Vzala jsem si dobrodruha a asi jsem neudělala dobře
Jsem vdaná, za dva měsíce čekáme narození prvního dítěte. Můj manžel mi vždycky velice imponoval, líbilo se mi, že není žádný pecivál. Má spoustu zájmů, které jsou časově náročnější, což mi nikdy nevadilo. Sama jsem hodně sportovně založená a nikdy jsem nedokázala jen tak nečinně sedět u televize.
Už když jsme spolu chodili, panovala mezi námi naprostá důvěra, ani jeden z nás se nikdy nesnažil toho druhého jakkoli omezovat v jeho zájmech. Spoustu jsme jich sdíleli společně, ale zároveň jsme měli i každý ty své.
Můj manžel je, kromě jiného, i vášnivý potápěč a několikrát do roka vyráží se svou partou na různé výpravy. Nikdy mi to nevadilo, naopak, přála jsem mu to.
Když jsem otěhotněla, musela jsem své zájmy radikálně omezit. Na miminko se s manželem oba těšíme. Od pátého měsíce jsem doma na rizikovém těhotenství, mám nařízený klidový režim, který se snažím co nejvíce dodržovat. Bohužel, znamená to pro mne, že jsem často sama. Manžel je přes den v práci, večer si jde zaplavat nebo zacvičit, občas někam s kamarády, víkendy tráví často na horách.
Snažím se to chápat, ale přiznávám, že mi začíná vadit, jak na mne vlastně nebere žádné ohledy. Pro něj jsem teď „vyřazená z provozu“ a on se o své záliby ošidit nenechá. Když jsem se o tom s ním snažila promluvit, tak mne sice na oko chápal, ale vzápětí dodal, že když zůstane z donucení doma, bude akorát otrávený. Chápete? Bude otrávený z toho, že tráví čas se svou těhotnou manželkou!
Hodně se mne to dotklo a tehdy poprvé jsem uvažovala, zda jsem si vybrala správně a zda nebude manžel časem mě a dítě vnímat jen jako přítěž a kouli na noze.
Čím mne však šokoval ze všeho nejvíc, je jeho požadavek, který vznesl před pár dny a já ještě stále lapám po dechu, protože nemůžu uvěřit, že to myslel skutečně vážně.
Naskytla se mu možnost odjet na konci března za velice výhodných podmínek na tři týdny do Karibiku se potápět. Podle toho, co říká, by se mělo jednat o něco velkého, výjimečného, co se naskytne jednou za život. Jenže problém je v tom, že termín porodu mám 20.3. A on má obavu, že kdyby se miminko „loudalo“, mohlo by se narodit až po jeho odjezdu, což by prý velice nerad. Přes to všechno si moc přeje být u porodu.
A tak za mnou přišel s neuvěřitelným požadavkem, abych se pokusila vyjednat vyvolaný porod dva týdny před plánovaným termínem, protože to by prý stihnul jak narození svého dítěte, tak i první týdny po propuštění z porodnice.
Řekla jsem mu, že to přehání, že je blázen, chtít po mně něco takového. Vyčetla jsem mu, že je snad dost na tom, že nebere žádné ohledy na mne, ale že je nebere ani na naše dítě, které se ještě ani nenarodilo. Řekl mi, že to zbytečně dramatizuji, dva týdny před termínem je prý děťátko už zralé na to, aby se narodilo, a nic mu nehrozí. On si vůbec neuvědomuje, jak moc je sobecký!
Jsem z toho dost nešťastná. Na žádný předčasný porod jít nemíním (ostatně myslím, že z tak praštěného důvodu by mi ho v žádné porodnici ani nevyvolali). Zastávám názor, že teď je na řadě manžel, který by měl dokázat slevit ze svého a oželet tu potápěčskou výpravu. Zatím to vypadá, že víc než na dítěti a na mně mu záleží jen na tom, aby nic nenarušovalo jeho kratochvíle, kterým se rád věnuje.
Co byste dělaly s takovým chlapem? Jsem z něj dost zklamaná. Možná v tom hrají roli i těhotenské hormony a moje častá samota, že jsem tak přecitlivělá, ale nemůžu si pomoci. Jeho požadavek je přece nesplnitelný. Udělala by některá z vás něco takového?
29.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 175 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vzala jsem si dobrodruha a asi jsem neudělala dobře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Člověk je zodpovědný za to, co k sobě připoutá. Ale bohužel to dnešní chlapy NIKDO nenaučil. Oni se chtějí bavit a žít stejně jako před svatbou a narozením dětí. Není to přece o tom, že bychom chtěly, aby se změnili. Ale prostě o tom, že svého času budeme mít oba méně. Ta samozřejmost, že žena zůstane doma a chlap se baví pořád stejně mě dostává.
Nelehká situace, ale na předčasný porod bych rozhodně nepřistoupila. Taky bych si s ním v klidu promluvila (i když sama vím, jak obtížné je někdy mluvit v klidu), aby pochopil, jak sobecké je jeho chování. A buď pochopí, nebo nepochopí a vy budete vědět na čem jste - že na něj není spolehnutí a že na miminko budete sama.
