Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Když dítko dospěje někam kolem 6 roku (na přesném datu se tu zase až tak moc nelpí), nastane povinná školní docházka. Školní rok začíná někdy v polovině druhého srpnového týdne, nějaké pravidelné datum nebo logiku jsem za 10 let neobjevila. Prostě prázdniny dříve začínaly poslední týden v červnu, postupem doby se přesunuly na první týden v červenci a odtud trvají 6 týdnů + 2 dny, takže škola začíná někdy mezi 10.-15. srpnem.

Školní docházka začíná nultou třídou, která se také jmenuje školková třída (=børnehaveklasse). Děti mají pravidelnou výuku denně od 8 do 12 hodin s předměty dánština, matematika, tělocvik, výtvarka a přírodní vědy. Učí se vydržet sedět v klidu a koncentrovat se těch 45 minut, přestávky tráví venku, ale neexistuje žádný krasopis, cvičeni vlnovek a podobně lahůdky, prostě je jim ukázáno, jak se co píše, ale jak si to oni přeberou a píšou/nepíšou zůstává zcela na nich. Domácí úkoly a známkovaní neexistuje, přece nebudou chudáčky děti stresovat. Prostě je to taková škola hrou.

Základní škola končí devátou třídou a závěrečnými zkouškami skoro ze všech předmětů, přirovnala bych to k české maturitě, ale samozřejmě na jiném znalostním stupni. Celá základní škola je rozdělena na tři stupně. První je 0. - 3. třída, kde je škola hrou. Samozřejmě se učí, dostávají občas úkoly, postupně jim přidávají hodiny. Posledních pár roků jim ve 3. třídě přidali angličtinu, ta dřív byla až od 4. třídy. Je možno ráno a odpoledne chodit do družiny, ranní stojí 217,- kr a odpoledni 1210,- kr. Druhý stupeň je 4. - 6. třída a tady začíná jít do tuhého, úkoly a skupinová práce jsou na denním pořádku, děti si začínají zvykat na dělení a plánování práce při skupinových projektech – ne všechno se dá stihnout poslední den před odevzdáním, a je zde i pravidelná mimoškolní četba. A poslední třetí stupeň je 7. - 9. třída a to můžou dětičky zapomenout na jakoukoliv srandu mimo školu, protože to se nedá časové stihnout. Sedmá třída ještě jakž takž jde, ale osmá a devátá je příprava na další studium, výuka denně 8 - 10 hodin, pak následuji úkoly den ze dne + dlouhodobé projekty. Jenom pro názornou ukázku: dcera měla přes vánoční prázdniny pět A4 stránek matematiky, anglickou slohovku na minimálně tři A4 (v zadaní je velikost písma a mezer, aby nemohli našvindlovat délku), rozbor rozdílu/co je společného na sladko-slanovodní říši do biologie. Všechno se odevzdává po internetu, v zadání je obvykle internetová adresa vyučujícího a deadline datum. A taky se konečně známkuje a rovnou stylem střední školy, takže za nepatrnou chybu jde stupeň dolů.

Výuku celou základní školu charakterizují: 1) až neuvěřitelný důraz na kolektiv, sociální cítění, skupinovou práci, projekty. Například celou třídu rozdělí na skupinky po 3 - 4 žacích, každá skupina dostane zadání, které musí v daném termínu zpracovat, každý ze skupiny má svůj úkol, společně pak vypracuji odpovědi a ty pak přednesou formou přednášky před třídou. Není to orientační přednáška "pracovali jsme na tom a tom", je to místo učitelova výkladu. A učitel je samozřejmě k dispozici po celou dobu projektu. A za 2) se klade důraz na jednolivce coby samostatnou myslící bytost. A cení se kreativita, vlastní aktivita, až na důležitá historická fakta a data neexistuje šprtaní nazpaměť, ale opět se klade důraz na to, kde a jak vyhledat potřebné informace.  

Učivo se prolíná z jednoho předmětů do druhého, takže například v matematice počítají úlohy s reálnou produkcí včel – kolik za den nasbírají nektaru, kolik z toho vyrobí medu, kolik stojí med, jak a kde se prodává, navrhni strategii prodeje a reklamy a pak na toto téma s použitím vypočítaných údajů napíšou slohovku v hodině dánštiny, pokud se jedná o jednodušší téma, využiji ho i v angličtině a v němčině. Je to určité zajímavější a praktičtější než teoretické úlohy na téma "kdy a kde se potkají dva vlaky", ale upřímné řečeno, po dvou týdnech s včelami, kamkoliv se člověk podívá, ten hmyz leze člověku hodně na nervy.Když už jsme u jazyků, slovíčka se neučí, u článku jsou označeny neznámé výrazy a ty si vyhledávají ve slovníku a zapamatovávají pomocí vět, ve kterých byly tyto výrazy použity. A mluví a mluví, nezaleží na tom jak, jestli si pomáhají rukama nohama nebo kreslením, ale mluví. A vyzývají rodiče mluvit doma třeba jenom čtvrt hodiny denně, ale mluvit a nebo poslouchat televizi/rádio v daném jazyce, což není problém, protože v Dánsku se nedabuje.

Pokud dítě z jakéhokoliv důvodů nemůže dokončit devátou třídu nebo nezvládne závěrečné zkoušky, má možnost pokračovat 10. třídou. To je v podstatě opakování 9. třídy. Závěrečná zkouška je na stejné úrovni jako závěrečné zkoušky z 9. třídy. Desátá třída se dá také využít v případě, kdy si dítě není jisto dalším vzděláním a potřebuje čas navíc na rozmyšlenou.