Tchyně má klíče od našeho bytu a mně to vadí
.jpg)
Před necelým rokem jsem se vdala a teď máme dvouměsíční miminko, chlapečka Adámka. Bydlíme v bytovce, kousek od rodičů mého manžela. Ti žijí v sousedním domě. Mají to k nám tedy opravdu kousíček. A hlavně tchyně toho opravdu hojně využívá.
Když se nám krátce po svatbě naskytla výhodná koupě právě tohoto bytu, byla jsem ráda a vůbec mi nedocházelo, že by to mohl být, vzhledem k blízkosti tchánovců, problém. Byt je krásný, lokalita naprosto skvělá. Klid, zeleň, dětské hřiště u domu, blízko veškerá vybavenost. A cena více než přijatelná.
Bydlíme zde deset měsíců. Zpočátku jsem tchyniny časté návštěvy tolerovala a snášela bez problémů. Dokonce jsem ani nic nenamítala, když přišla s tím, abychom si k nim dali rezervní klíče, kdyby se cokoli stalo. Doufala jsem, že časem ji ty každodenní návštěvy přestanou bavit. Ale spletla jsem se. Vše se ještě zhoršilo po narození Adámka. Mám ji tady skutečně denně. Když jde z práce, chodí kolem našeho vchodu, tak prostě zaskočí. Hrůza.
Ona se strašně snaží, ráda by mi byla nápomocna, pořád se mi do všeho montuje, sama od sebe bere kýbl, že vytře, sundává prádlo ze sušáku a okamžitě ho žehlí, stoupne si k plotně a chystá se vařit. Všechno s úsměvem, ochotně, nezištně. Vím, že to nemyslí zle, první týdny po porodu jsem tuto její péči i uvítala. Ale teď už je toho prostě dost. Náznaky z mé strany nepochopila, musela bych jí to říct naplno, aby k nám nechodila tak často, že mne to obtěžuje. A to se mi nějak příčí, je hodná a nerada bych ji ranila.
Jenže včera už toho bylo na mě moc. Odpoledne jsem byla venku, zastavila jsem se u kamarádky a zdržela se tam. Domů jsem dorazila vpodvečer a nestačila se divit. Už když jsem se blížila, viděla jsem, že se u nás svítí. Jelikož manžel má tento týden odpolední, věděla jsem, že on doma být nemůže.
Byla to tchyně. Jak jsem odemkla a vešla, hned na mě spustila, že bych neměla v tomhle počasí s tak malým miminkem být tak dlouho venku. A pak podala hlášení, co všechno mi stihla udělat. Vyprala, vyžehlila, uvařila, zalila kytky a uklidila koupelnu. Stála jsem jako opařená a nejdřív se na nic nezmohla. A pak jsem jí, jak je mým zvykem, opět velmi mírně řekla, že tohle dělat nemá, že to zvládnu sama a příště až se bude chtít zastavit, ať dá vědět.
Nezabralo. Prý o nic nejde, to ona ráda, ví, jak náročné to s miminkem je, jen ať si odpočinu. A začala mi nandávat jídlo. Prostě se u nás doma chovala, jako bych tam já byla na návštěvě a ona byla paní domu.
Večer jsem to řekla manželovi. Že mi to začíná pěkně vadit a ať to mamince vysvětlí a vezme od nich naše klíče. To, co udělala, se prostě nedělá, a když jí to nedojde samotné a náznaky nepomáhají, ať jí to on, jako její syn, nějak taktně sdělí. Odmítl. Prý to zbytečně hrotím a co by za to jiné holky daly, kdyby měly tak hodné a obětavé tchyně. A vysloveně mi zakázal, abych já sama jeho mamince něco říkala, nedej bože si od ní vzala zpět naše klíče.
A já nevím, co teď s tím. Když to tchyni řeknu, ona si postěžuje svému synovi a budeme mít doma dusno. Když jí nic neřeknu, za chvíli se zblázním. Protože až bude teplo, můžu být v době jejího příchodu z práce vždycky venku, ale ona mi pak poleze do bytu a bude si tam hospodařit jakoby nic. Napadlo mě zkusit to přes tchána, ale tam je to úplně liché. On je hrozný flegmatik, nic neřeší, hlavně chce mít klid a pokoj.
Jak byste takovou situaci řešily vy? Moje chyba je, že chci asi být se všemi zadobře a bojím se jakéhokoli konfliktu.