Myslím, že o čas bojují všechny páry, obzvláště kdy je jeden vytížený a druhý najednou sedí doma. Ale je rozdíl, jestli někdo nemá čas na rodinu, protože je pořád v práci a vydělává, aby rodinu uživil, to se asi musí chápat, nebo jestli se volném čase zajímá jen sám o sebe a na rodinu zapomíná.
V každém případě vám přeji hodně štěstí, aby si manžel uvědomil své chování a pokusil se s ním něco dělat.
Bellana: Tak tak, teď ještě poradit, jak to udělat, abych JÁ byla ten první!
JADVINA: kdyz mam nekoho rada, nevisim mu porad na krku. nejhorsi co muze chlap doma mit je nasamostatna zavisla zenska ( ted nemyslim danku, protoze rizikove tehotenstvi a nebo vubec tehostenstvi je ponekud nestandardni situace, uznavam - ale zase kdo chce kam...)
Bellana: ja si myslim, ze si to evidentne blbe vysvetlili uz pred svatbou ...
jinak si myslim, ze v manzelstvi maji obas dost prostoru delat co je bavi... pokud si ovsem neporidi deti, apk se musi halt omezit... ale to se evidentne panovi z clanku moc nechce, proto silne pochybuju, ze to teseni se na dite, nebylo spis " protoze to tak vlastne ma bejt" , jako jsem to videla v hodne pripadech
.gif)
Bellana: asi tak
.JPG){kind=avatar}
Stanik: Největší štěstí v manželství je, když jeden si dělá, co chce a co ho baví, a druhý dělá všechno ostatní, aby na něm ten první mohl parazitovat.
Stanik: když jsem s někým ráda neberu to ,že je mi pořád za prdelí.
JADVINA: jasne, nejvetsi stesti ve vztahu je mit toho druheho porad za prdeli
Křeček: no tak nejak. Pokud uz tyhle typy deti maji, staraji se o ne opravdu az od veku, kdy jsou partneri pro sportovani a dobrodruzvi... hovinka a plinky je teda fakt neberou
treperenda: no to je fakt vyyybornej napad, hucet do matky manzela, aby ho srovnala... 
neco tak nedospeleho by mi teda fakt hrdost nedovolila, bych si prisla opravdu velmi trapne, ze neumim zvladnout situaci ve vlastni rodine
to udelala matka moji matky, ze hucela do babi z tatovy strany.. uz ji u nich ( byldeli jsme tam s nasima do mych sesti let) nikdy nikdo nevidel.. a ja se babicce ani trochu nedivim.
když jsem si tvůj článek Danko přečetla,tak jsem z toho zůstala paf.Chvíli jsem uvažovala jestli je vůbec něco takového možné.Píšeš,že se na miminko těší.OPRAVDU?Mně to příjde ,ale jinak.Přece kdyby se těšil vůbec by nemohl něco takového připustit.Chtěl by s vámi určitě být hlavně ty první týdny po narození-kdyby se jak píšeš těšil.Takhle mi to příjde,že to bere jen jako nějakou věc ,která mu ještě chybí.
Na druhou stranu,ale je fajn mít takového muže a tátu se kterým se nikdy nebudete nudit.pokud ale vás bude na výpravy brát sebou a nebude to absolvovat sólo.
.JPG)
Stanik: To si nemyslím, on třeba děti chce, ale začne je brát, až to budou parťáci schopní jet třeba lyžovat - v kolika letech to bude, to záleží na dítku.
Já jsem si plánovala s tou starší, že ji ve dvou letech postavím na lyže a ve třech bude jezdit líp než já. Do pěti let z nich měla hysterické záchvaty, které prolomili až moji rodiče, když ji vzali na hory bez mé přítomnosti.
Ale to sem nepatří.
Chci říct, že chlap je takový, jaký byl od začátku, takže bych trvala jen na prioritách (jako že pomůže, když budu potřebovat, ale u té televize se mnou sedět nebude) a vydržela bych, protože se to třeba za pár let prolomí a pak budou jezdit a sportovt všichni spolu.
Křeček: jj, je to presne tak. by me zajima,o jestli bylo ditko planovane a vymodlene od obou.
Neb mi prijde, ze chlapci tohoto razeni, o uvazani koule na nohu zrovna nehrnou. Manzelka - fajn, kdyz muzou byt spolu a podnikat vsechna ta dobrodruzstvi... ale kdyby je nedko omezoval udusi se ( pro coz ja mam jako vondar velke pochopeni).
Nicmene jit na predcasny porod je kravina nejvetsi, v tom je pako - ale dama fakt nemuze cekat, ze by proste zustal doma- myslim, ze by ji to pak dal radne sezrat.
Pokud chtela domaciho kutla, co se drzi u nohy, mela si takoveho vzit...
Linda: Nám se se starší dcerou nejlíp cestovalo,než začala lézt - pak ji to nebavilo, chtěla se hýbat.
