Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Je taková divná doba:v TV skoro nevidíme někoho starého(a nedejbože starého a ošklivého-všichni hlasatelé jsou mladí a krásní...),lidi se spalují bez obřadu a pak se popel rozptýlí(a ještě se tvrdí,že si to nebožtík "přál"),neumírá se doma,ale jakoby "tajně" někde v nemocnici,dětem se nedovolí chodit k nemocným a umírajícím,protože to není "hezké" a "měly by z toho traumata"....Hrůza a děs!! Podle mě je to všechno součást života,nač skrývat některé stránky,jak se nám zrovna hodí??Jsem ve věku po 50.,vnoučata ještě nemám,ale kdybych měla,tak bych je taky chtěla vidět běžně a né jen u smrtelného lože....Děti mají lepší nervy,než si myslíme,dnešní počítačové hry jsou kolikrát hodně hnusné a přesto je s oblibou hrajou.....

já byla s mojí tehdy malou vnučkou taky za mojí maminkou v nemocnici, tehdy sice ještě neumírala, a dnes má vnučka třináct (tehdy tak 5-6) a ráda si vzpomene na prababičku s bílýma vláskama , jak jí tehdy říkala.........

bohunka: mozne to je....mnoho lidi pije z traumat,ktera zazil v detstvi a nemusi to byt jen pohreb a pod.se sestrou jsme nikdy nepily ale dovedly jsme to pochopit,a verily jsme tomu,ze kdyby meli bratri klidne harmonicke detstvi a hlavne bez tech otresnych zazitku,jako ze moji mamince z rakve vyklouzla ruka a pribuzni hned zacali rikat,ze se ji nechce do hrobu,protoze tu nechava male deti a kluci se strachy pocurali,to se tezko vypravi a jeste hure to druzi chapou.ale to je to,o cem mluvim,ze deti ktere tohle nepotka,si svoje blizke pamatuji jinak a jsou stastnejsi...a ne nadarmo je tolik alkoholiku.malokdo ma takove detstvi jake by mel jako dite prozit.a casto je to i o tom,ze dospeli nemaji rozum.to mi nikdo nevymluvi,ze je nutne tahat male deti do nemocnic k umirajicim a na pohrby a pod.reknete mi JAKO PROC? maminka mi umrela v naruci,manzel vedle mě v sanitce ale to uz jsem byla velka holka.a vy prevazne,vlastne vsechny souhlasite s tim,ze male dite se ma vystavit necemu,co je pro jeho nedospelou psychiku velmi narocne.

já ti to neberu, jen si prostě myslím něco jiného. Děti to prožívají tak, jak je jim to vysvětleno, jakou atmosféru cítí ve vzduchu.... smutek, jasně, ten k umírání patří, ale je jasné, že pokud místo poklidné, pietní a intimní atmosféry, budou cítit paniku a hysterii a strach, asi jim dobře nebude. A to se netýká jen umírání.

Prostě, babička je stará a nemocná, nastal čas, kdy odejde. Tak malým dětem bych se klidně nebála říct, že do nebíčka.

podle mně si to stejně nebudou moc pamatovat. já si události, když mi umírala babička, a to mi bylo třináct, také moc nepamatuju. jenom jak ležela v posteli na dýchacím přístroji. a vůbec žádné trauma jsem z toho neměla a nemám. když mi umíral děda, to mi bylo právě tak těch šest, si nepamatuji už vůbec

wasube: hm, čili on je život o tom, že nesmíme dětem ukázat některé jeho kapitoly, aby nebožátka netrpěly nočním děsem ?
A jak se vysvětlí, že se babička ztratila ? Je na dovolené? Teď na vás nemá čas děti ? Nebo někam odjela a ztratila se ? Případně ji odnesl čáp ?
Nebo co u hrobečku smějí se nosit kytičky ?Ona tam babička pod tím šutrem spí ?

mashanka: je mi moc lito,ze jsi mě nepochopila.neni to o tom,kdo jak vypada v nemoci,ale o tom,jak to cele vnima to male decko...vsichni hajite babicku...ale nikdo se nepozastavil nad tim,co proziva to male decko...to je opravdu zvlastni...pred 14 dny mi zemrela na rakovinu jedina sestra,vnucky za ni chodily ale tem vnuckam je pres dvacet let vis...a v tom vidim ten rozdil...

wasube: Promiň ale je rozdíl nemocnice a márnice. A svádět chlast na návštěvu umírajícího a pohřbu - no to by celé mé okolí muselo uchlastat. Je moc jednoduché svádět své chyby a selhání na "trauma z umírání"

pro někoho jo, pro někoho ne - chtěla jsem tím právě říct, že pokud je někdo neustále před vším chráněn, v těch 20 na tom může být sociálně hůř, než poučené šestileté dítě

wasube: po světě chodí miliony alkoholiků a nestáli u něčí rakve.........nebo jsi přesvědčená, že kdyby bratři u rakve nestáli tak nebudou s prominutím chlastat ???? tomu nemůžeš ani sama věřit ! promiň, ale to je děsná blbost......

sharon: ne, z toho ne. Ale na svou ani maminku jsem se teda podívat nešla. Ale v nemocnici jsme za oběma byli pořád a viděla jsem je i den před smrtí a dodnes vidím, jak jsme si mezi dveřma zamávaly. A jsem za to ráda.

OK, ale tahle je živá - jen nevypadá zrovna zdravě, no. Jak někdo psal, ani dítě se spalničkami nevypadá nádherně

wasube: já nevím, asi máš v něčem pravdu, ale do nemocnice bych je prostě vzala. Na pohřeb třeba ne, ale do nemocnice ano.

manka: a určitě nemáš zádný traumata.....a já si taky pamatuju babičku (stařenku) v otevřené rakvi a to mi bylo tak 8 a žádný traumata to ve mě nezanechalo, a pamatuju se i jak jsem plakala, né že stařenka není, ale že mi neupeče její černý trubičky..., už nikdy v životě jsem tak dobrý nejedla.......(jsem byla vyčůraná) už jako holka....

mashanka: rekla bych.ze je velky rozdil mezi vekem 6 let a 20 let....