Chce mě uvázat doma u plotny
Máme velké neshody s manželem kvůli mému nástupu do práce po mateřské dovolené. Podle něj jsem sobec, který myslí jen sám na sebe a nikoli na děti. Hučí to do mne horem dolem, až si začínám myslet, jestli nemá nakonec pravdu. Proto by mne zajímal názor ostatních žen.
Je mi dvaatřicet, máme dvě děti rychle po sobě: čtyřletou holčičku a chlapečka, kterému budou na podzim tři roky. Bude mi tedy končit mateřská a od ledna bych chtěla nastoupit do práce. Vyloženě se na to těším, protože, ač své děti nade vše miluji, po čtyřech letech doma toho mám už docela plné zuby. Ničí mne ten stereotyp, už ráno, když větrám a stelu postele, mám pocit, že se musím každou chvíli zbláznit.
Jenže manžel se na můj návrat do zaměstnání dívá skepticky, jak mi otevřeně sdělil, v žádném případě s ním nesouhlasí. Podle něj je důležitější, abych zůstala ještě doma alespoň dalších pár let, než se mladší syn 
přehoupne přes první třídu. Pro mne je ale taková představa přímo děsivá! Navíc jsem z manželova postoje docela šokovaná, nikdy dřív ani v nejmenším nenaznačoval, že preferuje model „žena u plotny“.
Možná mu stoupl do hlavy jeho pracovní úspěch. Za poslední tři roky se v práci docela vyšvihl, propracoval se až na vedoucí pozici v jedné nadnárodní firmě a tím pádem k velmi, opravdu velmi nadstandardnímu platu. Zcela bez problémů dokáže naši rodinu finančně zajistit, na jeho obranu musím říct, že co se financí týká, nemáme problémy. Vlastním kartu k jeho účtu a můžu zcela volně nakupovat. Nikdy mi v tomto ohledu nic nevyčetl.
Takže k nástupu do práce mne nenutí finance. Chci pracovat, abych vypadla z toho domácího stereotypu. Netoužím budovat kariéru a trávit mimo domov čas od rána do večera. Zkusila bych si najít místo i na zkrácený úvazek. Manžel je však tvrdě proti, nesouhlasí s nástupem syna do školky hned v jeho třech letech, prý je na to ještě malý. Podle něj bych se dětem měla ještě několik let plně věnovat. Argumentuje tím, že kvůli mé vlastní seberealizaci a pár korunám, které bych vydělala, zahodím to nejdůležitější období v životě našich dětí.
Není mi z toho dobře. Připadám si jako v pasti a nevím, co mám dělat. Podřídit se manželovu přání a zůstat doma i přes můj vlastní odpor, nebo se zařídit po svém a práci si prostě najít a dát děti od ledna do školky i přes manželův výslovný nesouhlas?
28.7.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 164 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Chce mě uvázat doma u plotny
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dnešní diskusi se mi snad ani nechce věřit 
Natálie že je sobecká? To je nějaká povinnost zůstat doma s dětmi, když je manžel uživí sám?? Připadá mi, že se tu na ní slítly slepice, které jí závidí, protože ony samy tu příležitost neměly. Vůbec mi nepřipadá nevděčná ani sobecká, holt každá ženská nemá nejvyšší ambice chodit s dětmi na písek (nic proti takovým)
caira: presne tak. Obzvlaste v nekterych oborech znamena tak dlouha pauza, ze uz se do nej nevratis jinak nez pres protekci.. no a takove priprady kologeove velmi miluji... 
Myslím si,že je lepší být doma s dětmi,a řidit si den podle sebe,než šílet od božího rána ,letět do školky,v práci kmitat a myslet na to,jestli dítě nechytne v kolektivu zase další nemoc,pak zase do školky,vyzvednout-aby nebylo poslední- nakoupit,chvíli procházka,domů,uklidit,vařit večeři,atd.atd.Já dnes s odstupem vidím,že kdyby mi někdo dával dobré peníze na domácnost,tak bych klidně byla žena v domácnosti,mohla bych si číst,pracovat na zahrádce a užívat si s dětmi....Tak do těch 12-13 let,pak už o mámu moc nestojí,a teprve pak bych šla do práce....když už,ono se vždycky něco najde,kde není třeba nějaká dlouhá praxe.
No, uprimne. Ja mit moznost byt s detma co nejdyl, tak po tom hned chnapnu. Ale to rikam ted - deti zatim planujici, chodici do prace a s velkym tesenim se na deti i na zmenu v podobe materske. Zpetejte se mne tesne pred nastupem do prace po materske, mozna budu mluvit jinak, mozna budu mluvit jako Natalie. Ale v soucasnosti prozivam to same to co Natalie, akorat to neni z domacnosti a deti, ale z prace. I kdyz mam svou praci rada a bavi mne (vetsinou 
), kdyz rano odemykam kancl, rozsvecuji, zapinam comp, nebo se chystam do terenu, mam pocit, ze se zblaznim.