25.2.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 164 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně má klíče od našeho bytu a mně to vadí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
Okamžitě bych měnila za tu mojí
...nevím co řešíš,pokud máte dobré vztahy,neříkej mi,že jí nejde na rovinu říct,že je ti její péče nepříjemná
...hlavně si jí nerozhádej,ani nevíš,jaký máš obrovský štěstí
...mít dobré vztahy s tchýní.to je půl starostí
pozvala bych je na oběd a na rovinu řekla, že jsem samostatná jednotka, že je moc ráda vidím, ale jen tehdy, když je pozvu
stejně tak, že za východu dítěte jsou zodpovědní rodiče a pokud si nebudu vědět rady, že se zeptám...
jinak kamarádka měla s maminkou domluvený návštěvní den...středu a s tchýní pátek...
protože měla 2 malé děti rok po sobě, návštěvní den využila k vyřizování různých věcí, ke klidnému nákupu nebo třeba na kadeřníka
obě maminky prostě vzaly děti a užívaly si je....
Já si myslím, že to není chyba, chtít být se všemi zadobře, obzvlášť v rodině je to velké plus. A až budeš chodit do práce a malej bude marodit nebo mít prázdniny, bude hlídací babička k nezaplacení. Líbí se mi, jak píšou ax a bohunka - s tchýní si sednout a říct jí něco v tom smyslu, že jí máš ráda a její pomoci si vážíš, ale že by sis svojí domácnost chtěla vést sama a její zasahování je ti nepříjemné. Jesti je opravdu tak fajn, jak píšeš, měla by to pochopit. Možná by nebylo od věci se domluvit, ať tedy občas raději vezme malého ven, a ty si v klidu uděláš, co je třeba.
Jinak já už jsem taky tchýně, občas i hlídám u mladých vnoučka celý den, ale nenapadlo by mě tam nějak šmejdit. Maximálně něco jednoduchého uvařím a umeju nádobí. Něco jiného je, když mě snacha o něco požádá, to pomůžu ráda, ale jinak si raději hraju s mrňousem.
taky s holkou bydlíme vedle sebe v baráku, navzájem máme klíče, od nás i vnučka
u nás...ony chodí sem...ale já tam jen na vyslovenou žádost nebo pozvání
nic tam nekritizuju, nic nedělám...takže vycházíme na 1*
bydlela jsem u tchýně...a ta mi prolézala osobní věci...4 roky...proto vím, co se nedělá....
.gif)
Naštěstí sjem toto nepoznala,neb by mi to vrcholně také vadilo
Bud bych jí řekla,že to opravdu nepotřebuji,ba přímo,že si to nepřeji,i za cenu,že se s ní rozkmotříš...
anebo při návštěvě u ní,bych ji začala také uklízet
byla by to možná zajímavá reakce....či tam docházet pravidelně,abys jí to JAKO" oplatila
že nemužeš být nic dlužna
Ráda bych napsala, jak se na věc dívám jako tchýně. Mám taky dvě snachy a vycházím s nimi dobře. S tou jednou se vidím několikrát do roka, protože bydlí daleko. Rodina druhého syna bydlí ve stejném domě o patro níž. Mám klíče od jejich bytu a oni od mého. Dohlížím na vnučku, aby se vypravila ráno do školy, to si vždy otevřu sama, protože mladí už jsou v práci. Jinak si nedovolím do jejich bytu vstoupit a vždycky zvoním, i když mám klíče. Na neohlášené návštěvy nechodím, pouze když jsem pozvaná. Nedovolila bych si v jejich bytě cokoliv dělat i kdybych měla překračovat nepořádek. Pomáhám jenom tehdy, jsem-li o pomoc požádaná. Zastávám názor, že každá hospodyně se má o svou domácnost starat sama. Vždyť vaše snacha může takové zasahování do domácnosti pokládat za výraz nedůvěry a naznačování toho, že pro vašeho synáčka není dost dobrá a že maminka vše zvládne líp.To samozřejmě neplatí pro případ, že by snacha onemocněla a vaši pomoc potřebovala, ale i tady by měl syn o pomoc poprosit. 
ax: Souhlas, asi bych tchyni posadila ke kafíčku a zákusku , možná i nějakou štamprdličku na odvahu by to chtělo - a na rovinu bych jí vyříkala že mi je to trapné a nepříjemné když ona u nás uklízí a vaří. Taky bych jí řekla že mám nepříjemný pocit když do bytu chodí kdokoli v době naší nepřítomnosti. Škoda že manžel nestojí při tobě. Ale pokud s tchyní dobře vycházíš, zkus jednat přímo, třeba to vyjde. Hodně štěstí.
