Chce mě uvázat doma u plotny
Máme velké neshody s manželem kvůli mému nástupu do práce po mateřské dovolené. Podle něj jsem sobec, který myslí jen sám na sebe a nikoli na děti. Hučí to do mne horem dolem, až si začínám myslet, jestli nemá nakonec pravdu. Proto by mne zajímal názor ostatních žen.
Je mi dvaatřicet, máme dvě děti rychle po sobě: čtyřletou holčičku a chlapečka, kterému budou na podzim tři roky. Bude mi tedy končit mateřská a od ledna bych chtěla nastoupit do práce. Vyloženě se na to těším, protože, ač své děti nade vše miluji, po čtyřech letech doma toho mám už docela plné zuby. Ničí mne ten stereotyp, už ráno, když větrám a stelu postele, mám pocit, že se musím každou chvíli zbláznit.
Jenže manžel se na můj návrat do zaměstnání dívá skepticky, jak mi otevřeně sdělil, v žádném případě s ním nesouhlasí. Podle něj je důležitější, abych zůstala ještě doma alespoň dalších pár let, než se mladší syn 
přehoupne přes první třídu. Pro mne je ale taková představa přímo děsivá! Navíc jsem z manželova postoje docela šokovaná, nikdy dřív ani v nejmenším nenaznačoval, že preferuje model „žena u plotny“.
Možná mu stoupl do hlavy jeho pracovní úspěch. Za poslední tři roky se v práci docela vyšvihl, propracoval se až na vedoucí pozici v jedné nadnárodní firmě a tím pádem k velmi, opravdu velmi nadstandardnímu platu. Zcela bez problémů dokáže naši rodinu finančně zajistit, na jeho obranu musím říct, že co se financí týká, nemáme problémy. Vlastním kartu k jeho účtu a můžu zcela volně nakupovat. Nikdy mi v tomto ohledu nic nevyčetl.
Takže k nástupu do práce mne nenutí finance. Chci pracovat, abych vypadla z toho domácího stereotypu. Netoužím budovat kariéru a trávit mimo domov čas od rána do večera. Zkusila bych si najít místo i na zkrácený úvazek. Manžel je však tvrdě proti, nesouhlasí s nástupem syna do školky hned v jeho třech letech, prý je na to ještě malý. Podle něj bych se dětem měla ještě několik let plně věnovat. Argumentuje tím, že kvůli mé vlastní seberealizaci a pár korunám, které bych vydělala, zahodím to nejdůležitější období v životě našich dětí.
Není mi z toho dobře. Připadám si jako v pasti a nevím, co mám dělat. Podřídit se manželovu přání a zůstat doma i přes můj vlastní odpor, nebo se zařídit po svém a práci si prostě najít a dát děti od ledna do školky i přes manželův výslovný nesouhlas?
28.7.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 164 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce mě uvázat doma u plotny
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Křeček: u nás byl nejoblíbenější výlet vlakem.Asi 800 metrů na nádraží,2 km vlakem a zpět procházkou přes pole a vinohrady. Každý měl batůžek,v něm svačinu,maminka nesla pití. Akce na celé dopoledne.Dobře se nám po O spalo.
sharon: jo, stěžovala si učitelka,která měla ve školce moje děti: ty mladé,co k nám chodí na praxi,vůbec nechtějí dělat s dětma. Netroufly si na gympl,tak šly na mateřinku,aby pak mohly na výšku. Utřít děcku zadek je pro ně nemyslitelné. Na zahradě jen lapí na pr...li a chytají bronz,co dělají děcka je nezajímá. Úsměvné je to,že já měla stejný pocit z ní, když byl na zahradě bazének a děti se koupaly. Byla nejopálenější ze všech učitelek.
.jpg)
Křeček: ..máš rozum
.gif)
babkatapka: 
V tomto příběhu jsou dva pohledy na svět matky, manželky a ženy. Jeden je v jejím základním poslání, kdy žena vidí cíl své ho života v opatrování a užívání si ratolestí, zabezpečení rodinného krbu a nemá vyšší ambice, pokud jí k tomu nenutí finanční situace. Však druhý pohled hlavně dnešních žen má tzv. vyšší sféru, kdy toto jí uspokojí jen na dobu nezbytně nutnou, než děti povyrostou a pak má touhu se vrátit do jiného světa, který jí přináší jiné uspokojení své osobnosti, rozšiřování obzorů a zkušenností a seberealizace.
