc chtela, ale predstava tchyne ve dverich ji brani.
Do 3 tydnu byla tchyne bez klice.
ja si myslim, ze by mela Lenka popremyslet, co by na jejiho muze platilo ci jestli se tchyne nejak nezbavit sama...
pokud tedy vi, ze ji muz miluje, jen to nevidi jako problem.
napad s kamaradkama treba nevidim ja jako stastny, protze to by tchyne popouzela manzela proti Lence jeste vic.
spis by mela pouzivat zenske zbrane, jako to dela tchyne.
Takze zanarikat, jak by rada varila, ale copak ma cenu varit pro jednoho, to se radeji odbyde apod.
protoze tchyne nejspis ten svuj figl zneuziva stylem ''vidis, beze me by ses ani teplyho jidla nedockal, co sis to vzal...''
Byla jsem vdaná 15 měsíců. Tchyně nám také do všeho kecala a když jsem se rázně ozvala, manžel se k ní vrátil domů. Dceři byly 3 měsíce. - Nechci být špatným prorokem, ale u vás to brzy dopadne také tak, pokud se dřív z baby nezblázníš.
Požádej si o výživné na sebe a na dítě, viz např.
http://www.rodina-finance.cz/finance.201/vyzivne-na-deti-i-na-manzelku-vyse.20142.html
Začni se průběžně osamostatňovat, dokud jsi ještě na MD. Tohle nemá zářnou budoucnost, pokud se manžel nepochlapí a nezačne se chovat dospěle. Tj. dokud nedokáže bránit SVOJI rodinu a nesrovná matku do latě.
Ale ani tak bych tomu nedávala moc šancí. Příměří vydrží jen chvíli, a pak se zase všechno vrátí do starých kolejí.
Máš šanci prožít život jako rozvedená matka-samoživitelka, nebo jako vdaná, ale jako hadr na podlahu.
Připrav se na to, že o dítě bude boj tak jako tak. Tchýně Ti to nedaruje.
Proto je dobré se před svatbou seznámit s rodinou partnera, jejich zvyky, a pak si rozmyslet, jestli to bude fungovat. Chlapi se nemění.
Píšeš, že už po sestěhování začala tchýně chodit.... tenkrát ti to nevadilo?
No, vycházím z toho, že mírovou cestou ses to už pokusila řešit. Takže bych vyměnila zámek, klíč bych dala pouze manželovi. Klidně mu můžeš říct, že se se zámkem něco stalo. A klidně bych na t zavolala zámečníka. Pokud by manžel chtěl klíč i pro maminku, řekla bych, že ne. Připravila bych se ovšem i na situaci, kdyby přišla během výměny, to by mohl být konflikt. Ještě bych zkusila tohle a kdyby to nepomohlo, odešla bych od manžela s tím, že podávám žádost o rozvod. Takhle se nedá žít. Mimochodem, komu patří ten byt? Nepomáhala třeba tchyně s financováním a nemá teď pocit, že má na to právo?
Já bych si dělala svou práci a vůbec bych si jí nevšímala.Pokud by měla malou,tak bych šla,vzala ji,oblékla a šla ven a ji bych tam nechala.Prostě bych ji ignorovala.No a s manželem,buďto jí domluví nebo ať tam chodí když bude doma a věnuje se jí.Třeba mu to dojde a bude klid.