Život s filatelistou. Všechny peníze vrazí do známek.
Jsem úřednice, osm let vdaná, a můj manžel Karel pracuje jako programátor. Máme šestiletého syna a bydlíme v nájemním bytě. Na první pohled působíme jako spokojená rodina, ale opravdu jen na první pohled.
Můj manžel je totiž vášnivý filatelista. Ve svém volném čase vysedává nad svými sbírkami známek, které pečlivě třídí a sestavuje. Navštěvuje nejrůznější filatelistické burzy u nás i v zahraničí. Ve své pracovně si dokonce nechal ve stěně zabudovat trezor, ve kterém svá alba se známkami uschovává. To by mně tak nevadilo, každý chlap má přece nějaké své záliby. Horší je, že mi manžel takřka nepřispívá na společnou domácnost.
Jako programátor v soukromé firmě má nadstandardní plat, ze kterého však platí jen nájem bytu a služby spojené s jeho užíváním. Jinak veškeré své peníze dává do známek.
Já ze svého malého úřednického platu financuji celou domácnost. Na žádné dovolené, vyjma pobytu na chalupě jeho rodičů, jsme nebyli, a když chci synovi koupit zimní bundu, musím na ni ušetřit. Kdybychom byli nezaměstnaní a žili jenom z podpory, tak bychom samozřejmě museli žít skromně, ale s manželovým nadstandardním příjmem a mým úřednickým platem si přece můžeme žít velmi slušně a ne takhle živořit. Mnohokrát jsem manželovi domlouvala, ať více přispívá na domácnost a nedává peníze jenom do známek, ale všechny domluvy byly marné.
Jednou, když jsem ho zase žádala o peníze na provoz domácnosti, otevřel trezor, vytáhl alba známek a řekl, že to je náš majetek, ve kterém máme hezkých pár set tisíc korun. Když jsem mu řekla, aby tedy část našeho majetku prodal a koupili jsme si nové auto a zaplatili si dovolenou u moře, tak se hluboce urazil a tři dny se mnou nemluvil.
Svěřila jsem se taky své matce, ale ani tam jsem nepochodila, řekla mi, že můžu být ráda, že mám chlapa, který nekouří a nechlastá. To je sice pravda, ale on to není žádný med, když si jdu jednou za uherský rok posedět s kamarádkami do kavárny, přemýšlet, zdali si ke kávě mohu dovolit taky zákusek a dvě deci vína.
Jinak si s manželem po všech stránkách rozumíme, pomáhá mi s domácími pracemi a podílí se na výchově našeho syna. Chtěla bych vás požádat o radu, jak to zařídit, aby manžel více přispíval na společnou domácnost a nedával peníze jenom do známek.
1.12.2010 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 163 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Chce ze mne mít nesvéprávnou puťku
- Vyčítá mi ovoce pro děti a sám hulí jako fabrika
- Tvoje peníze jsou moje
Diskuse ke článku - Život s filatelistou. Všechny peníze vrazí do známek.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
kareta: Nevím jak je velký úřednický plat,ale asi jak kde. Podle toho co jsem uvedla níže je jejich životní minimum 7.440,-kč, což je hranice bídy. Dvojnásobek je cca 15.000,- a to není zas tolik,aby si mohla Žofie vyskakovat, živit a šatit rodinu, o pravidelných návštěvách kultury nemluvě.
mam-ča: jenže ona si ho patrně jako filateristu brala a píše- nechce živořit!!!, chce žít velmi slušně!
Co to je si dovedu pedstavit
Panička
mam-ča: No já jsem neměla nikdy s nikým společný účet a udělala jsem moc dobře
kareta: Tak, myslím, že v dřívějších dobách bylo velmi rozumné, když se brali v dohodnutých sňatcích lidé ze stejných společenských vrstev, stejného majetku. Je to velmi dobrý základ pro fungující vztah, majetkové rozdíly vedou jen k vytváření bariér.
Kassy: myslím, že mít celý plat jen na jídlo a na oblečení- ÚŘEDNICKÝ- tak to není tak málo! Z toho může i chodit chlastat whiskey ...na dortík a zákusek zo vyjde, pokud to není 3 patrový dost a flaška martelu!
a....: Realita nemusí být jiná. Já jsem vdaná 32 let. Celou tu dobu mám menší plat než můj manžel, protože starost o děti (zejména při nemoci) byla na mně. Účet máme společný.
Kassy: tak to dotování- to mám za sebou...a NIKDY!!!!! Už bych si nevzala chudšího!
Kassy: Společný život a společné peníze jsou dvě odlišné věci. Přeji ti, aby ti tohle nadšení dlouho vydrželo než se probudíš do reality.
Kassy: 
Renee: Promiň, ale to mi přijde absurdní... Moje, tvoje - peníze, aktivity, dovolená, práce v domácnosti... bla bla bla... Proč by se potom měli brát? Proč zakládat rodinu, když potom dál pojedu na moje-tvoje místo abych vytvořilia SPOLEČNÉ? Tak měl pán zůstat svobodný, na práci v domácnosti si najmout hospodyni a jezdit si po světě se známkama.
Smyslem manželství snad je, že ti dva vytvoří novou rodinu - tedy nový celek. A k tomu patří i to, že když jeden vydělává míň, tak ho prostě ten druhý "dotuje". Počítat všechno na korunu přesně, abych náhodou neutratila korunu navíc ze svého platu za manžela... Nebo opačně... No tak já bych takhle žít nemohla. To pak není společný život, to pak ti dva žijí jen vedle sebe. A já se Žofii nedivím, že jí to vadí. Tady totiž nejde o tom, kdo koho sponzoruje, ale o to, že pro toho pána jsou jeho známky důležitejší než jeho rodina a to je prostě blbě. Kdyby pro něj rodina byla důležitá, tak mu záleží na tom, jestli mají v čem chodit a jestli mají dost peněz taky na svoje záliby a na to kafe s dortíkem.
.JPG){kind=avatar}
Renee: Neslyšelas nikdy nic o poslední kapce, kterou přetekl pohár trpělivosti? Někdo vypění hned, někomu to trvá déle. Patřím k těm, kteří jsou dlouho trpěliví, ale pak je z toho výbuch papiňáku. Třeba Žofie celou dobu doufala, že její muž má mozek, no a on se ten mozek stále více vytrácí.
mam-ča: Neubývá jich, ono jich tady nikdy mnoho nebylo. U nás se neříká: "Mají doma nepořádek." U nás se říká: "Ona má doma nepořádek." A pořád je považované za správné, že žena doma skoro všechno odře, postará se o děti, o pohodlí pro muže, a on jí za to milostivě ze "svých" peněz něco dá. Pořád ještě je single žena považovaná za méněcennou, tak mnohé raději žijí v nevyhovujícím vztahu, jen aby nebyly samy. Ještě to jakžtakž chápu, když jde o vdanou ženu s malými dětmi, ale ony to dělají i svobodné a bezdětné.
Jinak na článku mě zaráží jedna věc. Žofie je vdaná 8 let, synovi je 6. To je dost let Problém se vyskytl teprve teď, nebo trvá celou dobu, ale teď začal zničehonic vadit? 
mam-ča - 1.12.2010 11:42 : Tak to já jsem optimista a naopak myslím, že jich přibývá. Že ti mladí už jsou dneska vychovaní jinak než třeba mužský mojí a starší generace. Teda doufám
Bellana: 11:29 Jo, chlapů "na ženění", co jsou krom domácího servisu a bezplatného sexu ochotni přijmout i související povinnosti, kvapem ubývá.
