Chce mě uvázat doma u plotny
Máme velké neshody s manželem kvůli mému nástupu do práce po mateřské dovolené. Podle něj jsem sobec, který myslí jen sám na sebe a nikoli na děti. Hučí to do mne horem dolem, až si začínám myslet, jestli nemá nakonec pravdu. Proto by mne zajímal názor ostatních žen.
Je mi dvaatřicet, máme dvě děti rychle po sobě: čtyřletou holčičku a chlapečka, kterému budou na podzim tři roky. Bude mi tedy končit mateřská a od ledna bych chtěla nastoupit do práce. Vyloženě se na to těším, protože, ač své děti nade vše miluji, po čtyřech letech doma toho mám už docela plné zuby. Ničí mne ten stereotyp, už ráno, když větrám a stelu postele, mám pocit, že se musím každou chvíli zbláznit.
Jenže manžel se na můj návrat do zaměstnání dívá skepticky, jak mi otevřeně sdělil, v žádném případě s ním nesouhlasí. Podle něj je důležitější, abych zůstala ještě doma alespoň dalších pár let, než se mladší syn 
přehoupne přes první třídu. Pro mne je ale taková představa přímo děsivá! Navíc jsem z manželova postoje docela šokovaná, nikdy dřív ani v nejmenším nenaznačoval, že preferuje model „žena u plotny“.
Možná mu stoupl do hlavy jeho pracovní úspěch. Za poslední tři roky se v práci docela vyšvihl, propracoval se až na vedoucí pozici v jedné nadnárodní firmě a tím pádem k velmi, opravdu velmi nadstandardnímu platu. Zcela bez problémů dokáže naši rodinu finančně zajistit, na jeho obranu musím říct, že co se financí týká, nemáme problémy. Vlastním kartu k jeho účtu a můžu zcela volně nakupovat. Nikdy mi v tomto ohledu nic nevyčetl.
Takže k nástupu do práce mne nenutí finance. Chci pracovat, abych vypadla z toho domácího stereotypu. Netoužím budovat kariéru a trávit mimo domov čas od rána do večera. Zkusila bych si najít místo i na zkrácený úvazek. Manžel je však tvrdě proti, nesouhlasí s nástupem syna do školky hned v jeho třech letech, prý je na to ještě malý. Podle něj bych se dětem měla ještě několik let plně věnovat. Argumentuje tím, že kvůli mé vlastní seberealizaci a pár korunám, které bych vydělala, zahodím to nejdůležitější období v životě našich dětí.
Není mi z toho dobře. Připadám si jako v pasti a nevím, co mám dělat. Podřídit se manželovu přání a zůstat doma i přes můj vlastní odpor, nebo se zařídit po svém a práci si prostě najít a dát děti od ledna do školky i přes manželův výslovný nesouhlas?
28.7.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 164 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce mě uvázat doma u plotny
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Proč by jako měla být sobec?Myslim, že děti už tak malinkatý nejsou. To s nima má být doma do 15-ti nebo co? Myslim, že čtyři roky je až dost. Do práce bych šla když chci a ještě bych byla takovej sobec, že bych se na to manžela ani neptala.
To je zase článek. Radím dělej jak chceš ty a jak to cítíš ty, netřeba dělat něco co ty sama nechceš
Já ti rozumím, jsem tou ženou v domácnosti..a je to děs. Ostatní mi závidí, že se mám, že nemusím do práce, nemůžu si ani postěžovat jak mě to doma ubíjí..ihned vyrukují s tím, že nemám žádný stres atp a to i prosím kamarádky..připadám si jak blbec co ho pálí dobré bydlo. Ale já si přijdu nevyužitá a každý den je tak dlouhý..a tak stejný..odehrává se to v režimu vstát, vařit, jít s dětmi ven na hřiště ('to hřiště začínám nenávidět) pak doma něco pošolichat, udělat úkoly se starším, věnovat se mladším...dát koupat, apak spát..denně to samé....ubíjející, nehledě na to, že když všechny kamarádky pracují a já jsem doma jediná, tak jsem pořád jak kůl v plotě. Opravdu mi není co závidět.
Proto si ted usilovně hledám práci, snad se na mě usměje štěstí. Budu vděčná i za brigádu. takže být tebou, jdu do práce, já už ztrácím schopnost se vyjadřovat...leze mi to na mozek....kdepak zelená vdova..chvíli je to pěkné...ale dlouhodobě ne..a to mám spoustu koníčků, ale stejně potřebuju mezi lidi a i ten pocit, že mám vlastní peníze je k nezaplacení.
.gif)
sharon: takze zenska, ktera to nedela podle toho, jak bys to delala ty, by deti mit nemela? 
Opravdu miluju "inteligentni" vetu - tak je nemela mit. Boze!!!!
.jpeg)
Kirkland - 28.7.2011 7:38 - to je rozumný názor. Natálie na pár hodin do nějaké práce nebo co třeba se ještě vzdělávat(pokud tedy není paní s tituly před i za jménem) a k dětem chůvu. Já bych Natálii neodsuzovala ani ji nenazývala sobcem, jen by měla přistoupit na nějaký rozumný kompromis a ne si postavit hlavu a prosadit si svou. Mě se to vždycky nevyplatilo,jak jsem si něco vydupala,obrátilo se to většinou proti mě.
Nemám pocit, že bys byla sobecká. Spíš ty, co do práce musí, děsně závidí, že ty nemusíš.
