Život s filatelistou. Všechny peníze vrazí do známek.
Jsem úřednice, osm let vdaná, a můj manžel Karel pracuje jako programátor. Máme šestiletého syna a bydlíme v nájemním bytě. Na první pohled působíme jako spokojená rodina, ale opravdu jen na první pohled.
Můj manžel je totiž vášnivý filatelista. Ve svém volném čase vysedává nad svými sbírkami známek, které pečlivě třídí a sestavuje. Navštěvuje nejrůznější filatelistické burzy u nás i v zahraničí. Ve své pracovně si dokonce nechal ve stěně zabudovat trezor, ve kterém svá alba se známkami uschovává. To by mně tak nevadilo, každý chlap má přece nějaké své záliby. Horší je, že mi manžel takřka nepřispívá na společnou domácnost.
Jako programátor v soukromé firmě má nadstandardní plat, ze kterého však platí jen nájem bytu a služby spojené s jeho užíváním. Jinak veškeré své peníze dává do známek.
Já ze svého malého úřednického platu financuji celou domácnost. Na žádné dovolené, vyjma pobytu na chalupě jeho rodičů, jsme nebyli, a když chci synovi koupit zimní bundu, musím na ni ušetřit. Kdybychom byli nezaměstnaní a žili jenom z podpory, tak bychom samozřejmě museli žít skromně, ale s manželovým nadstandardním příjmem a mým úřednickým platem si přece můžeme žít velmi slušně a ne takhle živořit. Mnohokrát jsem manželovi domlouvala, ať více přispívá na domácnost a nedává peníze jenom do známek, ale všechny domluvy byly marné.
Jednou, když jsem ho zase žádala o peníze na provoz domácnosti, otevřel trezor, vytáhl alba známek a řekl, že to je náš majetek, ve kterém máme hezkých pár set tisíc korun. Když jsem mu řekla, aby tedy část našeho majetku prodal a koupili jsme si nové auto a zaplatili si dovolenou u moře, tak se hluboce urazil a tři dny se mnou nemluvil.
Svěřila jsem se taky své matce, ale ani tam jsem nepochodila, řekla mi, že můžu být ráda, že mám chlapa, který nekouří a nechlastá. To je sice pravda, ale on to není žádný med, když si jdu jednou za uherský rok posedět s kamarádkami do kavárny, přemýšlet, zdali si ke kávě mohu dovolit taky zákusek a dvě deci vína.
Jinak si s manželem po všech stránkách rozumíme, pomáhá mi s domácími pracemi a podílí se na výchově našeho syna. Chtěla bych vás požádat o radu, jak to zařídit, aby manžel více přispíval na společnou domácnost a nedával peníze jenom do známek.
1.12.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 163 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Chce ze mne mít nesvéprávnou puťku
- Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
- Tvoje peníze jsou moje
Diskuse ke článku - Život s filatelistou. Všechny peníze vrazí do známek.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
kareta:
Jo, ale jim nic jiného nezbývá, jsou určitě na sociálce a z ní musí vyžít, nebo taky ne. Ale Žofie má manžela, fungují jako rodina, tak mají mít stejnou životní úroveň a ne aby musela škudlit a on si platil jen svého koníčka.
.gif)
Všichni v rodině by měli mít stejnou životní úroveň. Kdo vydělává víc, měl by i víc přispívat do společné kasy. Možná by bylo dobré si zapisovat kolik Žofie vydá za běžný měsíc na provoz domácnosti.
Ale tady je problém v tom, jak manžela přesvědčit o tom,že jeho názory jsou sobecké. Pokud by někdy došlo k rozvratu manželství, čí by byly ty známky? Odpověď asi všechny tušíme. Dnes je asi výhodnější investovat do něčeho jiného. Třeba koupit vlastní bydlení a splácet hypotéku. Jen jak o tom manžela přesvědčit.
Řešení je nechat si soudně stanovit výživné na Žofii a syna, ale to je až to poslední.
dadka: nedělám! Ale žiju v regionu, kde lidi mají i mnohem méně a vím kolik co stojí! Brala si filateristu! Chlapa nezmění!
Já platím vše okolo (bohužel přítelovo výplata padne celá na byt) a můžu říct, že se dá vyžít tak tak a to jsme jen dva, paní musí živit ještě dítě. Takže bych si s manželem rázně promluvila a pokud to k ničemu nebude, přestala bych mu nakupovat apod. Hold bych mu řekla, že když všechno nastrká do svého koníčku a mě nic nedá, že mi nezbývá na to, platit mu jeho potřeby a starala bych se jen o sebe a o syna.
kareta7.52
To si děláš srandu?
