Život s filatelistou. Všechny peníze vrazí do známek.
Jsem úřednice, osm let vdaná, a můj manžel Karel pracuje jako programátor. Máme šestiletého syna a bydlíme v nájemním bytě. Na první pohled působíme jako spokojená rodina, ale opravdu jen na první pohled.
Můj manžel je totiž vášnivý filatelista. Ve svém volném čase vysedává nad svými sbírkami známek, které pečlivě třídí a sestavuje. Navštěvuje nejrůznější filatelistické burzy u nás i v zahraničí. Ve své pracovně si dokonce nechal ve stěně zabudovat trezor, ve kterém svá alba se známkami uschovává. To by mně tak nevadilo, každý chlap má přece nějaké své záliby. Horší je, že mi manžel takřka nepřispívá na společnou domácnost.
Jako programátor v soukromé firmě má nadstandardní plat, ze kterého však platí jen nájem bytu a služby spojené s jeho užíváním. Jinak veškeré své peníze dává do známek.
Já ze svého malého úřednického platu financuji celou domácnost. Na žádné dovolené, vyjma pobytu na chalupě jeho rodičů, jsme nebyli, a když chci synovi koupit zimní bundu, musím na ni ušetřit. Kdybychom byli nezaměstnaní a žili jenom z podpory, tak bychom samozřejmě museli žít skromně, ale s manželovým nadstandardním příjmem a mým úřednickým platem si přece můžeme žít velmi slušně a ne takhle živořit. Mnohokrát jsem manželovi domlouvala, ať více přispívá na domácnost a nedává peníze jenom do známek, ale všechny domluvy byly marné.
Jednou, když jsem ho zase žádala o peníze na provoz domácnosti, otevřel trezor, vytáhl alba známek a řekl, že to je náš majetek, ve kterém máme hezkých pár set tisíc korun. Když jsem mu řekla, aby tedy část našeho majetku prodal a koupili jsme si nové auto a zaplatili si dovolenou u moře, tak se hluboce urazil a tři dny se mnou nemluvil.
Svěřila jsem se taky své matce, ale ani tam jsem nepochodila, řekla mi, že můžu být ráda, že mám chlapa, který nekouří a nechlastá. To je sice pravda, ale on to není žádný med, když si jdu jednou za uherský rok posedět s kamarádkami do kavárny, přemýšlet, zdali si ke kávě mohu dovolit taky zákusek a dvě deci vína.
Jinak si s manželem po všech stránkách rozumíme, pomáhá mi s domácími pracemi a podílí se na výchově našeho syna. Chtěla bych vás požádat o radu, jak to zařídit, aby manžel více přispíval na společnou domácnost a nedával peníze jenom do známek.
1.12.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 163 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Chce ze mne mít nesvéprávnou puťku
- Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
- Tvoje peníze jsou moje
Diskuse ke článku - Život s filatelistou. Všechny peníze vrazí do známek.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
orinka: 
Jaké je to porozumnění? Nikam si nevyrazit, nejezdit na dovolené, škudlit,počítat každou korunku a nejít s kamarádkami na kafe se zákuskem....
kareta: Ale ona nechce "utrácet",ona chce žít normálně a hlavně nepočítat každou korunku při péči o dítě a celou rodinu.
Dnešní životní úroveň to je běžné ceny potravin, údržby domácnosti, kultura, oblékání. Tedy v normálních obchodech a ne jen věci v akci a oblečení na tržnicích.
tornado-lou: Tak chlap platí veškeré náklady na bydlení, tak ten kus žvance a něco na sebe už může pro dítě koupit maminka, ne? No dobře, jestli jí to tak drtí, tak třeba sem tam nějaké dražší oblečení, jako bundu, boty, by mohla chtít zafinancovat tatíknem, vpodstatě si nedovedu představit, že když doma řekne, že kluk tohle nutně potřebuje a jí na to nestačej peníze, tal to zůstane bez odezvy.
