Vzala jsem si dobrodruha a asi jsem neudělala dobře
Jsem vdaná, za dva měsíce čekáme narození prvního dítěte. Můj manžel mi vždycky velice imponoval, líbilo se mi, že není žádný pecivál. Má spoustu zájmů, které jsou časově náročnější, což mi nikdy nevadilo. Sama jsem hodně sportovně založená a nikdy jsem nedokázala jen tak nečinně sedět u televize.
Už když jsme spolu chodili, panovala mezi námi naprostá důvěra, ani jeden z nás se nikdy nesnažil toho druhého jakkoli omezovat v jeho zájmech. Spoustu jsme jich sdíleli společně, ale zároveň jsme měli i každý ty své.
Můj manžel je, kromě jiného, i vášnivý potápěč a několikrát do roka vyráží se svou partou na různé výpravy. Nikdy mi to nevadilo, naopak, přála jsem mu to.
Když jsem otěhotněla, musela jsem své zájmy radikálně omezit. Na miminko se s manželem oba těšíme. Od pátého měsíce jsem doma na rizikovém těhotenství, mám nařízený klidový režim, který se snažím co nejvíce dodržovat. Bohužel, znamená to pro mne, že jsem často sama. Manžel je přes den v práci, večer si jde zaplavat nebo zacvičit, občas někam s kamarády, víkendy tráví často na horách.
Snažím se to chápat, ale přiznávám, že mi začíná vadit, jak na mne vlastně nebere žádné ohledy. Pro něj jsem teď „vyřazená z provozu“ a on se o své záliby ošidit nenechá. Když jsem se o tom s ním snažila promluvit, tak mne sice na oko chápal, ale vzápětí dodal, že když zůstane z donucení doma, bude akorát otrávený. Chápete? Bude otrávený z toho, že tráví čas se svou těhotnou manželkou!
Hodně se mne to dotklo a tehdy poprvé jsem uvažovala, zda jsem si vybrala správně a zda nebude manžel časem mě a dítě vnímat jen jako přítěž a kouli na noze.
Čím mne však šokoval ze všeho nejvíc, je jeho požadavek, který vznesl před pár dny a já ještě stále lapám po dechu, protože nemůžu uvěřit, že to myslel skutečně vážně.
Naskytla se mu možnost odjet na konci března za velice výhodných podmínek na tři týdny do Karibiku se potápět. Podle toho, co říká, by se mělo jednat o něco velkého, výjimečného, co se naskytne jednou za život. Jenže problém je v tom, že termín porodu mám 20.3. A on má obavu, že kdyby se miminko „loudalo“, mohlo by se narodit až po jeho odjezdu, což by prý velice nerad. Přes to všechno si moc přeje být u porodu.
A tak za mnou přišel s neuvěřitelným požadavkem, abych se pokusila vyjednat vyvolaný porod dva týdny před plánovaným termínem, protože to by prý stihnul jak narození svého dítěte, tak i první týdny po propuštění z porodnice.
Řekla jsem mu, že to přehání, že je blázen, chtít po mně něco takového. Vyčetla jsem mu, že je snad dost na tom, že nebere žádné ohledy na mne, ale že je nebere ani na naše dítě, které se ještě ani nenarodilo. Řekl mi, že to zbytečně dramatizuji, dva týdny před termínem je prý děťátko už zralé na to, aby se narodilo, a nic mu nehrozí. On si vůbec neuvědomuje, jak moc je sobecký!
Jsem z toho dost nešťastná. Na žádný předčasný porod jít nemíním (ostatně myslím, že z tak praštěného důvodu by mi ho v žádné porodnici ani nevyvolali). Zastávám názor, že teď je na řadě manžel, který by měl dokázat slevit ze svého a oželet tu potápěčskou výpravu. Zatím to vypadá, že víc než na dítěti a na mně mu záleží jen na tom, aby nic nenarušovalo jeho kratochvíle, kterým se rád věnuje.
Co byste dělaly s takovým chlapem? Jsem z něj dost zklamaná. Možná v tom hrají roli i těhotenské hormony a moje častá samota, že jsem tak přecitlivělá, ale nemůžu si pomoci. Jeho požadavek je přece nesplnitelný. Udělala by některá z vás něco takového?
