Kvůli mým vlasům máme doma dusno
.jpg)
Už týden marně přemýšlím, jestli jsem blázen já, nebo můj manžel. Pohádali jsme se totiž jako koně kvůli – podle mne - absolutnímu nesmyslu a už týden je kvůli tomu u nás dusno, že by se vzduch dal krájet. Jsme oba zabejčení a ani jeden nechceme ustoupit ze svého. Já jsem přesvědčená, že tentokrát to skutečně nemám být já, kdo by měl ustoupit, přestože jsem si, dle mého muže, dovolila opravdu dost.
Nechala jsem si totiž radikálně změnit účes. A to pravděpodobně hodná a poslušná ženuška nedělá, pokud se předtím nezeptá svého manžela, zda smí. Alespoň tak to vidí ten můj. Absolutně nechápe, že o tom, co budu, nebo nebudu nosit na své hlavě, si míním rozhodovat jen já sama. On se s tím však nechce smířit.
Celá léta jsem nosila dlouhé blond vlasy. Takovou mne poznal a takovou mne celých 7 roků, co jsme spolu, znal. Samotnou mne nikdy nenapadlo, že bych se svým účesem někdy dělala nějakou radikální změnu. Až minulý týden při návštěvě u mé kadeřnice. Neplánovala jsem to, nepřemýšlela o tom předem. Přišlo to najednou a já jsem zcela spontánně zatoužila po změně.
A tak jsem kadeřnici řekla, že bych tentokrát chtěla něco jiného, než je dobarvení odrostů a zastřižení konečků. Hned jsme začaly společně vymýšlet a hledat v katalozích a po chvíli našly to pravé. Výsledek byl ohromující, i když v první chvíli samozřejmě nezvyklý. Z dlouhých vlasů pod lopatky zůstaly jen polodlouhé kousek pod uši a místo blond mám nyní takovou hezky přirozenou hnědou s melírem. Ve svém novém účesu se cítím opravdu dobře a říkám si, proč jsem takovou změnu neudělala už dávno.
Můj muž bohužel mé nadšení nesdílel. Nejdřív si myslel, že si dělám legraci a nasadila jsem si nějakou paruku. Když zjistil, že je to fakt, začal doslova zuřit. Řekl mi, že vypadám nejmíň o deset let starší, že mi to vůbec nesluší a že se mu takhle ani trochu nelíbím. Dodal, že si mě bral jako dlouhovlasou blondýnu a to proto, že se mu tento typ žen vždycky líbil. A já jsem teď ze sebe udělala něco úplně jiného a to že je podraz, protože jsem se ho měla napřed zeptat, jestli by mu taková změna nevadila.
Pohádali jsme se strašně, doteď je to mezi námi hodně napnuté. Hluboce se mne dotýká, že mne snad měl rád jenom jako nějaký objekt, který splnil jeho touhy díky vlasovému porostu. Je mi z toho úplně zle. Manžel na mne naléhá, abych si vrátila svou původní barvu a je dokonce ochoten zaplatit prodloužení vlasů, jen abych byla jako dřív.
Mám na něj pěkný vztek a něco takového dělat nemíním, to přece nejde, aby mě dirigoval v tom, jaké budu nosit vlasy. Akorát nevím, jestli se s tím on smíří, zatím to tak nevypadá. Od té doby se mě ani nedotkl a odmítá se mnou komunikovat. Prý začne, až přijdu se „svými vlasy“.
Co si o celé téhle situaci myslíte? Mně osobně to připadá dost přehnané, aby dělal z takovéhle věcí tak zásadní záležitost. Nicméně občas mne napadne, že pro klid snad ustoupím a udělám, co chce. Vždycky se však zabrzdím, protože bych si připadala, s prominutím, jako blbec.
