Nechci druhé dítě a jsem za hysterku
Jsem pod šíleným tlakem nejen mého manžela, ale v podstatě celé rodiny. Všichni mne totiž vehementně přemlouvají, abych měla druhé dítě. A já se tomu bráním.
Máme pětiletou holčičku a dodnes mám v živé paměti, jak těžký porod jsem prožila. Bylo to skutečně hodně zlé, nakonec musely být použity kleště a strašně dlouho jsem se z toho vzpamatovávala. Kdykoli se mě někdo zeptal na druhé dítě, okamžitě jsem odpovídala, že nikdy. Říká se, že na porodní bolesti žena časem zapomene, ale v mém případě to neplatí. Já vím, že už nikdy nechci nic podobného zažít.
Manžel však začal před časem naléhat, abychom ještě jedno dítě měli. Vím, že touží po synovi. Vydatně ho podporují jeho rodiče, i oni by měli rádi ještě vnoučka a hlavně, jak jsem pochopila, nositele a pokračovatele jejich jména. On je totiž jejich jediný syn, kromě něho mají ještě dvě dcery.
Mé důvody, proč druhé dítě nechci, vůbec neberou v potaz, prý jsem přehnaně přecitlivělá a nebyla bych jediná žena na světě, která porodí víc než jedno dítě.
Pochopení a podpory jsem se nedočkala ani u svých rodičů, oba dva mne přesvědčují, že se mám vzchopit a přestat se litovat. Mám prý přestat myslet jen na sebe a brát ohled na manžela a také na Nikolku, která by sourozence potřebovala.
Připadám si jako černá ovce. Ten nátlak je opravdu hodně velký a já nevím, jak se mu mám bránit. Všichni mne v podstatě obviňují z pohodlnosti a zbytečné hysterie. Jenže nikdo neví, co se ve mně odehrává. Nejhorší je, že nejvíc na mne naléhá manžel, z jeho strany už to hraničí s citovým vydíráním.
Co byste dělaly na mém místě? Jsem povinna se v tomto případě manželovi a vlastně celé rodině podřídit? Nebo mám právo stát si za svým a řídit se vlastními pocity a důvody? Jsem z toho dost nešťastná.
30.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 159 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci druhé dítě a jsem za hysterku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.aaaaa... tak pred tydnem tu byla ta pani, co druhy chce a manzel ne ...
Pavlo, preju Vám hodne sil. Je to Vaše tělo a pokud to manžel neodnosí a neporodí, jasi nemá nárok naléhat, kor když ví, jak těžky porpod jste měla!
sakra aby se vsichni ti chlapi z tech vytouzenych syncku ne podelali... a co kdyby to druhe ditko, k kteremu vas tlaci byla holka? nutil by Vas do tretiho, ctvrteho, pateho?...
Mít dítě proti své vůli je opravdu příšerná představa..... jde spíše o to, zda-li nechceš další dítě z principu, nebo jedná-li se jen o pocity z porodu. Pokud je to pouze ovlivněno jen pocity z porodu /tak se tvůj článek jeví/ tak je to opravdu na psychologa, zřejmě jsi přecitlivělá a ani ten nádherný pocit narození zdravé dcerky ti nevymazal pocit dočasné porodní bolesti. Jako bys jednou zakusila bolest u zubaře a již tam nikdy k vůli tomu nešla.... pokud jsi takový cimprdlich, tak opravdu raději druhé dítě neměj !!!
Těžko radit, jen si pamatuju, že se nám doby porodní razatně zkracovaly a porody byly tak nějak lehčí a přirozenější.
Jinými slovy první porod myslím 6 hodin od poplachu, druhý asi dvě a třetí byl pár minut po příjezdu do nemocnice, čili maximálno jednu hodinu od chvíle co mě žena vzbudila, že už....
Navíc doporučuji si přečíst něco o epidurálu
Souhlasím s holkama dole - hlavně si ujasni, jestli strach z porodu je pravý důvod. Kdybys rodit nemusela a dítě se ti prostě kouzlem objevilo v postýlce, chtěla bys ho? Zamysli se nad tím poctivě a pobav se o tom i s manželem - kdo se o dítě bude převážně starat? Bude třeba ochoten zůstat s ním doma, když po něm tak touží? Co když to bude zase holčička, bude trvat na třetím pokusu? Možná dojdeš k závěru, že dítě vlastně chceš, jen se bojíš toho porodu - to se dá řešit. Pokud nechceš z jiných důvodů a porod je jen nejjednodušší "výmluva", řekni to na rovinu, ať manžel ví, na čem je. A pak holt bude na něm, aby se rozhodl, jestli mu ty stojíš za to, že druhé dítě mít nebude nebo se začne ohlížet jinde. To už moc neovlivníš.
Jo a zbytku rodiny jasně řekni, že jim do toho nic není, je to věc tvoje a manželova a kecy o pokračovateli rodu ať si strčí někam. Tyhle řeči, které z holek dělají cosi méněcenného a za jediného plnohodnotného potomka považují kluka, fakt miluju Kdyby to první bylo kluk, možná by teď do tebe ani tolik nerýpali Měli by si uvědomit, že ani na podruhé se to nemusí "povést".