29.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 175 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Vzala jsem si dobrodruha a asi jsem neudělala dobře
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
a....: ted teprve docitam. Jak se jindy neshodnem, ted s Tebou naprosto souhlasim.
.JPG)
Stanik: Ono je to trefně shrnuto v první půlce nadpisu - vzala si dobrodruha.
Ano, sobecký být nemusí, ale nelze o něm čekat, že bude ze dne na den trávit večery u televize.
.jpg)
Ten muj magor, který se uz 16 let nazývá manzelem, je nastestí na sportovní aktivity moc líný, ale má pocítac a modely letadel a kámose. Ze zacátku jsem z neho sílela, pak jsem byla nastvaná a urazená... nic nefungovalo. Takze jsem zavedla metodu, ze kdyz ho NUTNE potrebuji tak to ohlasím predem a nic na svete neberu jako omluvu. Pri prvním porodu zatímco já rozcházela kontrakce on sedel na posteli s laptopem, jsem mu laptop sebrala a vyhodila oknem na parkoviste. Zalapal po dechu, ale nezmohl se na nic.
Tobe bych poradila, s deckem (i s miminkem) se dá podnikat mnoho. Pravda 14 ti denní nelze vzít s sebou do Karibiku, ale od pul roku ho muzete tahat kdekoliv - pokud ty na to budes mít nervy. A ohledne porodu bych vubec nepolemizovala.Proste mimco bude +-20. brezna, Karibik je tady uz pár miliónu a jeste pár milionu let bude. Basta. Mimcu sice 14 dní predem neublízí, ale pro tebe vyvolávaný porod nebude procházka ruzovou zahradou. A navíc by te nechal s 14 ti denním mincetem samotnou doma? To je jedno z nejhorsích období - nespís, hormóny blbnou, kolika muze zacít....
mam-ča: z 8:15 a proc ne, to by mohla být docela sranda 
. ALe me se na tyhle veci neptejte, já projela Evropu napríc autobusama s obema holkama od 6 mesícu
Když si muž bere ženu, doufá, že se po svatbě nezmění a ona se změní. Když si žena bere muže, doufá, že se po svatbě změní a on se nezmění.
v tomto clanku je to opravdu trefne shrnuto
Ano, Danko, máš naprostou pravdu, bude tebe a dítě cítit jako kouli u nohy, když ho přiměješ, aby byl s váma doma, tak bude neskutečně protivný a dá ti to pěkně sežrat, protože se bude nudit. Tohle všechno jsi ale měla vědět už dřív, on se nezměnil, ty chceš jiná pravidla, na která on není připraven. No..je to tvůj vlastní boj
.JPG){kind=avatar}
Do předčasného porodu bych nešla. Je na jeho rozhodnutí, jestli je důležitější Karibik, protože ten skutečně za pár let přestane existovat a už nikdy nikdo nebude pořádat žádnou potápěčskou výpravu do těchto končin, nebo narození dítěte a péče o milovanou ženu v šestinedělí. Nebo má ženu jen proto, aby se nemusel starat sám o sebe? A dítě proto, aby ukázal, že je plodný?
Co s e týče toho březnového potápění, zkus ho spíš poprosit, ať je ke konci těhu s Tebou, protože stát se může cokoliv a tohle je věc, která, na rozdíl od potápění, nepočká.
A až bud emimčo, tak mu neříkej "seď se mnou doma", ale zkrátka oznam, že v úterý a ve čtvrtek (třeba) chodíš plavat (nebo cokoliv jiného) Ty a on že hlídá.
blbec. Měl by konečně pochopit, že když si pořídí rodinu, bude jí muset nějaký čas věnovat - musíte si promluvit - hlavně se ho zeptej, jak si představuju společně trávený čas, jak se on zapojí, atd.
Danko, myslím si, že jste si tyto věci měli vyjasnit před svatbou.
Co se týče zájmů, v tom ho neomezuj, opravdu budete jen oba otrávení.