Vím, že se to tchýni bude říkat těžko, ale čím dřív to stopneš tím líp. Lidi v našem okolí se k nám chovají tak, jak jim dovolíme. Nevymýšlela bych žádné lsti o ztracených klíčích, já na takové věci nemám povahu, připadala bych si trapně zaplétat se do lží a nesmyslných příběhů, a přijde mi, že se tím ani nic nevyřeší (dlouhodobě určitě ne).
V klidu bych tchýni řekla, že klíče dostali pouze pro případy nouze a ne proto, aby ti dělala denně přepadovky, že se pak u sebe doma cítíš jako návštěva ty, když musíš být pořád v pozoru.
Blbé je, že manžel nestojí při tobě.
.jpeg)
Tak vyměň zámek
Taky by mi to lezlo na nervy. Omílá se to tady pořád dokola: "Nevyžádaná pomoc, je horší než nevyžádaná rada"
Já jen nechápu, co k tomu ty ženské vede, copak nemají svoji domácnost, svoje zájmy, copak už se v životě nenastaraly dost? Copak jim nevadilo,kdyby jim někdo hospodařil v bytě?
.gif)
Vydržet s to nedá, stejně jednou bouchneš.
A bouchni co nejdřív, ono jí to dojde.
Mam něco podobého, jenže ta moje ani klíče nepotřebuje, protože bydlíme ve stejném rodiném domě, ona je o patro výš.
tohle bych nevydržela a řekla bych jí na rovinu, co mi vadí. Třeba si to opravdu neuvědomuje a ve snaze pomoci to přehání. Až bude miminko větší, může pobývat vedle u prarodičů a tam pak bude určitě co uklízet, aby nechodila k vám.
annie........... ta malá lest
no tak já bych zešílela,dělat mi to tchyně,ona klíče neměla ani moje matka tak nedovedu napsat co a jak,ačkoliv moje matka se snažila do všeho kecat,byli pak rozbroje kvůli tomu ,ale opustilo ji to a moje tchyně k nám nejezdila,udělala jsem prý hřích,nedala jsem syny pokřtít a ona byla šíleně věřící ,trvalo půl roku než poprvé byla schopna se podívat na 1 vnouče a to jsme tam museli jet mi
.JPG)
Těžko radit - doteď jsi neřekla ani popel a pokud ti to začne "teď" vadit, tak nejspíš naštveš půl rodiny...
Nejlépe řešit zavčasu.
Teď bych asi tchýni řekla, že si velmi vážím její pomoci, ale že mi to momentálně připadá, jako bych jí zneužívala, takže práce v domácnosti si budu dělat sama a na tom si trvám, jinak jsem schopná se urazit, že si snad myslí, že tu mám bordel.
Případně bych jí vyexpedovala malou ven a měla chvíli klid.
Mj. - napadla mě malá lest - blbé, ale možná účinné...
Jako ztrať klíče, samozřejmě se vymění od bytu fabka a klíče už bych jí nedávala.
Pokud si jinak s tchýní rozumíš a není to jedubaba, tak bych se snažila vztahy udržet v dobrém. My máme v ztahy na velké h.... a kolikrát by se mi hlídání hodilo. Ale co už.
.jpg)
těžko radit když jsem tchýně ... a vidím to z druhé strany. Mám dva syny, tudíš dvě snachy a bez předchozího oznámení, že se blížím, tam nejdu. Bez žádosti o pomoc nebo bez dotazu zda ji chtějí, nic nedělám. Tak nevím, jak nevyžádané pomoci slušně odmítnout. A co ji nechat ať si řádí a mít opravdu klid pro sebe, zajít za kamarádkama, v létě na hřiště apod, třeba ji to časem začne vadit a pak si postěžuje synovi a tvoje reakce by mohla být, že to vlastně řekla ať si odpočineš, ale jinak že bys to zvládla. Ztratit klíče a chtít jejich a zapomenout jim je dát. A nebo taky požádat o jejich a být tam před návratem z práce apod. .... Je to opravdu těžký. Když to řekneš v rozhořčení, tak by se mohla urazit a ona taková pomoc, až budeš dělat a prcek onemocní ... je to prostě hustý ...