Já nechtěla děti vůbec,nakonec jsem se nechala ukecat a tak jsem se připravila duševně na to,že jedináček ne,naopak druhé dítě brzy po prvním.Oba porody stály za --,hrůza a utrpení,pamatuju si to zcela přesně dodnes,ale přežít se to dá.Ovšem násilím se nechat nutit do dítěte,když opravdu nechcete,nemá cenu.Mohlo by vás to nakonec tak poškodit,duševně i tělesně,že je lepší to nedělat.A láska k dítku se taky vynutit nedá,když tam není....
být tebou tak se v klidu zamyslím sama nad sebou, co CHCI já. Pokud prijdes na to, ze se bojís porodu ale jinak by jsi druhé díte vlastne uvítala, najdi si psychologa, porad se se svým lékarem, sezen si co nejvíc info, pokud se jedná o postdramatický stres (nebo jak se tomu ríká) mozná by se to s nejakou odbornou pomocí dalo odstranit. Navíc kazdý tehotenství, kazdý porod, kazdé´díte je jiné, prísto to muze jít o hodne rychleji a mín bolet. Naopak pokud bys zjistila, ze druhé díte vlastne vubec nechces a vyhovuje ti vás soucasný zivot, tak bych byla potvora a podle situace doma bych bud rekla ne koncím s detma a nebo pokud by to doma nepochopili (ríkás ze hlavne manzel uz blbne na kvadrát) sehnala bych si nekde falesné potvrzení ze dalsí díte mít nemuzu. Není to férový, ale on se taky férove nechová a nakonecje to tvoje telo.
Lujza: nebo taky může být druhý porod ještě horší - tak jsem to měla já."Nejsi jediná, která měla problémy a přesto chodí ženy dál rodit." - no co slovo to perla, nejseš náhodou matka nebo tchyně autorky?!
Nenechte se nutit, dejte tomu čas.
A řeči o pokračovateli rodu bych byla ochotná tolerovat pouze jako královna
Johanka74: no někdo chce jedno,někdo jich chce víc, a teď ještě aby se dali správně dohromady
U nás to bylo podobné, první porod příšernej, starší dcera vydala tak za tři až čtyři normální děti, prostě zoufalství, takže jsem opravdu pět let tvrdila, že další dítě nikdy.
Pak jsem přece jen podlehla, pravda, porod a začátky byly o něco lepší,ale po dvou letech to u nás bylo pomalu na rozvod, protože manžel, který tak moc trval na dvou dětech, naejdnou chodil a říkal nemůžu ldíat, tohle bych nestihl, nemám čas, protože....
Tím chci říct, že by v tom měla mít jasno hlavně budoucí matka, tzn. měla by být přesvědena o tom, že dítko opravdu chce.
Jinak rodičům je do toho prd bych řekla. Švagrová byla po prvním porodu taky pěkně roztrhaná a nechtěla druhý,ale jelikož je Harpagon a spočítala si,jak zas na mateřský bude načerno dělat a budou mít další daňový výhody,tak do toho šla znovu a čtyřkilovýho kluka porodila jako nic
Jinak jsem ráda, že jsem své dítko povila v naivních 19 bez přítomnosti internetových diskuzí, bez všech těch testů a epidurálů a oblbovaček a psychologů a doktorů atd., pouze s manželem a přítomností PA. Dnešní budoucí matky zažívají takovou masáž,že je mi jich až líto. Blahá nevědomost..
Milá Pavlo, nejdříve si sama ujasni proč to dítě opravdu nechceš. Já myslím,že to tak docela strach z porodu nebude. Ale hlavně se nenech do ničeho vmanipulovat. Prostě si myslím,že po dalším dítěti netoužíš, protože pokud bys ho moc chtěla, budeš ho chtít bez ohledu na všechny bolesti světa.
A já bych byla mrcha, souhlasila bych a dál bych lupala prášky, no prostě nejde to. Všechno má svůj čas a nic se nemá lámat přes koleno.
Hodně štěstí a pevných nervů
Než si přečtu příspěvky tak se táži, zda to není provokace, minulej tejden byl jeden článek jak chce ona dítě a on ne a nyní je to naopak, má to ukázat, jak nadržujeme ženským a měníme názory ?
K tématu - chápu že nechce někdo hnusně rodit po druhý, pokud jsou obavy veliké, je možnost řešit s psychologem a vyžádat si císařský řez. Ale to by jinak pavla musela dítě chtít. Pokud nechce
Podle rad z minulého týdne (vysadit antiko a že to třeba chlapovi ujede) bych řekla, že tady to může být naopak, manžílek vymění antiko za lentilky a je to No, každý má právo na svůj názor, Pavla i manžel, je to na nich, na jakém se dohodnou kompromisu. koneckonců manžel si může toho syna, toužebně očekávaného, udělat jednoduše jinde. Pokud je důvod opravdu jen obava z porodu tak mi to hysterické připadá též, v dnešní době epidurálů a podobně..
Ty bys vlastně proti dítěti nebyla, jenom ho nechceš porodit, že se bojíš bolesti? Tohle by určitě vyřešil dobrý psycholog v kombinaci s dobrým gynekologem. A z vlastní zkušenosti podotýkám, že druhý porod je ve srovnáním s prvním snazší. Jen jedno mi vrtá hlavou: v případě, že to bude opět holčička, budete pokračovat?
aaaaaaach jo. pred 14 dnama clanek, tam pani chtela a manzel ne. tady naopak. to je hloupy jak se to nekdy nepotka. Pavlo, oproti tam tomu clanku mas aspon vyhodu, ze ti nikdo nebude radit abys manzela podfoukla a omylem otehotnela
jinak je to samozrejmne na houby. zbytek rodiny posli do haje, tem je po tom prd, ale s mnzelem to bude potreba nejak vyresit. holky mely mozna dobry napady s psychologem a zbavenim se traumatu..... i kdyz treba dalsi dite nebude, tak uskodit to nemuze, ne?