Ale k Natalii - ja myslim, ze ten kdo by mel rozhodnout, jestli budes jeste doma, nebo pujdes do prace nebo jestli si najdes praci na zkraceny uvazek, nebo jen nejaky "minivedlejsak", abys vypadla z domu na par dnu v tydnu, je jen na tobe. Myslim, ze tvoje pocity jsou priorita, nazor manzela je urcite taky dulezitej a pak nezbyva nez kompromis. Kazdopadne z toho co popisujes, podle me, urcite potrebujes na par hodin v tydnu vypadnout do sveta... A hlavne zapomen na nejake vycitky o dobryych a spatnych matkach. Aby bylo dite spokojene, potrebuje spokojenou mamu... 
Jo a ten stereotyp to bude taky - do školky, do práce, na nákup, do školky, domů. Každej den totéž. Na větrání postelí může zapomenout, na to nebude mít čas, neb bude muset vystrkat otrávené a rozespalé děti včas z domu, aby byly včas ve školce a ona včas v práci. Jinak teda do práce se nechodí proto, aby člověk vypadl z domácího stereotypu - tam se chodí něco dělat. Jestli si někdo myslí, že v zaměstnání bude trávit čas nějakýma radovánkama, které by ho obveselily a vytrhly z domácího stereotypu, tak to asi nebude mít lehký, většina zaměstnání je taky stereotyp. 
.gif)
kubikm: já si zase myslím, že v té školce mezi vrstevníky by jim bylo líp než doma s chůvou....
Bellana: 8:54.....každý posuzuje podle sebe.....já to svoje soukromé vypisovat nebudu o tom ta diskuze není....
já bych v tomto případě s mužem promluvila, vysvětlila, že nutně potřebuju i mezi lidi...vzala práci na kratší úvazek a k dětem si platila chůvu...budete spokojeni všichni, ty se budeš domů a na děti vyloženě těšit
caira: 8:50....dyť říkám že je to věc názoru.....
majucha: 
Tady je rušno po ránu. Ještě jsem nečetla reakce, nicméně - ono záleží na plno okolnostech. Je kam se vrátit do práce? Je zaměstnavatel srozuměn s tím, že když děti onemocní, zůstane mu zaměstnankyně doma třeba půlku měsíce? Protože na internetu se již mnohokrát psalo, jak si ženy prodlužují mateřskou, nebo si pořídí třetí dítě, jelikož nemůžou najít práci (nevím, proč si myslí, že se třemi dětmi práci potom najdou lépe než se dvěma, ale to je jiná věc). Je vůbec školka? Taky plno lidí píše, jak jsou školky nacpané a že jim děti nechtějí vzít. Není ten tříletý náhodou maminčin tuťínek, co ještě nosí plíny a do školky fakt ještě není připravený? No a nezanedbatelný fakt je i to, jestli pisatelka náhodou nepatří k těm matkám, co pořád brečí, jak nic nestíhají, jak je to náročné, být na mateřské, večer jsou ještě rozcuchané a v noční košili, jak ráno vstaly, doma čurbes, teplé jídlo neuvařily několik let, a ještě prudí manžela, aby jim pomáhal. To potom plně chápu názor manžela, že jít do práce není dobrý nápad. Jistě, zkusit se to může, ale myslím, že pisatelka brzo zjistí, že to taková idylka nebude, a ještě ji to bude mrzet, že nevyužila možnost být ještě tak rok dva doma.
.jpg)
Bellana 8,26:
plně souhlasím!
.gif)
Bellana:
přesně tak!
Kirkland: 7:38 Hodně dobrá rada . Bude dělat něco prospěšného a přitom bude mít svobodu. Super nápad
.JPG){kind=avatar}
sharon: Rozumný názor je, že každý člověk si má vybrat takový způsob života, jaký vyhovuje jemu. Není jen jedna cesta. Nerozumné jsou ty, které si myslí, že žena je povinná se starat o rodinný krb a nesmí mít vlastní pracovní ambice. Nerozumné jsou i ty, které by hnaly do práce ty, které doma chtějí být a mají na to prostředky - těmi prostředky ale nerozumím sociální dávky na zdravé děti. Chápu, že práci v obchodě nebo u pásu jde dělat kdykoliv, když stačí fyzické síly. Do takové práce se spěchá jen kvůli penězům. Jsou obory, které lze dělat z domu. Účetní si asi může udržovat kvalifikaci samostudiem, překladatelka může pracovat z domu. Ale jsou i ženy se zajímavou prácí, kterou nemohou dělat si bez kontaktu s kolegy a novými výzvami. Posílat tyhle ženy, ať jdou courat po obchodech a klajdat se známými je zcestné.
