Kvůli mým vlasům máme doma dusno
.jpg)
Už týden marně přemýšlím, jestli jsem blázen já, nebo můj manžel. Pohádali jsme se totiž jako koně kvůli – podle mne - absolutnímu nesmyslu a už týden je kvůli tomu u nás dusno, že by se vzduch dal krájet. Jsme oba zabejčení a ani jeden nechceme ustoupit ze svého. Já jsem přesvědčená, že tentokrát to skutečně nemám být já, kdo by měl ustoupit, přestože jsem si, dle mého muže, dovolila opravdu dost.
Nechala jsem si totiž radikálně změnit účes. A to pravděpodobně hodná a poslušná ženuška nedělá, pokud se předtím nezeptá svého manžela, zda smí. Alespoň tak to vidí ten můj. Absolutně nechápe, že o tom, co budu, nebo nebudu nosit na své hlavě, si míním rozhodovat jen já sama. On se s tím však nechce smířit.
Celá léta jsem nosila dlouhé blond vlasy. Takovou mne poznal a takovou mne celých 7 roků, co jsme spolu, znal. Samotnou mne nikdy nenapadlo, že bych se svým účesem někdy dělala nějakou radikální změnu. Až minulý týden při návštěvě u mé kadeřnice. Neplánovala jsem to, nepřemýšlela o tom předem. Přišlo to najednou a já jsem zcela spontánně zatoužila po změně.
A tak jsem kadeřnici řekla, že bych tentokrát chtěla něco jiného, než je dobarvení odrostů a zastřižení konečků. Hned jsme začaly společně vymýšlet a hledat v katalozích a po chvíli našly to pravé. Výsledek byl ohromující, i když v první chvíli samozřejmě nezvyklý. Z dlouhých vlasů pod lopatky zůstaly jen polodlouhé kousek pod uši a místo blond mám nyní takovou hezky přirozenou hnědou s melírem. Ve svém novém účesu se cítím opravdu dobře a říkám si, proč jsem takovou změnu neudělala už dávno.
Můj muž bohužel mé nadšení nesdílel. Nejdřív si myslel, že si dělám legraci a nasadila jsem si nějakou paruku. Když zjistil, že je to fakt, začal doslova zuřit. Řekl mi, že vypadám nejmíň o deset let starší, že mi to vůbec nesluší a že se mu takhle ani trochu nelíbím. Dodal, že si mě bral jako dlouhovlasou blondýnu a to proto, že se mu tento typ žen vždycky líbil. A já jsem teď ze sebe udělala něco úplně jiného a to že je podraz, protože jsem se ho měla napřed zeptat, jestli by mu taková změna nevadila.
Pohádali jsme se strašně, doteď je to mezi námi hodně napnuté. Hluboce se mne dotýká, že mne snad měl rád jenom jako nějaký objekt, který splnil jeho touhy díky vlasovému porostu. Je mi z toho úplně zle. Manžel na mne naléhá, abych si vrátila svou původní barvu a je dokonce ochoten zaplatit prodloužení vlasů, jen abych byla jako dřív.
Mám na něj pěkný vztek a něco takového dělat nemíním, to přece nejde, aby mě dirigoval v tom, jaké budu nosit vlasy. Akorát nevím, jestli se s tím on smíří, zatím to tak nevypadá. Od té doby se mě ani nedotkl a odmítá se mnou komunikovat. Prý začne, až přijdu se „svými vlasy“.
Co si o celé téhle situaci myslíte? Mně osobně to připadá dost přehnané, aby dělal z takovéhle věcí tak zásadní záležitost. Nicméně občas mne napadne, že pro klid snad ustoupím a udělám, co chce. Vždycky se však zabrzdím, protože bych si připadala, s prominutím, jako blbec.
22.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 174 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvůli mým vlasům máme doma dusno
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Linda: No, tak konečně někdo kdo je se mnou.
.jpg)
A jsi si jistá ze se ten tvuj krapátko nepomátl???? Tvoje vlasay, tvoje hlava, tvuj problém! Copak ty mu mluvís do toho jak vypadá, co nosí, co si kupuje?
Rekla bych mu,ze respektuji, ze se mu líbí to a to a nelíbí to a to, na to máme právo kazdý. Ale o své osobe si rozhoduje kazdý sám a na tom druhém je jak si to prebere. To kdyz treba priberes kila po decku nebo treba k vuli nemoci, stane se ti úraz a nebo co já vím tak bude taky takhle blbnout, protoze te poznal takovou a makovou a ted jsi jiná? Nemá krapet zamrzlou pubertu, protoze argumentuje jak puberták. Pri mém temperamentu bychho necím prastila po hlave aby se mu chlapci rozsvítilo a prestal blbnout. A ted jsi jdu precíst co písou kolegyne.
.jpg)
To je vtip, ne ?