A jaké zájmy jsi musela radikálně omezit? Proč bys třeba nemohla jít plavat? To je pro těhulky velmi prospěšné, tak ho požádej, ať chodí s Tebou někam, kde to bude pro Tebe bezpečné, aby dal pozor, aby Tě někdo nenakopl.....
vsechno uz tu padlo hlavne nebud sama nebo si miminko neuzijes jestli mas mamu v poho nebo aspon kamaradky a casem jestli se to s nim nezlepsi tak bych ho opustila protoze clovek prijde na to co ma az o to prijde ted je to samozrejmost
.gif)
Na to je jednoduchá odpověď - když si ty chceš dělat, co chceš, budeme si já s dítětem taky dělat, co chceme. Ty jsi dospělej, a měl bys brát ohled na slabší, což teď jsem já a dítě, pokud toho nejsi schopnej, nejsi hoden toho, abychom my slabší brali ohledy na tvé zájmy. Jeď si, v tom ti bránit nebudu, a zlobit se na tebe taky nebudu, ale neočekávej ode mě podporu, nebo dokonce to, že bych cokoli riskovala ve vztahu k dítěti.
A buď se chytí za nos a dojde mu, že jeho požadavek je absurdní. Nebo se za nos nechytí a na tobě je, abys vyhodnotila, jestli ti život s ním stojí za to, jestli pozitiva převažují nad negativy nebo je to naopak. Ale to se nedá jen tak posuzovat z toho, že dál jede ve svém režimu, jestliže mu to ty dovolíš.
Nestěžuješ si, že by tě jinak zanedbával, nebo že by se třeba nestaral o domácnost a trval na teplých večeřích, i když ty máš ležet, tak to možná s ním není zas až tak zlý, třeba si fakt jen nedovede představit, že by měl být celý víkend doma.
A možná by ses i ty mohla zamyslet nad tím, jestli fakt jsi na tom tak, že s ním na nějaký ten víkend s kamarády nemůžeš jet, byť bys polehávala na chatě, třikrát jsi tu chatu obešla, a oni mezitím běhali na běžkách maraton. A večer by sis s nima mohla sednout a prostě jen tak tam být.
sallie: 
"...přebalovat dvojčata pod převisem v Peru nebo nosit mimino napříč Saharou, případně chytat školkany na malé potápěčské lodi"
Manžel je s prominutím vůl korunovanej.
Doporučuju, abys s ním do budoucna nepočítala. Pokud se nestane nějaký zázrak, pojede si po své lajně zbytek života.
Ale teď bych to nehrotila. Sama píšeš, že jsi z pobytu doma už nervózní a těhotenské hormony taky udělají svoje.
Předčasný porod je hovadina, a na tom si trvej, netřeba volat na pomoc doktory. Je to Tvoje tělo a dítěti je dobrý každý týden, který může ještě strávit v těle matky.
Připrav se na to, že budeš žít jako svobodná matka, jen s tím rozdílem, že vás s dítětem bude manžel živit. Možná, že až budou dítěti tak 2 roky, že začnete zase sportovat společně, a všechno se srovná. Ale v tom mezidobí by sis radši měla zvykat na to, že budete s dítětem sami.
Pokud to dopadne jinak, můžeš být jen příjemně překvapená.
Tvůj manžel je Danko sobec, chováním a požadavky. Mám doma něco podobného, takže se připrav, že budeš na většinu věcí sama. Jak máte domluveno šestinedělí? Pomůže ti někdo maminka nebo někdo z rodiny, když manžel bude pryč? Ještě mě napadlo, jak vycházíš s tchýní. Možná by mu dokázala srovnat krok i s předčasným porodem 
Tvůj manžel je evidentně nevyzrálý, chce mít prostě všechno, jak už tady bylo psáno, tohle jste si měli ujasnit dopředu, ale teď je potřeba si ujasnit, jak to bude, až se mimi narodí a jestli by pro tebe nebylo opravdu lepší od něj odejít, stejně budeš pořád doma sama a ještě se starat o manžela. S tím vyvolaným porodem, tomu nemůžu uvěřit, že otec dítěte by takhle riskoval a tohle požadoval - to je s prominutím vůl 