Každý má rád něco jiného
já bych v mládí byla nejraději doma, vařila, uklízela a prostě sestarala o domácnost. Bohužel tehdy jsem musela pracovat . Kdybych byla mladá dneska, taky bych volila domácnost a výchovu dětí, protože dneska je to skoro zábava a ne nějaká práce.
Ale každý svého štěstí strůjcem
Stanik - 28.7.2011 10:15
souhlasím, znám případ , když paní přišla o partnera, blokli jí jediný účet který měli na jeho jméno a ona byla dlouhou dobu bez peněz na provoz rodiny. V okolí se pár lidí poučilo.
Capelucita:
.jpg)
Názory se zde různí. Jsem už stará větev, ale můj názor je ten, že děti od určitého věku patří do kolektivu. Už kvůli vytváření imunity a také, aby se dokázaly pohybovat v různorodém kolektivu dětí. Děti mohou být ve školce pouze dopoledne a po o. jít domu. A ty se v tomto čase můžeš seberealizovat. Můžeš si zvyšovat kvalifikaci (nenapsala si jaká je tvoje profese). Popř. můžeš vypomoci v nějaké charitativní organizaci. Píšeš, že ti nejde o peníze, tak tam žádné horentní sumy nevyplácejí. Alespoň bysi poznala druhou stranu mince. V případě, že by tě na zkrácenou dobu vzal tvůj zaměstnavatel, tak to by bylo nejlepší řešení a postupně si můžeš úvazek navyšovat. Ale pokud děti budou chodit do školy, a když rodina má dostatek finančních prostředků, tak volit úvazek zkrácený. Zkrátka jak se říká skloubit příjemné s užitečným. Být odkázána pouze na finance manžela také není to pravé ořechové. Nikdy nevíš do jaké situace se můžeš dostat. Pokus se znovu bez emocí s manželem o tom promluvit a vysvětlit mu také svůj názor. Jistě najdete rozumný kompromis.
.JPG)
pippi.dlouha.puncocha: no však mně taky vadí nevychovaní haranti (a jejich rodiče) KDEKOLI na veřejnosti.
Sama beru dcery jen na místa, která odpovídají jejich věku, rozhodně nesmějí ječet, liíta, obtěžovat ostatní, v dopravních prostředcích musí sedět na zadku atd..
Proto se mi zdánesmyslný návrh, vzít tyhle dva do mueza. zdáe mi pro ně adekvátnější vyžití ten kolektiv ve školce.
evropka: 
jen ať makají, haranti.....
Křeček: hezky řečeno, ale upřímně taky nemám ráda děti na prohlídkách - tedy nevadí mi ty, které si prohlížejí a poslouchají, třeba i s rodiči mluví, ale nedávno jsem byla na zámku a tam rodiče vzali asi pětiletého chlapečka a tříletou holčičku. Klučíka to bavilo, ale holčičku pochopitelně ne, takže vřískala, fňukala, kopala do lidí a pošťuchovala břášku. není divu, historie jí je určitě ukradená. Nechápu ale, proč ji tam rodiče brali. Vstupné není levná záležitost a celý zbytek skupiny byl otrávený, že ani neslyší průvodkyni. Naštěstí měl tatínek tolik soudnosti, že to v polovině vzdal a nechal se vyvést ven i s malou, to jsem ještě nezažila.
asi fakt lepší děti nemít....jen ta představa že půjdou v 70 do důchodu,je nezodpovědnost
Kočkomilka: já vidím zase z okna školku, děti lítají jak urvané z řetězu, lezou na stromy, rvou se .... a úči plkají mezi sebou...
chytrájakrádio: Jo, ona s nima podnikne výlet do muzea a pak budou dlouhé hovory na téma, jak ti parchanti zasse rušili výklad, a jestli se s nima raději neměla zavřít domů k plotně 
Jeslti jsou v tomhle věku trochu živější, moc toho s nima nepodnikne, aby to vydržela s nervama.
