Nechci druhé dítě a jsem za hysterku
Jsem pod šíleným tlakem nejen mého manžela, ale v podstatě celé rodiny. Všichni mne totiž vehementně přemlouvají, abych měla druhé dítě. A já se tomu bráním.
Máme pětiletou holčičku a dodnes mám v živé paměti, jak těžký porod jsem prožila. Bylo to skutečně hodně zlé, nakonec musely být použity kleště a strašně dlouho jsem se z toho vzpamatovávala. Kdykoli se mě někdo zeptal na druhé dítě, okamžitě jsem odpovídala, že nikdy. Říká se, že na porodní bolesti žena časem zapomene, ale v mém případě to neplatí. Já vím, že už nikdy nechci nic podobného zažít.
Manžel však začal před časem naléhat, abychom ještě jedno dítě měli. Vím, že touží po synovi. Vydatně ho podporují jeho rodiče, i oni by měli rádi ještě vnoučka a hlavně, jak jsem pochopila, nositele a pokračovatele jejich jména. On je totiž jejich jediný syn, kromě něho mají ještě dvě dcery.
Mé důvody, proč druhé dítě nechci, vůbec neberou v potaz, prý jsem přehnaně přecitlivělá a nebyla bych jediná žena na světě, která porodí víc než jedno dítě.
Pochopení a podpory jsem se nedočkala ani u svých rodičů, oba dva mne přesvědčují, že se mám vzchopit a přestat se litovat. Mám prý přestat myslet jen na sebe a brát ohled na manžela a také na Nikolku, která by sourozence potřebovala.
Připadám si jako černá ovce. Ten nátlak je opravdu hodně velký a já nevím, jak se mu mám bránit. Všichni mne v podstatě obviňují z pohodlnosti a zbytečné hysterie. Jenže nikdo neví, co se ve mně odehrává. Nejhorší je, že nejvíc na mne naléhá manžel, z jeho strany už to hraničí s citovým vydíráním.
Co byste dělaly na mém místě? Jsem povinna se v tomto případě manželovi a vlastně celé rodině podřídit? Nebo mám právo stát si za svým a řídit se vlastními pocity a důvody? Jsem z toho dost nešťastná.
30.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 159 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nechci druhé dítě a jsem za hysterku
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.sharon: mela bys jit radeji umyt nadobi, abys mela na zitra skvelou manikuru
sharon: jj bylo to tak, prostě se lna vánoce lidi trošku rozšoupli
adelka1: kecáš, jedno kakao na celý město.......
sharon: co bys mě tak chtěla vysvětlovat???? jak se stála fronta na banány??? nebo jak bylo přiděleno jedno kakao na jeden dům????
kočka Šklíba: Tak tak, návštěva psychologa je tu rozhodně na místě. Až dá paní do kupy sama sebe, pak může uvažovat o tom, jestli přivést na svět ještě jeden nový život. Do té doby potřebuje od rodiny a zejména od partnera pochopení a pomoc, oni ji místo toho topí ještě víc. Já nevím, proč si pořád tolik lidí myslí, že hlavním úkolem každé ženy je býti matkou a na sebe a zejména své emoce se vykašlat. Jediná přípustná je nehynoucí láska k dítěti... Nejdřív ale musí člověk mít rád sám sebe a být vyrovnaný sám se sebou, aby to mohl předávat dál. Na tom nechtít dítě, když vím, že mu tu lásku dát nedokážu, není nic sobeckého, naopak je to velmi zralé rozhodnutí.
Sobecké je chtít "nositele jména a pokračovatele rodu" za každou cenu, přestože po DÍTĚTI vlastně zase tak moc netoužím. Aby bylo jasno, "dítě" a "pokračovatel rodu" jsou pro mě velmi odlišné pojmy.
adelka1: tobě je zbytečný něco vysvětlovat, viď Adélko !
sharon: proč by měla být Stanik: blbá??? vždyť ty se jich zastáváš při každé příležitosti, možná se za komunistů i lépe rodilo že???
kočka Šklíba: ty bys toho psychiatra spíš potřebovala.....
Stanik: tak si ji užij, já kašlu na všechny barevné, zítra slavíme vnučku a vnuka narozeniny........tralalalááááá
sharon: v tomto pripade radeji blba, nezli sourduzka.. .krasny den a nezapomen na ruoornazovy meeting zitra .. pivo za dve kacky a Elvis, ne?
vsem opstatnim preji krasny zbytek dne, odchazim zabalit na dovcu
A vůbec mě fascinuje, kolik je tu s prominutím čyřidvacetikarátových krav, co jsou si jisté, že paní je hysterická fňukna, protože se bojí přece zcela banálního bebí. Můj nekvalifikovaný odhad není, jako u onoho hovězího davu, že se paní nechce prát plínky a že je přecitlivělá, což zatlouká, ale že má posttraumatickou stresovou poruchu. Jako, nejsem psychiatr, ani ho nehraju v televizi, ale myslím si, že jsem blíž, než ty slepice v diskusi, co plácají o přecitlivělosti.
kočka Šklíba: možná jsem , ale do tebe mám móóóc daleko
Stanik: s těma rudejma si fakt blbá...co na to víc říct....
kočka Šklíba: povazuju se za stastnou, ze moje tchyne neni takhle makla.. a ikdyz je muz jeji jedine ditko , je ochotna akceptovat, ze synek se rozhodl pro dobrovolnou bezdetnost. Jeste kecat dopelym s vepravny detem do toho, kolik maji mit potomku... to by jeden neveril, co je mozne
sharon: ty jsi vážně pyča. Hádej, proč nemám sourozence? Protože matku mou jedinou jedno těhotenství a jeden porod málem zabily. Jenom teda málem, a ani na to nebyly potřeba nějaké ty porodní bolesti. A dostala dokonce papír na to, že má většinu drůbků napůl v prdeli a že další těhotenství by ji nejspíš zabilo, nebo by jí odpálilo játra a ledviny, což tehdy bylo v podstatě totéž, akorát pomalejší, bolavější a hnusnější.
Pavlo, pokud nepomáhají argumenty a vysvětlování, tak prostě buďte hrubá. oni si drazí příbuzní budou myslet svoje, ale aspoň sklapnou. Vy byste měla brát ohledy na všecky, ale až se nervově zhroutíte, tak budete ještě větší fńukna, co by potřebovala zapřáhnout do pluhu, aby ji ty citečky přešly? váš život, vaše tělo, a pokud manžel tak nutně potřebuje smečku dětí, ať si nějaké koupí v Ňamang-Batě.