Já jsem hrozně chtěla děti, aspoň tři. Když se nám narodil syn, zjistila jsem, že je to úplně jiné, než jsem si představovala. A došla k rozhodnutí, že jedno dítě bohatě stačí. Tři roky doma mě děsně ubíjely, zvlášť na mrňavé vesnici, kde se nic neděje a všechny uličky máš hodně pomalou vycházkou projité za 40 minut. Jak jsem byla vděčná tchýni, že jsem mohla jezdit na 2 dny v týdnu do práce.....
Dokud jsem si to na vlastní kůži nevyzkoušela, tak jsem fakt nevěděla, že neustálý hraní si s dětma není taková zábava.
Naštěstí máme suprovou školku a malej to tam miluje.
Radím zkusit vysvětlit manželovi, že je práce (např. na částečný úvazek) v zájmu zachování tvého duševního zdraví a tím pádem i klidu celé rodiny.
.gif)
Kirkland: s tebou maminka nebyla ?.....s náma až než když šla ségra do 1.třídy....a nezbláznila se a ani nechlastala......a já byla s dětmi taky doma a užívala jsem si to....neměla je mít když jí to tak obtěžuje....
Děti by do školky jít měly, stačí na půl dne - kvůli jejich imunitnímu systému. Pokud ti je vezmou, proč ne. Mně vzali mladší dítě až jako předškolní (nebylo nikde místo) a chudák tam moc nepobyla,protože si ty nemoci, které se ve školce mezi dětmi předávají, odbyla až v tomhle věku - do té doby to bylo naprosto zdravé dítě, které mělo párkrát virózu. Rozhodně to starší by nastoupit mělo, právě proto, aby bylo v kolektivu dětí a aby se posiloval imunitní systém. S tím mladším bych ale ještě rok počkala, je přece jen malý - leden je možná moc brzo, ale je to individuální. Jak už psaly ostatní - ten první rok ve školce stejně budou každou chvíli nemocné, takže bych s nějakým velkým pracovním nasazením nepočítala, chtělo by to jen částečný úvazek a v případě nemoci třeba najmout chůvu, kdybys byla v práci nepostradatelná. Nemyslím si, že jsi sobecká, je dobře, že myslíš i na práci. Protože nikdy nevíšk, co ti osud nadělí, teď se máte dobře, ale může se stát cokoliv a rodina bude odkázaná na tvůj příjem a žena, která byla x let doma s dětmi a nepracovala, má výrazně zhoršenou pozici při hledání zaměstnání. Ono to určitě nebude v životopisu vypadat dobře, když bude mít výpadek v práci.
sharon: ja bych za to treba nedala nic. Byt 24/7 s detmi v zadech, tak je ze me alkoholik.
denda04: to koukám...tys jí to dala...
.jpg)
Kirkland: to dobrovolnictví není špatný nápad
jen aby ses holka nezbláznila......to bys vydělala takovej majlant ?....starost o děti, domácnost není potřeba , třeba je to užitečnější než tvoje práce.....co by za to druhá dala kdyby je manžel natolik finančně zabezpečil a ona do práce nemusela.......každopádně ti přeji vyřešit věc ke spokojenosti všech, celé rodinky.....
.JPG)
Tak jdi aspoň na zkrácený - peníze Tě nenutí, navíc děti můžou být nemocné a hlavně - potřebuješ vypadnout mezi lidi...
A na manžela bych v tomto nedala - přehoupne se dalších pár let a on bude tvrdit totéž a Ty budeš jednou nohou v blázinci.
Nepřijdeš mi jako sobec. Prostě bys jen chtěla dělat taky něco jiného.
Pořád se všude radí, jak žena má myslet taky trochu na sebe, má si udělat čas který bude jen její a když to, jako Natálie, chce udělat, tak je hned sobecká. Prostě bys chtěla mezi lidi a trochu pobýt i tam, kde se pořád neřeší děti, ale i něco jiného. Kvůli tomu přece nejsi hned sobec.
Víš co, ten, kdo musí do práce, tak chce být doma a ten kdo nemusí, by do práce chtěl. Každý většinou chce to, co nemá, takže bych si nelamala hlavu tím, že Ty doma být MŮŽEŠ, zatím co jiní do práce MUSÍ - takovej je prostě život.
Děti do školky dej i když budeš doma, kolektiv stejně starých dětí jim jen prospěje.
Zkus se poohlédnout po práci z domova - tady v Čechách teda takové práci pšenka moc nekvete, ale zkus to. Pracovní schůzky by sis naplánovala v době, kdy by byly ve školce.
Využij tedy možností co máš - čas, kdy děti budou ve školce, možnost si leccos zaplatit, popřemýšlej třeba o možnosti dalšího vzdělání, Výpomoc u nějaké kamarádky v podnikání.....nějaké možnosti a finance máš, tak teď to jen vhodně skloubit.
Přeji Ti
A rozhodne si nemyslim, ze jsi sobecka neboze by te palilo dobre bydlo.
.jpg)
Oba máte svoji pravdu.... Taky jsem se po mateřské hrozně těšila do práce..... ale na druhou stranu, mít chlapa, pro kterého je prioritou postarat se nadstandartně o rodinu, je výhra v loterii 
Určitě najděte kompromis, tříleté děti první rok ve školce často prostůňou, dala bych malému ještě aspoň rok, a mezitím bych se poohlédla mpo něčem na poloviční úvazek, aby ses dostala zase do dospělého světa a přitom děti netrpěly vstáváním v šest a lítáním mezi kroužkama a nákupama.... Den má pořád jen 24 hodin ....