Manželé mají mít stejnou životní úroveň, nechala bych si vyměřit dávky na syna a na sebe.
.gif)
Každej takovejhle nadšenec je nesoudnej, navíc bych tipla že tenhle ty známky neprodá nikdy, jsou po něj moc cenné. Taky by mě to štvalo, měli byste si sednout a stanovit pevnou dohodu, kolik bude dávat na domácnost (tedy i v rámci šetření na dovolenou, Vánoce atd., popř.vlastní bydlení) a kolik z platu bude dávat na svůj koníček.
Předpokládám,že Žofie bere tak 12-15tisíc, jídlo, oblečení na kluka, věci do školy atd.sežerou většinu platu a pro sebe nemá skoro nic.Manžel bude brát tak 40(minimálně) a z toho dá dejme tomu 10na byt a 30utratí za popojíždění po burzách i zahraničních a za známky. Navrhuji aby zatím, pokud máte jedno dítě, dával na rodinu minimálně polovinu platu a druhou do svého koníčku, i tak je to ažaž. Je zvláštní, když jeden jezdí po světě a druhý sedí doma s dítětem a škudlí každou korunu aby vyžili..
Zaffira: on ale platí byt a výdaje spojené s bytem To bývá největší položka.
.jpg)
uááááááááááááá žofie ,filatelista je průser jako barák,pokavaď tedy není značně majetný,docela vím jak to chodí...a i když si řekneš jsou v tom peníze,není to pravda,,skoro vždy proděláte,teda myslím případně při prodeji
nastavit pravidla jste si měli na začátku - ale ok, sestavila bych rozpočet domácnosti, měsíční výdaje na oblečení dítěte atd. a chtěla po něm polovinu, pokud bude mít blbý pindy, obrátila bych se na právníka - už tu párkrát bylo, že soud může manželovi nařídit přispívat na spol. domácnost....
Na dovolenou jezdi sama se synem, holt nepojedete do Karibiku, ale jen někde tady.
.jpeg)
Znám podobný případ ze svého okolí a tam dokonce pán měl nařízené dávky na děti soudem, které musel manželce platit. Ale podrobnosti neznám.
Ještě bych s manželem zkusila promluvit, ať ti ze svého platu nechá posílat nějakou pevnou částku na tvůj účet, protože tohle normální není. Asi bych omezila nákupy pro domácnost,ne že bude mít pánáček plnou lednici, koupila bych dítěti(ovoce,zeleninu,jogurty,maso....) a miláčkovi chleba s máslem. Pokud bude protestovat - prostě na víc nemám. Já si o chlapech myslím své a až se podruhé narodím,tak si pořídím jedno dítě bez tatínka, chlapy jsou stejně jen pro zlost. 
On si pořídí rodinu a dítě a dál se sobecky stará jen o své zájmy, nebere na ně ohledy a ještě se uráží, čím proboha myslí? 
z platu platíš jen jídlo, drogerii a oblečení, nechápu, jak můžeš nevyjít! To snídáte šampáňo?
možná se ti má odpověď nebude líbit, ale můj bývalý muž propadl automatům, takže nebyl doma a všechno co vydělal narval do těch čertovských strojů a to jsem byla na mateřské s dvěma malými dětmi. Nebudu ani počítat, kolik "set tisíc" prohrál a nadělal dluhy. Já jsem po nocích šila, abych mohla uživit rodinu, protože mi nedal ani korunu- Tvůj manžel aspoň takhle zajištuje rodinu, sice zvláštním způsobem, ale máte aspoň nějaký majetek. Být v tvé situaci, asi by se mě to taky nelíbilo, známky jsou v trezoru,mají určitě hodnotu, ale na úkor toho, že si můžete trošku užívat. Všechno má své pro a proti a stím asi nic nenaděláš. Nejhorší na tom je to, že tihle sběratelé se svých sbírek nechtějí vzdát, takže veškeré peníze, co v nich leží asi nikdy nepoužiješ na lelpší život. Držím ti palce
Filatelisti jsou ... kdysi jeden pán sám o sobě mi vyprávěl, jak všechny penízky šli do známek. Když on potřeboval auto, tak prodal 1 album známek, z toho ještě zařídil nábytkem na míru celý dům... a opět střádal dál do dalších známek. A jeho žena se s tím měla vyrovnat.
S tím se prostě nedá hnout.
Ale možná bys mohla zkusit zkrátit dotace ze svého platu a nekupovat to, co je pro manžela nutné. Tím by zaregistroval, že současné ceny stoupají a měl by přispět něco navíc. A svoje šetři třeba na tu dovolenou. 