Co si o tom myslím, to ti raději úplně detailně psát nebudu, protože by se ti to nelíbilo.
Prostě, do jaké role jsi sama sebe pasovala, v takové jsi.
caira: Já beru, že se mu v tom nelíbila. Ale mohl to říct slušněji. Ona si připadla krásná a on ji srazil jak z koně. To mi připadá hodně drné jednání. Já si taky nechala dlouhé vlasy ostříhat na krátko. Musím uznat, že mi to moc neslušelo. Ale byl to risk. A i když to příteli připadlo jako helma, tak mi to rozhodně nevpálil do ksichtu takovým způsobem a hned nevytahoval kredit kartu na prodlužování
Bambulka: Můj přítel si taky jeden čas ostříhal vlasy na krátko, oholil bradku a knír a taky jsem nevyšilovala, že to není on, že ho znám x let takhle a že dokud mu to nenaroste, tak nic nebude. Je to jen jeho věc. Prostě to tak chtěl. A stejně tak na to byla Denisa. V podstatě se ona teď může cítit méněcenná a seběvědomí může mít na bodu mrazu.
Bridgetj: To chci po chlapovi samozřejmě taky, ale pokud mě nebude vzrušovat, tak s tím prostě nic nenadělám a měla bych ho pouze jako kamaráda a ne jako přitažlivého manžela. Navíc by mě štvalo (kdyby se obarvil na blond), že se mnou tu změnu neprobral a nezajímalo ho, co na to budu říkat já. Cítila bych se v tomto případě jako páté kolo u vozu. A tak se možná cítí i manžel od autorky.
.gif)
Bridgetj: Ale říct, že v původních se mu líbila víc, chápu jako: teď se mi taky líbíš, ale míň... (no a co, on si zvykne, a za pár měsíců se mu budu líbit stejně...)
Jednal na férovku, nic nepředstíral.
Můj muž je typ chlapa , jako ten herec , co hraje hlavní roli v mentalistovi - proste blonďák, zvlněné trošku delší vlasy... přijít vyjetej trojkkou, šílim a moje první reakce bude: dokud Ti to nedoroste aspoň na 3cm, nesahej na mně, protože z vystříhanejch blonďáků je mi šoufl.... paradoxně, tmavovlasy muži na trojku mají něco do sebe. Ale jeho si tak absolutně představit nedovedu. Prostě by to nebyl on.
Bambulka: Nevím, ale asi máme jiné hodnoty. Já u chlapa chci, aby se na něj dalo spolehnout, byl pro rodinu, měl mě rád takovou jaká jsem a byl do nepohody. To jestli si na hlavu nechá nasrát, je mi fakt jedno. A o těch milenkách jsem nemluvila v tomto případě.
orinka: Jenomže to klidně mohl podat trochu solidněji. Říct, že to třeba není špatné, ale že v těch původních se mu líbila víc. Ale říkat, že je v tom hrozná, že dokud nebude na původních vlasech tak nic nebude, že je ochoten zaplatit prodlužování, ..... tak to je opravdu chování rozmazleného fracka a né dospělého muže. 
orinka: Řekla jsi to na rovinu (já chodila jak kolem horké kaše), ale naprosto s tebou souhlasím.
sallie: Ano, jsou někteří chlapi, které vzrušují třeba jen blondýnky. Brunetky jim nic neříkají, i kdyby se přetrhli. Podle mě je radikální změna vzhledu důležitá a mělo by se to manželovi aspoň předem oznámit.
Bridgetj: Třeba milenka bude mít jiné kouzlo, pro kterou za ní půjde. Na manželce se mu líbily např. dlouhé blonďaté vlasy a teď je to jakoby úplně jiná osoba. A ano, měla mu třeba zavolat a zeptat se ho na jeho názor a ne ho mít jak páté kolo u vozu. Kdyby se ho zeptala, tak nemá doma takové dusno.
chápu je oba. Manžel má doma zčistajasna cizí ženskou a manželka se cítí ukřivděně, že nemá svobodnou volbu. Co ale se svobodnou volbou, když se mu nepostaví?
sallie: jsou!
naštěstí TO nemam doma 
sallie: Taky mám pocit, že pod slovem "důležité" si představuji něco jiného než barvu a délku vlasů.
Navíc můj manžel je italský typ (co se týče vzhledu) a kdyby přišel s blond hlavou a říkal mi, že si to tak chce nechat, tak bych ho snad vyhodila :-D No to ne, ale taky bych zrovna nadšená nebyla. Když jsem na něco roky zvyklá, a on by mi způsobil šok, a vůbec by se mi nelíbil a nepřitahoval mě, prostě kdyby to k němu nesedělo, tak bych se chovala asi přesně jako manžel ze článku. Opravdu si myslím, že manželé mají především spolu KOMUNIKOVAT a ne se neohlížet na toho druhého.