a....: ano, to je pravda, pisatelka by po těchto zkušenostech do stejného manželství určitě nelezla, ale je potřeba to řešit. Myslím, že v rodině s dítětem má mít přednost zimní bunda na ně před sebevzácnější známkou. Na svou povahu bych takového filatelistu poslala kamsi. Jen nerozumím větě, že jinak si po všech stránkách rozumějí
- když mám plnou hlavu toho, jestli si můžu koupit teplé boty, tak jde porozumění stranou.
kareta: dobře, ale bunda pro dítě snad není zbytečné utrácení 
. Navíc, kdybych měla někoho ráda, tak bych se nedokázala dívat na to, jak on jí k obědu suché brambory, protože si na víc nevydělal, zatímco já se budu cpát svíčkovou. Právě proto, že ho mám ráda, tak bych chtěla, aby se měl dobře a aby nestrádal a budu to pro něj dělat. Neříkám, že jeden má za peníze druhého chodit po zábavách a utrácet za zbytečnosti, ale tohle oddělené účetnictví a police v lednici taky moc nechápu. Tím jí akorát dává najevo, že mu na ní nezáleží.
a....: pochopitelne, ze si muzou financovat sve konicky, to jim nikdo nebere. ale az pote, co se adevatne postraji prinejmensim o deti. 
orinka: Já si jen řikám, co asi udělaá taková vymahatelnost práva s lidmi v rodině se vztahy, se společným soužitím. Připadá mi, že hlavní problém je v tom, kdeyž se berou dva lidé s diametrálně odlišných majetkových poměrů nebo diametrálně odlišnými příjmy.
ja v podoych priadech vzdycky jenom zasnu, ze to nekdo necha dojit takhle daleko. jsou manzele 8let proboha! vim, ze ted uz je to k nicemu, ale na nkladani s penezi se meli dohodnout podstatne driv, zvlast kdyz zofie o tom konicku vedela.
a....: no ale platí, ne? Pořád si nemyslím, že v případě nepoměru platů si má jeden z manželů bezstarostně financovat svého koníčka a ten druhý má škudlit, aby vyšel.
tak si představte, že máte dobře vydělávající firmu a reinvestujete vydělané peníze co nejvíce do ní...a manžel s tím nesouhlasí, protože chce víc utrácet...protože je úředník (dělník, uklízeč) a když přece vyděláváte víc, tak má právo on víc utrácet!
orinka: Vím, ale dost přežilý zákon ( jako ostatně i jiné zákony týkající se rodiny).
a....: no protože je to tak uzákoněné
Sohlasím s karetou, proč si manželky myslí, že mají automaticky právo na peníze svého manžela, na polovinu jeho majetku? No jen tak dál a pánové se nebudou už vůbec chtít ženit, když jim projde hlavou, jak je to pro ně nevýhodné, když si z toho, co vydělají nemohou financovat ani své koníčky.
Milena: já si takhle pár měsíců schovávala veškeré účty z nákupů. Ono se to nezdá, ale za měsíc je to opravdu velká položka, a to člověk ani nemusí hýřit - lékárna, běžné nákupy, prací prášek, oprava bot...to se nasbírá. Ten chlap žije virtuální realitou a je potřeba sesadit ho na zem. A taky nevím, proč si myslí, že jen on má nárok na koníčka. Kdyby chtěla manželka docházet do nějakého fitcentra nebo do jakéhokoliv zájmového sdružení, taky by to nebylo zadarmo - a kde by na to brala, když už teď má problémy koupit si zákusek ke kafi?
jetřeba se domluvit na částce, která odpovídá provozu domácnosti a výchově syna, která bude pravidelně přicházet z jeho práce na rodinný účet...
spočítej, kolik tě to stojí
manželé by měli mít stejnou životní úroveň
podívej se na tabulku, kolik by platil jako výživné na syna v případě rozvodu....
tady v domě je paní, co od býv.manžela dostává na 2 děti celkem 22000...