22.4.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 174 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Kvůli mým vlasům máme doma dusno
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Renee:
přesně tak - asi vlasy nebyly to zásadní, když jste se seznamovali 
Podle mne je reakce prehnaná (jak už to tu nekdo psal zřejme spojená s pocitem, že to udelala kvuli jinýmu chlapovi), ale ne nepochopitelná. Dlouhovlasá blondýna je dost výrazný typ a myslím, že jsou si toho dotyčné patřičně vědomy, takže pisatelka dobře věděla, že práve to manžela na ní zaujalo. Nemyslím, že je manžel fetišista na vlasy ani nic podobnýho - spíš mám pocit, že se trochu projevil jako díte (což koneckoncu chlapi delají dost často). Moje dcera před léty, když jsem s zhruba o 15 cm kratšími vlasy přišla pro ni do školky, se rozplakala, že už nejsem princezna 
Osobne se s manželem "radíme" i podobných vecech jako vlasy či plnovous,oblékání atd, nedávno jsme zrovna "řešili" - celá rodina - zkrácení či nezkrácení vlasů desetileté dcery - a pak si na tu zkrácenou a ( protože i o vyšisované konce) tmavší "verzi" zvykali
Renee: je normalni. Vis jak se to rika.. pani maji radeji blondynky, ale zeni se s brunetkami :-)))
a vubec nejlepsim pritelem divky je diamant
dadka: presne...
Jo a taky jsem si kdysi nechala o dost zkrátit vlasy a obarvit z blond na hnědo, velmi radikálně. S manželem jsem se neradila. Když jsem přišla domů, řekl mi, že je to moc pěkný, stejně jako celý široký okolí. Byl z toho nadšenej se mnou.
Tak nevím, buďto není úchyl na bloncky nebo je normální
Stanik: 10.11
Dnes s tebou výjimečně souhlasím!
Tak mě napadlo, sousedka prodělala ablaci prsu. Představte si, že by ji manžel opustil, protože si ji bral pro její pěkné poprsí a teď ho nemá. Vím, je to extrém, ale trošku podobné s těmi vlasy to je. Vlasy dorostou, ale.....
Stanik: Souhlas, vidím to úplně stejně. Navíc si nemyslím, že zkrácením vlasů se člověk změní v někoho jinýho, to je přece úplná konina.
Mě by docela zajímalo, jak spolu vycházeli celých těch 7 let, když došlo k nějakýmu sporu. Jak reagoval na nepříjemnosti nebo na něco, co dle něj Denisa udělala špatně. Protože ta jeho reakce (nedotknu se tě, nebudu komunikovat atd.) mi přijde dost cholerická 
Mě osobně by to docela vyděsilo, co se týče budoucnosti. Život není jen o pěkných věcech, člověk nemusí bejt celej život krásnej, může ho potkat cokoliv, a co potom?
A taky to, že se mu na mně líbily hlavně (nebo dokonce jenom?) vlasy, by mě dost urazilo. Jako říct jí, že jí to vůbec nesluší a že se mu ani trochu nelíbí, to je docela hrubý zrno. Hnusnej ten novej účes určitě není. Brala bych to tak, že se mu nelíbím já jako celek, můj obličej a tak, a to by se mě hluboce dotklo 
V životě bych se manžela neptala, jestli si můžu změnit účes, ani bych to s ním neřešila. Je to moje věc. I tetování bych s ním neřešila. Když jsem šla na zmenšení prsou, jen jsem mu to oznámila. Hotovo, tečka.
Měla jsem kolegyni, ta se musela ptát a nechat si schválit i to, jestli si může vyholit podpaží nebo koupit tanga a byla všem pro smích.
Jsem svéprávná a budu o sobě rozhodovat sama.
Ťapina: nekdo je submisivni, nekdo ne... 
osobne si myslim, ze je to ciste moje vec, jestli jsem blond nebo zrz..
me se tedy muz taky neptal, jestli se ma nechat potetovat... bozinku.. takovy koniny resit.... bude jsem s nekym kvuli vzhledu, nebo pro jine ( pro mne osobne dulezitejsi) veci.
Manžel by pro změnu mohl přijít domů s piercingem na půlce obličeje a holou hlavou, v rámci domácí pohody, ne?
Nevím, já bych tohle partnerovi prostě neudělala, abych se mu ze dne na den změnila v někoho úplně jiného.
Aivon: 8:38
sarmyn: vis, ja to normalne moc nesleduju, jestli se nekdo otaci.. ale kdyz vzal ten sloup....
Stanik: jen jestli si ten trouba nezapoměl brýle
..bane souhlas, melír dělá divy
Tyjo to je vůl...já dělám změny radikální po cca půl roce..v létě světlé, v zimě tmavé...občas nesklidím chválu, tak hodím ksicht a za odměnu mi miláček řekne, že si zvykne, a že mě miluje i tak, jen ať na plešato nechodím
